Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2018

Euroskop, 10.04.2018

Komise hodnotila evropský program pro migraci, Nová vízová politika EU představena Komisí, EU směřuje k obranné unii, Rada přijala harmonogram pro PESCO, Další finanční prostředky pro nástroj pro uprchlíky

  • Počet příchozích migrujících osob se snižuje

  • Komise chce reformovat společnou vízovou politiku EU

  • Harmonogram pro PESCO zveřejněn

  • EU poskytne další finanční prostředky uprchlíkům

  

Komise hodnotila evropský program pro migraci

  • Počet případů nelegálního překročení hranic EU se stále snižuje.

  • V roce 2017 překročilo ilegálně hranice EU 205 tis. osob, což je o 28 % méně než v předkrizovém roce 2014.

  • V roce 2017 bylo podáno 685 tis. žádostí o azyl.

  • Přesídlování na základě prohlášení EU a Turecka pokračuje.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council - Progress report on the Implementation of the European Agenda on Migration (COM(2018)250)

  • Komise 14. 3. 2018 vydala zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo při plnění evropského programu pro migraci. Dále byla vytyčena další klíčová opatření, která by měla být přijata, např. dosažení komplexní dohody v otázkách migrace do června 2018.

Pozadí

V květnu 2015 Komise navrhla evropský program pro migraci s cílem řešit výzvy, které přinesla krize v roce 2015, a řídit migraci (více v příspěvku „Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2016). Sdělení obsahuje informace o vývoji od listopadu 2017 a zprávy o pokroku v rámci plánu Komise dosáhnout komplexní dohody o migraci, který byl předložen v prosinci 2017.

Klíčové a sporné body

  • V roce 2017 a v prvních měsících roku 2018 se potvrdilo, že počet případů nelegálního překročení hranic EU se stále snižuje. V roce 2017 překročilo ilegálně hranice EU 205 tis. osob, což je o 28 % méně než v předkrizovém roce 2014. V roce 2017 bylo podáno 685 tis. žádostí o azyl a situace není stále stabilizovaná.

Při operacích EU ve Středozemním moři bylo od února 2016 zachráněno více než 285 tis. migrantů a více než 2 tis. migrantů bylo v roce 2017 zachráněno v poušti, kde je zanechali převaděči. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v současné době podporuje vnitrostátní pohraniční stráže prostřednictvím 1 350 vyslaných odborníků rozmístěných na všech migračních trasách. Od poloviny října 2017 se jednalo o 135 návratových operací, při nichž bylo navráceno přibližně 4 tis. osob.

  • Systém relokace osob uvnitř EU je po 2 letech téměř ukončen. Přemístěno bylo téměř 34 tis. osob, tedy více než 96 % všech způsobilých registrovaných žadatelů, přičemž se do systému zapojily téměř všechny členské státy. Přemístění zbývajících žadatelů (149 v Řecku a 933 v Itálii) se připravuje.

Program EU pro přesídlování, který byl schválen v červenci 2015, byl dokončen v roce 2017. Jeho prostřednictvím bylo do EU bezpečně přesídleno takřka 20 tis. ohrožených osob (více v příspěvku „Systém relokace není funkční a Komise nabídla možná řešení“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016). Přesídlování na základě prohlášení EU a Turecka pokračuje. V rámci nového programu pro přesídlování, který byl navržen pro nejméně 50 tis. uprchlíků, zatím 19 členských států přislíbilo téměř 40 tis. míst.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude nadále sledovat plnění iniciativ v rámci Prohlášení EU a Turecka, přesídlování, navracení, Svěřenský fond EU pro Afriku, ochrany vnějších hranic apod.

Odkazy

 

Nová vízová politika EU představena Komisí

  • Pro cesty do schengenského prostoru v současné době potřebují vízum občané 105 třetích zemí.

  • Navrhované změny mají zajistit, aby legálně cestující osoby mohly jednodušeji získat vízum.

  • Lhůta pro rozhodnutí o žádosti o vízum by se měla zkrátit z 15 na 10 dnů.

  • Žádost by mělo být možné vyplnit a podepsat elektronicky.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EC) No 810/2009 establishing a Community Code on Visas (Visa Code) (COM(2018)252)

  • Komise 14. 3. 2018 předložila návrh na reformu společné vízové politiky EU, která by se měla přizpůsobit měnící se bezpečnostní situaci, problémům spojeným s migrací a novým možnostem technologického vývoje.

Pozadí

Společná vízová politika EU má usnadňovat cestování do EU pro turistické a obchodní účely, což by mělo následně podporovat ekonomiku a růst EU. V roce 2016 bylo vydáno téměř 14 mil. krátkodobých schengenských víz.

Vízový kodex vstoupil v platnost v roce 2010 (více v příspěvku „Získání víz pro vstup do Schengenu bude snazší“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2014). Prostředí vízové politiky čelí v posledních letech novým bezpečnostním a migračním výzvám.

  • V září 2017 Komise oznámila, že předloží návrhy na modernizaci společné vízové politiky EU. Komise ve svém pracovním programu na rok 2018 potvrdila, že navrhne revizi vízového kodexu a že souběžně stáhne projednávaný návrh týkající se stejné věci (více v příspěvku „Co Komise plánuje v následujícím roce?“, Institucionální záležitosti v říjnu 2017).

Revize vízového informačního systému společně s nedávným přijetím systému vstupu/výstupu a evropským systémem pro cestovní informace a povolení má být další částí k interoperabilitě informačních systémů EU (více v příspěvku „Systém vstupu/výstupu schválen EP“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2017).

Pro cesty do schengenského prostoru v současné době potřebují vízum občané 105 třetích zemí. Krátkodobé vízum vydané jedním ze států Schengenu obecně opravňuje jeho držitele cestovat ve všech 26 státech Schengenu po dobu až 90 dnů v kterémkoli období 180 dnů. Odvětví cestovního ruchu hraje v evropské ekonomice klíčovou úlohu: představuje přibližně 10 % HDP EU. Zdlouhavá a složitá vízová řízení mohou turisty od cesty do Evropy odrazovat. Nejen proto je důležité, věnovat této problematice pozornost.

Klíčové a sporné body

Navrhované změny mají obecně zajistit, aby legálně cestující osoby mohly jednodušeji získat vízum do EU. Zároveň by měla být posílena bezpečnost a sníženo riziko nelegální migrace.

Hlavním cílem navrhované aktualizace je modernizovat a optimalizovat společná vízová pravidla EU, usnadnit postup vydávání víz jak pro legálně cestující osoby, tak pro členské státy a současně posílit bezpečnostní normy v rámci vízového řízení. Konkrétně se jedná o:

  • Rychlejší a pružnější postupy: Lhůta pro rozhodnutí o žádosti o vízum by se měla zkrátit z 15 na 10 dnů. Cestující budou moci podat svou žádost až 6 měsíců před plánovanou cestou namísto současných 3 měsíců. Žádost by mělo být možné vyplnit a podepsat elektronicky.
  • Víza pro více vstupů s delší dobou platnosti: Harmonizovaná pravidla se mají vztahovat i na víza pro více vstupů, aby se lépe předcházelo spekulativnímu podávání žádostí o víza a aby členské státy i často cestující osoby šetřily čas a náklady. Tato víza by měla být vydávána pravidelným cestujícím s pozitivní vízovou minulostí, přičemž by se měla postupně zvyšovat i platnost víz z 1 roku až na 5 let.
  • Krátkodobá víza vydávaná na vnějších hranicích: V zájmu usnadnění krátkodobého cestovního ruchu by měly členské státy moci vydávat jednorázová víza přímo na vnějších pozemních a námořních hranicích, a to na základě dočasného a sezónního režimu a za přísných podmínek. Tato víza by měla platná pouze ve vydávajícím členském státě po dobu nejvýše 7 dní.
  • Další zdroje pro posílení bezpečnosti: V posledních letech zvýšily náklady na zpracování, a proto se mají zvednout i poplatky za víza ze 60 € na 80 €. Poplatky se nezvyšovaly od roku 2006.

V návaznosti na výzvu vedoucích představitelů EU v červnu 2017 Komise chce rovněž zintenzivnit společné úsilí EU v oblasti navracení a zpětného přebírání osob. Navrhuje zavést nový mechanismus, kterým by se zpřísňovaly podmínky pro vyřizování víz v případech, kdy partnerská země dostatečně nespolupracuje při zpětném přebírání nelegálních migrantů včetně osob, které přicestovaly legálně s vízem a jež pak překročily povolenou délku pobytu. Podle nových pravidel by měla Komise spolupráci třetích zemí v oblasti navracení pravidelně hodnotit. V případě potřeby by měla Komise spolu s členskými státy rozhodnout o přísnějším uplatňování určitých ustanovení vízového kodexu, včetně maximální lhůty pro vyřizování žádostí, délky platnosti udělených víz, výše poplatků za víza a osvobození od těchto poplatků u určitých cestujících, např. diplomatů.

Předpokládaný další vývoj

Navrhované změny vízového kodexu mají představovat první krok v rámci reformy společné vízové politiky EU – návrh na aktualizaci vízového informačního systému by měl následovat v průběhu jara 2018. Do konce roku 2018 zahájí Komise studii proveditelnosti ohledně možnosti plné digitalizace postupu vyřizování žádostí o víza. Na stejné téma povede diskusi i s EP a členskými státy.

 

Odkazy

 

EU směřuje k obranné unii

Joint Communication to the European Parliament and the Council on the Action Plan on Military Mobility (JOIN(2018)5)

  • Komise chce do roku 2025 rozvinout obrannou unii EU

  • Akční plán Komise představuje konkrétní opatření, které jsou k tomu potřeba učinit.

  • Týkají se stanovení vojenských požadavků členských států, požadavků na dopravní infrastrukturu i zjednodušení procedur ve vojenské oblasti napříč státy.

  • Komise a vysoká představitelka 28. 3. 2018 představili akční plán ke zlepšení vojenské mobility v rámci EU i mimo ni. Cílem je do roku 2025 plně rozvinutou obrannou unii EU.

Pozadí

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 zdůraznil předseda Komise Jean-Claude Juncker nutnost vytvořit do roku 2025 plně rozvinutou evropskou obrannou unii. EU již podniká nezbytné kroky k posílení připravenosti a krizové reakce EU, což vyžaduje hladké, efektivní a účelné přesouvání vojenského personálu a prostředků v rámci EU i mimo ni. Představený akční plán navazuje na sdělení Jak zlepšit vojenskou mobilitu v Evropské unii, jež bylo přijato v listopadu 2017 (více v příspěvku „Komise chce usnadnit vojenskou mobilitu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2017).

Zlepšování vojenské mobility patří rovněž mezi závazky stálé strukturované spolupráce (PESCO), jež byla zahájena v prosinci 2017; věnuje se mu i jeden samostatný projekt PESCO (více v příspěvku „Rada zřídila stálou strukturovanou spolupráci (PESCO)“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017).

Klíčové a sporné body

Snadnější pohyb vojenských sil a prostředků je nezbytným předpokladem při zajišťování bezpečnosti evropských občanů a vytváření efektivnější, pohotovější a propojenější Unie, jak uvádí společné sdělení „Jak zlepšit vojenskou mobilitu v EU“ a globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Akční plán představuje řadu operativních opatření, jejichž cílem je odstranit fyzické, procedurální a regulační překážky, jež vojenské mobilitě brání. Klíčový význam při provádění tohoto akčního plánu má mít úzká spolupráce s členskými státy EU a všemi příslušnými aktéry.

Akční plán navazuje na plán vojenské mobility vypracovaný v rámci Evropské obranné agentury a navrhuje konkrétní opatření v následujících oblastech:

  • Vojenské požadavky: jde o výchozí bod pro efektivní a koordinovaný přístup k vojenské mobilitě po celé EU. Evropská služba pro vnější činnost a Vojenský štáb EU má stanovit vojenské požadavky, které odrážejí potřeby EU a jejích členských států, včetně infrastruktury nutné pro vojenskou mobilitu. Do poloviny roku 2018 by je pak měla projednat a potvrdit Rada.
  • Dopravní infrastruktura: politika v oblasti infrastruktury a investice nabízejí příležitosti pro větší synergie mezi potřebami civilního a vojenského sektoru. Do roku 2019 má Komise určit úseky transevropské dopravní sítě, jež jsou vhodné pro vojenskou přepravu, včetně nezbytné modernizace stávající infrastruktury (jde např. o výšku a nosnost mostů).
  • Regulační a procedurální záležitosti: Komise má prozkoumat možnosti zefektivnění a zjednodušení celních formalit pro vojenské operace a posoudí potřebu sladit pravidla pro přepravu nebezpečných věcí ve vojenské oblasti. Souběžně s tím má Evropská obranná agentura podporovat členské státy při přípravě ujednání v oblasti povolení k přeshraničnímu pohybu.

Předpokládaný další vývoj

Akční plán byl předložen členským státům EU k projednání a ke schválení. Realizace prvních opatření se očekává v první polovině 2018. První zpráva o pokroku při provádění tohoto akčního plánu má být předložena členským státům do léta 2019.

Odkazy

 

Krátce...

 

Rada přijala harmonogram pro PESCO

  • Plán pro provádění stálé strukturované spolupráce stanovuje kalendář přezkumu a postup hodnocení vnitrostátních prováděcích plánů.

  • Rada rovněž přijala rozhodnutí, kterým se formálně stanoví první seznam 17 kooperativních projektů.

Rada 6. 3. 2018 přijala plán pro provádění stálé strukturované spolupráce (PESCO). Tento plán má poskytovat strategické směry a pokyny, jak strukturovat budoucí práci na procesech i řízení. Plán stanovuje kalendář přezkumu a postup hodnocení vnitrostátních prováděcích plánů, v nichž by mělo být podrobně uvedeno, jak hodlají účastnící se členské státy splnit přísnější závazky, které vůči sobě přijaly. Předložený plán rovněž poskytuje harmonogram pro dohodu o možných budoucích projektech, jakož i hlavní zásady společného souboru pravidel řízení pro projekty, který má Rada přijmout do konce června 2018. Rada rovněž přijala rozhodnutí, kterým se formálně stanoví první seznam 17 kooperativních projektů, jež byly dohodnuty na politické úrovni v prosinci 2017. Tyto projekty zahrnují oblasti, jako je odborná příprava, rozvoj schopností a operační připravenost v oblasti obrany. PESCO se účastní 25 členských států: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.

 

Další finanční prostředky pro nástroj pro uprchlíky

  • Cílem rozhodnutí Komise je zajistit, aby nástroj mohl pokračovat.

  • Nástroj financuje projekty, které mají řešit potřeby uprchlíků a hostitelských komunit se zaměřením na humanitární pomoc, vzdělávání, zdraví, komunální infrastrukturu a sociálně-ekonomickou podporu.

Komise 14. 3. 2018 uvolnila další finanční prostředky pro nástroj pro uprchlíky, díky kterému dosud získalo 500 tis. dětí přístup ke vzdělávání a který podporuje 1,2 mil. uprchlíků prostřednictvím měsíčních hotovostních převodů. Rozhodnutí vytváří právní rámec pro poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 mld. €, jak stanoví prohlášení EU a Turecka, a uvolňuje z rozpočtu EU 1 mld. €. První část nástroje, který byl zřízen v roce 2016, se skládala z 1 mld. € z rozpočtu EU a 2 mld. €, které tvořily příspěvky členských států. Komise navrhuje pokračovat v tomto mechanismu, aby nástroj přínosný pro uprchlíky v Turecku mohl pokračovat. EU již splnila závazek poskytnout prostřednictvím nástroje pro uprchlíky v Turecku 3 mld. € na roky 2016 a 2017, přičemž veškeré prostředky byly naprogramovány, přiděleny na závazky a smluvně navázány před koncem roku 2017. V prohlášení EU a Turecka členské státy souhlasily s uvolněním dalších 3 mld. € pro nástroj EU pro uprchlíky v Turecku krátce poté, co budou aktuálně dostupné prostředky vyčerpány. Cílem rozhodnutí je zajistit, aby nástroj mohl pokračovat. Nástroj financuje projekty, které mají řešit potřeby uprchlíků a hostitelských komunit se zaměřením na humanitární pomoc, vzdělávání, zdraví, komunální infrastrukturu a sociálně-ekonomickou podporu. V rámci humanitární složky nástroje bylo přiděleno 1,38 mld. € a s 19 partnery byly uzavřeny smlouvy na všech 45 humanitárních projektů zajišťujících základní potřeby, ochranu, vzdělávání a zdraví. V roce 2017 byl zahájen program podmíněných převodů peněžní hotovosti pro vzdělávání, který je vůbec největším programem vzdělávání v nouzových situacích financovaným EU. Program usnadňuje přístup uprchlíků k systémům formálního vzdělávání. Od února 2018 chodí do školy více než 266 tis. dětí a jejich rodiny získávají finanční podporu prostřednictvím programu podmíněných převodů peněžní hotovosti pro vzdělávání. V rámci složky nástroje, jež se týká dlouhodobého rozvoje, bylo přiděleno 1,611 mld. €. Byly uzavřeny smlouvy na všech 27 projektů a 747 mil. € již bylo vyplaceno. Nástroj dále podporuje dlouhodobější příležitosti k obživě a sociálně-ekonomické a vzdělávací perspektivy uprchlíků v Turecku. Za podpory banky KFW a Světové banky by mělo být postaveno a vybaveno 125 škol a 50 škol z montovaných dílců, jež by měly sloužit 124 tis. dětem uprchlíků ročně. S cílem zvýšit zaměstnatelnost uprchlíků a zlepšit jejich integraci na trhu práce mají poskytnout nové projekty 15 tis. osobám odbornou přípravu a 7,4 tis. osobám zajistit poradenství a kurzy při hledání práce.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019

Energie v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019