Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v prosinci 2018

Euroskop, 10.01.2019

Jednotnější pravidla pro prodej schválila Rada, Nový plán na vývoj evropské umělé inteligence v Evropě, EU chce zpřísnit kontroly týkající se výbušnin, Komise vyhodnotila Investice z evropských strukturálních a investičních fondů

  • Rada přijala postoj ke směrnici o prodeji zboží, která má poskytnout jednotný právní rámec

  • Spolupráce na vývoji umělé inteligence

  • Dostupnost prekurzorů výbušnin má být v EU menší

  • EU vydala hodnotící zprávu k ESI fondům 

 

Krátce…

 

Jednotnější pravidla pro prodej schválila Rada

  • EU chce zavést „lepší a jasnější“ pravidla pro společnosti i spotřebitele v souvislosti s prodejem zboží.

  • Návrh se týká např. i délky záruční doby, kterou stanovuje minimálně na dobu 2 let.

Rada 7. 12. 2018 přijala postoj k návrhu směrnice o prodeji zboží, která by měla poskytnout jednotný právní rámec a zajistit vyšší úroveň ochrany spotřebitele. S cílem zajistit větší jasnost pro spotřebitele pokrývá návrh jak transakce na dálku (včetně transakcí on-line), tak i osobní prodeje. Instituce EU se shodují, že jasná a účinná pravidla jsou pro další rozvoj přeshraničního obchodu na jednotném trhu zásadní. Návrh směrnice stanovuje společná pravidla ohledně některých požadavků souvisejících s kupními smlouvami uzavíranými mezi prodávajícím a spotřebitelem. Patří k nim pravidla týkající se souladu zboží se smlouvou (včetně definice tohoto souladu na základě objektivních i subjektivních kritérií), prostředků nápravy v případě nesouladu, způsobu jejich uplatnění a obchodních záruk. Návrh vychází ze zásady maximální harmonizace, což znamená, že se od jejích požadavků nesmějí členské státy odchýlit. U některých požadavků však postoj Rady umožňuje určitý prostor k tomu, aby členské státy uplatňovaly přísnější přístup s cílem zachovat úroveň ochrany spotřebitele, kterou již na vnitrostátní úrovni uplatňují. Jde např. o: délku záruční doby (zatímco návrh stanovuje záruční dobu nejméně dvouletou, mohou členské státy ve svém vnitrostátním právu předepsat dobu delší, nikoliv však kratší); důkazní břemeno v případě nesouladu zboží se smlouvou (návrh stanovuje, že do 1 roku od okamžiku dodání zboží se bude předpokládat, že tento nesoulad existoval v době dodání, aniž by to spotřebitel musel prokazovat). Postoj Rady také uvádí, že zboží s digitálními prvky (např. tzv. chytré ledničky nebo chytré hodinky) má být upraveno pouze směrnicí o prodeji zboží, a nikoliv současně i směrnicí o digitálních službách.  Pokud jde o možnosti nápravy pro spotřebitele v případě, že zboží není v souladu se smlouvou, zachovala Rada seznam možných prostředků nápravy obsažený v návrhu Komise (tj. oprava, výměna, snížení ceny nebo ukončení smlouvy) a shodla se na tom, že u nich nebude zavádět striktní hierarchii. Prodávající má navíc za určitých podmínek povinnost opravu nabídnout, což představuje důležitý krok v boji proti tzv. plánovanému zastarávání některých druhů zboží. Dohoda Rady by měla urychlit dosažení kompromisu ohledně úzce souvisejícího návrhu směrnice o digitálním obsahu, k níž Rada přijala obecný přístup v červnu 2017 a o níž jednání s EP probíhají (více v příspěvku „Komise chce upravit právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitelů“, Vnitřní trh v květnu 2017). Obě směrnice jsou součástí tzv. strategie pro jednotný digitální trh v Evropě, kterou Komise představila v prosinci 2015 (více v příspěvku „Jak si Komise představuje jednotný digitální trh?“, Informační společnost v květnu 2015, v příspěvku „Komise navrhla nová společná pravidla pro digitální smlouvy“, Informační společnost v prosinci 2015 a v příspěvku „Nová pravidla Komise mají firmám v EU zjednodušit pohyb po jednotném trhu“, Vnitřní trh v dubnu 2018). Návrh směrnice o prodeji zboží byla původně omezena na prodej on-line a jinými prostředky na dálku, ale v roce 2017 ji Komise upravila, aby zahrnovala i osobní prodej.

 

Nový plán na vývoj evropské umělé inteligence v Evropě

  • EU chce vytvořit a propojit evropská střediska excelence zabývající se umělou inteligencí.

  • Plán počítá s vytvořením nového partnerství pro výzkum a inovace v oblasti umělé inteligence.

Komise 7. 12. 2018 představila plán na podporu vývoje a využití umělé inteligence, který vychází ze strategie pro rozvoj umělé inteligence přijaté v dubnu 2018. Na přípravě plánu spolupracovala Komise s členskými státy a se zástupci Norska a Švýcarska a společně se dohodli na oblastech možných synergií.  Plán počítá se společnými opatřeními, jež by prohloubila a zefektivnila spolupráci mezi členskými státy, Norskem, Švýcarskem a Komisí ve 4 klíčových oblastech: navýšení investic, zpřístupnění většího množství dat, podpora talentů a prohloubení důvěry. Lepší koordinace v této otázce je dle Komise nezbytná proto, aby se Evropa mohla stát světovým lídrem ve vývoji a zavádění špičkové, etické a bezpečné umělé inteligence. Prioritu při tom budou mít konkrétní oblasti veřejného zájmu, jako je zdravotní péče, doprava, mobilita, bezpečnost a energetika. Konkrétně se tedy dohodli na následujících bodech: (1) maximalizovat investice díky partnerstvím; (2) vytvořit evropský datový prostor; (3) rozvíjet talent, dovednosti a celoživotní učení a (4) vyvíjet etickou a důvěryhodnou umělou inteligenci. Aby byl tento plán úspěšný, je třeba dokončit jednotný digitální trh a jeho regulační rámec.

 

EU chce zpřísnit kontroly týkající se výbušnin

  • Nová pravidla mají omezit dostupnost prekurzorů výbušnin pro veřejnost.

  • Navrhované nařízení vymezuje 2 kategorie prekurzorů výbušnin – prekurzory „podléhající omezení“ a „regulované“ prekurzory.

Coreper se 12. 12. 2018 dohodl na přísnějších pravidlech upravujících dostupnost, dovoz, držení a použití prekurzorů výbušnin v celé EU (více v příspěvku „Priority v oblasti bezpečnosti na rok 2017“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2017). Stávající nařízení navíc nedefinuje dostatečně jasně některé z povinností, které ukládá, a to včetně těch, jimiž má být zajištěno předávání informací v celém dodavatelském řetězci. Prekurzory výbušnin jsou chemické látky, které lze používat pro legitimní účely, ale také je možno je zneužít pro nezákonnou domácí výrobu výbušnin. Nová pravidla mají omezit dostupnost prekurzorů výbušnin pro veřejnost a pokusit se zajistit oznamování podezřelých transakcí v rámci celého dodavatelského řetězce. Navrhované nařízení vymezuje 2 kategorie prekurzorů výbušnin: (1) prekurzory „podléhající omezení“, jež nesmějí být od určitých hodnot koncentrace zpřístupňovány osobám z řad široké veřejnosti ani nesmějí být těmito osobami dováženy, drženy nebo používány, a (2) „regulované“ prekurzory, v jejichž případě by měly hospodářské subjekty včetně digitálních tržišť oznamovat podezřelé transakce. Členské státy by měly moci při dodržení podmínek vymezených v nařízení zavádět režimy povolení, jejichž prostřednictvím lze veřejnosti určité prekurzory podléhající omezení nadále zpřístupňovat. S výhradou kontroly ze strany Komise by měly členské státy rovněž moci pravidla vztahující se na prekurzory výbušnin podléhající omezení uplatnit na chemické látky, na které se nařízení nevztahuje. Nová pravidla by měla kromě toho ukládat další povinností v oblasti odborné přípravy a zvyšování informovanosti, a to hospodářským subjektům činným v oblasti výroby nebo prodeje prekurzorů výbušnin a národním kontrolním orgánům. Dosažená dohoda umožní zahájit jednání s EP, aby mohlo být nařízení případně přijato. Pokud ke schválení dojde, dané nařízení by se mělo začít uplatňovat 2 roky po vstupu v platnost.

 

Komise vyhodnotila Investice z evropských strukturálních a investičních fondů

  • ESIfondy mají v období 2014–2020 investovat v EU 647 mld. €.

  • Do října 2018 byly téměř 2/3 prostředků uvolněných z ESI fondů na období 2014–2020 vyčleněny na konkrétní projekty.

Komise 19. 12. 2018 vydala zprávu hodnotící výsledky dosažené v rámci 5 evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů v polovině unijního rozpočtového období 2014–2020. ESI fondy mají v období 2014–2020 investovat v EU 647 mld. €, přičemž příspěvek EU má činit 460 mld. €. Jejich cílem je podporovat sociálně-ekonomickou konvergenci, odolnost a územní soudržnost. Fondy představují největší zdroj podpory z EU v klíčových oblastech. Tyto investice např. podporují tvorbu pracovních míst a růst, podněcují investice do jednotného digitálního trhu a energetické unie. Předložená zpráva nabízí 3. roční přehled provádění 531 národních a regionálních programů spravovaných v rámci sdíleného řízení a vychází z výročních zpráv o programech obdržených v polovině roku 2018. Výsledky ukazují, že do října 2018 byly téměř 2/3 prostředků uvolněných z ESI fondů na období 2014–2020 vyčleněny na konkrétní projekty. Do konce roku 2017 získal podporu 1 milion podniků, včetně 74 tis. začínajících podniků, na rozšíření, inovace, uvedení nových výrobků na trh a na vytváření pracovních míst. Pro podporu z EU bylo v celé Evropě vybráno celkem 1,7 mil. investičních projektů a kromě toho 2,7 mil. příjemců využilo programy rozvoje venkova. Do konce roku 2017 získalo podporu při hledání zaměstnání nebo při rozvoji nových dovedností 15,3 mil. lidí, což je dvojnásobek oproti minulému roku. Více než 42 mil. občanů má mít nyní přístup k lepším zdravotnickým službám.  V souladu se závazky EU přijatými v rámci Pařížské dohody podporují ESI fondy také přechod na nízkouhlíkové hospodářství.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019

Energie v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019