Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zemědělství a rybolov v prosinci 2018

Euroskop, 10.01.2019

Nová pravidla pro využívání hnojiv budou v souladu s principy cirkulární ekonomiky, Dohoda EP a Rady řeší nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci, Strategii rybolovu v západních vodách schválil Coreper, Coreper schválil návrh na kvalitnější a transparentnější vědecké studie EFSA, Rada přijala rybolovné kvóty na rok 2019 pro Černé moře, Atlantský oceán a Severní moře

  • V EU se bude více hnojit zpracovaným odpadem, princip oběhového hospodářství byl zahrnut do nařízení o hnojivech

  • Nová pravidla mají zajistit ochranu zemědělcům i malým a středně velkým podnikům před všemi většími subjekty, které nejednají spravedlivě nebo se neřídí pravidly 

  • Víceletý plán rybolovu v západních vodách posvětila Rada

  •  EFSA se bude muset v příštích letech více snažit, aby posílila důvěru spotřebitelů

  • Rybolovné kvóty dojednány, jako poslední byly dojednány pro Černé moře, Atlantský oceán a Severní moře

 

Nová pravidla pro využívání hnojiv budou v souladu s principy cirkulární ekonomiky

  • Akční plán pro oběhové hospodářství dal za jeden z hlavních cílů aktualizovat nařízení o hnojivech, po dvou letech jsou vyjednávání téměř u konce.

  • EU chce více využívat organická hnojiva ze zpracovaného odpadu a mj. tak snížit svou závislost na dovážených fosfátových hnojivech.

  • Největší obavy a problémy způsobilo stanovení limitů toxických látek ve hnojivech, ty by měly být v dalších letech navíc snižovány.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council laying down rules on the making available on the market of EU fertilising products and amending regulations (EC) NO 1069/2009 and (EC) No 1107/2009 (COM(2016)0157)

  • Coreper 12. 12. 2018 schválil neformální dohodu s EP ohledně nového nařízení o uvádění hnojiv na trh EU, které bylo mj. rozšířeno o principy oběhového hospodářství a podnikům by tak mělo usnadnit přístup k šetrnějším druhům hnojiv.

Pozadí

S návrhem aktualizace nařízení o uvádění hnojiv na trh EU přišla Komise již 17. 3. 2016 v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství. Současná podoba nařízení č. 2003/2003 o hnojivech zahrnuje pouze konvenční minerální (neorganická) hnojiva, která jsou produktem klasického lineárního modelu hospodářství (získaná chemických procesem či těžbou), což zároveň znamená, že jsou environmentálně náročná. Cílem Komise proto bylo do nařízení zahrnout i organická hnojiva zabírající přibližně 50 % hnojiv nabízených na společném trhu v souladu s principy oběhového hospodářství tak, aby bylo pro podniky jednodušší a výhodnější zpracovávat (vlastní) odpad do podoby hnojivých látek.

Klíčové a sporné body

Cílem návrhu je učinit všechna hnojiva méně environmentálně zatěžující, proto nová pravidla zahrnují i stanovení limitů kontaminujících látek (kadmium, chrom, rtuť, nikl, olovo, arzén atd.), které budou v celé EU harmonizovány. Největší kontroverzi způsobil limit pro kadmium (toxický těžký kov, karcinogen), kterého by v jednom kilogramu (kg) hnojiv dle původních vyjednávání nemělo být více než 20 miligramů (mg). Toto ocenili zejména europoslanci ve Výboru pro životní prostředí (ENVI), naopak zájmová organizace zemědělců Copa-Cogeca s tímto limitem nesouhlasila, protože dle ní nebyl podložen vědeckými důkazy. Existují také obavy, že do vyjednávání ohledně limitu na kadmium zasáhl ruský producent hnojiv PhosAgro s úzkými vazbami na Kreml, aby získal větší vliv nad produkcí potravin v EU a odstavil svého největšího konkurenta z Maroka, které je v současnosti největším vývozcem fosfátových hnojiv do EU. Sama EU není schopna z vlastních zdrojů pokrýt poptávku po fosfátových hnojivech a koncentrace kadmia v horninách v Rusku je přirozeně nižší než v Maroku. Z toho důvodu měla ruská společnost PhosAgro usilovat o nižší limit kadmia v nové legislativě. Výsledný návrh však obsahuje kadmiový limit v podobě 60 mg na kg a pokud bude hnojivo obsahovat méně než 20 mg, producent to bude moci využít k marketingovým účelům (speciální značení). S tímto limitem je Copa-Cogeca spokojena a považuje to za rozumný kompromis. Zástupci environmentálních organizací ale limit považují za příliš vysoký a varují, že stav zemědělské půdy v EU ještě zhorší. Limity na všechny kontaminanty by měly být po 4 letech podrobeny přezkumu s cílem je snížit. Nová legislativa také klade větší důraz na kvalitu a stanovuje minimální limity na obsah živin a organické složky v obou typech hnojiv.

Komise tvrdí, že legislativa přinese řadu pozitiv, především předpokládá vytvoření až 120 tis. pracovních míst a zvýšení produkce organických hnojiv, která by více konkurovala zejména dováženým fosfátovým hnojivům. Dále má návrh snížit emise při výrobě hnojiv a snížit celkovou energetickou náročnost jejich životního cyklu.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení nyní projde spolurozhodovací procedurou, kde bude formálně přijat EP a Radou a vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění konečné legislativy v Úředním věstníku EU.

Odkazy

 

Dohoda EP a Rady řeší nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci

  • Nový předpis se má vztahovat na zemědělské a potravinářské produkty, s nimiž se obchoduje v rámci potravinového řetězce.

  • Zakazuje 16 nekalých obchodních praktik, jsou-li uplatněny jednostranně jedním z obchodních partnerů.

  • Určité další postupy budou přípustné pouze v případech, kdy se na nich obchodní strany předem jasně a jednoznačně dohodnou.

  • Nový rámec uděluje členským státům pravomoc nová pravidla vymáhat a ukládat sankce, zjistí-li protiprávní jednání.

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on unfair trading practices in business-to-business relationships in the food supply chain (COM(2018)173)

  • EP, Rada a Komise 19. 12. 2018 dosáhly politické dohody ohledně nového souboru pravidel, který by měl zajistit ochranu zemědělců a velké většině zemědělsko-potravinářských podniků v EU proti praktikám, které jsou v rozporu s poctivým jednáním.

Pozadí

Iniciativa navazuje na výroky o potravinovém řetězci v projevech předsedy Jean-Claude Junckera o stavu Unie v letech 2015-2016. Představuje politickou reakci na usnesení EP z června 2016, ve kterém se Komise vyzývá, aby předložila návrh unijního rámce, který by nekalé obchodní praktiky pomohl řešit. Rovněž Rada v prosinci 2016 vyzvala Komisi k tomu, aby provedla posouzení dopadů za účelem navržení legislativního rámce EU nebo jiných opatření.

Komise v roce 2016 zřídila pracovní skupinu pro zemědělské trhy (Agricultural Market Task Force), jež dostala za úkol posoudit úlohu zemědělců v širším dodavatelském řetězci a formulovat doporučení, jak je při plnění této úlohy podpořit. V návaznosti na vydaná doporučení pak Komise v roce 2017 vypracovala počáteční posouzení dopadů a provedla veřejnou konzultaci zaměřenou na lepší fungování potravinového řetězce. Na základě toho pak vybrala konkrétní nekalé obchodní praktiky, kterými se navržená směrnice zabývá.

Komise předložila legislativní návrh v dubnu 2018 s cílem zajistit v potravinovém řetězci větší spravedlnost a zavést stejnou minimální úroveň ochrany v celé EU (více v příspěvku „Komise předložila návrh na ochranu malých podniků v potravinovém řetězci“, Zemědělství a rybolov v dubnu 2018).

Klíčové a sporné body

Dohoda se vztahuje na všechny účastníky potravinového dodavatelského řetězce s obratem do 350 mil. €, kterým poskytuje diferencovanou úroveň ochrany. Pravidla směrnice se mají vztahovat na maloobchodníky, zpracovatele potravin, velkoobchodníky, družstva a organizace výrobců i na jednotlivé výrobce, u kterých budou zjištěny nekalé obchodní praktiky. Uplatňování nových pravidel nemá vést k vyšším cenám pro spotřebitele.

  • Zakázány mají být tyto nekalé obchodní praktiky: opožděné platby za potraviny a produkty rychle podléhající zkáze; zrušení objednávky na poslední chvíli; jednostranné nebo retroaktivní změny smluv; nucení dodavatelů, aby platili za znehodnocené produkty a odmítání psaných smluvních ujednání. Určité další postupy budou přípustné pouze v případech, kdy se na nich obchodní strany předem jasně a jednoznačně dohodnou.

Návrh směrnice rovněž umožňuje členským státům rozšířit v jejich vnitrostátních právních systémech působnost opatření nad uvedený limit 350 mil. € nebo přijmout dle vlastního uvážení další opatření. Dohoda rovněž obsahuje ustanovení o přezkumu, který proběhne po 4 letech.

Členské státy si rovněž mají určit orgány, které budou pověřeny prosazováním nových pravidel, budou mít pravomoc udělit pokutu a případně zahájit na základě stížnosti šetření. Ti, kdo podají stížnost, mají mít právo vyžadovat zachování důvěrnosti, aby se předešlo případným odvetným obchodním opatřením. Komise zavede koordinační mechanismus, v jehož rámci si budou orgány odpovědné za prosazování pravidel vyměňovat osvědčené postupy.

Předpokládaný další vývoj

Legislativní text musí být nyní oficiálně schválen v EP a Radě.

Odkazy

 

Krátce…

 

Strategii rybolovu v západních vodách schválil Coreper

  • Víceletý plán rybolovu v západních vodách EU schválil Výbor stálých zástupců (Coreper), platit začne pravděpodobně na jaře 2019, až jej schválí Rada a EP.

  • Plán se týká ryb žijících při dně, včetně hlubinných populací a rybářům i členským státům poskytne více flexibility, při současném dodržení principu trvalé udržitelnosti.

Coreper 12. 12. 2018 potvrdil dohodu mezi EP a rakouským předsednictvím EU z listopadu 2018 ohledně víceletého plánu pro řízení populace žijící při dně, včetně hlubinných populací pro rybolov v západních vodách. V současnosti odlov probíhá v rámci smíšeného rybolovu, kdy rybáři nemohou cíleně lovit pouze jeden druh, přičemž ostatní úlovky nemohou házet zpět do moře, dochází tak k rychleji k tomu, že členský stát musí zastavit odlov rybích populací, na které se vztahuje kvóta přípustného odlovu (TAC). Jednotný plán řízení rybolovu by měl toto zmírnit, hlavní cílové druhy ryb (asi 95 % vykládek) budou dle něj řízeny v souladu se zásadou maximálního udržitelného výnosu, vedlejší úlovky zase na základě zásady předběžné opatrnosti. Plán dále zavádí i ochranná opatření. V platnost vstoupí po schválení EP a Radou pravděpodobně na jaře 2019.

 

Coreper schválil návrh na kvalitnější a transparentnější vědecké studie EFSA

  • Evropský úřad bezpečnosti potravin (EFSA) má na starost posuzování bezpečnosti potravin a různých látek souvisejících s jejich produkcí, v dubnu 2018 Komise předložila návrh na zvýšení transparentnosti provádění vědeckých studií EFSA za účelem posílení důvěry spotřebitele.

  • Coreper návrh schválil, nyní jej musí přijmout Rada a EP.

Coreper se 12. 12. 2018 dohodl na nových pravidlech týkajících se fungování Evropského úřadu bezpečnosti potravin (EFSA). Komise s návrhem zvýšení kvality a transparentnosti vědeckých studií EFSA přišla v dubnu 2018 za účelem posílení důvěry spotřebitele v EU, která utrpěla různými potravinovými skandály v posledních letech. Občané EU budou mít lepší přístup k vědeckým studiím, které představují hlavní podklad pro rozhodnutí týkající se bezpečnosti potravin (například v otázce povolení pesticidů a herbicidů). Návrh legislativy se zaměřuje také na zlepšení v oblasti řízení a vědecké činnosti úřadu EFSA, které by tak měl poskytovat kvalitnější služby orgánům i občanům EU. O návrhu bude dále jednat EP a Rada, předběžný odhad vstupu v platnost zatím není znám.

 

Rada přijala rybolovné kvóty na rok 2019 pro Černé moře, Atlantský oceán a Severní moře

  • Pro rumunské a bulharské rybáře v Černém moři se oproti roku 2018 nic nezmění, rybolovné kvóty zůstaly stejné.

  • Vyjednávání kvót pro Atlantský oceán a Severní moře byla mnohem intenzivnější, u některých rybích populací dojde ke zvýšení, u jiných ke snížení kvót.

Rada přijala 17. 12. 2018 kvóty pro rybolov v Černém moři a 19. 12. 2018 pro Atlantský oceán a Severní moře. Rybolovné kvóty v Černém moři se týkají Rumunska a Bulharska a pro rok 2019 zůstávají stejné jako v roce 2018. Nařízení bude použitelné nejpozději od 1. 1. 2019. Vyjednávání týkající se kvót rybolovu v Atlantském moři a Severním oceánu bylo mnohem více intenzivnější, maximální udržitelný výnos by měl být zvýšen, ale například evropský úhoř bude v roce 2019 podléhat větší ochraně. Návrh rybolovných kvót vstoupí v platnost nejpozději 1. 1. 2019. 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019

Energie v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019