Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2018

Euroskop, 10.08.2018

Problém Komise s Polskem pokračuje, EP schválil vydávání povolení ETIAS pro vstup do EU, Dodržování práva EU – ČR patří v hodnocení mezi nejhorší, Dohoda o operativní spolupráci s Makedonií v oblasti migrace podepsána, Soudní dvůr se bude zabývat porušováním azylového práva v Maďarsku, Pomoc EU pro uprchlíky v Turecku se navyšuje

  • Polsko dle Komise porušuje Smlouvy

  • ETIAS schváleno EP

  • EU hodnotila, jak členské státy dodržují právo EU

  • EU a FYROM by měly spolupracovat na moři

  • Maďarsko neplní všechny povinnosti vyplývající z práva EU

  • Další finanční pro Turecko 

  

Krátce...

 

Problém Komise s Polskem pokračuje

  • Více než 1/3 soudců polského Nejvyššího soudu má dle kontroverzního zákona odejít do důchodu.

  • Předseda vlády Mateusz Morawiecki řekl, že Polsko nebude brát zřetel na žádosti Bruselu.

Komise 2. 7. 2018 zahájila zasláním výzvy Polsku řízení o porušení Smlouvy. Výzva se týká polského kontroverzního zákona o Nejvyšším soudu, který mění odchody do důchodu. Více než 1/3 soudců polského Nejvyššího soudu měla dle zákona k 3. 7. 2018 odejít do důchodu. Nový polský zákon totiž snižuje u soudců Nejvyššího soudu věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Tato změna dopadá na 27 ze 72 soudců Nejvyššího soudu. Podle nového zákona mají stávající soudci možnost deklarovat, že mají zájem, aby jejich mandát prodloužil prezident republiky. Toto prodloužení je možné schválit na 3 roky a 1krát obnovit. Předseda vlády Mateusz Morawiecki v polovině července 2018 řekl, že předsedkyně soudu musí být rychle vystřídána, aby nedošlo k právnímu chaosu, a že Polsko nebude brát zřetel na žádosti Bruselu zrušit kontroverzní zákony. Komise se ovšem domnívá, že tato opatření oslabují zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců, a Polsko tak neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 Smlouvy o EU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv EU. Polský zákon o Nejvyšším soudu je již předmětem dialogu o právním státu mezi Komisí a polskými úřady. Nedostatky v zákoně však nebyly prostřednictvím tohoto dialogu dostatečně vyřešeny. Komise se, navzdory tvrzení polských úřadů, domnívá, že zavedení konzultace Státní soudní rady nepředstavuje dostatečnou záruku nezávislosti. V důsledku reformy z prosince 2017 je Státní soudní rada složena ze soudců, které jmenuje polský Sejm, což není v souladu s evropskými zásadami nezávislosti soudnictví. Události v Polsku vedly Komisi k tomu, že již v lednu 2016 zahájila s polskou vládou dialog v rámci postupu pro posílení právního státu. Komise pravidelně poskytuje podrobné informace o tomto dialogu EP a Radě. V červenci 2017 zahájila Komise řízení o porušení Smlouvy v souvislosti s polským zákonem o organizaci obecných soudů. Uvedené řízení bylo zahájeno mj. s ohledem na ustanovení o odchodu do důchodu a jejich dopad na nezávislost soudnictví. Komise předala tento případ Soudnímu dvoru EU v prosinci 2017 (více v příspěvku „Druhý krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku“, Institucionální záležitosti v září 2017 a v příspěvku „Právní stát v Polsku je dle Komise ohrožen“, Institucionální záležitostí v prosinci 2017).

 

EP schválil vydávání povolení ETIAS pro vstup do EU

  • EU chce prověřovat, zda cestující, kteří mohou cestovat do schengenského prostoru bez víza, nepředstavují bezpečnostní riziko.

  • Agentura eu-LISA má jednat o rozvoji a údržbě nových informačních systémů EU pro oblast migrace, bezpečnosti a správy hranic.

EP 5. 7. 2018 schválil a vyslovil konečný souhlas se zřízením evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a s posílením mandátu agentury eu-LISA, což je agentura EU pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Komise předložila legislativní návrh na zřízení systému ETIAS v listopadu 2016 a na posílení agentury eu-LISA v červnu 2017 (více v příspěvku „Komise chce upravit vstup na území EU pomocí systému ETIAS“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2018 a v příspěvku „Komise chce zajistit interoperabilitu a vyřešit stávající nedostatky informačních systémů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2017). Oba byly označeny za politické priority ve společném prohlášení o legislativních prioritách EU na období 2018–2019. Povolení udělené v systému ETIAS není vízum. Jakmile bude systém zprovozněn, bude se v něm předběžně prověřovat, zda cestující, kteří mohou cestovat do schengenského prostoru bez víza, nepředstavují bezpečnostní riziko či zda u nich nehrozí nelegální migrace. Při příjezdu na hranice EU by měl cestující předložit jak platný cestovní doklad, tak povolení ETIAS. Všechny osoby cestující do schengenského prostoru, jež jsou osvobozeny od vízové povinnosti, by měly muset před odjezdem požádat o povolení ETIAS. Vyplnění elektronické žádosti by nemělo zabrat více než 10 min. a 95 % případů bude schváleno automaticky. Cestující by měli uhradit jednorázový poplatek 7 € (osoby od 18 do 70 let) a povolení má platit 3 roky. Prostřednictvím systému ETIAS mají být údaje předložené osobami cestujícími bez vízové povinnosti kontrolovány v informačních systémech EU pro správu hranic, bezpečnost a řízení migrace. Jde o Schengenský informační systém, Vízový informační systém, Eurodac a databáze Europolu a Interpolu. V případě, že se budou porovnávané údaje shodovat s údaji v unijních databázích, žádost by měla manuálně zkontrolovat ústřední jednotka ETIAS spravovaná Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. V případě zamítnutí povolení by měl příslušný vnitrostátní orgán žadatele do 96 hodin informovat o rozhodnutí nebo požádat o doplňující informace. Agentura eu-LISA (agentura EU pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva) by měla získat díky rozšíření svého mandátu kapacitu a nástroje, které potřebuje k zajištění centralizovaného provozního řízení informačních systémů EU pro oblast migrace, bezpečnosti a správy hranic. Nová agentura eu-LISA má jednat při rozvoji a údržbě nových informačních systémů EU pro oblast migrace, bezpečnosti a správy hranic, tedy Systému vstupu/výstupu (EES) a systému ETIAS. Agentura by měla také spravovat a modernizovat stávající systémy – Schengenský informační systém, Vízový informační systém a Eurodac, za které již odpovídá. Oba schválené texty nyní musí s konečnou platností přijmout Rada. Obě nařízení mají vstoupit v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU, následně může agentura eu-LISA začít systém pro cestovní informace a povolení vyvíjet a nový informační systém by měl být zprovozněn do konce roku 2021.

 

Dodržování práva EU – ČR patří v hodnocení mezi nejhorší

  • Výroční zpráva za rok 2017 zaznamenává mírný pokles (o 5,91 %) otevřených případů nesplnění povinnosti ve srovnání s rokem 2016.

  • Nejlepších výsledků obecně dosáhly Finsko, Dánsko, Slovensko, a naopak nejhorších ČR, Irsko a Řecko.

Komise 12. 7. 2018 vydala hodnotící zprávy týkající se dodržování práva EU ze strany členských států. Výroční zpráva o vnitrostátním provádění práva EU uvádí, jak Komise kontrolovala a prosazovala dodržování práva EU během roku 2017. Srovnávací přehled v oblasti vnitřního trhu, ukazuje, že se sice většina překážek bránících volnému pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu odbourává, ale v některých oblastech situace stagnuje či se dokonce zhoršuje. V roce 2017 se Komise snažila zasazovat o dodržování pravidel v oblasti ochrany údajů, migrace, ochrany spotřebitelů, boje proti praní peněz a financování terorismu nebo kvality ovzduší. Výroční zpráva za rok 2017 zaznamenává mírný pokles (o 5,91 %) otevřených případů nesplnění povinnosti ve srovnání s rokem 2016. Po dosažení pětiletého maxima v roce 2016 se počet případů začal v roce 2017 ustalovat. Dle výsledků v roce 2017 obdržely členské státy 152 zelených, 135 žlutých a 49 červených karet. Zelenou kartou se hodnotí vynikající výsledky v určité oblasti, žlutá karta se dává za průměrné výsledky a červená karta označuje podprůměrné výsledky. Členské státy se zlepšily v uznávání odborných kvalifikací, provádění pravidel týkajících se jednotného trhu a vývoji nástrojů na podporu řádného fungování jednotného trhu v praxi (Vaše Evropae-Certis a EURES). Oproti minulému vydání srovnávacího přehledu však členské státy obdržely více červených karet, pokud jde o otevřenost vůči přeshraničnímu obchodu se zbožím a službami, spravedlivost systémů zadávání veřejných zakázek a vysoký počet řízení o nesplnění povinnosti. Nejlepších výsledků obecně dosáhly Finsko, Dánsko a Slovensko. Naopak nejvíce červených karet obdržely ČR, Irsko a Řecko. Data přináší také přehledy podle jednotlivých zemí.

 

Dohoda o operativní spolupráci s Makedonií v oblasti migrace podepsána

  • Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž bude provádět operace na území sousedních třetích zemí, pokud se s nimi na tom předtím dohodne.

  • Agentura by měla moci provádět operativní činnosti a vysílat jednotky do oblastí FYROM.

Komise a ministr vnitra Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (FYROM) 18. 7. podepsali návrh dohody o postavení jednotek za účelem operativní spolupráce. Tato spolupráce by měla umožnit vysílání jednotek z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž do Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (více v příspěvku „Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015). Pokud dohoda vstoupí v platnost, umožní agentuře provádět společné operace s FYROM a na jejím území, a to zejména v případě náhlých výzev v oblasti migrace. V rámci svého nedávno posíleného mandátu může Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž provádět operace na území sousedních třetích zemí, pokud se s nimi na tom předtím dohodne. Komise v listopadu 2016 přijala vzorovou dohodu o postavení jednotek a následně požádala Radu, aby nejprve zahájila jednání se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií v lednu 2017. Později byly Komisi rovněž uděleny mandáty k vyjednání dohod s Albánií, Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou. Po dohodě s Albánií z února 2018 je dnešní návrh dohody o postavení jednotek výsledkem druhého završeného jednání mezi Evropskou unií a partnery EU ze západního Balkánu. V dubnu 2018 byl s Černou Horou na technické úrovni dohodnut návrh dohody o postavení jednotek a jednání se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou stále pokračují. Komise se zavázala dále posílit úlohu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž v oblasti ochrany hranic EU včetně užší spolupráce se sousedními zeměmi EU. Dohody o postavení jednotek, jako je ta, která byla dnes parafována s FYROM, mají posílit schopnost agentury jednat v bezprostředním sousedství EU, což má pomoci lépe zvládat nelegální migraci a dále zvyšovat bezpečnost na vnějších hranicích EU. Užší spolupráce mezi agenturou a partnery ze západního Balkánu je také jedním ze stěžejních prvků strategie Komise pro „přesvědčivou perspektivu rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“, která zdůrazňuje evropskou budoucnost západního Balkánu. Návrh dohody o postavení jednotek má být formálně podepsán, až obě strany dokončí nezbytné právní postupy. Dohodu také musí odsouhlasit EP. Jakmile dohoda vstoupí v platnost, má Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž moci provádět operativní činnosti a vysílat jednotky do oblastí FYROM, které sousedí s EU, ve shodě s orgány FYROM i orgány sousedících členských států EU.

 

Soudní dvůr se bude zabývat porušováním azylového práva v Maďarsku

  • Maďarsko by měl kvůli kontroverzní legislativě prošetřovat Soudní dvůr EU.

  • Komise nesouhlasí s tím, že Maďarsko chce trestat ty, kteří podporují žadatele o azyl.

Komise 19. 7. 2018 navrhla Soudnímu dvoru EU přezkoumat maďarské nedodržování právních předpisů EU v oblasti azylu a návratu. Dále také zaslala Maďarsku výzvu k nové právní úpravě, která trestá činnosti podporující žadatele o azyl. Komise v prosinci 2015 nejprve zahájila proti Maďarsku řízení o porušení právních předpisů týkajících se azylových zákonů. Po vzájemné diskuzi na administrativní i politické úrovni zaslala Komise v prosinci roku 2017 odůvodněné stanovisko. Po posouzení odpovědí poskytnutých maďarskými orgány se Komise domnívá, že většina vyjádřených obav dosud nebyla vyřešena, a proto se nyní rozhodla vyvolat řízení o nesplnění povinnosti před SD EU. Komise shledává, že maďarská legislativa je neslučitelná s právem EU v případě azylových postupů - maďarská legislativa nedosahuje požadavků směrnice o azylovém řízení, protože pouze umožňuje podávat žádosti o azyl v takových tranzitních zónách, kde je přístup poskytnut pouze omezenému počtu osob a po příliš dlouhých čekacích lhůtách. Dále v oblasti podmínek přijímání - Komise se domnívá, že neomezené zadržování žadatelů o azyl v tranzitních zónách bez dodržování příslušných procesních záruk je v rozporu s pravidly EU stanovenými ve směrnici o podmínkách přijímání. Problematické je řešení návratové politiky - maďarský zákon není v souladu se směrnicí č. 115/2008 o navrácení, protože nezajistí, aby rozhodnutí o návratu byla vydávána individuálně a obsahovala informace o opravných prostředcích. Výzva (letter of formal notice) k nové maďarské legislativě se týká nové právní úpravy tzv. "Stop Soros“, na jejímž základě je možné trestat každou pomoc, kterou jakákoli osoba nabízí jménem národních, mezinárodních a nevládních organizací osobám, které chtějí požádat o azyl nebo o povolení k pobytu v Maďarsku. Sankce se pohybují od dočasného omezení až po odnětí svobody až na 1 rok a vyloučení ze země. Komise se domnívá, že nová maďarská legislativa vzbuzuje obavy, pokud jde o kriminalizace činností na podporu žádostí o azyl a pobyt, což je v rozporu se směrnicí č. 32/2013 o azylovém řízení a směrnicí č. 33/2013 o podmínkách přijímání. Zavedení nového důvodu nepřípustnosti žádostí o azyl, které nestanoví právní předpisy EU, je dle Komise rovněž porušením směrnice EU o azylovém řízení. Formální upozornění je prvním krokem v řízení o porušení předpisů pro porušení práva EU. Maďarské orgány mají 2 měsíce na to, aby se vyjádřily k obavám Komise. Ta deklarovala, že je připravena podpořit a pomáhat maďarským orgánům při řešení této otázky.

 

Pomoc EU pro uprchlíky v Turecku se navyšuje

  • Nový balík pomoci ve výši 400 mil. € na vzdělávání syrských uprchlíků.

  • Financování má zajistit pokračování současného vzdělávacího projektu pro syrské uprchlíky v Turecku.   

Komise 25. 7. 2018 schválila nový balík pomoci ve výši 400 mil. € na vzdělávání syrských uprchlíků v Turecku. Jedná se o první krok přijatý na základě dohody členských států EU o financování dalších 3 mld. € na nástroj pro uprchlíky v Turecku. Prostředky mají být poskytnuty formou přímé dotace tureckému ministerstvu národního vzdělávání. Financování má zajistit pokračování současného vzdělávacího projektu pro syrské uprchlíky v Turecku, jehož platnost vyprší v říjnu 2018. Nový balík pomoci má širší rozsah než současný vzdělávací projekt – měl by se zaměřit na dosah, zvýšenou kvalitu formálního vzdělávání studentů, výuku tureckého jazyka pro dospělé ve střediscích veřejných škol, pokračování a zdokonalování systému zkoušek. Cílem balíku je zajistit udržitelnost činností po skončení financování z prostředků EU. Například počet smluvních učitelů by měl postupně snižovat, protože syrští studenti by měli být integrováni do veřejných škol.  Nástroj EU pro uprchlíky v Turecku byl zřízen v roce 2015 v reakci na výzvu Evropské rady. Finanční podpora se snaží zlepšit podmínky pro uprchlíky v Turecku v rámci komplexního přístupu EU k řešení krize uprchlíků uvnitř i vně EU (více v příspěvku „Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016). EU by měla poskytnout celkový rozpočet 6 mld. € na projekty zahrnující humanitární a nehumanitní akce. 3 mld. € pro roky 2016-2017 a 3 mld. € pro roky 2018-2019. Doposud bylo uzavřeno 72 projektů za 3 mld. €, z čehož bylo vyplaceno téměř 2 mld. €. 

 

Pomoc EU pro uprchlíky v Turecku

·         Nový balík pomoci ve výši 400 mil. € na vzdělávání syrských uprchlíků.

·         Financování má zajistit pokračování současného vzdělávacího projektu pro syrské uprchlíky v Turecku. 

Komise 25. 7. 2018 schválila nový balík pomoci ve výši 400 mil. € na vzdělávání syrských uprchlíků v Turecku. Jedná se o první krok přijatý na základě dohody členských států EU o financování dalších 3 mld. € na nástroj pro uprchlíky v Turecku. Prostředky mají být poskytnuty formou přímé dotace tureckému ministerstvu národního vzdělávání. Financování má zajistit pokračování současného vzdělávacího projektu pro syrské uprchlíky v Turecku, jehož platnost vyprší v říjnu 2018. Nový balík pomoci má širší rozsah než současný vzdělávací projekt – měl by se zaměřit na dosah, zvýšenou kvalitu formálního vzdělávání studentů, výuku tureckého jazyka pro dospělé ve střediscích veřejných škol, pokračování a zdokonalování systému zkoušek. Cílem balíku je zajistit udržitelnost činností po skončení financování z prostředků EU. Například počet smluvních učitelů by měl postupně snižovat, protože syrští studenti by měli být integrováni do veřejných škol.  Nástroj EU pro uprchlíky v Turecku byl zřízen v roce 2015 v reakci na výzvu Evropské rady. Finanční podpora se snaží zlepšit podmínky pro uprchlíky v Turecku v rámci komplexního přístupu EU k řešení krize uprchlíků uvnitř i vně EU (více v příspěvku „Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016). EU by měla poskytnout celkový rozpočet 6 mld. € na projekty zahrnující humanitární a nehumanitní akce. 3 mld. € pro roky 2016-2017 a 3 mld. € pro roky 2018-2019. Doposud bylo uzavřeno 72 projektů za 3 mld. €, z čehož bylo vyplaceno téměř 2 mld. €. 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019

Doprava v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019