Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018

09.05.2018
Euroskop

Snazší přístup k elektronickým důkazům napříč EU, prosazuje Komise, Komise chce zajistit větší ochranu oznamovatelů, Společný rejstřík transparentnosti projednáván všemi 3 institucemi, Jak vypadala rozhodnutí o azylu v EU v roce 2017, Život v EU je spravedlivý, říká průzkum Eurobarometru, Instituce se dohodly na ETIAS

  • Policejní a soudní orgány by měly mít možnost snadněji a rychleji získávat elektronické důkazy

  • EU chce pomoci whistleblowerům

  • Pokrok ve společném rejstříku transparentnosti

  • Byla zveřejněna nová data týkající se počtu rozhodnutí o azylu v EU

  • Speciální Eurobarometr hodnotil spravedlnost v EU

  • Systém ETIAS by měl fungovat

Snazší přístup k elektronickým důkazům napříč EU, prosazuje Komise

  • Více než 1/2 aktuálních vyšetřování trestných činů zahrnuje žádost jiného státu o poskytnutí elektronických důkazů.

  • Řádně vyšetřit nebo stíhat nelze téměř 2/3 trestných činů, u nichž se elektronické důkazy nacházejí v jiné zemi.

  • Komise chce vytvořit evropský příkaz ke zpřístupnění.

  • Poskytovatel služeb by měl zareagovat do 10 dnů, v naléhavých případech do 6 hodin.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on European Production and Preservation Orders for electronic evidence in criminal matters (COM(2018)225)

  • Komise 17. 4. 2018 navrhla nová pravidla, která by měla umožnit policejním a soudním orgánům snáze a rychleji získávat elektronické důkazy (např. e-maily nebo dokumenty uložené na cloudech), jež potřeba pro vyšetřování, stíhání a usvědčování pachatelů trestné činnosti a teroristů.

Pozadí

Bezpečnost je politickou prioritou od začátku funkčního období Junckerovy Komise a je akcentována v politických směrech, které byly představeny v červenci 2014, tak v projevu o stavu Unie ze září 2017.

V rámci Evropského programu pro bezpečnost z dubna 2015 se Komise zavázala provést přezkum překážek ve vyšetřování trestných činů. Ministři spravedlnosti a vnitra členských států EU stanovili jako prioritu přijetí opatření pro efektivnější a účinnější zajištění a získávání digitálních důkazů. Předložený návrh by měl přispívat k úsilí Komise splnit závazek přijatý v rámci společného prohlášení o legislativních prioritách EU na období 2018–2019 (více v příspěvku „Budování bezpečnostní unie pokračuje“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017 a v příspěvku „Třináctá zpráva v rámci budování bezpečnostní unie“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2018).

Klíčové a sporné body

Pachatelé trestných činů a teroristé používají ke komunikaci textové zprávy, e-maily a aplikace. Více než 1/2 aktuálních vyšetřování trestných činů zahrnuje žádost jiného státu o poskytnutí elektronických důkazů, kterými disponují poskytovatelé služeb usazení v jiném členském státě nebo mimo EU.

K získání takových údajů je nezbytná soudní spolupráce a vzájemná právní pomoc. Řádně vyšetřit nebo stíhat nelze téměř 2/3 trestných činů, u nichž se elektronické důkazy nacházejí v jiné zemi, a to hlavně kvůli dlouhé době nutné ke shromáždění těchto důkazů nebo z důvodu roztříštěnosti právního rámce. Představené návrhy by měly zrychlit a zefektivní proces získávání elektronických důkazů, čímž pomohou tento nedostatek odstranit.

Konkrétně je navrženo:

  • Vytvořit evropský příkaz ke zpřístupnění: justiční orgán jednoho členského státu by mohl požádat o elektronické důkazy (např. e-maily, textové zprávy nebo zprávy v aplikacích) přímo poskytovatele služeb usazeného nebo zastupovaného v jiném členském státě, který nabízí služby, a to bez ohledu na fyzické umístění těchto dat. Daný poskytovatel služeb by měl zareagovat do 10 dnů, v naléhavých případech do 6 hodin (oproti 120 dnům u stávajícího evropského vyšetřovacího příkazu nebo 10 měsícům u postupu vzájemné právní pomoci).
  • Zabránit tomu, aby byly údaje vymazány: justiční orgán jednoho členského státu by měl moci poskytovateli služeb usazenému nebo zastupovanému v jiném členském státě, nařídit, aby uchovával určité údaje. Poskytovatelé služeb a osoby, jejichž údaje se vyhledávají, budou moci využívat různé záruky ochrany, jako je možnost, aby poskytovatel služeb požádal o přezkum, pokud příkaz například zjevně porušuje Listinu základních práv EU.

Aby bylo zajištěno, že všichni poskytovatelé služeb nabízející služby v EU mají podléhat stejným povinnostem, měli by mít povinnost určit svého právního zástupce v EU pověřeného přijímáním, dodržováním a výkonem rozhodnutí.

  • Nyní je často na poskytovateli služeb, zda donucovacím orgánům poskytnou potřebné důkazy, nově by měla být zajištěna právní jistota pro státní orgány a poskytovatele služeb.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nyní musí být projednán v Radě a v EP.

Odkazy

Komise chce zajistit větší ochranu oznamovatelů

  • Oznamovatelé mohou pomoci odhalovat, vyšetřovat a postihovat zneužívání práva EU.

  • Oznamovatelé by měli být rovněž chráněni před propuštěním, zařazením na nižší pozici a jinými formami odvetných opatření.

  • Všechny společnosti s více než 50 zaměstnanci nebo s ročním obratem nad 10 mil. € by měly mít povinnost zřídit interní postup pro zpracovávání zpráv oznamovatelů.

  • Na osoby uvedené ve zprávě oznamovatele se má plně vztahovat presumpce neviny.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru -Posílení ochrany oznamovatelů na úrovni EU (COM(2018)214)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the protection of persons reporting on breaches of Union law (COM(2018)218)

  • Komise 23. 4. 2018 představila právní dokumenty, které mají vést k posílení ochrany oznamovatelů – tzv. whistleblowerů.

Pozadí

Oznamovatelé mohou hrát důležitou úlohu při odhalování nezákonných činností, které poškozují veřejný zájem. Nicméně ochrana oznamovatelů je v EU dle Komise v současné době roztříštěná a nerovnoměrná. Pouze 10 členských států EU zajišťuje jejich úplnou ochranu. Ve zbývajících zemích se poskytuje pouze částečná ochrana, která se vztahuje pouze na určitá odvětví nebo určité kategorie zaměstnanců.

Předložený návrh Komise vychází z doporučení Rady Evropy z roku 2014 o ochraně oznamovatelů, v němž se uvádí, že „členské státy by měly mít k dispozici normativní, institucionální a soudní rámec pro ochranu jednotlivců, kteří v rámci svého pracovněprávního vztahu ohlásí nebo zveřejní informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu“, a který pro jednotlivé státy stanoví zásady pro zavádění nebo revizi těchto rámců.

Rada ve svých závěrech z října 2016 vyzvala Komisi, aby zvážila možnost budoucího opatření na úrovni EU. Organizace občanské společnosti a odborové organizace požadovaly, aby byl přijat právní předpis EU na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu.

EP v únoru 2017 přijal usnesení o úloze oznamovatelů při ochraně finančních zájmů EU. EP Komisi vyzval, aby předložila legislativní návrh zavádějící komplexní program na ochranu oznamovatelů, jehož součástí budou mechanismy pro společnosti, veřejné orgány a neziskové organizace, a aby do konce roku 2017 předložila legislativní návrh chránící oznamovatele, který by byl součástí souboru nezbytných opatření v oblasti předcházení podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie a boje s takovými podvody, s cílem zavést účinnou a srovnatelnou míru ochrany v členských státech a ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech Unie (více v příspěvku „Poslanci chtějí více hájit oznamovatele v souvislosti s ochranou finančních zájmů EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2017).

Oznamovatelé mohou pomoci odhalovat, vyšetřovat a postihovat zneužívání práva EU. Oznamovatelé ovšem potřebují ochranu před zastrašováním a/nebo odvetnými opatřeními. Občané, kteří odhalí nezákonné činnosti, by za tyto činy neměli být trestáni. Ve skutečnosti však za to mnozí z nich trpí ztrátou svého zaměstnání, své pověsti apod. Celkem 36 % zaměstnanců, kteří nahlásili pochybení, se následně stalo obětí represí (dle průzkumu Global Business Ethics z roku 2016).

Posílením ochrany oznamovatelů Komise plní svůj závazek klást větší důraz na prosazování práva EU, jak je stanoveno ve sdělení z roku 2016 Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování.

Klíčové a sporné body

  • Návrh má zaručit vysokou úroveň ochrany oznamovatelů, kteří oznámí porušení práva EU, na základě celounijní normy. Návrh předpokládá vznik bezpečných kanálů pro oznamování v rámci organizací i veřejným orgánům. Oznamovatelé by měli být rovněž chráněni před propuštěním, zařazením na nižší pozici a jinými formami odvetných opatření a vnitrostátní orgány mají mít povinnost informovat občany a proškolit veřejné orgány v tom, jak jednat s oznamovateli.

Předložený návrh se vztahuje na oblasti, jako je zadávání veřejných zakázek, finanční služby, praní peněz a financování terorismu, bezpečnost výrobků, bezpečnost dopravy, ochrana životního prostředí, jaderná bezpečnost, bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, veřejné zdraví, ochrana spotřebitele, soukromí, ochrana údajů a zabezpečení sítí a informačních systémů. Vztahuje se rovněž na porušování unijních pravidel hospodářské soutěže, porušování a zneužívání pravidel pro daně z příjmů právnických osob a poškozování finančních zájmů EU.

  • Komise vyzývá členské státy, aby kromě minimálních norem zavedly i komplexní rámce pro ochranu oznamovatelů, které budou z těchto norem vycházet.

Všechny společnosti s více než 50 zaměstnanci nebo s ročním obratem nad 10 mil. € by měly mít povinnost zřídit interní postup pro zpracovávání zpráv oznamovatelů. Předpis by se měl vztahovat také na všechny celostátní a regionální správní orgány a obce s více než 10 tis. obyvateli.

Ochranné mechanismy by měly obsahovat:

  • Jasné kanály pro oznamování v rámci organizace i mimo ni, které zajistí důvěrnost;
  • třístupňový systém oznamování: (1) interní kanály pro oznamování, (2) oznamování příslušným orgánům a (3) oznamování veřejnosti / sdělovacím prostředkům;
  • povinnosti týkající se zpětné vazby pro orgány a společnosti, které budou muset v případě interních kanálů do 3 měsíců reagovat na zprávy oznamovatelů a učinit odpovídající kroky;
  • zabránění odvetným opatřením a účinná ochrana: veškeré formy odvetných opatření mají být zakázány a měly by být postihovány. Pokud se oznamovatel stane obětí represe, mělo by se mu dostat bezplatného poradenství a vhodných opravných prostředků (např. aby již nebyl obtěžován na pracovišti nebo aby nebyl propuštěn). Důkazní břemeno bude v takových případech obráceno tak, že osoba nebo organizace musí prokázat, že jejich jednání nepředstavuje odvetná opatření proti oznamovateli. Oznamovatelé budou chráněni i při soudních řízeních, zejména tím, že budou osvobozeni od odpovědnosti za odhalení informací.

Návrh má chránit oznamování informací, které má skutečně chránit veřejný zájem a měl by odrazovat od nekalých oznámení a zabraňovat neodůvodněnému poškození dobré pověsti. Na osoby uvedené ve zprávě oznamovatele se má plně vztahovat presumpce neviny, právo na účinnou právní ochranu, spravedlivý proces a právo na obhajobu.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nyní musí být projednán v Radě a v EP.

Odkazy

Krátce…

Společný rejstřík transparentnosti projednáván všemi 3 institucemi

  • Instituce EU chtějí spolupracovat v oblasti transparentnosti.

  • Měl by vzniknout společný rejstřík transparentnosti.

Vyjednávači EP, Rady a Komise se 16. 4. 2018 sešli na prvním interinstitucionálním jednání o společném rejstříku transparentnosti. Orgány se dohodly na dalších krocích k jednání, včetně závazku zajistit, aby byl proces vysoce transparentní. Zejména se shodli na tom, že pro zúčastněné strany budou uspořádány informační setkání o aktuálním stavu, přičemž 1. zasedání by se mělo konat do léta 2018. Začátek jednání vychází z dohody zástupců EP, Rady a Komise, kteří se v prosinci 2017 dohodli, že jednání o povinném registru transparentnosti EU mohou začít počátkem roku 2018. Komise v září 2016 představila návrh, který předpokládá vytvoření rejstříku transparentnosti povinného pro všechny 3 instituce EU – EP, Radu a Komisi. Předložením Komise splnila předem deklarované závazky o úpravě této oblasti. Návrh interinstitucionální dohody, na jejímž základě má vzniknout po vzoru současného rejstříku nový systém, předpokládá, že všechny 3 instituce musí splňovat stejné minimální standardy. Jednání činitelů všech 3 institucí by tak bylo podmíněno předchozí registrací v rejstříku transparentnosti. Návrh by měl vyjasnit rozsah činnosti subjektů, zesílit kontrolu a zefektivnit vymáhání dodržování etického kodexu. Dle návrhu by žadatel o registraci porušující etický kodex mohl mít pozastavenu svoji činnost a nemohl by jednat s orgány EU. Možným trestem by mohlo být také vyškrtnutí z rejstříku (více v příspěvku „Komise navrhuje povinný rejstřík transparentnosti pro všechny orgány EU“, Institucionální záležitosti v září 2016). Cílem je se dohodnou do voleb do EP v roce 2019.

Jak vypadala rozhodnutí o azylu v EU v roce 2017

  • Členské státy v roce 2017 poskytly ochranu více než 500 tis. žadatelů o azyl.

  • Největší skupinou příjemců byli občané Sýrie (33 %).

Komise 19. 4. 2018 informovala o tom, že členské státy v roce 2017 poskytly ochranu více než 0,5 mil. žadatelů o azyl. Z toho téměř 1/3 příjemců byli Syřané. Celkově 28 členských států přiznalo v průběhu roku 2017 status ochrany 538 tis. žadatelům o azyl, což je pokles o téměř 25 % oproti roku 2016. Kromě toho státy přijaly téměř 24 tis. přesídlených uprchlíků. Největší skupinou příjemců zůstali občané Sýrie (175 800 – 33 % z celkového počtu osob, kterým byl v členských státech udělen ochranný status), poté následují občané Afghánistánu (100 700 – 19 %) a Iráku (64 300 – 12 %). Počet rozhodnutí, kterými se uděluje status ochrany syrským občanům, klesl od roku 2016 (poměr k ostatním byl ve výši 57 %). Z celkového počtu byl syrským občanům udělen nejčastěji v Německu (124 800 – 70 %). Německo je na předních pozicích i v celkovém počtu osob, kterým byl přiznán ochranný status – Německo (325 400), dále Francie (40 600), Itálie (35 100), Rakousko (34 000) a Švédsko (31 200). Ze všech osob, kterým byl v roce 2017 udělen status ochrany v EU, byl přiznán status uprchlíka 271 600 osobám, 189 000 byla udělena podpůrná ochrana (35 %) a 77 500 povolení pobytu z humanitárních důvodů (14 %).

Život v EU je spravedlivý, říká průzkum Eurobarometru

  • Většina se domnívá, že příjmová nerovnost je příliš velká a že by vlády tuto otázku měly řešit.

  • Život jako spravedlivý vnímají častěji vzdělanější, mladší a bohatší lidé.

Komise 23. 4. 2018 zveřejnila výsledky nového průzkumu Eurobarometru, ze kterých vyplývá, že většina Evropanů se domnívá, že život obecně je spravedlivý, ale má pochybnosti, pokud jde o justici, politická rozhodnutí a příjmovou nerovnost. Evropané ve velké míře myslí, že většina věcí v jejich životě je spravedlivá a že mají rovné příležitosti uspět. Jsou ale méně přesvědčeni, že jsou soudní a politická rozhodnutí v jejich zemích uplatňována spravedlivě a jednotně, tedy bez ohledu na společenské postavení osob, na jejich bohatství a konexe. Většina se domnívá, že příjmová nerovnost je příliš velká a že by vlády tuto otázku měly řešit, zatímco méně než 1/2 věří, že se rovnost příležitostí a jejich sociální postavení postupně zlepšily. Hlavní zjištění průzkumu se týkají vzdělanosti, příjmů, sociálního postavení a mezigenerační mobility. Více než 1/2 respondentů se domnívá, že lidé mají rovné příležitosti uspět (58 %). Za tímto číslem se nicméně skrývají značné regionální rozdíly, kdy v Dánsku s tímto tvrzením souhlasí 81 %, zatímco v Řecku pouze 18 % lidí. Pouze 39 % je přesvědčeno, že spravedlnost vždy převládá nad nespravedlností, přičemž stejné procento s tímto tvrzením nesouhlasí. Celkově lze říci, že s větší pravděpodobností vnímají život jako spravedlivý vzdělanější, mladší a bohatší lidé. Téměř 1/2 respondentů (46 %) si myslí, že příležitosti uspět jsou v porovnání s dobou před 30 lety rovnější. Celkem 47 % respondentů se domnívá, že globalizace je dobrá věc a 21 % s tímto tvrzením nesouhlasí. Pozitivní smýšlení o imigraci do své země má 39 % respondentů, 33 % si myslí opak.

Instituce se dohodly na ETIAS

  • Letečtí a námořní dopravci budou muset před nástupem cestujících zkontrolovat, zda státní příslušníci třetích zemí mají platné cestovní povolení.

  • Po 3 letech od zavedení se má povinnost vztahovat také na mezinárodní dopravce přepravující skupiny cestujících v dálkových autobusech.

Rada a EP se 25. 4. 2018 shodli na kompromisním znění návrhu týkajícího se evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Komise v listopadu 2016 předložila návrh na zřízení systému ETIAS s cílem zesílit bezpečnostní kontroly cestujících, na které se nevztahuje vízová povinnost (více v příspěvku „Komise chce upravit vstup na území EU pomocí systému ETIAS“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016). Systém se bude vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti nebo kteří jsou osvobození od povinnosti letištního průjezdního víza. Tyto osoby budou muset před cestou získat cestovní povolení prostřednictvím žádosti podané on-line. Informace uvedené v každé žádosti budou automaticky zpracovány, srovnány s dalšími databázemi EU, aby byly zjištěny případné důvody, na jejichž základě by mělo být vydání cestovního povolení zamítnuto. Nebudou-li zjištěny žádné záznamy nebo prvky vyžadující další šetření, cestovní povolení bude v krátké době automaticky vydáno. Očekává se, že tomu tak bude u naprosté většiny žádostí. Letečtí a námořní dopravci budou muset před nástupem cestujících zkontrolovat, zda státní příslušníci třetích zemí, na něž se požadavek cestovního povolení vztahuje, mají platné cestovní povolení. Po 3 letech od zavedení systému ETIAS se má povinnost vztahovat také na mezinárodní dopravce přepravující skupiny cestujících po souši v dálkových autobusech. Cestovní povolení nebude automaticky opravňovat ke vstupu nebo pobytu; konečné rozhodnutí činí příslušník pohraniční stráže. Cestovní povolení má být platné po dobu 3 let nebo do konce období platnosti cestovního dokladu zaregistrovaného během podání žádosti – podle toho, co nastane dříve. Politická dohoda mezi institucemi byla dosažena v prosinci 2017. Dohodnuté znění má být nyní formálně přijato EP a Radou.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality