Vnitřní trh v dubnu 2018

09.05.2018
Euroskop

Komise a EIF spustily celoevropský fond rizikového kapitálu, EU chce podpořit zvýšení konkurenceschopnosti pro maloobchodníky, Nová pravidla Komise mají firmám v EU zjednodušit pohyb po jednotném trhu

  • Investice z nového programu VentureEU by měly pomoci mnoha inovačním začínajícím podnikům v EU stát se předními světovými společnostmi a zároveň zůstat v EU

  • Unie podporuje maloobchod, který je významnou součástí evropského hospodářství

Komise a EIF spustily celoevropský fond rizikového kapitálu

  • Stávající evropské fondy rizikového kapitálu nejsou dostatečně velké na to, aby přilákaly významné institucionální a soukromé investory.

  • Nový program VentureEU má zvětšit množství a průměrnou velikost fondů rizikového kapitálu.

  • Prostřednictvím finanční podpory EU mají fondy mobilizovat až 2,1 mld. € veřejných a soukromých investic.

  • To by mělo podle odhadů vést k novým investicím do inovativních začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v EU ve výši 6,5 mld. €.

  • Komise a Evropský investiční fond (EIF) 10. 4. 2018 spustily celoevropský program fondů rizikového kapitálu VentureEU, který bude podporovat investice do inovativních začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v Evropě.

Pozadí

  • Rizikový kapitál je potřebný dle Komise pro správné fungování unie kapitálových trhů, avšak jeho využití v EU je málo rozvinuté. V roce 2016 proinvestovali držitelé rizikového kapitálu v EU přibližně 6,5 mld. €, v USA to bylo pro srovnání 39,4 mld. €. Kromě toho jsou fondy rizikového kapitálu v EU příliš malé – objem prostředků dosahuje v průměru 56 mil. € oproti 156 mil. € v USA.

V důsledku toho se pak tyto společnosti stěhují tam, kde mají lepší příležitosti k rychlému růstu. Tržního ocenění převyšujícího 1 mld. $ dosáhlo na konci loňského roku v EU 26 společností, v USA jich přitom bylo 109 a v Číně 59.

VentureEU je součástí širšího systému, který EU zavádí s cílem poskytnout inovativním evropským podnikům další příležitosti k tomu, aby se staly předními světovými společnostmi. V rámci akčního plánu unie kapitálových trhů představila Komise řadu opatření na zlepšení přístupu malých a rostoucích podniků k financování určenému na tvorbu pracovních míst a podporu růstu (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015). Investiční plán pro Evropu má rovněž za cíl zlepšit podnikatelské prostředí v EU, a to účelnějším využíváním finančních zdrojů a odstraňováním překážek pro investice (více v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014).

Od března 2018 také začala platit nová pravidla pro evropské fondy rizikového kapitálu a evropské fondy sociálního podnikání, jež mají usnadnit správcům fondů všech velikostí provozovat tyto fondy a také umožnit širšímu spektru společností využít jejich investic. Díky novým pravidlům by se měly snížit náklady na přeshraniční marketing těchto fondů a zjednodušit registrační postupy (více v příspěvku „Pokrok v CMU, Rada přijala nová pravidla“, Vnitřní trh v říjnu 2017).

Klíčové a sporné body

Program VentureEU bude poskytovat nové zdroje financování. Očekává se, že přístup k tomuto financování bude mít přibližně 1,5 tis. začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v celé EU. EU zajistí základní investice až do výše 410 mil. €: 67 mil. € z vlastních zdrojů EIF, 200 mil. € z nástroje InnovFin v rámci programu Horizont 2020, 105 mil. € z Evropského programu pro malé a střední podniky (COSME) a 105 mil. € z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) – tzv. Junckerova plánu. Zbytek financování získají vybraní správci fondů v prvé řadě od nezávislých investorů. Uvedených 6 fondů bude mít podíly v řadě menších investičních fondů a každý z nich bude zahrnovat projekty nejméně ve 4 evropských zemích. Tyto investiční fondy by měly pomoci financovat malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací v různých oblastech, jako jsou informační a komunikační technologie, digitální odvětví, vědy o živé přírodě, zdravotnické technologie, efektivní využívání zdrojů a energetická účinnost.

Investice EU v rámci VentureEU bude řídit Evropský investiční fond pod dohledem Komise. Realizace prostřednictvím 6 profesionálních a zkušených správců fondů by měla zajistit tržně orientovaný přístup. To by mělo přilákat další investice a pro začínající a rychle se rozvíjející podniky v EU tak má být financování rizikového kapitálu mnohem dostupnější.

Předpokládaný další vývoj

Komise také zkoumá možnosti zřízení doplňkového evropského akčního plánu pro rizikový kapitál s cílem umožnit fondům rizikového kapitálu zvýšit jejich investiční kapacitu. Rovněž pracuje na dalším posunu směrem k zavedení spolehlivého jednotného prostoru DPH v EU. Patří sem i návrh cílených opatření na pomoc malým a středním podnikům, které působí ve více zemích EU (více v příspěvku „Komise přepracovává pravidla uplatňovaná na DPH“, Daně v lednu 2018). Na úrovni EU byla rovněž dohodnuta nová pravidla, jež by měla zjednodušit povinnosti v oblasti DPH pro tisíce malých a středních podniků, které v EU prodávají zboží on-line.

Odkazy

EU chce podpořit zvýšení konkurenceschopnosti pro maloobchodníky

  • Předložené sdělení o maloobchodu je posledním výstupem strategie pro jednotný trh.

  • Maloobchod je po finančních službách 2. největším odvětvím služeb v EU.

  • Účinnější maloobchodní odvětví může spotřebitelům nabídnout nižší ceny.

  • Členské státy mají pomoci usnadnit zřizování maloobchodních provozoven.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – A European retail sector fit for the 21st century (COM(2018)219)

  • Komise 19. 4. 2018 zveřejnila soubor postupů na podporu maloobchodu. Zlepšit by se měla konkurenceschopnost a maloobchod by měl být více otevřený a integrovanější.

Pozadí

Maloobchod je po finančních službách 2. největším odvětvím služeb v EU. Vytváří 4,5 % přidané hodnoty hospodářství EU a zajišťuje 8,6 % všech pracovních míst v EU. Domácnosti v EU utratí v maloobchodních obchodech až 1/3 svého rozpočtu. Méně omezení v maloobchodu znamená vyšší produktivitu ve výrobě. Účinnější maloobchodní odvětví může spotřebitelům nabídnout nižší ceny, což vede k vyšší poptávce a směruje výrobce k inovativnějším výrobkům.

Ve více než 3,6 mil. maloobchodních společností pracuje každý desátý občan EU. Toto odvětví se rychle mění s rozvojem elektronického obchodování a prodeje a má potenciál přinášet lepší výsledky.

Ve strategii pro jednotný trh z roku 2015 se Komise zavázala, že bude řešit nadměrné omezování zřizování obchodů a denního provozu provozoven (více v příspěvku „Komise usiluje o prohloubení jednotného trhu“ Vnitřní trh v říjnu 2015). Předložené sdělení o maloobchodu je posledním výstupem strategie pro jednotný trh. Doplňuje iniciativy, jako jsou např. návrhy, které mají usnadnit podnikům prodej jejich výrobků po celé EU, iniciativa zaměřená na začínající a rozvíjející se podniky, opatření k oživení odvětví služeb, opatření pro efektivní a profesionální zadávání zakázek a ochranu evropského know-how a vedoucího postavení v oblasti inovací, kroky k posílení dodržování předpisů a praktického fungování jednotného trhu EU a obchodování s bezpečnými výrobky po celé Evropě. Souvisí rovněž s úsilím Komise o vytvoření jednotného digitálního trhu EU, zejména s iniciativami týkajícími se zeměpisného blokování, přeshraničního dodávání balíků, modernizace DPH a pravidel pro digitální smlouvy (více v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla elektronického obchodu“, Informační společnost v květnu 2016).

Klíčové a sporné body

Členské státy by měly dosáhnout pokroku v:

  • Usnadňování zřizování maloobchodních provozoven: Rychlé zřízení nového obchodu má pro maloobchodníky zásadní význam, pokud jde o přístup na trh, protože podporuje produktivitu a inovace. Zlepšením dodržování směrnice o službách mohou dle Komise členské státy usnadnit zřizování, aniž by byly ohroženy veřejné zájmy jako územní plánování, ochrana životního prostředí a spotřebitelů (více v příspěvku „Zeměpisné blokování brání online obchodování“ Informační společnost v listopadu 2016).
  • Snižování omezení denního provozu provozoven: Tato omezení mohou pro podniky představovat zatížení a mohou mít vliv na jejich produktivitu. Z toho důvodu Komise určila postupy ohledně podpory prodeje a slev, zvláštních distribučních kanálů, otevírací doby, daní specifických pro maloobchod, nákupu produktů v jiných členských státech a smluvních podmínek moderního maloobchodu. Cílem je zajistit rovné podmínky v odvětví maloobchodu a spravedlivé a efektivní dodavatelské řetězce, aniž by přitom byla omezena svoboda sledovat legitimní cíle veřejné politiky.

Komise zveřejnila také pokyny pro podporu revitalizace a modernizace maloobchodního odvětví. Tyto pokyny mají poskytnout veřejným orgánům praktické návrhy, jak pomoci malým maloobchodníkům využít technologických změn a čelit budoucím výzvám.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude nadále sledovat vývoj příslušných regulačních rámců a hospodářských trendů.

Odkazy

Nová pravidla Komise mají firmám v EU zjednodušit pohyb po jednotném trhu

  • Firmám v EU je často bráněno v tom, aby hledaly obchodní příležitosti v zahraničí.

  • Pro fungování podniků v EU by mělo existovat více on-line řešení, která současně povedou ke snížení nákladů a časovým úsporám.

  • Podnikatelé by také měli mít možnost si zvolit, kde budou podnikat a jak zajistí růst nebo reorganizaci svých podniků.

  • Návrh zavádí pro společnosti postupy se silnými zárukami pro ochranu práv zaměstnanců a nově i pro předcházení umělým ujednáním zaměřeným na vyhýbání se daňovým povinnostem a jinému zneužívání systému.

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive (EU) 2017/1132 as regards the use of digital tools and processes in company law (COM(2018)239)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive (EU) 2017/1132 as regards cross-border conversions, mergers and divisions (COM(2018)241)

  • Komise 25. 4. 2018 navrhla nová pravidla v oblasti práva obchodních společností, aby společnostem usnadnila fúze, rozdělování nebo pohyb v rámci jednotného trhu. Nová pravidla by rovněž měla zajistit řádnou ochranu práv zaměstnanců a zabrání zneužívání daňového systému.

Pozadí

V květnu 2015 Komise zveřejnila strategii pro jednotný digitální trh, která se zabývá problémy digitální ekonomiky (více v příspěvku „Jak si Komise představuje jednotný digitální trh?“, Informační společnost v květnu 2015). V této strategii se Komise zavázala, že zajistí, aby pro společnosti platila jednodušší a méně zatěžující pravidla. To zahrnuje zpřístupnění digitálních řešení po celý životní cyklus společnosti, zvláště v souvislosti se zápisem do rejstříku a předáváním podnikových dokumentů a informací. Komise rovněž oznámila, že posoudí potřebu modernizovat pravidla pro přeshraniční fúze a zavede pravidla pro přeshraniční rozdělování.

  • Digitalizace by měla zvýšit efektivitu a hospodárnost postupu zakládání podniků: zápis do rejstříku on-line zabere v průměru polovinu času a může být až 3x levnější než konvenční zápis pomocí tištěných formulářů; úspory podniků v EU při zápisu do rejstříku a předkládání dokumentů on-line podle nových pravidel se odhadují na 42–84 mil. € ročně; zásada „pouze jednou“ nahrazuje potřebu předkládat během životního cyklu společnosti tytéž informace několikrát různým orgánům všem zainteresovaným subjektům, tj. mít bezplatně k dispozici více informací o společnostech v obchodních rejstřících.

Klíčové a sporné body

  • Návrh stanoví soubor společných postupů na úrovni EU, které mají určit, jak se společnosti mohou přesouvat z jedné země EU do jiné, a pro jejich fúze nebo rozdělování na 2 nebo více nových subjektů přes hranice. Společnosti by měly přemístit své sídlo z jednoho členského státu do jiného zjednodušeným postupem. Nová pravidla pro přeshraniční přeměny a rozdělování společností mají nyní také zahrnovat specifická opatření, která vnitrostátním orgánům pomohou bojovat proti zneužívání systému. Přesuny tohoto druhu mají zahrnovat účinné záruky proti zneužívajícím ujednáním, kterými jsou obcházeny daňové předpisy a která oslabují práva pracovníků nebo ohrožují zájmy věřitelů či menšinových akcionářů. Pokud by se takové snahy vyskytly, operaci by ukončil členský stát původu ještě předtím, než by se přesun mohl uskutečnit.

Jelikož jsou nyní vnitrostátní předpisy jednotlivých členských států značně odlišné nebo vytvářejí příliš velké administrativní překážky, odrazuje tato skutečnost podniky od využívání nových příležitostí, poněvadž se obávají přílišné byrokracie. To také znamená, že při stěhování společností nejsou dostatečně chráněny zájmy zaměstnanců, věřitelů a menšinových akcionářů. Nová pravidla doplňují nedávné iniciativy zaměřené na posílení pravidel týkajících se vyslaných pracovníků a boj proti daňovým únikům a podvodům, jakož i návrh Komise na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (více v příspěvku „Nové iniciativy na další rozvoj evropského pilíře sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2018). Zároveň by nová pravidla měla podnikům umožnit stěhovat se nebo reorganizovat v rámci jednotného trhu bez zbytečných právních složitostí a s nižšími náklady. Komise odhaduje úspory nákladů pro společnosti ve výši 12-19 tis. € na operaci.

  • Co se týče zakládání společností online, společnosti mají dle nových pravidel provádět zápisy do rejstříku, zřizovat nové pobočky nebo předkládat dokumenty on-line ve všech členských státech (nyní umožňuje 17 členských zemí). Aby se předešlo podvodům a zneužívání systému, mají mít vnitrostátní orgány možnost využívat informací orgánů v jiných zemích o osobách se zákazem působení ve vedení. Pokud by měly mít orgány podezření na podvod, mohou stále požadovat fyzickou přítomnost vlastníků společnosti. Rovněž mají mít možnost požadovat, aby se postupu účastnily určité subjekty, například notáři.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality