Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v říjnu 2018

Euroskop, 09.11.2018

Pracovní program Komise – příprava na budoucnost představen, Komise se snaží o větší subsidiaritu a proporcionalitu, Rada neschválila návrh rozpočtu na rok 2019, EP schválil přesun agentur z Velké Británie, Postoj Rady ke kapitálovým požadavkům na úvěry se selháním

  • Komise představila pracovní program na rok 2019

  • Komise plánuje prohloubení proporcionality a subsidiarity

  • Rada nesouhlasí se změnami v rozpočtu na rok 2019

  • EP souhlasil s přesunem agentur EMA a EBA 

  • Snižování objemu úvěrů se selháním by mělo přispět k dalšímu snižování rizik v rámci bankovního sektoru v EU a k zvýšení jeho odolnosti

 

Pracovní program Komise – příprava na budoucnost představen

  • Komise předložila poslední pracovní program v rámci svého funkčního období.

  • Komise deklarovala, že již předložila všechny legislativní návrhy, které byly potřeba ke splnění 10 priorit Junckerovy Komise.

  • Komise by chtěla navrhnout 15 nových iniciativ a dalších 10 přezkoumat v rámci programu REFIT.

  • Pracovní program stanovil 45 projednávaných prioritních návrhů, které by měly EP a Rada přijmout ještě před evropskými volbami; Komise navrhla stáhnout nebo zrušit 17 dosud neschválených návrhů.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Commission Work Programme 2019 Delivering what we promised and preparing for the future (COM(2018)800)

  • Komise 23. 10. 2018 představila pracovní program na rok 2019, v němž stanovila 3 hlavní priority: dosáhnout rychlé dohody ohledně již předložených legislativních návrhů, aby tak Komise realizovala svých 10 politických priorit; přijmout menší počet nových iniciativ a představit několik iniciativ týkajících se budoucnosti EU s 27 členskými státy.

Pozadí

Komise každoročně přijímá pracovní program se seznamem opatření, jež hodlá v nadcházejících měsících přijmout. Pracovní program má za cíl informovat veřejnost i spolutvůrce právních předpisů o politickém plánu Komise. Program informuje plánovaných nových iniciativách, o plánu na stažení projednávaných návrhů a o plánu na přezkum stávajících právních předpisů EU.

Přípravu pracovního programu na rok 2019 doplnily podněty z konzultací s EP a Radou, a to na základě prohlášení o záměru, které Jean-Claude Juncker a první místopředseda Frans Timmermans předložili v září 2018 poté, co předseda Komise přednesl projev o stavu EU.

Klíčové a sporné body

Komise deklarovala, že již předložila všechny legislativní návrhy, které byly k dosažení výsledků v oblasti 10 priorit Junckerovy Komise zapotřebí. Společně s EP a Radou zatím dospěla k dohodě přibližně u 1/2 těchto návrhů a u dalších 20 % z nich legislativní proces pokračuje. Její prioritou pro nadcházející rok je dosáhnout schválení co největšího počtu dosud projednávaných návrhů.

Komise chce prosazovat častější hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti energetiky a klimatu, daní a sociální politiky. Dále by měla posílit rámec v oblasti právního státu a mezinárodní roli €, podat zprávu o pokroku v oblasti vízové vzájemnosti a prezentovat náměty k iniciativě „Komunikace o Evropě“. Kromě toho bude nutné přijmout určitá opatření k úpravě legislativy EU v souvislosti s brexitem.

Předložený pracovní program na rok 2019 si stanovil 15 nových iniciativ a dalších 10 nových hodnocení v rámci programu REFIT, která mají přezkoumat stávající právní předpisy. Pracovní program Komise také představila 45 projednávaných prioritních návrhů na základě společného prohlášení o legislativních prioritách, které by měly EP a Rada přijmout ještě před evropskými volbami. Komise dále navrhuje stáhnout nebo zrušit 17 dosud neschválených návrhů či stávajících právních předpisů.

Předpokládaný další vývoj

Předložený pracovní program je poslední, který vydala stávající Komise během svého funkčního období.

Odkazy

 

Komise se snaží o větší subsidiaritu a proporcionalitu

  • Komise by chtěla posílit proporcionalitu a subsidiaritu.

  • Komise vychází ze závěrů speciální pracovní skupiny.

  • Platforma REFIT by měla dle sdělení získat novou formu.

  • Měl by být používán zvláštní dotazník pro posuzování subsidiarity navržený pracovní skupinou.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions The principles of subsidiarity and proportionality: Strengthening their role in the EU's policymaking (COM(2018)703)

  • Komise 23. 10. 2018 představila změny, které chce zavést v tvorbě evropských politik. Její snahou je soustředit se na menší počet aktivit a naplňovat své politické priority efektivněji.

Pozadí

V rámci diskuze o budoucnosti Evropy, kterou předseda Jean-Claude Juncker v březnu 2017 inicioval v bílé knize, se 1 scénář týkal subsidiarity a proporcionality (více v příspěvku „Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů“, Institucionální záležitosti v březnu 2017). Vznikla zvláštní pracovní skupina pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“, jejímž úkolem je kriticky posoudit jednotlivé oblasti politiky a ujistit se, že EU jedná jen tam, kde přináší přidanou hodnotu.

Členové pracovní skupiny, jimiž jsou zástupci Výboru regionů a vnitrostátních parlamentů, zjišťovali, jakou roli hraje subsidiarita a proporcionalita v práci orgánů EU, jakou úlohu mají v tvorbě unijní politiky místní a regionální orgány a jestli by se kompetence a odpovědnost za oblasti politiky mohly vrátit do rukou členských států.

Pracovní skupina pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“ 10. 7. 2018 předala svou závěrečnou zprávu předsedovi Komise. Zpráva je reakcí na 3 otázky, které předseda stanovil v listopadu 2017: (1) jak lépe uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality v orgánech EU; (2) jak více zapojit regionální i místní orgány a vnitrostátní parlamenty do tvorby politik EU a jejich provádění a (3) zda existují oblasti politiky, v nichž by mohly být pravomoci postupem času vráceny členským státům. Pracovní skupina dospěla k závěru, že nový způsob práce zohledňující subsidiaritu a proporcionalitu je nezbytný k tomu, aby místní i regionální orgány a vnitrostátní parlamenty mohly účinněji přispívat k tvorbě politiky EU a podílet se na přípravě nových právních předpisů. Navrhovaný přístup předpokládá, že všechny úrovně státní správy budou subsidiaritu a proporcionalitu posuzovat důsledněji. Pracovní skupina doporučuje, aby vnitrostátní parlamenty pružně využívaly 8týdenní lhůty pro předkládání svých stanovisek k návrhům právních předpisů EU, a přichází s návrhem, aby v budoucnu byla tato lhůta prodloužena na 12 týdnů. V neposlední řadě pracovní skupina doporučuje, aby se všechny 3 orgány dohodly na víceletém programu zaměřeném na podporu opětovné vyváženosti práce EU v některých oblastech politiky usilující spíše o účinnější provádění stávajících právních předpisů, než o zavádění nových právních předpisů (více v příspěvku „Subsidiarita a proporcionalita má být v EU důslednější“, Institucionální záležitosti v červenci 2018). 

Klíčové a sporné body

Komise se v předloženém sdělení věnuje zásadám subsidiarity a proporcionality a způsobům, jak je v rozhodování EU posílit, čímž mimo jiné reaguje na doporučení pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“.

Součástí veškerých posouzení dopadů a důvodových zpráv připravovaných právních předpisů má být zvláštní dotazník pro posuzování subsidiarity navržený pracovní skupinou, který má pomoci tomu, aby analýzy subsidiarity a proporcionality byly strukturovanější.

Pro vnitrostátní parlamenty by mělo být snazší dodržovat lhůty pro předkládání svých stanovisek k předlohám návrhů a mělo by být možné lépe stanovit způsoby, jak v rámci veřejných konzultací získávat stanoviska místních a regionálních orgánů. Platforma REFIT by měla dle sdělení získat novou podobu tak, aby se do posuzování více zapojovaly právě místní a regionální orgány a aby se kromě regulační zátěže věnovala i subsidiaritě a proporcionalitě.

Předpokládaný další vývoj

Pro konferenci rakouského předsednictví, která se bude konat v listopadu 2018 v Bregenzu, Komise navrhla k jednání na konkrétní body týkající se této problematiky, např. vnitrostátní orgány by měly zvážit možnosti, jak zapojit místní a regionální orgány do legislativního procesu, každý z příslušných orgánů by měl oznámit, zda bude dotazník pro posuzování subsidiarity používat apod.

Odkazy

 

Krátce...

 

Rada neschválila návrh rozpočtu na rok 2019

  • Rada odmítá navýšení rozpočtu na příští rok nad limity stanovené ve víceletém finančním rámci a odmítá návrhy EP.

  • Instituce by se měly dohodnout na kompromisu v tzv. dohodovacím výboru do 19. 11. 2018.

Rada 24. 10. 2018 informovala EP, že nemůže přijmout všechny změny týkající se rozpočtu EU na rok 2019, které EP přijal. Nyní budou mít do 19. 11. 2018 možnost nalézt dohodu o rozpočtu na příští rok. Rada a EP obecně sdílejí stejné priority pro rozpočet EU na rok 2019. Patří mezi ně růst, zaměstnanost a inovace, boj proti změně klimatu, řešení bezpečnosti a migrace a zaměření se na mladé lidi. Rada nicméně nesouhlasí s navýšením navrženým EP, které přesahuje úroveň financování navrženou Komisí v návrhu rozpočtu a také stropy víceletého finančního rámce. Ve svém návrhu rozpočtu na rok 2019 navrhla Komise stanovit celkovou výši závazků ve výši 165,6 mld. € a platby ve výši 148,7 mld. €. Postoj Rady přijatý v září 2018 počítá se závazky ve výši 164,1 mld. € a celkové platby ve výši 148,2 mld. €. EP požaduje, aby se celkové závazky zvýšily na 166,3 mld. € a celkové platby na 149,3 mld. €. Jedná se tedy o závazky ve výši 1,1 mld. € nad stropy stanovené víceletým finančním rámcem EU na období 2014-2020. Zástupci institucí by se měli sejít 7. 11. 2018 a 16. 11. 2018. Pokud nebude nalezena žádná dohoda, musí Komise předložit nový návrh rozpočtu na rok 2019.

 

EP schválil přesun agentur z Velké Británie

  • EP schválil, že se agentury kvůli brexitu přestěhují do Paříže a Amsterodamu. 

  • EMA a EBA by se měly přesunout k 30. 3. 2019.

EP 25. 10. 2018 schválil přesun agentur – Agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) k 30. 3. 2019. Komise v září 2017 zveřejnila posouzení 27 nabídek členských států na umístění Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), které mají v současné době sídlo ve VB. Ministři 27 členských států EU rozhodli, že novým sídlem EBA bude Paříž a novým sídlem EMA má být nově Amsterodam. Následně Komise v listopadu 2017 předložila 2 legislativní návrhy na změnu nařízení, jimiž se zřizuje EMA a EBA (více v příspěvku „Sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropské agentury pro léčivé přípravky se přesune z Velké Británie“, Institucionální záležitosti v září 2017). Pro Komisi je hlavním cílem zajistit nepřetržitou činnost agentur. Hlasování poskytuje potřebnou jistotu zaměstnancům a všem zúčastněným správním orgánům a mělo by umožnit zajistit bezproblémový přesun. 

 

Postoj Rady ke kapitálovým požadavkům na úvěry se selháním

  • Řešení špatných úvěrů a konsolidace bankovních rozvah jsou zásadní pro obnovení důvěry ve finanční systém, což vyžaduje spolehlivá obezřetnostní pravidla a účinné nástroje pro monitorování.

  • Banky by měly včas vyčlenit vlastní finanční prostředky k pokrytí rizik spojených s úvěry, které by se mohly stát úvěry v selhání.

Coreper 31. 10. 2018 schválil postoj Rady ke kapitálovým požadavkům vztahujícím se na banky, jež mají ve své rozvaze úvěry se selháním. Cílem návrhu, který Komise předložila v březnu 2018, je vytvořit obezřetnostní rámec pro to, jak mají banky nakládat s úvěry se selháním, a tím do budoucna snížit riziko jejich kumulace (více v příspěvku „Nová opatření Komise mají snížit podíl úvěrů v selhání v EU“, Institucionální záležitosti v březnu 2018). Zejména stanoví požadavky na vyčlenění dostatečných vlastních zdrojů pro případy, kdy nové úvěry přestanou být spláceny, a vytváří pobídky k tomu, aby byl problém úvěrů se selháním řešen včas. Bankovní úvěr se v návrhu považuje za úvěr se selháním, pokud dlužník nesplácí dohodnuté splátky nebo úroky po dobu delší než 90 dní. Pokud klienti nedodrží tyto dohodnuté podmínky splácení, musela by banka vyčlenit více kapitálu z důvodu předpokladu, že daný úvěr nebude splacen. To by usnadnilo sdílení rizik v rámci soukromého sektoru a současně snížilo potřebu veřejného sdílení rizik. Navržená pravidla zavádějí „obezřetnostní jištění“, tj. společné minimální krytí ztrát pro objem prostředků, které musí banky vyčlenit na krytí ztrát z budoucích úvěrů, jež přestanou být spláceny. V případě, že banka tuto platnou min. úroveň nesplňuje, by se uplatnily odpočty od kapitálu banky. Podle postoje Rady by se použily různé požadavky na krytí v závislosti na tom, zda jsou úvěry se selháním klasifikovány jako „nezajištěné“ či „zajištěné“. U úvěrů se selháním zajištěným nemovitým majetkem lze předpokládat, že nemovitost bude mít určitou zbývající hodnotu po delší dobu poté, co úvěr přestal být splácen. Proto stanovila postupné navyšování minimálního krytí ztrát po období 9 let. U úvěrů se selháním zajištěných movitým či jiným kolaterálem způsobilým podle nařízení o kapitálových požadavcích bude muset být plné krytí ve výši 100 % vybudováno po 7 letech. Nezajištěné úvěry se selháním vyžadují vyšší a včasnější minimální krytí ztrát, neboť nejsou zajištěny kolaterálem. Požadavek na maximální krytí by se proto uplatnil v plném rozsahu již po 3 letech. Jednání s EP budou moci začít, jakmile se EP dohodne na svém postoji. K přijetí Radou je poté zapotřebí kvalifikovaná většina.