Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v květnu 2018

Euroskop, 10.06.2018

EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027, Rozpočet na rok 2019 byl navržen, Komise vydala hospodářskopolitická doporučení pro členské země EU, Komise navrhuje nové finanční nástroje, které by měly posílit HMU nejen v době krize, Komise vydala jarní hospodářskou prognózu pro rok 2018, Jaký směrem se má EU ubírat?, Rada potvrdila datum voleb do EP, GDPR se aplikuje i v institucích EU

  • Komise představila víceletý finanční rámec

  • Rozpočet na rok 2019 představen Komisí

  • Komise vydala pokyny k hospodářské politice pro členské státy
  • Komise plánuje podpořit reformy v členských státech HMU

  • Hospodářský růst v EU bude ještě pokračovat 

  • EU plánuje diskuzi o budoucnosti EU

  • Datum voleb do EP bylo stanoveno Radou

  • Instituce mají mít „vlastní GDPR“

 

EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027

  • Celkově Komise navrhuje na období pro období 2021–2027 dlouhodobý rozpočet ve výši 1 135 mld. € v prostředcích na závazky.

  • Komise v předloženém dokumentu deklaruje, že navrhuje moderní, jednoduchý a flexibilní rozpočet.

  • EU chce reformovat příjmy EU.

  • Struktura rozpočtu má být jasnější a má více odpovídat prioritám EU.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání Víceletý finanční rámec na období 2021-2027 (KOM(2018)321)

  • Komise 2. 5. 2018 navrhla víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

Pozadí

Víceletý finanční rámec (VFR) stanovuje limity pro roční souhrnné rozpočty EU. Určuje celkovou částku a dílčí částky pro jednotlivé oblasti činnosti, jež by EU mohla během období nejméně 5 let každý rok použít a v jejichž mezích může přijímat právní závazky. Víceleté finanční rámce uplatňované v poslední době se obvykle vztahovaly na období 7 let. Nařízení o víceletém finančním rámci stanoví za prvé stropy pro prostředky na závazky, které kryjí celkové náklady na právní závazky (smlouvy, grantové dohody nebo rozhodnutí), které může EU přijmout v jednotlivých rozpočtových letech, na něž se víceletý finanční rámec vztahuje. Jinými slovy, jedná se o částky, jejichž vynaložení v jednom daném roce může EU přislíbit a které lze poté vynaložit v témže roce nebo během několika let. Za druhé stanovuje prostředky na platby, které kryjí výdaje, které jsou v daném roce víceletého finančního rámce vynaloženy. Tyto výdaje vyplývají z právních závazků, jež EU přijala v témže roce nebo v dřívějších letech.

Návrh nařízení o víceletém finančním rámci vypracovává Komise. Rada jej přijímá jednomyslným hlasováním po obdržení souhlasu EP (tzv. postup souhlasu). EP může v rámci postupu souhlasu postoj Rady schválit nebo zamítnout, nemůže v něm však provádět změny. Nařízení o VFR se obvykle projednává v rámci balíku spolu s dalšími klíčovými finančními prvky a reformami politik EU.

Klíčové a sporné body

Celkově Komise navrhuje na období 2021–2027 víceletý finanční rámec ve výši 1 135 mld. € v prostředcích na závazky (odpovídá 1,11 % hrubého národního důchodu EU-27). Tato výše závazků se promítá do 1 105 mld. € (nebo 1,08 % HND) v prostředcích na platby.

Priority a zásady, které jsou základem návrhu, jsou výsledkem otevřené diskuze, kterou zahájila v březnu 2017 bílá kniha o budoucnosti Evropy. Jsou také součástí pozitivní agendy, kterou navrhl předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v září 2016 a kterou schválili vedoucí představitelé v Bratislavě v září 2016 a v Římském prohlášení v březnu 2017 (více v příspěvku „Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů“, Institucionální záležitosti v březnu 2017).

Poté byly v červnu 2017 stanoveny nejdůležitější otázky v diskusním dokumentu Komise o budoucnosti financí EU a 14. 2. 2018 Komise stanovila možnosti pro budoucí rozpočet EU. Ve veřejných konzultacích na začátku roku 2018 bylo získáno více než 11 tis. odpovědí.

  • Komise v předloženém dokumentu deklaruje, že navrhuje moderní, jednoduchý a flexibilní rozpočet.

Dle Komise nová Unie s 27 členy potřebuje nový, moderní rozpočet – znamená to dále snížit administrativní zátěž pro příjemce finančních prostředků a řídicí orgány tím, že se předpisy sjednotí na základě jednotného souboru pravidel. Dále bude třeba stanovit jasnější cíle a zaměřit se více na výkonnost.

Struktura rozpočtu má být podle Komise jasnější a má více odpovídat prioritám EU. V současné době jsou finanční prostředky rozděleny na příliš mnoho programů a nástrojů, a to jak v rámci rozpočtu, tak i mimo něj. Komise proto navrhuje snížit počet programů o více než 1/3 (ze současných 58 na budoucích 37).

Návrh obsahuje větší flexibilitu v rámci programů i mezi nimi navzájem, posílení nástrojů pro řešení krizí a vytvoření nové „unijní rezervy“ na řešení nepředvídaných událostí a reakci na mimořádné situace v oblastech, jako je bezpečnost a migrace.

Vystoupení VB z EU nabízí dle Komise příležitost, jak řešit složitý systém slev, a dokonce „slev ze slev“. Komise navrhuje zrušit všechny slevy a snížit částku, kterou si členské státy ponechávají při výběru příjmů z cel (což je jeden z vlastních zdrojů) pro rozpočet EU, z 20 % na 10 %. Aby se předešlo náhlému a prudkému zvýšení příspěvků u některých členských států, navrhuje Komise rušit stávající slevy postupně během období 5let.

V návaznosti na doporučení skupiny na vysoké úrovni uvedené ve zprávě s názvem Budoucí financování EU Komise navrhuje modernizovat a zjednodušit stávající celkový systém financování (vlastní zdroje“) a diverzifikovat zdroje příjmů rozpočtu. Konkrétně Komise navrhuje zjednodušit stávající vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) a zavést soubor nových vlastních zdrojů, který je propojen s politickými prioritami. Navrhovaný soubor nových vlastních zdrojů zahrnuje: 20 % příjmů ze systému obchodování s emisemi; 3% paušální sazbu uplatněnou na nový společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (který se má začít postupně zavádět po přijetí nezbytných právních předpisů); vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých členských státech (0,80 € za 1 kg). Tyto nové vlastní zdroje mají představovat přibližně 12 % celkového rozpočtu EU a mohly by přispět na financování nových priorit částkou až 22 mld. € ročně.

Boj proti podvodům

Komise navrhuje, aby v příštím víceletém finančním rámci EU byla vyčleněna částka ve výši 181 mil. € na podporu úsilí členských států v boji proti podvodům, korupci a jiným nesrovnalostem, které mají dopad na rozpočet EU. V rámci nového programu EU pro boj proti podvodům má být financována cílená odborná příprava a výměna informací a osvědčených postupů mezi donucovacími orgány, které se zabývají bojem proti podvodům v celé Evropě. Nový program by měl nahradit program Hercule III.

Politika soudržnosti

Pro příští víceletý finanční rámec Komise navrhuje modernizovat politiku soudržnosti. Hlavní prvky návrhu Komise pro modernizovanou politiku soudržnosti jsou tyto:

1. Zaměření na klíčové investiční priority, kde může EU nejvíce pomoci: Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má jít na inovace, podporu malých podniků, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Rovněž má směřovat do přechodu na nízkouhlíkovou, oběhovou ekonomiku a na boj proti změně klimatu, což povede k dosažení cílů Pařížské dohody.

2. Politika soudržnosti pro všechny regiony a individuálnější přístup k regionálnímu rozvoji: Regiony, které stále zaostávají, pokud jde o růst nebo příjem – většinou v jižní a východní Evropě – mají i nadále dostávat značnou podporu z prostředků EU. Investice v rámci politiky soudržnosti má stále směřovat do všech regionů, protože mnoho z nich v různých částech Evropy – i v bohatších členských státech – se potýká s dokončením průmyslové transformace, bojuje proti nezaměstnanosti a vyrovnává se s globalizovanou ekonomikou. Politika soudržnosti má zachovat 3 kategorie regionů: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté regiony. Politika soudržnosti na období 2021–2027 má posílit lokáln vedené strategie rozvoje. Do řízení finančních prostředků EU mají být více zapojeny místní, městské a územní orgány a větší míra spolufinancování zvýší odpovědnost za projekty financované EU v regionech a městech. 

3. Méně početná, jasnější a stručnější pravidla a pružnější rámec: Komise navrhuje v příštím víceletém finančním rámci EU méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU. Na 7 fondů EU realizovaných v partnerství s členskými státy se má vztahovat jen 1 soubor pravidel.

4. Posílení vazby na evropský semestr pro zlepšení investičního prostředí v Evropě: Komise navrhuje posílit vazbu mezi politikou soudržnosti a evropským semestrem.

Nový Sociální fond, Fond pro přizpůsobení se globalizaci a Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty

V příštím VFR Komise navrhuje posílit sociální rozměr EU prostřednictvím revidovaného Evropského sociálního fondu, Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a rozsáhlejšího a efektivnějšího Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Na období 2021–2027 se pro Evropský sociální fond plus plánuje 101,2 mld. € a pro Fond pro přizpůsobení se globalizaci 1,6 mld. €. Oba fondy jsou zaměřeny na investice, které lidem v návaznosti na evropský pilíř sociálních práv mají pomoci získat lepší dovednosti k tomu, aby se vypořádali s problémy a změnami na trhu práce. Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty má získat na 7 let 947 mil. €. Je určen na další podporu rozvoje evropského prostoru práva založeného na zásadách právního státu, vzájemné důvěře a na zajištění toho, aby lidé mohli požívat svých práv.

Kultura

Návrh Komise na posílení kulturních a kreativních odvětví v EU se zaměřuje na 3 oblasti: program MEDIA spadající do programu Kreativní Evropa, který podporuje filmové a další audiovizuální odvětví EU, složku Kultura a meziodvětvová opatření. Částka 1,081 mld. € má být určena na financování audiovizuálních projektů a podporu konkurenceschopnosti v evropském audiovizuálním odvětví v programu MEDIA. V rámci nového rozpočtu má být vyčleněno 609 mil. € na podporu evropských kulturních a kreativních odvětví. Malé a střední podniky a další organizace působící v kulturním a kreativním odvětví mají obdržet financování ve výši 160 mil. €. Tato částka má být rovněž využita k podpoře kulturní spolupráce v celé EU, svobodného, rozmanitého a pluralitního mediálního prostředí a kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti.

Výbor regionů 4. 5. 2018 vydal zprávu týkající se návrhu rozpočtu. Politika soudržnosti je nejsilnějším investičním nástrojem EU a v současnosti tvoří 1/3 rozpočtu EU. Nicméně škrty, které navrhla Komise, by snížily svůj podíl z 34 % na 29 %. Toto snížení může ohrozit regiony v EU a zhoršit budoucnost EU. V návrhu, který byl předložen 2. 5. 2018, Komise navrhla snížení finančních prostředků, oddělení Evropského sociálního fondu od ostatních fondů soudržnosti a zavedení nových podmínek a vazeb na makroekonomická řízení. Tyto návrhy jsou ovšem v jasném kontrastu s cíli na posílení politiky soudržnosti EU po roce 2020.

Předpokládaný další vývoj

O budoucím dlouhodobém rozpočtu bude rozhodovat Rada jednomyslně po obdržení souhlasu EP. Dohody by mělo být dosaženo ještě před volbami do EP a summitem v Sibiu v květnu 2019.

Odkazy

 

Rozpočet na rok 2019 byl navržen

  • Komise plánuje navýšení prostředků na závazky o 3 % oproti přechozímu roku.

  • Rozpočet zahrnuje nové iniciativy i problematiku vystoupení VB.

  • Dle Komise se jedná o investiční rozpočet.

Statement of Estimates of the European Commission for the financial year 2019

  • Komise 23. 5. 2018 představila návrh rozpočtu EU na rok 2019 se závazky ve výši 166 mld. €, což oproti roku 2018 představuje nárůst o 3 %.

Pozadí

Rozpočet EU na každý jednotlivý rok musí vycházet z víceletého finančního rámce (VFR). Návrh rozpočtu společně projednávají EP a Rada, přičemž Lisabonská smlouva stavuje přesné termíny, jak se musí při přijímání rozpočtu postupovat. Každý návrh rozpočtu EU obsahuje závazky a platby. Závazky jsou prostředky, které mohou být v daném roce přislíbeny ve smlouvách; platby jsou skutečně vyplácené finanční prostředky. Rozpočet na rok 2019 bude 6. a předposledním rozpočtem ze současného víceletého finančního rámce na roky 2014–2020.

Klíčové a sporné body

Komise o návrhu rozpočtu na rok 2019 tvrdí, že se jedná o investiční rozpočet. Dosahuje přibližně 1 % HND EU, představuje přibližně 2 % veškerých veřejných výdajů EU a jeho cílem je doplňovat vnitrostátní rozpočty.

V návrhu dohody o vystoupení z EU sjednané mezi vyjednavači VB a vyjednavači EU je v článcích o finančním vypořádání navrženo, že VB bude i nadále přispívat do rozpočtů EU, jako kdyby během přechodného období bylo řádným členem. Návrh rozpočtu EU na rok 2019 s tímto počítá.

Rozpočet se věnuje několika oblastem, ve kterých stanovuje konkrétní částky, jež by měly být vynaloženy v roce 2019.

Stimulace evropského hospodářství

Prostředky přímo určené na podporu hospodářského růstu mají v roce 2019 v závazcích celkem dosahovat téměř 80 mld. €. To zahrnuje navýšení prostředků v několika stěžejních programech:

  • 12,5 mld. € (+8,4 % oproti roku 2018) na výzkum a inovace v rámci programu Horizont 2020, včetně 194 mil. €na nový evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku,
  • 2,6 mld. € na vzdělávání v rámci programu Erasmus+ (+10,4 % oproti roku 2018),
  • 3,8 mld. € v rámci Nástroje pro propojení Evropy (+36,4 % oproti roku 2018) na infrastrukturní sítě,
  • dalších 233,3 mil. € na iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí žijících v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí (jež budou doplněny prostředky ve stejné výši z Evropského sociálního fondu).

Komise očekává, budou programy politiky soudržnosti na období 2014–2020 v roce 2019 nadále prováděny rychlejším tempem s prostředky ve výši 57 mld. € (+2,8 % oproti roku 2018) a že financování zemědělské politiky zůstane stabilně na úrovni téměř 60 mld. € (+1,2 % oproti roku 2018).

Bezpečnost uvnitř EU i za jejími hranicemi

Navzdory omezením ve víceletém finančním rámci EU na období 2014–2020 chce Komise využít flexibility v rozpočtu, aby v roce 2019 byla věnována pozornost otázkám migrace a správy hranic. Poskytnuto by mělo být dalších 1,5 mld. € na nástroj pro uprchlíky v Turecku, který má dále poskytovat potraviny, vzdělávání a bydlení pro osoby prchající před válkou v Sýrii a jiných oblastech (dalších 500 mil. € má být poskytnuto již v rámci stávajícího rozpočtu na rok 2018).

Podpora nových iniciativ

V rámci této části by měly být rovněž podpořeny nové iniciativy:

  • 103 mil. € na Evropský sbor solidarity,
  • 11 mil. € na vytvoření Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, který má pomoci zajistit spravedlivou mobilitu pracovních sil na vnitřním trhu a zjednodušit spolupráci mezi vnitrostátními orgány,
  • 40 mil. € na prodloužení programu na podporu strukturálních reforem se zaměřením na provádění strukturálních reforem v členských státech,
  • 245 mil. € na zřízení Evropského programu rozvoje obranného průmyslu na podporu evropského obranného průmyslu a směřování k evropské obranné unii,
  • 150 mil. € na posílení reakce na zemětřesení, požáry a jiné katastrofy v Evropě prostřednictvím rezervy kapacit v oblasti civilní ochrany na úrovni EU, včetně vybavení a týmů „rescEU“,
  • 5 mil. € je určeno na vytvoření nového Úřadu evropského veřejného žalobce pro stíhání přeshraniční trestné činnosti, včetně podvodů, praní peněz a korupce.

Předpokládaný další vývoj

Návrh rozpočtu bude projednáván dle rozpočtové procedury.

Odkazy

 

Komise vydala hospodářskopolitická doporučení pro členské země EU

  • EU zažívá největší růst za posledních 10 let, který má pokračovat i letos a v příštím roce.

  • Objevují se nicméně nová rizika, jako je nestabilita globálních finančních trhů a obchodní protekcionismus.

  • Komise radí využít současného příznivého období k posílení odolnosti ekonomik.

  • To znamená vytvoření fiskálních rezerv, strukturální reformy, které podpoří produktivitu, investice, inovace a růst podporující začlenění.

  • Komise 23. 5. 2018 předložila doporučení pro jednotlivé země pro rok 2018, v nichž každému členskému státu dává pokyny k hospodářské politice na následujících 12-18 měsíců.

Pozadí

Hlavním cílem evropského semestru je předejít makroekonomickým nerovnováhám, zajistit zdravé veřejné finance v souladu s Paktem stability a růstu, podpořit hospodářský růst a zaměstnanost a koordinací strukturálních a fiskálních politik, přispět ke konvergenci a stabilitě jak v EU jako celku, tak v jednotlivých členských státech. Nejedná se o žádnou novinku na evropské půdě, již od konce 90. let odevzdávají státy Komisi své stabilizační a konvergenční programy, ve kterých představují střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik.

Klíčové a sporné body

  • Tempo růstu ekonomiky EU je nejrychlejší za posledních 10 let a projevuje se rekordní zaměstnaností, posílením investic a zlepšením stavu veřejných financí. Růst by se měl v následujících 2 letech mírně zpomalit, ale zůstane stabilní. Současné příznivé podmínky by měly být dle Komise využity k tomu, aby se ekonomiky a společnosti členských států staly silnějšími a odolnějšími. Předložená doporučení pro jednotlivé země jsou založena na již dosaženém pokroku z posledních let a mají za cíl přimět členské státy – vzhledem k pozitivnímu hospodářskému výhledu – k dalším opatřením.

Doporučení se zaměřují na posílení základů pro udržitelný a inkluzivní růst v dlouhodobém horizontu. Komise vyzývá členské státy, aby prováděly strukturální reformy zaměřené na zlepšení podnikatelského prostředí a podmínek pro investice, zejména pokud jde o reformování trhů s výrobky a službami, podporu inovací, zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování a boj proti korupci. Členské státy by rovněž měly zvýšit svou ekonomickou odolnost vzhledem k dlouhodobým výzvám typu demografické trendy, migrace a změna klimatu. Tento rok je v doporučeních věnována zvláštní pozornost sociálním výzvám v rámci evropského pilíře sociálních práv, který byl vyhlášen v listopadu 2017 (více v příspěvku „Komise chce pokročit při provádění evropského pilíře sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2017). Zvláštní důraz je kladen na poskytování odpovídajících dovedností, účinnost a přiměřenost sociálních záchranných sítí a zlepšování sociálního dialogu. Zemím se rovněž doporučuje provádět reformy, kterými připraví své pracovní síly na budoucnost, která přinese nové formy práce a stále rozsáhlejší digitalizaci, snižovat nerovnosti v příjmech a vytvářet pracovní příležitosti, zejména pro mladé lidi.

  • Od počátku evropského semestru v roce 2011 členské státy zcela splnily více než 2/3 doporučení nebo alespoň dosáhly významného pokroku v jejich provádění. Při hospodářské a finanční krizi bylo prioritou stabilizovat finanční sektor, země nejvíce pokročily v oblasti finančních služeb. Bylo rovněž dosaženo vysokého tempa provádění reforem na podporu vytváření pracovních míst na dobu neurčitou a na řešení segmentace trhu práce. Na druhé straně se ve stejné míře neřeší doporučení v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče a rozšíření daňového základu. Větší úsilí rovněž vyžaduje začleňování a kvalita vzdělávání.

Pokračují korekce makroekonomických nerovnováh, ale některé zdroje nerovnováh se i nadále neřeší a objevují se nová rizika. Zatímco v některých členských státech došlo k nápravě schodků běžného účtu, v jiných se nepodařilo vyřešit přetrvávající přebytky. Některé členské státy stále vykazují vysokou úroveň soukromého, veřejného a vnějšího dluhu. Pro snižování zranitelnosti těchto zemí je velmi důležité udržet dluh v sestupném trendu. Je také třeba sledovat problémy způsobené prudkým nárůstem cen bydlení.

Hlavní cíle pokynů Komise a společně dohodnuté pozice k flexibilitě byly do značné míry splněny. Zkušenost ukazuje, že díky využívání flexibility se podařilo dosáhnout rovnováhy mezi obezřetnou fiskální politikou a stabilizací hospodářství. Souhrnná úroveň deficitu v eurozóně má letos v porovnání s nejvyšší hodnotou 6,3 % HDP z roku 2009 klesnout na 0,7 % HDP. Poměr dluhu k HDP se má podle předpokladů snížit z 94,2 % v roce 2014 na 86,5 % v roce 2018.

ČR bylo doporučeno zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zejména důchodového systému. Řešit by měla nedostatky v postupech zadávání veřejných zakázek, zejména podporou soutěže více založené na kritériích kvality a zavedením protikorupčních opatření. Snížit by se měla administrativní zátěž pro investice, mimo jiné zrychlením povolovacích postupů u infrastrukturních projektů. Odstraněny by měly být překážky brzdící výzkum, vývoj a inovace, zejména zvýšením inovační kapacity domácích podniků. Schopnost vzdělávacího systému poskytovat kvalitní inkluzivní vzdělávání by měla být posílena mimo jiné podporou učitelského povolání. Dále by měla ČR podporovat zaměstnávání žen, osob s nízkou kvalifikací a osob se zdravotním postižením, mimo jiné zvýšením účinnosti aktivních politik na trhu práce.

Komise také zveřejnila konvergenční zprávu za rok 2018, která hodnotí pokrok 7 členských států, které se právně zavázaly k přijetí eura. V současné době žádný z nich nesplňuje všechny formální podmínky pro vstup do eurozóny. ČR neplní kritérium cenové stability a kritérium směnného kurzu.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzve Radu, aby potvrdila navrhovaný přístup a přijala formulovaná doporučení pro jednotlivé země. Členské státy pak budou vyzvány, aby je plně a včas provedly.

Odkazy

 

Komise navrhuje nové finanční nástroje, které by měly posílit HMU nejen v době krize

  • Komise chce využít unijní rozpočet ke zvýšení výkonnosti, odolnosti a schopnosti reagovat ve všech členských státech používající euro, i těch, jež se na vstup do eurozóny teprve připravují.

  • Program na podporu reforem podpoří prioritní reformy ve všech členských státech EU.

  • Funkce investiční stabilizace by měla přispět ke stabilizaci úrovně veřejných investic a k usnadnění rychlého hospodářského oživení.

Proposal for a regulation of the European parliament and of the Council on the establishment of the Reform Support Programme (COM(2018)391)

Proposal for a regulation of the European parliament and of the Council on the establishment of a European Investment Stabilisation Function (COM(2018)387)

  • Komise 31. 5. 2018 navrhla v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 vytvořit program na podporu reforem a funkci investiční stabilizace.

Pozadí

Návrhy jsou součástí probíhajícího procesu posilování a prohlubování evropské hospodářské a měnové unie (HMU). Vycházejí z koncepce nastíněné ve zprávě pěti předsedů z června 2015 (více v příspěvku „Zpráva 5 předsedů navrhuje jak posílit HMU“, Institucionální záležitosti v červnu 2015), diskusních dokumentů o prohlubování HMU a budoucnosti financí EU z jara 2017 (více v příspěvku „Další kroky k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie“, Institucionální záležitosti v květnu 2017), plánu Komise pro prohlubování HMU, dále ze sdělení o nových rozpočtových nástrojích pro stabilní eurozónu v rámci Unie z prosince 2017 (více v příspěvku „Komise představila nové kroky k prohloubení hospodářské a měnové unie“, Institucionální záležitosti v prosinci 2017)sdělení o příštím víceletém finančním rámci z května 2018.

V posledních letech se již k posílení HMU podnikla řada důležitých kroků, avšak její struktura je stále neúplná. Předkládané návrhy řeší některé přetrvávající problémy a ukazují, jak lze rozpočet EU využít na podporu stability, konvergence a soudržnosti v eurozóně i v EU jako celku.

Klíčové a sporné body

  • Komise navrhuje zřídit program na podporu reforem, který by měl podpořit prioritní reformy v členských zemích a evropskou funkci investiční stabilizace, která by měla přispět ke stabilizaci úrovně veřejných investic a usnadnění hospodářského oživení po krizi v eurozóně.

Navrhovaný program na podporu reforem by měl poskytnout finanční a technickou podporu všem členským státům EU, aby mohly prosazovat a provádět reformy zaměřené na modernizaci svých ekonomik. Cílená podpora má být rovněž nabídnuta těm členským státům, které chtějí do eurozóny vstoupit. Měl by disponovat celkovým rozpočtem ve výši 25 mld. € a podpořit úsilí v oblastech, jako jsou výrobkové trhy a trhy práce, vzdělávání, daňové systémy, kapitálové trhy, podnikatelské prostředí, investice do lidského kapitálu a reformy veřejné správy. Obsahuje 3 samostatné vzájemně se doplňující nástroje:

  1. Nástroj k provádění reforem, ze kterého má být poskytována podpora na klíčové reformy, které byly identifikovány jako prioritní v rámci evropského semestru, má disponovat rozpočtem 22 mld. € a tyto prostředky mají být k dispozici všem členským státům.
  2. Nástroj pro technickou podporu, který má členským státům pomoci s koncepcí a prováděním reforem a zlepšením jejich správní kapacity. Nástroj má být k dispozici všem členským státům s rozpočtem ve výši 0,84 mld. €.
  3. Konvergenční nástroj s rozpočtem 2,16 mld. €, ze kterého mají být poskytovány prostředky na finanční a technickou podporu těm členským státům, které provedly prokazatelné kroky směrem k přijetí eura.

Návrh na zřízení evropské funkce investiční stabilizace má za cíl ochránit veřejné investice v případě silnějších asymetrických otřesů a pomoci ekonomikám se z nich co nejrychleji zotavit. Hospodářská krize ukázala, že stávající vnitrostátní mechanismy stabilizace nemusí ke zvládnutí některých makroekonomických otřesů stačit a existuje riziko šíření problému do dalších zemí, což může mít dopad na objem veřejných investic a reálnou ekonomiku. Nástroj je určen členským státům eurozóny a zemím účastnícím se mechanismu směnných kurzů ERM II (nemohou využívat svou měnovou politiku). Stabilizační funkce má doplnit stávající nástroje zavedené na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem krizím předcházet, a to i prostřednictvím evropského semestru a souvisejících finančních prostředků EU, a případně otřesy řešit prostřednictvím evropského mechanismu stability a nástroje podpory platební bilance. V případě rozsáhlých asymetrických otřesů tato funkce má dle Komise zajistit:

  • Až 30 mld. € půjček typu back-to-back zajištěných rozpočtem EU. Aby se minimalizovalo riziko tzv. morálního hazardu, mají členské státy splňovat přísná kritéria způsobilosti založená na provádění řádné finanční a makroekonomické politiky. Půjčky se mají zaměřovat hlavně na to, aby měl vývoj veřejných investic příznivý dopad na růst, což má ochránit pracovní místa a urychlit hospodářskou obnovu.
  • Má být zřízen nový fond na podporu stabilizace, který umožní shromáždit příspěvky od členských států odpovídající podílu jejich peněžních příjmů z majetku, který vlastní, výměnou za bankovky, jejichž přísun zajišťují (tzv. „ražebné“). Příjmy z tohoto fondu budou přiděleny do rozpočtu EU, aby bylo možné způsobilým členským státům poskytnout subvence úrokových sazeb.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy musí schválit Rada a EP.

Odkazy

 

Krátce…

 

Komise vydala jarní hospodářskou prognózu pro rok 2018

  • EU zažívá i nadále silný růst, který pomohl snížit nezaměstnanost, investice se zvyšují, stav veřejných financí se zlepšuje a schodek v eurozóně by se měl letos snížit až na 0,7 % HDP.

  • Největším rizikem pro tyto perspektivní vyhlídky je dle názoru Komise protekcionismus.

Komise 3. 5. 2018 oznámila, že znovu začala každoročně vydávat 2 souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 průběžné prognózy (zimní a letní) namísto 3 souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012. Tempo růstu v EU a v eurozóně předčilo v roce 2017 očekávání a dosahuje 2,4 %, což je nejvíce za posledních 10 let. Růst by měl být silný i v roce 2018, přičemž v roce 2019 by měl mírně zvolnit – v obou oblastech se v roce 2018 očekává růst 2,3 % a v roce 2019 2,0 %. Soukromá spotřeba je pořád vysoká a vzrostl vývoz i investice. Nezaměstnanost nadále klesá a v současné době dosahuje přibližně úrovně z doby před krizí. V EU by měl pokračovat pokles nezaměstnanosti, a to z 7,6 % v roce 2017 na 7,1 % v roce 2018 a 6,7 % v roce 2019. Zatímco v některých členských státech je nezaměstnanost stále vysoká, v jiných je stále obtížnější obsadit volná pracovní místa. Hospodářství je více vystaveno vnějším rizikovým faktorům, které zesílily a jsou negativnější. Silný růst usnadňuje další snižování schodku veřejných financí a veřejného zadlužení a zlepšuje podmínky na trhu práce. Souhrnný schodek v eurozóně je nyní nižší než 1 % HDP a očekává se, že se v tomto roce sníží ve všech členských státech eurozóny pod 3 %. Míra veřejného zadlužení se rovněž snižuje. Podle nejnovějších ukazatelů se snižuje pravděpodobnost, že by růst v EU mohl být v nejbližší době silnější, než se očekávalo. Na mezinárodní úrovni se volatilita na finančních trzích zaznamenaná v posledních měsících pravděpodobně stane v budoucnu trvalým jevem, což ještě zvýší nejistotu. Mimoto eskalace obchodního protekcionismu představuje pro globální ekonomický výhled jednoznačně negativní. 

 

Jaký směrem se má EU ubírat?

  • Komise na Den Evropy zahájila veřejnou konzultaci na téma budoucnosti EU.

  • Veřejná konzultace je součástí pobíhající diskuze o EU-27, která byla zahájena Bílou knihou o budoucnosti EU.

Komise 9. 5. 2018 zahájila v rámci Dne Evropy veřejnou online konzultaci, v níž se mohou občané vyjádřit k tomu, jakým směrem by se podle nich měla EU ubírat v budoucnu. Konzultace je součástí širší diskuse o budoucnosti Evropy iniciované vydáním Bílé knihy o budoucnosti EU z března 2017 (více v příspěvku: „Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů“, Institucionální záležitosti v březnu 2017). Představenou konzultaci vypracovala skupina 96 občanů EU z 27 členských států, kteří se společně dohodli na otázkách, které mají být v rámci průzkumu položeny. Jedná se o součást probíhající diskuse o budoucnosti EU tvořené 27 členskými státy. Internetová konzultace bude rovněž probíhat souběžně s aktuálními dialogy s občany, které organizuje Komise a členské státy. Komise chce do evropských voleb v květnu 2019 uspořádat 500 diskuzních akcí s občany. Konzultace by měla trvat do května 2019, kdy by se měl konat summit v Sibiu. Komise má členským státům předložit průběžnou zprávu o procesu zahájeném bílou knihou na zasedání Evropské rady v prosinci 2018.

 

Rada potvrdila datum voleb do EP

  • Volby do EP se uskuteční ve dnech 23.-26. 5. 2019.

  • Rada o datu voleb rozhodla již počtvrté.

Rada 22. 5. 2018 přijala rozhodnutí stanovující datum voleb do EP na 23. až 26. 5. 2019. Termín byl jednomyslně schválen Radou po konzultaci s EP. Podle volebního zákona z roku 1976 se evropské volby konají v období od čtvrtka do neděle v prvním červnovém týdnu. Pokud se však tento týden nezdá být pro volby vhodný, zákon umožňuje Radě po konzultaci s EP jednomyslně rozhodnout o jiném datu za předpokladu, že to není o více než 2 měsíce předem nebo o měsíc po uplynutí lhůty stanovené volebním zákonem. Rada rozhodla o jiných termínech pro volby v letech 1984, 1989 a 2014 (více v příspěvku „Rada se dohodla na termínu voleb do EP v roce 2019“, Institucionální záležitosti v březnu 2018).

 

GDPR se aplikuje i v institucích EU

  • Instituce EU by měly mít přísnější pravidla pro nakládání s osobními údaji.

  • Nová ustanovení se mají vztahovat na zpracování údajů institucemi, orgány, úřady a agenturami EU.

Zástupci Rady a EP se 23. 5. 2018 dohodli na novém nařízení o nakládání s osobními údaji ze strany institucí EU a dalších orgánů EU. Nová pravidla jsou v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů (GDPR), která vstoupila v platnost dne 25. 5. 2018. Již v dubnu 2016 se EU dohodla na rozsáhlé reformě rámce pro ochranu údajů a přijala balík opatření pro reformu ochrany údajů (více v příspěvku „Po 4 letech byla schválena posílená ochrana osobních dat“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016). Nová ustanovení se mají vztahovat na zpracování údajů institucemi, orgány, úřady a agenturami EU. Měly by zvýšit ochranu osobních údajů a zajistit předávání těchto údajů mezi institucemi a různými orgány, pokud to bude nezbytné. Nová pravidla o ochraně údajů pro instituce stanovují přísnější pravidla ochrany údajů pro všechny, včetně samotných institucí EU. Po potvrzení politické dohody bude text formálně přijat oběma orgány a nová pravidla by se měla uplatňovat od podzimu roku 2018.

Další články v rubrice

Doprava v dubnu 2019

Euroskop, 10.05.2019