Zemědělství a rybolov v březnu 2018

10.04.2018
Euroskop

EU by se měla více zaměřit na propojení politiky venkova a obnovitelné energie, Komise reaguje na podvody s potravinami, odstartovala činnost znalostního centra, Komise povolila akvizici Monsanto společností Bayer, Data Eurostatu: Nejdražší půda je v Nizozemí, ale v Česku její cena roste nejrychleji

Členské státy nedostatečně využívají financí z rozvoje venkova na projekty obnovitelných zdrojů energie Nové centrum znalostí Komise bude bojovat nejen proti dvojí kvalitě Komise posvětila převzetí Monsanto chemickým gigantem Bayer V rámci EU nejrychleji roste cena orné půdy v ČR

Krátce…

EU by se měla více zaměřit na propojení politiky venkova a obnovitelné energie

Účetní dvůr zjistil mezery v realizaci synergií mezi obnovitelnou energií a rozvojem venkova. Dle auditorů členské země dostatečně neupřednostnily projekty obnovitelné energie v rámci rozvoje venkova.

Účetní dvůr EU 1. 3. 2018 vydal zprávu o propojení programů rozvoje venkova v SZP a podpory obnovitelných zdrojů energie. Členské státy sklidily kritiku od Účetního dvora EU za nedostatečnou prioritizaci projektů na obnovitelnou energii v rámci Programů rozvoje venkova. Auditoři navštívili 5 členských států (Bulharsko, Francie, Itálie, Litvu a Rakousko), kde mimo výše uvedené vyhodnotili, že projekty mají pozitivní ekonomické i environmentální efekty, ale z mnoha projektů profitují pouze ekonomicky přímo žadatelé o podporu a projekt jako takový nepřináší pozitivní efekt pro venkov. Účetní dvůr EU proto navrhl následující doporučení: (1) při utváření politiky rozvoje venkova by členské státy měly brát v úvahu zapojení projektů obnovitelné energie; (2) Komise, Evropský parlament a Rada by se měli v utváření strategie pro využívání energie z obnovitelných zdrojů soustředit na omezení využívání biomasy a (3) Komise by měla specifikovat roli politiky rozvoje venkova v podpoře obnovitelných zdrojů energie. Doporučení Účetního dvora EU by se měla promítnout i v legislativních návrzích Komise pro budoucí podobu SZP po roce 2020.

Komise reaguje na podvody s potravinami, odstartovala činnost znalostního centra

Komise chce prostřednictvím znalostního centra posílit důvěru spotřebitelů v potravinový řetězec. Jedná se o reakci na nedávné skandály a dvojí kvalitu potravin.

Komise 13. 3. 2018 zahájila činnost znalostního centra pro zlepšení kvality potravin, které má za cíl posílit důvěru spotřebitelů v potravinový řetězec v EU. Centrum bude koordinovat činnosti v oblasti dozoru na trhem (opatření proti dvojí kvalitě potravin), provozovat systém včasného varování a předávání informací o podvodech v potravinářství, propojí informační systémy členských států a Komise (databáze vysoce hodnotných produktů, např. víno, olivový olej) a bude vytvářet znalosti o jednotlivých zemích. Činnost centra, kterou zaznamenají spotřebitelé, budou informační zpravodaje, interaktivní mapy, databáze a další nepravidelné zpravodajství.

Komise povolila akvizici Monsanto společností Bayer

Bayer si může oddychnout, Komise jeho akvizici Monsanto odsouhlasila. Komise však po společnosti Bayer požadovala záruky, že se nestane jediným dominantním hráčem na trhu.

Komise 21. 3. 2018 povolila koupi společnosti Monsanto německou chemickou společností Bayer za 66 mld. dolarů. Akvizici však podmínila nápravným opatřením, které se týkají osiv, pesticidů a produkty precizního zemědělství. Tato opatření by měla zajistit, aby nedošlo k narušení trhu a konkurence na poli s uvedenými produkty. Komise různé prodeje podniků posuzuje dle tzv. nařízení o fúzích (nařízení č. 139/2004).

Data Eurostatu: Nejdražší půda je v Nizozemí, ale v Česku její cena roste nejrychleji

Nejdražší hektar orné půdy naleznete v Ligurii v Itálii (108 tis. €), nejlevnější v Bulharsku za něco málo přes 1 tis. €. ČR se v současnosti vyznačuje nejvyšším růstem ceny orné půdy.

Eurostat 21. 3. 2018 zveřejnil data ze sledování cen zemědělské půdy v členských státech EU. Suverénně nejvyšší průměrnou cenu mají v Nizozemí, kde činí 63 tis. € za hektar. Naopak nejlevnější půda se prodává v Rumunsku (1 958 €/ha). Nejdražším regionem je poté Ligurie v Itálii, kde průměrná cena činí 108 tis. €. Nejlevnější půdu vůbec zase naleznete v Bulharsku v regionu Yugozapaden (1 165 €/ha). Ve srovnání se všemi zeměmi EU je v ČR 8. nejnižší průměrná cena za hektar, ale v letech 2011–2016 zaznamenala cena půdy v ČR trojnásobný nárůst, což je nejvíce z celé EU. Dále nejvíce rostly ceny půdy v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Maďarsku, zde je průměrná cena za hektar ale oproti zbytku EU také nízká (v Estonsku je dokonce 3. nejlevnější orná půda v EU).