Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v květnu 2018

Euroskop, 10.06.2018

Komise navrhla jak snížit riziko u cenných papírů, které jsou zajištěny státními dluhopisy, Vzájemné uznávání zboží prošlo Radou, Snazší financování pro malé a střední podniky prostřednictvím CMU, Komise podporuje výzkum a inovace

  • Cenné papíry kryté vládními dluhopisy by měly mít formu likvidních aktiv s nízkým rizikem, které by byly zajištěny předem definovaným portfoliem státních dluhopisů eurozóny

  • EU chce jednodušší uznávání zboží

  • CMU má podpořit malé a střední podniky

  • EU podporuje vědu a výzkum

 

Komise navrhla jak snížit riziko u cenných papírů, které jsou zajištěny státními dluhopisy

  • Návrh chce odstranit neopodstatněné regulatorní překážky stojící v cestě tržnímu rozvoji cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, které by vydávaly soukromé instituce ve formě nároku na portfolio státních dluhopisů eurozóny.

  • Díky tržnímu rozvoji cenných papírů zajištěných státními dluhopisy by měli investoři moci snáze diverzifikovat své státní expozice.

  • Tento návrh by měl zvýšit absorpci soukromého rizika a také rizika v bankovním sektoru by měla být menší a nebylo by přitom nutné je sdílet.

Proposal for a regulation on sovereign bond-backed securities (COM(2018)339)

  • Komise 24. 5. 2018 předložila návrh nových pravidel týkající se cenných papírů zajištěných státními dluhopisy, která by měla umožnit tržní řešení, jež pomohou prohloubit integraci a diverzifikaci evropského finančního sektoru a tím vybudovat silnější a odolnější hospodářskou a měnovou unii.

Pozadí

Výhodami a realizovatelností cenných papírů zajištěných státními dluhopisy se zabývala interinstitucionální pracovní skupina na vysoké úrovni pod záštitou Evropské rady pro systémová rizika (ESRB). Z analýzy ESRB a posouzení dopadu vyplývá, že cenné papíry zajištěné státními dluhopisy by mohly snížit rizika ohrožující finanční stabilitu tím, že by banky a další instituce mohly svá portfolia státních dluhopisů snadněji diverzifikovat, čímž by se finanční trhy více integrovaly. Předložený rámec by usnadnil rozvoj trhu cenných papírů zajištěných státními dluhopisy tažený soukromým sektorem a rovněž pomohl zlepšit stabilitu eurozóny.

Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy jsou diverzifikovaný soubor státních dluhopisů eurozóny zahrnující státní dluhopisy ze všech členských států eurozóny podle jejich ekonomické váhy. Při nákupu cenných papírů krytých takovým portfoliem si investoři mohou vybrat, zda nakoupí méně, či více rizikové papíry, podle toho, jak moc chtějí riskovat. Cenné papíry s největším rizikem sice nesou případné ztráty v podkladovém portfoliu jako první, zato mohou investorům přinést vyšší zisk. Naopak prioritní cenné papíry nesoucí ztrátu až poté, co nejrizikovější cenné papíry zcela ztratí hodnotu, představují nízké riziko.

  • Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy by s sebou neměly nést sdílení rizika a ztrát rozdělených mezi členské státy eurozóny. Rizika a potenciální ztrátu by sdíleli pouze soukromí investoři. Zároveň by se oslabily vazby bank na jejich domovský stát, které i navzdory nedávnému pokroku zůstávají v některých případech silné. Stávající vnitrostátní trhy s dluhopisy cenné papíry zajištěné státními dluhopisy nijak negativně neovlivní

Klíčové a sporné body

Návrh by cenným papírům zajištěným státními dluhopisy přiznal stejné regulační zacházení jako vnitrostátním státním dluhopisům v eurozóně denominovaným v eurech (z hlediska např. kapitálových požadavků), což znamená, že by odstranil současné regulatorní překážky. Banky a další finanční subjekty, které by do těchto cenných papírů investovaly, by dosáhly větší diverzifikace svých portfolií státních dluhopisů a nižšího rizika, což by mělo pozitivní vliv na stabilitu finančního systému jako takového. Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy by však s sebou záměrně nenesly žádné sdílení rizika a ztrát rozdělených mezi členské státy eurozóny. Vydávaly by je soukromé subjekty vytvořené výhradně za účelem jejich emitování a správy.

Návrh by přesně stanovil kritéria, která musí tyto cenné papíry splnit, aby byly k zamýšlenému regulačnímu zacházení způsobilé. Díky této standardizaci mají být likvidnější a zajímavější pro více investorů. V neposlední řadě návrh pozměňuje několik právních aktů v otázce regulačního zacházení s tímto typem cenných papírů drženým bankami a dalšími finančními subjekty.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude nyní projednán EP a Radou.

Odkazy

 

Vzájemné uznávání zboží prošlo Radou

  • Cílem návrhu nařízení je zlepšit uplatňování zásady vzájemného uznávání na vnitřním trhu.

  • Volný pohyb zboží vytváří přibližně 25 % HDP EU.

  • Obchod se zbožím mezi členskými státy EU (obchod uvnitř EU) byl v roce 2016 odhadován na 3 110 mld. €.

  • V určitých případech mají mít členské státy i nadále možnost přijímat vlastní vnitrostátní technická pravidla.

Proposal for a Regulation on the mutual recognition of goods lawfully marketed in another Member State (COM(2017)796)

  • Rada se 28. 5. 2018 dohodla na obecném přístupu k návrhu nařízení, které má zlepšit vzájemné uznávání zboží uvedeného na trh v jiném členském státě.

Pozadí

V rámci jednotného trhu je ze všech 4 základních svobod nejrozvinutější volný pohyb zboží, který vytváří přibližně 25 % HDP EU a 75 % obchodu uvnitř EU. Na EU připadá přibližně 1/6 světového obchodu se zbožím. Obchod se zbožím mezi členskými státy EU (obchod uvnitř EU) byl v roce 2016 odhadován na 3 110 mld. €.

Vzájemné uznávání je nezbytné pro řádné fungování jednotného trhu se zbožím. Pokud nejsou zavedeny zvláštní právní předpisy EU, mohou si členské státy samy stanovovat vnitrostátní pravidla s požadavky, jež musí výrobky splňovat. Takové vnitrostátní požadavky mohou koexistovat v různých členských státech, ale v případě odlišnosti mohou vytvářet překážky obchodu uvnitř EU.

Komise v roce 2015 představila svou strategii pro jednotný trh, což je plán ke splnění politického závazku předsedy Komise Jean-Claude Junckera plně rozvinout potenciál jednotného trhu (více v příspěvku „Komise usiluje o prohloubení jednotného trhu“, Vnitřní trh v říjnu 2015). Legislativní návrhy mají zlepšit 2 aspekty volného pohybu zboží v EU: usnadnit prodej výrobku v jiném členském státě a posílit kontroly prováděné vnitrostátními orgány, aby se zajistilo, že výrobky jsou bezpečné a vyhovují platným předpisům.

Stávající legislativní vychází z nařízení č. 764/2008, které bylo přijato s cílem usnadnit uplatňování zásady vzájemného uznávání. Z hodnocení prováděného v letech 2014-2016 vyplynulo, že tato zásada nefunguje tak, jak by měla.

Projednaný návrh doplňuje další iniciativy již předložené k naplnění strategie pro jednotný trh z roku 2015: opatření na zdokonalení ochrany práv duševního vlastnictví (více v příspěvku „Komise chce posílit ochranu duševního vlastnictví“, Vnitřní trh v listopadu 2017), návrhy týkající se elektronického obchodování (více v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla elektronického obchodu“, Informační společnost v květnu 2016), pokyny týkající se ekonomiky sdílení (více v příspěvku „Komise představila evropskou agendu pro ekonomiku sdílení“, Vnitřní trh v červnu 2016), kroky k modernizaci normalizační politiky EU, iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, opatření k oživení odvětví služeb (více v příspěvku „Komise navrhla balík opatření, jež by měl usnadnit poskytování služeb“, Vnitřní trh v lednu 2017) a kroky k posílení dodržování předpisů a praktického fungování jednotného trhu EU.

Komise v prosinci 2017 představila 2 legislativní návrhy, jejichž cílem je usnadnit společnostem prodej výrobků v celé EU a posílit kontroly prováděné vnitrostátními a celními orgány, aby se zamezilo prodeji nebezpečných výrobků evropským spotřebitelům, z nichž jeden byl projednán Radou (více v příspěvku „Komise novými návrhy cílí na posílení důvěry v jednotný trh“, Vnitřní trh v prosinci 2017).

Klíčové a sporné body

  • Stručně řečeno je cílem návrhu nařízení zlepšit uplatňování zásady vzájemného uznávání na vnitřním trhu, a tím zajistit, že zboží uvedené v souladu s právními předpisy na trh v jednom členském státě může být prodáváno v kterémkoli jiném členském státě, pokud je bezpečné a respektuje veřejný zájem.

Pokud neexistují společná pravidla EU nebo se tato pravidla na zboží vztahují pouze částečně, mají mít členské státy i nadále možnost přijímat vlastní vnitrostátní technická pravidla stanovující požadavky. Tyto požadavky se mohou týkat například názvu, tvaru, velikosti, hmotnosti, složení, označování, balení atd.

Ve srovnání se stávajícím legislativním rámcem je navrhována řada změn týkajících se uplatňování zásady vzájemného uznávání, včetně:

  • upřesnění oblasti působnosti vzájemného uznávání. To by mělo zvýšit právní jistotu podniků a vnitrostátních orgánů, pokud jde o to, kdy může být zásada vzájemného uznávání uplatňována;
  • zavedení vlastního prohlášení pro snazší prokázání skutečnosti, že zboží již bylo v souladu s právními předpisy uvedeno na trh v určitém členském státě. Jeho cílem je umožnit hospodářským subjektům, aby těžily z využití takového prohlášení v rámci posouzení dotčeného zboží;
  • zavedení postupu řešení problémů s cílem zajistit praktická řešení pro občany a podniky, pokud jde o slučitelnost určitého správního rozhodnutí zamítajícího nebo omezujícího přístup na trh se zásadou vzájemného uznávání;
  • zavedení účinné správní spolupráce za účelem posílení výměny informací a důvěry mezi orgány členských států, což přispěje k uplatňování zásady vzájemného uznávání.

Předpokládaný další vývoj

Obecný přístup Radě umožňuje zahájit jednání s EP, jakmile se EP dohodne na postoji k návrhu. Hlasování ve výboru IMCO by mělo proběhnout v létě 2018.

Odkazy

 

Snazší financování pro malé a střední podniky prostřednictvím CMU

  • Malé a střední podniky mají získat další podporu na finančním trhu.

  • Měli by získat více investorů díky usnadnění obchodování s akciemi malých a středních podniků.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) 2017/1129, pokud jde o podporu využívání trhů pro růst malých a středních podniků (KOM(2018)331)

  • Komise 24. 5. 2018 předložila návrh nových pravidel, podle kterých by měly mít malé a střední podniky lepší přístup k financování z veřejných trhů.

Pozadí

Unie kapitálových trhů je jedním z hlavních pilířů investičního plánu pro Evropu vypracovaného Komisí (tzv. Junckerova plánu). Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů přijala Komise v září 2015 (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015). Hlavním cílem CMU je od počátku zajistit malým a středním podnikům ve všech fázích jejich vývoje snadný přístup k financování. V této oblasti už se pokročilo a byla zavedena jednodušší pravidla o prospektu. V lednu 2018 vstoupily v platnost požadavky na trhy pro růst malých a středních podniků umožňující menším podnikům získat vlastní kapitál a dluhové financování (dluhopisy).  

Společnosti kotované na trhu pro růst malých a středních podniků musí splňovat několik předpisů EU, jako je nařízení o zneužívání trhunařízení o prospektu nebo MiFID II. Prospekt je právní dokument obsahující informace, jež investor potřebuje, aby se mohl rozhodnout, zda do dané společnosti investuje. 

Předložený návrh byl avizován v červnu 2017 v přezkumu akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období a předcházela veřejná konzultace od prosince 2017 do února 2018 (více v příspěvku „Komise představila další kroky k vytvoření unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v červnu 2017).

Klíčové a sporné body

Díky této iniciativě by měl vzrůst počet primárních veřejných nabídek akcií MSP a podniky na těchto trzích kotované by měly být schopné přilákat více různých investorů. S větším počtem kupujících a prodávajících by měl být trh likvidnější a obchodování s akciemi malých a středních podniků snazší, což by mělo zajistit snazší financování pro MSP.

Hlavní navrhované změny v pravidlech kotování malých a středních podniků se týkají:

  • Úpravy povinnosti vést registr všech osob, které mají přístup k cenově citlivým informacím. Tím by se mělo zabránit nadměrné administrativní zátěži MSP a zajistit, aby odpovědné orgány mohly obchodování vyšetřovat.
  • Povolení pro emitenty, kteří jsou na trhu pro růst MSP kotovaní alespoň 3 roky, vypracovat při přechodu na regulovaný trh jednodušší prospekt. Návrh pravidla upravuje tak, aby využívat evropské kapitálové trhy bylo pro podniky ještě snazší.
  • Snazší registrace obchodních systémů specializovaných na vydávání dluhopisů jakožto trh pro růst malých a středních podniků, a sice zavedením nové definice emitenta vydávajícího pouze dluhové cenné papíry. Tím má být společnost, která za dobu 12 měsíců vydá dluhopisy v hodnotě méně než 50 mil €.
  • Vypracování společného souboru pravidel upravujících smlouvy o likviditě pro potřeby trhů pro růst MSP ve všech členských státech, souběžně s vnitrostátními pravidly.

Předložená iniciativa zahrnuje legislativní návrh, jehož předmětem jsou technické úpravy nařízení o zneužívání trhu a nařízení o prospektu a další technické úpravy aktů v přenesené pravomoci týkajících se směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II). Navrhované úpravy by měly podpořit kotaci společností na trhu pro růst MSP takovým způsobem, aby zůstala zachována hlavní pravidla EU, jež byla zavedena v návaznosti na finanční krizi s cílem obnovit důvěru ve finanční trhy.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení, kterým se mění pravidla prospektu a zneužívání trhu mají být projednána EP a Radou. Změny aktu v přenesené pravomoci k MiFID II mají být zveřejněny online k 4týdenní konzultaci, po níž budou Komisí přijaty a zaslány EP a Radě ke kontrole.

Odkazy

 

Krátce…

 

Komise podporuje výzkum a inovace

  • Komise usiluje i zajištění globální konkurenceschopnosti Evropy.

  • Komise vyzvala orgány EU, aby přijaly navrhované akty týkající se výzkumu a inovací.

Komise 15. 5. 2018 představila sdělení týkající se výzkumu a inovací s cílem stanovit kroky důležité pro zajištění globální konkurenceschopnosti Evropy. Komise ve sdělení vyzývá, aby byla projednávána a přijata navrhovaná opatření. Konkrétně se jedná o návrhy, které stanovují, že (1) právní předpisy a financování musí být příznivé pro inovace: do tohoto opatření spadá nutnost co nejrychleji provést směrnici o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení, dále častější zadávání veřejných zakázek v oblasti inovačních produktů a služeb ze strany veřejných. (2) Evropa se musí stát průkopníkem v oblasti inovací vytvářejících tržní příležitosti: Komise navrhuje zřízení posílené Evropské rady pro inovace – bude fungovat jako jednotné kontaktní místo nejen pro technologie s vysokým potenciálem a pro průlomové technologie, ale i pro inovativní podniky, jež mají potenciál dále růst. Evropská rada pro inovace by měla navazovat na pilotní fázi v letech 2018–2020 s rozpočtem ve výši 2,7 mld. €. (3) Stanovení celoevropských cílů v oblasti výzkumu a inovací, které by měly být skutečně ambiciózní. Na úrovni členských států, regionální a místní úrovni by tyto cíle také měly vytvářet synergie se strategiemi v oblasti výzkumu a inovací.