Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Informační společnost v dubnu 2018

Euroskop, 09.05.2018

Komise představila celoevropský přístup k umělé inteligenci, Komise navrhla kodex zásad boje proti šíření dezinformací online, Nová pravidla pro online platformy by měla zajistit více transparentnosti a spravedlnosti pro podniky, Rada přijala pravidla přeshraničního dodávání balíků

  • Ve sdělení o umělé inteligenci pro Evropu navrhuje Komise evropský přístup, aby co nejlépe využil příležitostí, které poskytuje umělá inteligence (AI), a současně řeší nové výzvy, které AI přináší.

  • Technologie nabízejí nové a snadné způsoby, zejména prostřednictvím sociálních médií, k šíření informací ve velkém měřítku a s rychlostí a přesností, mohou být také použity jako silné odrazové komory pro dezinformační kampaně.

  • Komise přichází s přístupem, který poskytne podnikům v EU transparentnost a mechanismy odvolání a platformám přinese právní jistotu.

  • Nová pravidla doručování balíků v EU mají podpořit elektronický obchod.

 

Komise představila celoevropský přístup k umělé inteligenci

  • Umělá inteligence vytváří nové výzvy, kterým by se EU měla společně postavit, aby fungovala v zájmu všech, myslí si Komise.

  • Komise svým návrhem podpoří výzkum, aby mohl přijít s novou generaci technologií umělé inteligence a jejím využitím, ale i podniky, aby mohly nové technologie zavádět.

  • Komise navrhuje zejména zvýšení veřejných a soukromých investic.

  • Musí být rovněž zajištěn odpovídající etický a právní rámec.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Umělá inteligence pro Evropu (KOM(2018)237)

  • Komise 25. 4. 2018 představila soubor opatření, která mají zajistit, aby umělá inteligence v EU sloužila ku prospěchu jejích občanů a posilovala v této oblasti konkurenceschopnost evropské ekonomiky v této oblasti.

Pozadí

Umělá inteligence se tak stala jednou z nejstrategičtějších technologií 21. století. Je součástí našeho každodenního života. Systémy umělé inteligence nám ale také pomáhají vypořádat se s těmi největšími světovými problémy: s léčbou chronických onemocnění, s řešením klimatických změn či prevencí kybernetických útoků. EU chce stát v čele tohoto vývoje – mnohé zásadní objevy v této oblasti vzešly z evropských laboratoří: asi 1/4 veškeré průmyslové a servisní robotiky produkují evropské podniky. K zachování konkurenceschopnosti technických odvětví je využívání umělé inteligence nezbytné.

Navržený přístup má navýšit veřejné a soukromé investice, připravit se na sociálně-ekonomické změny, které s sebou umělá inteligence přinese, a zajistit odpovídající etický a právní rámec. Tato iniciativa navazuje na požadavek evropských vedoucích představitelů zformulovat evropský přístup k problematice umělé inteligence.

Klíčové a sporné body

EU by do konce roku 2020 měla v oblasti umělé inteligence zvýšit investice do výzkumu a inovací o minimálně 20 mld. €. Komise sama proto navýšila investice do umělé inteligence v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 v období 2018–2020, a to na 1,5 mld. €. Tato investice by měla přinést další 2,5 mld. € ze stávajících partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to např. na technologie dat velkého objemu a robotiku. Těmito prostředky se má podpořit rozvoj způsobů uplatnění umělé inteligence v zásadních odvětvích, od dopravy po zdravotní péči. Dále má přispět k propojení a posílení činnosti středisek výzkumu umělé inteligence v EU a zintenzívnit testování a experimenty. Komise bude také podporovat vývoj tzv. platformy umělé inteligence na vyžádání (tzv. AI-on-demand), která poskytne přístup k příslušným zdrojům všem uživatelům příslušných zdrojů umělé inteligence v EU. Také prostředky z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) podnikům a start-upům mají poskytnout podporu při investování do umělé inteligence. Do roku 2020 se mají v rámci EFSI celkem zmobilizovat investice přesahující 500 mil. €, a to v celé řadě klíčových odvětví.

Komise bude rovněž pokračovat ve vytváření prostředí, které bude stimulovat příliv investic. Komise proto předložila návrh právních předpisů, které mají umožnit zpřístupňování většího množství dat k opětovnému použití a usnadní jejich sdílení. Jde o data generovaná v oblasti veřejných služeb, životního prostředí, ve výzkumu a zdravotnictví.

  • V důsledku zavádění těchto technologií by měla vznikat nová pracovní místa, určitá zaměstnání naopak zaniknout a většina si projde určitou transformací. Komise proto hodlá členské státy motivovat k modernizaci jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy a pomoci jim s přeměnou pracovního trhu, a to na základě evropského pilíře sociálních práv.

Chce stimulovat partnerství mezi podniky a vzdělávacími institucemi, aby se podařilo přilákat talentované studenty z oboru umělé inteligence, vytvořit s finanční podporou Evropského sociálního fondu specializované programy odborné přípravy pro související profese a podpořit rozvoj digitálních dovedností a vědeckých, technických, inženýrských a matematických kompetencí, podnikatelského ducha a kreativity.

Zavádění umělé inteligence může vznést mnoho etických i právních otázek, jež se týkají odpovědnosti a potenciálně neobjektivního rozhodování. Etický kodex týkající se vývoje umělé inteligence Komise představí do konce roku 2018. Bude vycházet z Listiny základních práv EU a zohledňovat zásady jako například ochranu dat a transparentnost. Do poloviny roku 2019 Komise vydá pokyny pro výklad směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky ve světle technologického vývoje, aby se zajistila právní srozumitelnost pro spotřebitele i výrobce.

Předpokládaný další vývoj

Komise započala spolupráci s členskými státy, jejímž cílem je vytvořit do konce roku 2018 plán koordinace činnosti v oblasti umělé inteligence. Komise chce také nadále investovat do klíčových iniciativ v oblasti umělé inteligence, k nimž patří vývoj účinnějších elektronických komponentů a systémů pro umělou inteligenci (např. speciálních čipů pro řízení těchto technologií), vysoce výkonných počítačů špičkové úrovně a dále inovativních projektů v oblasti kvantových technologií a mapování lidského mozku.

Odkazy

 

Komise navrhla kodex zásad boje proti šíření dezinformací online

  • Dle Komise nové technologie, které se zaměřují na oslabení demokracie a společnosti, prostřednictvím online prostředí rozšiřují svůj vliv.

  • Online platformy a sociální sítě hrají důležitou úlohu v boji proti dezinformačním kampaním pořádaným jednotlivci i státy.

  • Komise tyto platformy vyzývá, aby jednali na základě akčního plánu, jehož cílem je dosáhnout společného evropského přístupu, a ochránili tak občany před dezinformacemi.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup (KOM(2018)236)

  • Komise 26. 4. 2018 předložila návrh opatření v boji proti šíření dezinformací na internetu včetně celounijního kodexu zásad tohoto boje, podpory nezávislé sítě subjektů ověřujících faktickou správnost údajů a řady akcí na podporu kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti.

Pozadí

Komise dezinformace definuje jako „prokazatelně nepravdivé nebo zavádějící informace, které jsou vytvořeny, prezentovány a šířeny za účelem získání ekonomického prospěchu nebo kvůli úmyslnému oklamání veřejnosti a které mohou způsobit veřejnou újmu“.

V posledním průzkumu Eurobarometru 83 % respondentů uvedlo, že falešné zprávy představují nebezpečí pro demokracii. Obzvláště jsou znepokojeni úmyslnými dezinformacemi zaměřenými na ovlivnění voleb a politiky v oblasti přistěhovalectví. Respondenti vnímají tradiční média jako nejdůvěryhodnější zdroj zpráv (rozhlas 70 %, televize 66 %, tisk 63 %). Za nejméně důvěryhodný zdroj zpráv respondenti označili online zprávy (věří jim 26 % dotázaných) a internetové stránky s tzv. videohostingem (míra důvěry 27 %). Společné výzkumné středisko Komise zveřejnilo studii týkající se falešných zpráv a dezinformací, která poukazuje na to, že 2/3 čtenářů online zpráv je čtou nejraději na platformách založených na algoritmech (jako jsou vyhledávače a agregátory informací) a sociálních médiích. Zpráva rovněž uvádí, že tržní síla a toky příjmů se od vydavatelů zpráv přesouvají k provozovatelům platforem, kteří mají k dispozici data týkající se čtenářů, článků a inzerátů.

Klíčové a sporné body

Komise navrhla řadu opatření v boji proti šíření dezinformací na internetu:

Do července 2018 by jako první krok online platformy měly vytvořit a dodržovat společný kodex zásad, jehož účelem by bylo zajistit transparentnost sponzorovaného obsahu, zejména politické reklamy, omezit její dosah a snížit příjmy šiřitelům dezinformací; vyjasnit fungování algoritmů a umožnit ověřování třetími stranami; usnadnit uživatelům vyhledávání různých zdrojů zpráv, které reprezentují alternativní stanoviska, a umožnit jim přístup k nim; zavést opatření k identifikaci a odstranění falešných účtů a k řešení problému automatických internetových botů; umožnit subjektům ověřujícím faktickou správnost údajů, výzkumným pracovníkům a orgánům veřejné správy neustále monitorovat dezinformace na internetu.

Subjekty ověřující faktickou správnost údajů mají vypracovat společné pracovní metody, aby si měly vyměňovat osvědčené postupy a pracovat na dosažení co nejširšího pokrytí věcných oprav v celé EU. Tyto subjekty budou vybrány mezi členy EU mezinárodní sítě pro kontrolu faktické správnosti údajů, která se sama řídí přísným kodexem zásad. Bezpečná evropská online platforma zabývající se dezinformacemi by měla pomáhat síti subjektů ověřujících faktickou správnost údajů a příslušným akademickým výzkumným pracovníkům s přeshraničním sběrem údajů a jejich analýzou, a umožní jim také přístup k údajům z celé EU.

Díky vyšší úrovni mediální gramotnosti by občané měli lépe rozeznat dezinformace na internetu a přistupovat k online obsahu kriticky. Komise bude proto subjekty ověřující faktickou správnost údajů a organizace občanské společnosti vybízet k tomu, aby školám a pedagogům poskytovaly vzdělávací materiály a pořádaly Evropský týden mediální gramotnosti.

Komise chce podpořit členské státy při zajištění odolnosti volebních procesů proti stále složitějším kybernetickým hrozbám, včetně dezinformací na internetu a kybernetických útoků.

Podpora má směřovat ve prospěch dobrovolného elektronického identifikačního systému, jehož účelem by bylo zlepšit vysledovatelnost a identifikaci dodavatelů informací a zvýšit důvěryhodnost a spolehlivost online interakcí, informací a jejich zdrojů.

Komise vyzývá členské státy, aby podporovaly kvalitní žurnalistiku a zajistily tak pluralitní, rozmanité a udržitelné mediální prostředí. Ještě v roce 2018 Komise zveřejnění výzvu k předkládání návrhů na přípravu a šíření kvalitních zpráv o záležitostech EU prostřednictvím zpravodajských médií.

Opatření, která připraví útvary Komise a která budou kombinovat stávající a budoucí iniciativy EU zabývající se šířením dezinformací na internetu s iniciativami členských států, stanoví informační aktivity zaměřené na boj proti nepravdivým prohlášením o Evropě a potírání dezinformací v rámci EU i mimo ni.

Předpokládaný další vývoj

Komise svolá fórum zúčastněných stran, které připraví rámec pro účinnou spolupráci mezi příslušnými stranami (včetně online platforem, reklamního průmyslu a hlavních zadavatelů reklamy). Fórum by rovněž mělo přijmout závazek koordinovat a stupňovat boj proti šíření dezinformací. Prvním výstupem fóra by měl být kodex zásad boje proti šíření dezinformací platný pro celou EU, který by měl být zveřejněn do července 2018 a jenž by měl mít do října 2018 měřitelný dopad. Do prosince 2018 Komise podá zprávu o dosaženém pokroku. Zpráva rovněž posoudí, zda jsou nezbytné další kroky, které by zajistily nepřetržité monitorování a hodnocení uvedených opatření.

Odkazy

 

Nová pravidla pro online platformy by měla zajistit více transparentnosti a spravedlnosti pro podniky

  • Platformy a internetové vyhledávače jsou zásadní pro to, aby se evropské podniky dostaly ke spotřebitelům, nicméně je potřeba zajistit, aby nezneužívaly své moci, a tak podniky nepoškozovaly. 

  • Zejména menší obchodníci v EU při oslovování zákazníků napříč celým jednotným digitálním trhem jsou závislí na on-line platformách.

  • Tato nová internetová tržiště stimulují růst a inovace v EU, avšak pro zajištění udržitelného a předvídatelného podnikatelského prostředí je zapotřebí jasná základní pravidla.

  • Návrh by měl vnést do on-line ekonomiky více transparentnosti, podnikům poskytnout potřebnou předvídatelnost a přinést prospěch evropským spotřebitelům.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on promoting fairness and transparency for business users of online intermediation services (COM(2018)238)

  • Komise 26. 4. 2018 předložila nová pravidla pro on-line platformy, které malým podnikům poskytují záchrannou síť v digitální ekonomice.

Pozadí

Komise navrhovaným nařízením plní svůj závazek uvedený v přezkumu strategie pro jednotný digitální trh v polovině období, že připraví opatření k řešení otázek spojených s nespravedlivými smluvními podmínkami a praktikami zjištěnými při obchodování mezi platformami a podniky a prozkoumá za tím účelem způsoby řešení sporů a kritéria poctivého jednání a transparentnosti (více v příspěvku „Komise hodnotí pokrok směrem k jednotnému digitálnímu trhu“, Informační společnost v květnu 2017). Nová pravidla, která zlepší fungování jednotného digitálního trhu, navazují na projev o stavu Unie předsedy Junckera ze září 2017 s cílem „zabezpečit v digitální ekonomice spravedlivé, předvídatelné, udržitelné a důvěryhodné podnikatelské prostředí“.

  • Účelem nových pravidel je vytvořit spravedlivé, transparentní a předvídatelné podnikatelské prostředí pro menší podniky a obchodníky, již využívají on-line platformy. Z nových pravidel by měli užitek např. hotely, obchodníci prodávající na internetu, vývojáři aplikací a další obdobné podniky, které využívají internetové vyhledávače, aby na své stránky přilákaly potenciální zákazníky.

Téměř 1/2 respondentů (42 %) z řad malých a středních podniků uvedla v průzkumu Eurobarometr, že při prodeji svých výrobků a služeb využívá internetová tržiště. Podle jiné studie téměř 50 % evropských podniků využívajících platformy se střetlo s problémy. Studie rovněž ukazuje, že 38 % problémů týkajících se smluvních vztahů zůstává nevyřešeno a 26 % je vyřešeno, avšak s obtížemi. Odhaduje se, že v důsledku toho došlo při prodeji k přímým ztrátám ve výši 1,27 až 2,35 mld. €.

Klíčové a sporné body

Nová pravidla navrhují následující řešení zmíněných problémů:

Poskytovatelé zprostředkovatelských on-line služeb by měly zajistit, aby jejich podmínky byly pro profesionální uživatele lehce srozumitelné a snadno dostupné. Měly by předem stanovit důvody, proč může být profesionální uživatel z platformy vyloučen nebo jeho využívání platformy přerušeno. Poskytovatelé služeb by měly rovněž při provádění změn v daných podmínkách dodržovat přiměřenou výpovědní lhůtu. Pokud by poskytovatel zprostředkovatelských on-line služeb zcela nebo zčásti přerušil nebo ukončil nabídku nějakého podniku, bude muset uvést důvody. Kromě toho by měly poskytovatelé těchto služeb zformulovat a zveřejnit obecné zásady, v nichž bude stanoveno: (1) k jakým datům vygenerovaným prostřednictvím jejich služeb je možný přístup, (2) kdo může mít tento přístup a za jakých podmínek, (3) jak nakládají se svými vlastními produkty nebo službami ve srovnání s těmi, které nabízejí jejich profesionální uživatelé, a (4) jak využívají smluvních ujednání, aby u produktů a služeb nabízených jejich profesionálními uživateli požadovali nejvýhodnější sortiment nebo cenu (tzv. doložky nejvyšších výhod). Zprostředkovatelské on-line služby i internetové vyhledávače by měli rovněž stanovit obecná kritéria určující, jak jsou produkty a služby uspořádány ve výsledcích vyhledávání.

Od poskytovatelů zprostředkovatelských on-line služeb se vyžaduje, aby zřídili interní systém řešení stížností. Aby se usnadnilo mimosoudní řešení sporů, měli by všichni poskytovatelé těchto služeb uvádět ve svých podmínkách nezávislé a kvalifikované mediátory, s nimiž budou chtít spolupracovat při řešení sporů. Kromě toho se bude od tohoto odvětví vyžadovat, aby disponovalo na dobrovolné bázi zvláštními nezávislými mediátory, kteří budou schopni řešit spory vznikající v souvislosti se zprostředkovatelskými on-line službami. Sdružení zastupující podniky by měli mít za účelem prosazování nových pravidel transparentnosti a řešení sporů právo podat jménem podniků žalobu k soudu.

Cílem Komise je také zřízení střediska EU pro sledování dopadu nových pravidel, které by sledovalo současné i nově se objevující problémy a příležitosti v digitální ekonomice, aby mohla Komise v případě potřeby dnešní legislativní návrh doplnit. Zvláštní pozornost bude věnována vývoji politického a regulačního přístupu v celé Evropě.

Předpokládaný další vývoj

Návrhem se budou zabývat instituce EU. Podle dosažených výsledků a informací získaných prostřednictvím střediska EU Komise do 3 let posoudí, zda jsou zapotřebí další opatření.

Odkazy

 

Krátce...

 

Rada přijala pravidla přeshraničního dodávání balíků

  • Díky novým pravidlům by mělo být snazší získat informace o různých možnostech dodávání balíků, včetně jejich sledování a dohledávání.

  • Přijetí pravidel představuje další zásadní krok na cestě k jednotnému digitálnímu trhu EU.

Rada 12. 4. 2018 přijala pravidla pro přeshraniční dodávání balíků. Nařízení by mělo usnadnit spotřebitelům i podnikům porovnávání různých cen za dodávání balíků po celé EU, což by mělo posílit elektronický obchod. Regulační orgány budou mít rovněž větší pravomoci v oblasti monitorování tohoto složitého trhu. Podle reformy budou tarify za dodávání zveřejňovány na internetových stránkách, což uživatelům umožní zvolit si nejlepší ceny (více v příspěvku „Doručení balíku v rámci EU by mělo být spotřebitelům dostupnější“, Informační společnost v prosinci 2017). Větší transparentnost by měla vytvořit konkurenční tlak, a snížit tak ceny, které nelze odůvodnit objektivními faktory. Očekává se, že z nových pravidel budou mít prospěch zejména spotřebitelé a drobní maloobchodníci, kteří nemají vyjednávací pozici ke sjednání lepších sazeb. Hlasováním Rady je legislativní proces završen v prvním čtení. EP hlasoval v březnu 2018. Nařízení podepíší oba orgány a poté bude vyhlášeno v Úředním věstníku EU. V platnost pak vstoupí 20 dní po vyhlášení.

Další články v rubrice

Vnitřní trh v květnu 2018

Euroskop, 10.06.2018

Spotřebitelé v květnu 2018

Euroskop, 10.06.2018