Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2018

Euroskop, 10.12.2018

Rada projednala přísnější bezpečnostní pravidla pro průkazy totožnosti, Rada podpořila změny v Eurojustu, Posílení úlohy agentury eu-LISA schválila Rada, Rada přijala nová pravidla k posílení bezpečnosti v EU, Rada přijala novou strategii EU proti nedovoleným zbraním

  • Nová pravidla zavádí minimální bezpečnostní standardy, které budou muset obsahovat všechny průkazy totožnosti vydané v EU
  • Operativní účinnost Eurojustu by měla být větší

  • Rada přijala návrh Komise na posílení úlohy agentury eu-LISA

  • Schengenský informační systém má být posílen

  • Nová strategie „Zajištění zbraní, ochrana občanů“ přijata Radou

 

Rada projednala přísnější bezpečnostní pravidla pro průkazy totožnosti

  • Zajištění bezpečnosti dokladů totožnosti by mělo být nástrojem v boji proti terorismu a organizovanému zločinu.

  • Bezpečnější dokumenty ztěžují spáchání podvodů a krádeže identity.

  • Měly by být zavedeny minimální standardy jak pro informace obsažené v dokladech, tak pro bezpečnostní prvky společné všem členským státům, které je vydávají.

  • Mandát Rady rovněž specifikuje údaje, které mají být obsaženy v dokladech o pobytu občanů EU.

 Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on strengthening the security of identity cards of Union citizens and of residence documents issued to Union citizens and their family members exercising their right of free movement (COM(2018)212)

  • Coreper 14. 11. 2018 odsouhlasil postoj Rady k návrhu nařízení, které by mělo posílit bezpečnost průkazů totožnosti občanů EU a dokladů o pobytu, které jsou vydávány občanům EU a jejich rodinným příslušníkům mimo EU.

Pozadí

V uplynulých letech byly zavedeny společné bezpečnostní normy EU pro průkazy totožnosti a cestovní doklady včetně cestovních pasů, víz a povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí. Podle stávajících pravidel se však úrovně bezpečnosti národních průkazů totožnosti a pobytových dokladů pro občany EU a jejich rodinné příslušníky stále značně liší, což zvyšuje riziko podvodů s dokumenty. Nová pravidla Komise navrhla v návrhu nařízení v dubnu 2018.  

Klíčové a sporné body

  • Podle nově navržených pravidel budou muset být průkazy totožnosti vyhotoveny v jednotném formátu kreditní karty (ID-1), zahrnovat strojově čitelnou zónu a dodržovat minimální bezpečnostní normy stanovené Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO). Budou také muset obsahovat fotografii a 2 otisky prstů držitele průkazu uložené v digitálním formátu na bezkontaktním čipu. Identifikační průkazy budou mít maximální dobu platnosti 10 let. Členské státy pak budou moci vydávat průkazy s delší platností pro osoby ve věku 70 let a starší. Průkazy totožnosti pro děti do 12 let budou mít maximální dobu platnosti 5 let.

Mandát Rady předpokládá, že nová pravidla vstoupí v platnost 2 roky po jejich přijetí a do tohoto data musí všechny nové vydané dokumenty splňovat nová kritéria. Existující průkazy totožnosti, které nesplňují tyto požadavky, pak přestanou být platné 10 let ode dne počátku uplatnění nových pravidel nebo po jejich uplynutí, podle toho, co nastane dříve. Identifikační průkazy vydané občanům starším 70 let by pak zůstaly v platnosti až do jejich vypršení, pokud splňují bezpečnostní standardy a mají strojově čitelnou zónu. Průkazy, které nesplňují minimální bezpečnostní standardy nebo nemají strojově čitelnou zónu, vyprší během 5 let.

Navrhovaná pravidla také upřesňují minimální údaje, které mají být obsaženy v dokladech o pobytu vydané občanům EU, a harmonizují formát a další specifikace pobytových karet vydaných členům rodinných příslušníků občanů EU, kteří nejsou členy EU.

Předpokládaný další vývoj

Na základě tohoto mandátu zahájí předsednictví Rady jednání s EP poté, co tento postoj přijme.

Odkazy

 

Krátce...

 

Rada podpořila změny v Eurojustu

  • V roce 2017 si členské státy EU vyžádaly asistenci Eurojustu ve 2 550 případech.

  • Revidované nařízení má za cíl aktualizovat právní rámec pro ochranu údajů a zvýšit transparentnost Eurojustu.

Rada 6. 11. 2018 přijala pravidla, která by měla změnit fungování Eurojustu - agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech. Pozměněné nařízení reformuje fungování agentury a její strukturu s cílem zlepšit operativní účinnost, aktualizovat právní rámec pro ochranu údajů a zvýšit transparentnost této agentury a demokratický dohled nad ní. K hlavním navrhovaným změnám stávajícího nařízení patří: (1) odlišení operativních a řídicích funkcí kolegia národních členů; (2) nová pravidla pro ochranu údajů, která zohledňují nové požadavky na ochranu údajů v orgánech EU; (3) zřízení výkonné rady, která bude kolegiu pomáhat s výkonem jeho řídicích funkcí a umožní rychlé rozhodování o neoperativních a strategických záležitostech; (4) nová ustanovení upravující roční a víceleté programování; (5) zastoupení Komise v kolegiu a výkonné radě a (6) zvýšení transparentnosti a demokratického dohledu prostřednictvím mechanismu společného hodnocení činnosti Eurojustu EP a vnitrostátními parlamenty. Nařízení by mělo vstoupit v platnost 1 rok po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Eurojust byl vytvořen v roce 2002 a byl zřízen s cílem zlepšit koordinaci a spolupráci mezi členskými státy v oblasti vyšetřování a stíhání. Primárně se zabývá závažnou přeshraniční a organizovanou trestnou činností. V roce 2017 si členské státy EU vyžádaly asistenci Eurojustu ve 2 550 případech. To představuje nárůst o 10,6 % ve srovnání s rokem 2016.

 

Posílení úlohy agentury eu-LISA schválila Rada

  • Nový systém by měl být v provozu od roku 2021.

  • Eu-LISA má zajistit centralizované řízení provozu informačních systémů EU týkajících se migrace, bezpečnosti a správy hranic.

Rada 9. 11. 2018 přijala návrh Komise na posílení úlohy agentury eu-LISA, která je odpovědná za provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v  prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Agentura se silnějším mandátem má připravit infrastrukturu pro Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a Systém vstupu/výstupu (EES), tak aby byly tyto nové systémy do konce roku 2021 funkční. Modernizace eu-LISA, kterou navrhla Komise v červnu 2017, má agentuře umožnit zajistit centralizované řízení provozu informačních systémů EU týkajících se migrace, bezpečnosti a správy hranic (více v příspěvku „EP schválil vydávání povolení ETIAS pro vstup do EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2018). K novým prvkům patří: (1) Interoperabilita informačních systémů EU – Jakmile budou návrhy Komise přijaty, má být agentura eu-LISA odpovědná za postupné zavádění technických prvků, tak aby byly informační systémy EU interoperabilní; (2) Vývoj nových systémů – Navrhovaný rozpočet na období 2019–2027 ve výši 2 mld. € má agentuře pomoci vyvíjet a spravovat nové informační systémy, jako např. systém EES, ETIAS či modernizovaný evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS-TCN; (3) Modernizace stávajících systémů – Agentura by měla aktualizovat stávající systémy, jako například Schengenský informační systém (SIS), Vízový informační systém (VIS) a Eurodac, které už spravuje nyní; (4) Pomoc členským státům – Agentura má moci poskytovat členským státům lepší technickou a operativní podporu. Agentura eu-LISA byla zřízena v roce 2011 a v současnosti spravuje systémy, mezi něž patří Vízový informační systém (VIS), Schengenský informační systém (SIS) a Eurodac. Komise v návaznosti na hodnocení agentury v červnu 2017 návrh nového právního mandátu agentury eu-LISA, na jehož základě má agentura lépe vybavena pro řešení současných a budoucích výzev v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Návrh, který Rada přijala a o němž hlasoval EP dne červenci 2018, bude podepsán předsedou EP a zástupcem rakouského předsednictví.

 

Rada přijala nová pravidla k posílení bezpečnosti v EU

  • Cílem je zvýšit úspěšnost pohraniční stráže a policie při pátrání po nebezpečných pachatelích trestných činů a teroristech.

  • Vkládání záznamů do SIS, pokud jde o zákazy vstupu pro státní příslušníky třetích zemí, by mělo být povinné.

Rada 19. 11. 2018 přijala 3 nařízení o využívání Schengenského informačního systému (SIS): v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, v oblasti hraničních kontrol a při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Komise v prosinci 2016 představila návrhy k revizi SIS. Tento krok byl oznámen ve sdělení o udržitelné bezpečnostní unii a potvrdil jej předseda Komise v projevu o stavu Unie 2016 (více v příspěvku „Komise plánuje posílení schengenského informačního systému“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2016). Prostřednictvím posíleného systému SIS, jenž je politickou prioritou na období 2018–2019, se má zvýšit úspěšnost pohraniční stráže a policie při pátrání po nebezpečných pachatelích trestných činů a teroristech. Novinkou mají být nové kategorie záznamů: (a) záznamy pořízené za účelem vyšetřovacích kontrol jako mezistupeň mezi skrytými a zvláštními kontrolami, jež umožňují vést pohovory s jednotlivci; (b) záznamy o neznámých podezřelých nebo hledaných osobách, které stanoví vkládání do SIS otisků prstů nebo otisků dlaní nalezených na místech závažných trestných činů nebo teroristických incidentů, o nichž lze předpokládat, že patří pachateli; a c) preventivní záznamy o dětech, kterým hrozí únos jejich rodiči a zranitelných osobách, jimž je třeba z důvodu jejich vlastní ochrany zabránit v cestování (pokud by např. cesta mohla vést k riziku nuceného sňatku, mrzačení ženských pohlavních orgánů, obchodování s lidmi); d) záznamy pro účely navrácení, tedy záznamy týkající se rozhodnutí o navrácení vydaného neoprávněně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí, čímž se zlepší výměna informací týkajících se rozhodnutí o navrácení. Ve schválených návrzích je rozšířen seznam předmětů, pro které lze pořídit záznam, včetně padělaných dokladů a identifikovatelných předmětů vysoké hodnoty, jakož i vybavení IT. Vkládání záznamů do SIS, pokud jde o zákazy vstupu pro státní příslušníky třetích zemí, by mělo být povinné. 3 nařízení, která přijala Rada a která posilují využívání SIS pro účely policejní spolupráce, hraničních kontrol a navracení, musí podepsat předseda EP a zástupce rakouského předsednictví.

 

Rada přijala novou strategii EU proti nedovoleným zbraním

  • Nedovolené palné zbraně a ruční palné a lehké zbraně přispívají podle institucí EU k nestabilitě a násilí v EU.

  • Tato nová strategie EU nahrazuje strategii přijatou v roce 2005. 

Rada 19. 11. 2018 přijala novou strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu - „Zajištění zbraní, ochrana občanů“. Rada konstatovala, že nedovolené palné zbraně a ruční palné a lehké zbraně přispívají k nestabilitě a násilí v EU, v jejím bezprostředním sousedství i ve zbytku světa. Nedovolené ruční zbraně podle ní podněcují ozbrojené násilí a organizovanou trestnou činnost, globální terorismus a konflikty a maří úsilí v oblasti udržitelného rozvoje a řešení krizí. Destabilizují celé regiony, státy a jejich společnosti a zvyšují dopad teroristických útoků. Rada proto deklarovala, že je odhodlána předcházet nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně a tento obchod potírat. Nová strategie EU nahrazuje strategii přijatou v roce 2005 a zohledňuje vývoj bezpečnostní situace, včetně hrozby terorismu v rámci EU a vývoje v oblasti konstrukce a technologií ručních palných a lehkých zbraní, jenž má dopad na schopnost vlád čelit této hrozbě. Zohledňuje rovněž hlavní zásady globální strategie EU z roku 2016.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019

Energie v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019