Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Informační společnost v lednu 2018

Euroskop, 09.02.2018

Komise společně s členskými státy pořídí 2 evropské superpočítače, Levnější a bezpečnější platební služby v EU: nová směrnice vstupuje v platnost, Kodex chování efektivně odstraňuje nezákonný obsah, hodnotí Komise

  • Levnější a bezpečnější platební služby v EU: nová směrnice vstupuje v platnost

  • Komise a členské státy zainvestují koupi a vytváření evropské superpočítačové infrastruktury

  • Kodex chování je hodnotným nástrojem k rychlému a efektivnímu odstraňování nezákonného obsahu

 

 

Krátce...

 

Komise společně s členskými státy pořídí 2 evropské superpočítače

  • V rámci podpory zpracování dat velkého objemu EU zainvestuje koupi 2 superpočítačů.

  • Cílem je poskytnout vědcům i podnikům špičkovou kapacitu pro rozvoj technologií, jako je umělá inteligence a vytváření aplikací.

Komise 11. 1. 2018 představila své plány investovat společně s členskými státy do vybudování evropské superpočítačové infrastruktury. Superpočítače jsou zapotřebí ke zpracování stále větších objemů dat a slouží společnosti v řadě oblastí, od zdravotní péče přes obnovitelné zdroje energie a bezpečnost silničních vozidel až po kybernetickou bezpečnost. Využívají se také při předcházení rozsáhlým přírodním katastrofám a jejich zvládání, zejména k předpovídání drah hurikánů nebo simulacím zemětřesení. V současné době evropští vědci i průmysl stále více zpracovávají data mimo EU, neboť výpočetní kapacita v EU pro ně není dostačující, což může ohrožovat soukromí, ochranu údajů, obchodní tajemství a vlastnictví dat, zejména u citlivých aplikací. Společný podnik EuroHPC bude pořizovat, budovat a zavádět v celé EU špičkovou infrastrukturu v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky (High-Performance Computing, HPC). Bude rovněž podporovat program výzkumu a inovací s cílem vyvíjet technologie a zařízení (hardware), jakož i aplikace (software), které by se na těchto superpočítačích používaly. Využívání vysoce výkonné výpočetní techniky podstatně zkracuje cykly návrhu a výroby produktů, zrychluje vytváření nových materiálů, minimalizuje náklady, zvyšuje účinnost využití zdrojů a zkracuje a optimalizuje rozhodovací procesy. Například výrobní cykly automobilů lze díky superpočítačům zredukovat z 60 na 24 měsíců. Vysoce výkonná výpočetní technika je rovněž nezbytná pro národní bezpečnost a obranu, například pokud jde o vývoj komplexních technologií šifrování, sledování kybernetických útoků a reakci na ně, zavádění účinných forenzních nástrojů či jaderné simulace. Příspěvek EU ke společnému podniku EuroHPC bude činit přibližně 486 mil. € a bude doplněn o podobnou částku od členských států a přidružených zemí. Celkem bude do roku 2020 investována přibližně 1 mld. €  z veřejných prostředků a soukromí členové iniciativy rovněž poskytnou věcné příspěvky. Společný podnik bude provozovat 2 superpočítače s kapacitou „pre-exascale“ (tzn. sto milionů miliard neboli 1017 výpočetních operací za sekundu) a nejméně 2 superpočítače střední třídy (přibližně 1016 výpočetních operací za sekundu) a zajistí přístup k těmto superpočítačům pro širokou škálu veřejných i soukromých uživatelů počínaje rokem 2020. Dále bude podporovat vývoj systémů s exa-kapacitou (miliarda miliard neboli 1018 operací za sekundu) založených na technologii EU, a to do roku 2022–2023. EuroHPC bude fungovat v letech 2019–2026.

 

Levnější a bezpečnější platební služby v EU: nová směrnice vstupuje v platnost

  • Revidovaná směrnice PSD by měla podpořit rozvoj inovativních online plateb a plateb pomocí mobilního telefonu.

  • Bude zakázáno účtovat spotřebitelům příplatky za platby debetními a kreditními kartami.

Revidovaná směrnice o platebních službách je od 13. 1. 2018 použitelná prostřednictvím ustanovení, která členské státy zavedly do svých vnitrostátních právních předpisů v souladu s právními předpisy EU. Revidovaná směrnice o platebních službách je poslední z řady právních předpisů přijatých EU v zájmu zajištění moderních, efektivních a levných platebních služeb a posílení ochrany evropských spotřebitelů a podniků. Tato směrnice do sebe začleňuje a zrušuje směrnici č. 64/2007 (směrnice o platebních službách PSD1), která představovala právní základ pro vytvoření celounijního jednotného trhu platebních služeb. Revidovanou směrnicí se přizpůsobují pravidla s cílem poskytovat nové a inovativní platební služby, včetně internetových plateb a plateb prostřednictvím mobilního telefonu; zároveň se zajišťuje bezpečnější prostředí pro spotřebitele. Nová pravidla zakazují účtování příplatků za platby kreditními či debetními kartami spotřebitele, a to jak v obchodech, tak online. Měla by otevřít trh s platbami v EU společnostem, které poskytují platební služby, neboť jim umožní přístup k informacím o platebním účtu. Dále zavádějí přísné požadavky na bezpečnost elektronických plateb a ochranu finančních údajů spotřebitelů. V neposlední řadě by měla být posílena práva spotřebitelů v mnoha oblastech: bude např. sníženo ručení v případě neoprávněných plateb a zavedeno bezpodmínečné právo („bez vysvětlování“) na vrácení finančních prostředků u inkas v eurech (více v příspěvku „Elektronické platby v EU budou bezpečnější, Informační společnost v listopadu 2017).

 

Kodex chování efektivně odstraňuje nezákonný obsah, hodnotí Komise

  • Online platformám se daří odstraňovat nezákonné nenávistné projevy do 24 hodin.

  • Nyní je důležité, aby zlepšily transparentnost a zpětnou vazbu pro uživatele, říká Komise.

Komise 19. 1. 2018 zveřejnila 3. hodnocení uplatňování kodexu chování proti nezákonným nenávistným projevům online provedené nevládními organizacemi a veřejnými orgány. V reakci na nárůst rasistických a xenofobních nenávistných projevů online se v květnu 2016 Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft prostřednictvím kodexu chování zavázaly potírat šíření takového obsahu po Evropě. Z 3. kola monitorování vyplývá, že uvedené společnosti nyní lépe plní svůj závazek odstraňovat většinu nezákonných nenávistných projevů do 24 hodin. Určité problémy však přetrvávají, uživatelé zejména nemají systematickou zpětnou vazbu. IT společnosti průměrně odstranily 70 % všech nezákonných nenávistných projevů nahlášených nevládními organizacemi a veřejnými orgány zapojenými do hodnocení. Tento poměr setrvale rostl: v 1. kole monitorování v roce 2016 činil 28 %, v 2. kole v květnu 2017 dosáhl 59 %. Všechny zúčastněné společnosti plní cíl vyhodnotit většinu oznámení do 24 hodin, přičemž průměrně přezkoumají více než 81 % oznámení. Uvedené číslo se oproti 1. kolu monitorování zdvojnásobilo; v předchozím kole monitorování bylo do 24 hodin vyhodnoceno 51 % oznámení. Průměrně ale uživatelé stále nemají zpětnou vazbu téměř u 1/3 oznámení, přičemž míra reakce různých IT společností se liší. Transparentnost a zpětná vazba pro uživatele jsou oblasti, které vyžadují další zlepšení. Kodex chování doplňuje právní předpisy pro boj proti rasismu a xenofobii, jež stanoví, že pachatelé trestných činů spočívajících v nenávistných projevech, ať už spáchaných online nebo offline, musí být účinně stíháni. Průměrně 1/5 případů nahlášených společnostem nevládní organizace nahlásily také policii nebo státnímu zastupitelství. Toto číslo se od poslední monitorovací zprávy téměř zdvojnásobilo. Instagram a Google+ oznámily, že se ke kodexu chování připojí také, čímž se rozšíří počet subjektů, na něž se kodex vztahuje. Komise bude ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti nadále pravidelně monitorovat, jak zúčastněné společnosti kodex plní.