Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2018

Euroskop, 09.11.2018

Byla vydána 16. zpráva o pokroku k bezpečnostní unii, Rada schválila přísnější kontroly hotovosti vstupující i opouštějící EU; EU podepsala s Albánií dohodu o spolupráci s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží, Rada přijala směrnici zpřísňující pravidla týkající se praní peněz; Nejvíce prvních povolení k pobytu bylo vydáno v Polsku

  • Instituce by měly dokončit legislativní akty týkající se bezpečnosti do voleb v květnu 2019

  • Hotovost nad 10 tis. € bude muset být při překročení hranic EU nahlášena celním úřadům

  • Albánie bude moci využívat Evropskou pohraniční a pobřežní stráž

  • Zaměstnání je nejčastější důvod k udělení povolení k pobytu

  • Právnickým osobám budou moci být ukládány sankce za činnost v oblasti praní špinavých peněz

 

Byla vydána 16. zpráva o pokroku k bezpečnostní unii

  • Komise vyzvala EP a Radu, aby dokončily svoji práci v oblasti bezpečnostní unie do voleb v květnu 2019.

  • 16. hodnotící zpráva uvedla konkrétní legislativní akty, které by měly být dokončeny.

  • Prioritou by měla být ochrana Evropanů na internetu, odstranění nedostatků v oblasti bezpečnosti informací, boj proti přeshraniční trestné činnosti a posílení ochrany hranic EU.

  • Měla by být posílena Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, evropská pravidla týkající se návratu a Agentura EU pro azyl.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council - Sixteenth Progress Report towards an effective and genuine Security Union (COM(2018)690)

  • Komise 10. 10. 2018 předložila zprávu o pokroku na cestě k bezpečnostní unii. Komise v souvislosti s tím vyzvala EP a Radu, aby dokončily svou práci na prioritních iniciativách v této oblasti. Zpráva byla také příspěvkem k diskuzím na téma vnitřní bezpečnosti na zasedání Evropské rady ve dnech 18.-19. 10. 2018.

Pozadí

Bezpečnost je politickou prioritou již od začátku funkčního období Junckerovy Komise a hovoří se o ní jak v politických směrech, které současný předseda předložil v červenci 2014, tak v jeho dosud posledním SOTEU ze září 2018.

červnu 2017 Evropská rada znovu zdůraznila, že je třeba jednat, a vyzvala Komisi, aby co nejdříve připravila návrh legislativního aktu. Komise v rámci pracovního programu na rok 2018 oznámila, že návrh týkající se interoperability informačních systémů bude předložen do konce roku 2017 (více v příspěvku „Budování bezpečnostní unie pokračuje“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017).

V prosinci 2017 podepsali předsedové EP, zástupci předsednictví Rady a Komise společné prohlášení k legislativním prioritám EU na období 2018–2019, v němž zdůraznili jako zásadní význam lepší ochranu bezpečnosti občanů. Prioritu mají iniciativy, jež mají zajistit informovanost úřadů členských států o osobách překračujících společnou vnější hranici EU, vytvoření celounijních interoperabilních informačních systémů EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace a zkvalitnění nástroje pro boj proti terorismu a praní špinavých peněz (více v příspěvku „Zástupci institucí EU představili legislativní priority do 2019“, Institucionální záležitosti v prosinci 2017). 

Pro činnost Komise je zásadní Evropský program pro bezpečnost, který stanovuje hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v EU. Jedná se např. o boj proti radikalizaci, posilování kybernetické bezpečnosti, odstřižení teroristů od finančních prostředků a o zlepšení výměny informací. Od přijetí tohoto programu došlo v jeho provádění k určitému pokroku, který by měl vést ke skutečné bezpečnostní unii. Dosažený pokrok Komise pravidelně vyhodnocuje ve zveřejňovaných zprávách (více v příspěvku „Budování bezpečnostní unie pokračuje“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017). Předložená zpráva je již 16. v řadě.

Klíčové a sporné body

Přestože byla schválena řada legislativních návrhů Komise, stále podle Komise existuje mnoho otázek, které by měly být dokončeny ještě před volbami do EP v květnu 2019. Komise proto vyzvala k urychlení práce a k rychlému přijetí nedořešených otázek, zejména těch, které byly uvedeny ve společném prohlášení, a nových opatření navržených předsedou Jean-Claude Junckerem v jeho projevu o stavu Unie v roce 2018. Konkrétně se jedná o:

  • Ochrana Evropanů na internetu: V září 2017 byl představen rozsáhlý soubor opatření ke zvýšení kybernetické odolnosti EU a ke zvýšení kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti. V září 2018 byl doplněn o návrhy konkrétně zaměřené na zajištění bezpečnosti nadcházejících voleb. EP a Rada by měly ještě před volbami v květnu 2019 schválit nová navrhovaná pravidla, zejména pak povinnost odstranit teroristický obsah do 1 hodiny.
  • Interoperabilita informačních systémů EU: Ústředním prvkem snahy Komise o odstranění nedostatků v oblasti bezpečnosti informací je to, aby informační systémy EU pro bezpečnost, migraci a správu hranic spolupracovaly inteligentněji a účinněji. Návrh týkající se interoperability informačních systémů EU, který byl předložen v prosinci 2017, by měly EP a Rada schválit také před volbami. Měla by být dokončena modernizace různých informačních systémů EU, např. Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), Eurodacu a Vízového informačního systému (VIS).
  • Boj proti přeshraniční trestné činnosti: Aby mohly policejní a soudní orgány sledovat stopy na internetu i za hranicemi, měly by být návrhy Komise týkající se elektronických důkazů schváleny ještě před květnovými volbami. Komise rovněž vyzývá Evropskou radu, aby spolu s EP rozšířila pravomoc Úřadu evropského veřejného žalobce tak, že bude zahrnovat vyšetřování přeshraničních teroristických trestných činů (více v příspěvku „Posílený Úřad evropského veřejného žalobce má bojovat proti přeshraničnímu terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018).
  • Posílení ochrany hranic EU: Měla by být posílena Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, evropská pravidla týkající se návratu a Agentura EU pro azyl, které pro účinnou správu vnějších hranic společně poskytnou potřebné nástroje.
  • Na podporu úsilí členských států o zvýšení bezpečnosti v rámci EU vyčlenila Komise na období 2018–2019 z Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) částku 70 mil. €, která je určená na financování bezpečnosti, mj. na boj proti radikalizaci (5 mil. €); na boj proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám; na omezení přístupu k „domácím“ výbušninám a na ochranu veřejných prostor a kritické infrastruktury (9,5 mil. €) a na podporu provádění stávajících pravidel, jako je např. jmenná evidence cestujících (1,5 mil. €). Kromě této částky je již navíc k dispozici 100 mil. € v rámci Městských inovativních opatření, které mají být použity i na ochranu veřejných prostor.

Postoj ČR

Vláda ČR podporuje zejména zlepšení operativní spolupráce v oblasti bezpečnosti. Důraz by však měl být kladen na praktičtější řešení.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude danou oblast dál pravidelně hodnotit.

Odkazy

 

Krátce...

 

Rada schválila přísnější kontroly hotovosti vstupující i opouštějící EU

  • Nové nařízení by mělo poskytnout nezbytné nástroje, které umožní účinněji se vypořádat s financováním terorismu, praním peněz, daňovými úniky a další trestnou činností.

  • Každý občan vstupující nebo opouštějící EU, který má u sebe hotovost v hodnotě 10 tis. € nebo více, musí tuto skutečnost ohlásit celním orgánům.

Rada 2. 10. 2018 přijala nařízení, které má zlepšit kontroly peněžní hotovosti vstupující do nebo opouštějící EU. Legislativa má odrážet nejnovější vývoj v mezinárodních standardech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jež vypracovává Finanční akční výbor (FATF). Nařízení rozšiřuje definici peněžní hotovosti tak, aby zahrnovala nejen bankovky, ale také další nástroje nebo vysoce likvidní komodity - šeky, cestovní šeky, předplacené karty a zlato. Nařízení by mělo pokrývat i peněžní hotovost, která je zasílána poštou, přepravována v rámci nákladní dopravy nebo kurýrní službou. Předpis rozšiřuje povinnost, podle níž musí každý občan vstupující/opouštějící EU, který má u sebe peněžní hotovost v hodnotě od 10 tis. €, tuto skutečnost ohlásit celním orgánům, a to bez ohledu na to, zda hotovost přepravuje u sebe, ve svém zavazadle nebo v dopravním prostředku. Na žádost orgánů bude muset hotovost předložit ke kontrole. Pokud je hotovost zasílána jinými prostředky („peněžní hotovost bez doprovodu“), budou mít příslušné orgány pravomoc vyžadovat, aby odesílatel nebo příjemce učinil prohlášení za účelem oznámení. Příslušné orgány budou mít možnost provádět kontroly všech zásilek, balíků nebo dopravních prostředků, jež mohou peněžní hotovost bez doprovodu obsahovat. Členské státy si budou vyměňovat informace, pokud okolnosti naznačují, že se jedná o peněžní hotovost související s trestnou činností, jež by mohla mít nepříznivý vliv na finanční zájmy EU (více v příspěvku „Přísnější kontroly hotovosti tekoucí z a do EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2017).

 

EU podepsala s Albánií dohodu o spolupráci s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží

  • Dohoda by měla umožnit Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž koordinovat operativní spolupráci mezi členskými státy EU a Albánií, pokud jde o správu vnějších hranic EU.

  • Návrhy dohod o postavení jednotek již byly podepsány s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií v červenci 2018 a se Srbskem v září 2018.

EU 5. 10. 2018 podepsala s Albánií dohodu o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Albánií a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Za EU dohodu podepsali Herbert Kickl, ministr vnitra Rakouska a předseda Rady, a Dimitris Avramopoulos, komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství. Za Albánii pak dohodu podepsal ministr vnitra Fatmir Xhafaj. Dohoda by měla umožnit Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž koordinovat operativní spolupráci mezi členskými státy EU a Albánií, pokud jde o správu vnějších hranic EU. Evropská pohraniční a pobřežní stráž by měla moci provádět činnosti na vnějších hranicích, do kterých budou zapojeny jeden nebo více sousedních členských států a Albánie. Může se jednat i o zásahy na albánském území, pokud k tomu dá Albánie souhlas. Činnosti, jež jsou předmětem dohody, jsou zaměřeny na řešení nelegální migrace, zejména náhlých změn migračních toků, a přeshraniční kriminality a mohou zahrnovat poskytování zvýšené technické a operativní pomoci na hranicích. Pro každou operaci je třeba dohodnout plán mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Albánií. Dohoda s Albánií je první dohodou o postavení jednotek uzavřenou s třetí zemí. Jednání s Albánií byla zahájena v prosinci 2017 a návrh dohody byl podepsán v únoru 2018. Rada poté v červenci 2018 schválila podpis dohody. Návrhy dohod o postavení jednotek již byly podepsány s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (červenec 2018) a se Srbskem (září 2018). V současné době probíhají jednání s Černou Horou a s Bosnou a Hercegovinou.

 

Rada přijala směrnici zpřísňující pravidla týkající se praní peněz

  • Za trestní činnost v oblasti praní špinavých peněz bude moci být uložen trest odnětí svobody až na 4 roky.

  • Možnost trestu by měla platit také pro právnické osoby.

Rada 11. 10. 2018 přijala novou směrnici proti praní peněz. Směrnice zavádí nová trestněprávní ustanovení, která naruší a zablokují přístup pachatelů trestné činnosti k finančním zdrojům, včetně zdrojů používaných pro teroristickou činnost. Doplňuje směrnici o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, která byla formálně přijata v květnu 2018 (více v příspěvku „Rada chce konec praní špinavých peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2018). Nová pravidla zahrnují stanovení minimálních pravidel týkajících se vymezení trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz. Za činnosti v oblasti praní peněz bude možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby 4 let a soudci mohou uložit další sankce a opatření (např. dočasné nebo trvalé vyloučení z přístupu k veřejnému financování, pokuty atd.). V případech spojených se zločinným spolčením nebo v případě trestných činů spáchaných při výkonu určitých profesních činností se uplatní přitěžující okolnosti. Směrnice umožní, aby za určité činnosti spojené s praním peněz odpovídaly právnické osoby, jež mohou čelit řadě sankcí (např. vyloučení z veřejné podpory, umístění pod soudní dohled, zrušení rozhodnutím soudu atd.). Odstraňuje také překážky bránící přeshraniční justiční a policejní spolupráci, a to stanovením společných pravidel s cílem zlepšit vyšetřování. V přeshraničních případech nová pravidla jasně stanoví, který členský stát má pravomoc a jakým způsobem spolu zúčastněné členské státy spolupracují, jakož i způsob zapojení Eurojustu. Jakmile bude směrnice vyhlášena v Úředním věstníku EU, budou mít členské státy až 24 měsíců na její provedení do vnitrostátního práva.

 

Nejvíce prvních povolení k pobytu bylo vydáno v Polsku

  • V roce 2017 bylo v EU vydáno 3,1 mil. prvních povolení k pobytu občanům mimo EU.

  • V téměř 1/3 případů bylo důvodem zaměstnání.

Eurostat 25. 10. 2018 vydal zprávu hodnotící počet vydaných prvních povolení k pobytu občanům mimo EU. V roce 2017 bylo v EU vydáno 3,1 mil. prvních povolení k pobytu občanům mimo EU. Počet se zvýšil téměř o 4 % (o 112 tis.) ve srovnání s rokem 2016. V téměř 1/3 případů bylo důvodem zaměstnání. Ve 26 % bylo povolení k pobytu vydáno z rodinných důvodů a v 17 % z důvodů vzdělávání. Zbylý podíl povolení k pobytu (24 %) byl udělen z různých důvodů včetně, včetně mezinárodní ochrany. Zvýšení celkového počtu prvních povolení k pobytu v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 bylo způsobeno především zvýšením počtu povolení vydaných z důvodů zaměstnání (o 155 tis., tj. o 18 %), z rodinných důvodů (o 49 tis., tj. 6 %) a kvůli vzdělání (o 30 tis., tj. 6 %), zatímco počet prvních povolení vydaných pro jiné důvody klesl o 123 tis. (-14 %). Nejvyšší počet prvních povolení k pobytu byl vydaný v Polsku, Německu a ve VB. V roce 2017 bylo v Polsku vydáno 1 z 5 prvních povolení k pobytu (683 tis., 22 % všech povolení vydaných v EU), následuje Německo (535 tis., 17 %), VB (517 tis., 16 %), Francie (250 tis., 8 %), Španělsko (231 tis., 7 %), Itálie (187 tis., 6 %) a Švédsko (130 tis., 4 %). Ve srovnání s počtem obyvatel bylo nejvíce povolení k pobytu vydáno na Maltě (23 vydaných povolení na 1000 obyvatel), na Kypru (22), v Polsku (18), Švédsku (13) a Lucembursku (12). Pro EU jako celek bylo v roce 2017 vydáno 6 prvních povolení k pobytu na 1 tis. obyvatel.

Důvody povolení k pobytu (v tis.)