Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v lednu 2018

Euroskop, 09.02.2018

Jednání institucí se zaměřila na přechodná období pro Velkou Británii, Priority bulharského předsednictví, Juncker jmenoval členy pracovní skupiny pro subsidiaritu a proporcionalitu

  • Rada projednávala přechodné období po brexitu

  • Bulharsko představilo svoje priority na nadcházejících 6 měsíců

  • Nová pracovní skupina jednající o budoucnosti EU byla jmenována

 

 

Jednání institucí se zaměřila na přechodná období pro Velkou Británii

Rozhodnutí Rady, kterým se Komise zmocňuje k zahájení jednání o dohodě se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o podmínkách jeho vystoupení z Evropské unie (KOM(2017)218)

Rozhodnutí Rady, kterým se doplňuje rozhodnutí Rady ze dne 22. května 2017 o zmocnění k zahájení jednání se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o dohodě o podmínkách jeho vystoupení z Evropské unie (KOM(2017)830)

Supplementary directives for the negotiation of an agreement with the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland setting out the arrangements for its withdrawal from the European Union

General Affairs Council (Art. 50) on 29 January 2018 - Council Decision supplementing the Council Decision of 22 May 2017 authorising the opening of negotiations with the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland for an agreement setting out the arrangements for its withdrawal from the EU

  • Jako konec přechodného období je ve směrnicích pro jednání navrženo datum 31. 12. 2020.

  • VB již nebude mít své zástupce v institucích a orgánech EU.

  • Během přechodného období by měla být dodržovány všechny platné normy.

  • Ve výjimečných případech bude moci být Velká Británie přizvaná k jednání.

  • Rada 29. 1. 2018 přijala doplňující směrnice pro jednání o brexitu, v nichž se věnuje přechodnému období.

Pozadí

V březnu 2017 oznámila Velká Británie Evropské radě svůj záměr vystoupit z EU. Evropská rada (na základě čl. 50) přijala v dubnu 2017 soubor politických pokynů (více v příspěvku „Brexit byl oficiálně zahájen“, Institucionální záležitosti v březnu 2017). V květnu 2017 zmocnila Rada pro obecné záležitosti Komisi k zahájení jednání s VB a přijala směrnice pro jednání.

Jednání by měla být dokončena nejpozději na podzim roku 2018 tak, aby Rada měla dostatek času uzavřít po obdržení souhlasu EP dohodu o vystoupení a aby ji VB v souladu s vlastními postupy stačilo schválit do 29. 3. 2019 (2 roky od oficiálního zahájení procedury článku 50).

  • Komise 8. 12. 2017 doporučila, aby Evropská rada přijala závěr, že v 1. fázi jednání bylo dosaženo dostatečného pokroku. Následně 15. 12. 2017 vedoucí představitelé EU-27 potvrdili, že došlo k dostatečnému pokroku v oblasti práv občanů, Irska i finančního vypořádání, a přijali pokyny k přechodu do 2. fáze vyjednávání. Tomu předcházelo rovněž usnesení EP z 13. 12. 2017, které potvrdilo dosažení dostatečného pokroku. Komise 20. 12. 2017 zaslala doporučení Radě, aby zahájila jednání o další fázi vystoupení VB z EU (více v příspěvku „Jednání o brexitu pokračují“, Institucionální záležitosti v prosinci 2017).

Klíčové a sporné body

  • Směrnice Evropské rady (článek 50) z prosince 2017 stanovuje, že přechodná ujednání musí být jasně stanovená a časově přesně omezená. Jako konec přechodného období je ve směrnicích pro jednání navrženo datum 31. 12. 2020.

Během přechodného období by se na Velkou Británii mělo vztahovat acquis EU v plném rozsahu. Na území Velké Británie mají být uplatňovány i změny, které v průběhu období přijmou orgány, instituce, subjekty a agentury EU, ve kterých již nebudou mít Britové své zástupce. Stejně tak mají být uplatňovány veškeré stávající nástroje a struktury EU týkající se regulace, rozpočtu, dohledu, justice a vymáhání práva, včetně pravomoci SD EU.

Dle návrhu v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, v níž má Velká Británie právo rozhodnout o své účasti, stávající pravidla se mají vztahovat na akty přijaté v průběhu přechodného období, jež budou závazné ještě před vystoupením. Nicméně nebude možné účastnit se nově přijímaných opatření v této oblasti kromě těch, kterými se mění nebo nahrazují akty, jimiž je vázáno před svým vystoupením, nebo na něž tyto akty navazují.

V oblasti obchodní politiky a mezinárodních dohod by Velká Británie měla v průběhu přechodného období nadále dodržovat dohody EU, avšak již nebude členem žádných orgánů, které byly těmito dohodami zřízeny.

Velká Británie by se dle návrhu měla během u přechodného období nadále účastnit celní unie a jednotného trhu (se všemi 4 svobodami). Proto by měla i nadále uplatňovat celní sazebník EU a vybírat clo EU a zajistit, že na hranicích budou prováděny veškeré kontroly vyžadované EU.

  • Velká Británie se nebude během přechodného období účastnit zasedání odborných skupin Komise, výborů a jiných obdobných subjektů, v nichž jsou zastoupeny členské státy. Výjimečně by mohla být k na zasedání přizvána, avšak bez hlasovacího práva.

V rámci jednání o brexitu výbor AFCO 23. 1. 2018 přijal návrh složení EP po roce 2019. Návrh ve zprávě, která byla vydána z vlastní iniciativy, navrhuje snížení počtu poslanců na 705. ČR by mělo zůstat stávajících 21 mandátů. O návrhu bude hlasovat plenární zasedání EP.

Předpokládaný další vývoj

Od ledna 2018 bude probíhat další jednání o budoucích vztazích mezi Velkou Británií a EU.

Odkazy

 

Krátce...

 

Priority bulharského předsednictví

  • Předsednictví se má zaměřit 4 klíčové oblasti - budoucnost Evropy a mladých lidí, západní Balkán, bezpečnost a stabilita a digitální ekonomika.

  • Stávající 18měsíční předsednické tvoří estonské, bulharské a rakouské předsednictví.

Od 1. 1. 2018 se předsednictví Rady EU ujalo Bulharsko. Stávající 18měsíční předsednické tvoří estonské, bulharské a rakouské předsednictví. Společný programový dokument předsednického tria, jenž vychází z dokumentu Strategická agenda pro Unii v čase změn (z června 2014) či Římské deklarace (z března 2017), přijala Rada pro obecné záležitosti v červnu 2017. Priority bulharského předsednictví lze nejlépe vyjádřit jeho heslem „V jednotě je síla“, které je rovněž uvedeno na státním znaku Bulharské republiky. V průběhu nadcházejících 6 měsíců se předsednictví zaměří na 4 klíčové oblasti, kterými jsou budoucnost Evropy a mladých lidí, západní Balkán, bezpečnost a stabilita a digitální ekonomika. (1) Budoucnost Evropy a mladých – hospodářský růst a sociální koheze: V oblastech vzdělávání a mládeže by měl být důraz kladen na aktivní zapojení mladých lidí do debaty o budoucnosti EU, rozvoj nových dovedností a modernizaci vzdělávacích systémů. (2) Evropská perspektiva a propojení západního Balkánu: Předsednictví si klade za cíl podporu reformního úsilí zemí této oblasti. (3) Bezpečnost a stabilita v silné a jednotné Evropě: Důraz by měl být kladen posílení kontrol na vnějších hranicích a efektivnější správy migrace, dosažení provázanosti informačních systémů a databází. Hlavní důraz by měl být kladen také na Stálou strukturovanou spolupráci (PESCO), spolupráci EU-NATO a obranný průmysl. (4) Digitální ekonomika: předsednictví se chce soustředit především na posílení konkurenceschopnosti evropského digitálního prostoru a mělo by rovněž usilovat o podporu podnikání založeného na digitálních technologiích a inovacích.

 

Juncker jmenoval členy pracovní skupiny pro subsidiaritu a proporcionalitu

  • Pracovní skupina, která se má zabývat scénářem „Dělat méně, zato efektivněji“, by měla jednat do července 2018.

  • EP doposud své zástupce nenominoval.

Předseda Komise Jean-Claude Juncker 18. 1. 2018 jmenoval 6 členů do pracovní skupiny pro subsidiaritu a proporcionalitu. Juncker v listopadu 2017 vytvořil pracovní skupinu, která se má zabývat scénářem „Dělat méně, zato efektivněji“ z bílé knihy o budoucnosti Evropy. Komise v březnu 2017 zveřejnila Bílou knihu o budoucnosti EU s 5 scénáři budoucího vývoje. Bílá kniha obsahuje 5 scénářů, přičemž každý z nich stručně popisuje, jak by mohla vypadat EU v roce 2025 v závislosti na tom, jaká rozhodnutí Evropa přijme. Představené scénáře se vzájemně nevylučují a mohou se doplňovat. Pracovní skupina by měla pomoci při stanovování dalšího směřování EU. Tento plán by měl být dokončen na schůzce vedoucích představitelů v rumunském Sibiu v květnu 2019 před volbami do EP (více v příspěvku „Komise se zaměřila na posílení subsidiarity při rozhodování EU“, Institucionální záležitosti v listopadu 2017). Pracovní skupina by měla pracovat pod předsednictvím prvního viceprezidenta Timmermanse. Poprvé se sešla na konci ledna 2018 a do července 2018 by měla předsedovi Komise podat zprávu. Členové pracovní skupiny byli jmenováni Konferencí parlamentních výborů (COSAC) a Výborem regionů. Konkrétně jsou členy skupiny Toomas Vitsut (poslanec estonského parlamentu), Reinhold Lopatka (poslanec rakouského parlamentu) a Kristian Vigenin (člen bulharského parlamentu) - kandidáti z COSAC a Karl-Heinz Lambertz (předseda), Michael Schneider a François Decoster - kandidáti Výboru regionů. EP byl vyzván, aby jmenoval 3 členy, ale dosud tak neučinil.