Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018

Euroskop, 10.01.2019

EU chce vymýtit obchodování s lidmi, Rada schválila svůj postoj k legislativě o odstranění teroristického obsahu z internetu, Rada schválila opatření proti převaděčským sítím, EU usiluje o zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům, Podle průzkumu roste antisemitismus v EU, EU souhlasí s reformovaným systémem ECRIS, Posílení civilní ochrany EU – dohoda mezi EP a Radou uzavřena, SD EU rozhodl o zrušení kontroverzního polského zákona, Rada se dohodla na novém vízovém systému, Komise hodnotila vízové režimy EU

  • EU hodnotila pokrok v boji proti obchodování s lidmi. 

  • Teroristický obsah je nejškodlivější v prvních hodinách, kdy se objeví na internetu, a proto by měl být dle nové legislativy odstraněn ve lhůtě 1 hodiny.
  • Intenzivnější boj proti sítím převaděčů migrantů.

  • Elektronické důkazy jsou zásadní složkou trestního řízení, a proto se na ně Komise zaměřila.

  • Komise chce zvýšit svoje úsilí v boji proti terorismu.

  • Připravují se nová pravidla, jakými členské státy vyměňují informace o odsouzení státních příslušníků třetích zemí.

  • Dohoda na posílení civilní ochrany EU.

  • Polsko musí přestat uplatňovat zákon o nejvyšším soudu.

  • Dohoda o rozšíření Vízového informačního systému.

  • Komise vydala 2 zprávy týkající vízových režimů. 

 

Krátce…

 

EU chce vymýtit obchodování s lidmi

  • Obchodování s lidmi představuje porušení základních práv a je výslovně zakázáno Listinou základních práv EU.

  • EU se podařilo dosáhnout určitých výsledků, hlavním cílem musí zůstat vymýcení této trestné činnosti.

Komise 4. 12. 2018 vydala 2. zprávu o pokroku v oblasti boje proti obchodování s lidmi. Zpráva konstatuje, že v letech 2015–2016 bylo v EU registrováno 20 532 mužů, žen a dětí jako obětí obchodování s lidmi. Skutečný počet však bude výrazně vyšší, protože mnoho obětí zůstává neodhaleno. Touto trestnou činností jsou nejvíce ohroženy ženy a dívky (68 %), zatímco děti představují 23 % registrovaných obětí. Nejrozšířenější formou je i nadále obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování (56 %) a poté následuje obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování (26 %). Míra trestního stíhání a odsouzení je nízká: bylo nahlášeno pouze 5 979 stíhání a 2 927 odsouzení, přičemž bylo vydáno pouze 18 odsuzujících rozsudků za vědomé využívání služeb poskytovaných oběťmi. Zpráva rovněž poukazuje na nárůst obchodování s lidmi v členských státech, které se navíc zaměřuje na mladší oběti a osoby se zdravotním postižením. Dále upozorňuje na používání internetu a sociálních médií pro získávání obětí, jakož i na zvýšené riziko obchodování s lidmi v kontextu migrace. Komise vymezila několik prioritních oblastí, na které by se členské státy měly zaměřit: (1) Lepší sběr údajů: Členské státy by měly zlepšit evidenci a registraci údajů, zejména podle pohlaví, věku, forem vykořisťování, občanství obětí a pachatelů, jakož i z hlediska pomoci a ochrany. (2) Boj proti kultuře beztrestnosti: Předpisy EU již umožňují kriminalizaci osob, které vědomě využívají služby poskytované oběťmi obchodování s lidmi. Komise vyzývá členské státy, aby ustanovení těchto předpisů zapracovaly do svého právního řádu. (3) Podpora koordinované reakce: Členské státy by měly nadále posilovat prosazování práva a justiční spolupráci mezi sebou navzájem a zároveň podporovat spolupráci se zeměmi mimo Unii. (4) Zajištění přístupu obětí ke spravedlnosti: Členské státy se vyzývají k provádění vnitrostátních právních předpisů, konkrétně k zajištění nástrojů pro rychlou identifikaci obětí, zabezpečení přístupu obětí k odškodnění a k podpoře vhodné odborné přípravy a budování kapacit příslušných odborníků.

 

Rada schválila svůj postoj k legislativě o odstranění teroristického obsahu z internetu

  • Teroristický obsah online sehrál zásadní roli téměř při všech teroristických útocích, k nimž v Evropě došlo.

  • Cílem návrhu je zabránit teroristům v tom, aby využívali internet k radikalizaci, náboru a podněcování k násilí.

Rada 6. 12. 2018 přijala vyjednávací postoj k novým pravidlům o prevenci šíření teroristického obsahu online. Navrhovaná pravidla se vztahují na poskytovatele hostingových služeb nabízející služby v EU, ať již mají hlavní sídlo v členském státě, či nikoli. Tito poskytovatelé mají mít povinnost odstranit teroristický obsah nebo zamezit přístupu k němu do jedné hodiny poté, co obdrželi od orgánů příkaz k odstranění obsahu. Pokud poskytovatel hostingových služeb příkaz k odstranění obsahu nesplní, měla by mu být uložena sankce až do výše 4 % jeho celkového obratu za předchozí rok. Podle nových pravidel budou moci příslušné orgány nadále zasílat hlášení poskytovatelům hostingových služeb, kteří je prioritně posoudí. V případě hlášení je na poskytovateli služeb, aby posoudil, zda je dotčený obsah v rozporu s jeho vlastními podmínkami, a zda by měl být odstraněn. Kromě toho budou mít poskytovatelé služeb určité povinnosti náležité péče k zabránění šíření teroristického obsahu v rámci jejich služeb. Tyto povinnosti se mohou lišit v závislosti na riziku a míře expozice dané služby teroristickému obsahu. Budou rovněž muset přijmout proaktivní opatření k řešení opětovného výskytu obsahu, který byl již dříve odstraněn. Ke zlepšení spolupráce mezi donucovacím orgány a poskytovateli služeb přispěje zřízení kontaktních míst, která usnadní zpracovávání příkazů k odstranění a hlášení. Pravidla pro uvalování sankcí v případě nesplnění předpisu stanoví členské státy. Návrh předložila Komise v září 2018 (více v příspěvku „Komise podnikla kroky k odstranění teroristického obsahu z internetu“, Informační společnost v září 2018). Na základě tohoto mandátu zahájí předsednictví Rady jednání s EP, jakmile ten přijme svůj postoj.

 

Rada schválila opatření proti převaděčským sítím

  • EU chce zintenzivnit boj s převaděči migrantů. 

  • Intenzivnějším sdílením informací, koordinovanou operativní činností a spoluprací s třetími zeměmi by se mělo zajistit, aby převaděči neměli žádný prostor k akci.

Rada 6. 12. 2018 schválila soubor opatření se zaměřením na prosazování práva s cílem zintenzivnit boj proti sítím převaděčů migrantů. Konkrétní opatření jsou rozdělena do 13 bodů. Základem konkrétních akcí by měl být: posílený meziagenturní přístup na úrovni EU i na úrovni členských států; využívání synergií mezi dostupnými operativními nástroji; maximální využívání vnějších zdrojů EU. Cílem je rozbít sítě převaděčů migrantů uvnitř EU i mimo ni a zaměřit se na rozsáhlé propojení různých druhů trestné činnosti (včetně obchodu s drogami či praní peněz). Mají být posíleny operativní a analytické kapacity Evropského střediska pro boj proti převaděčství (EMSC) při Europolu, aby mohlo lépe podporovat členské státy při vyšetřování případů převaděčství migrantů. Plánuje se také prohloubení a rozšíření činností informačního střediska při EMSC. Měla by být posílena kapacita jednotky EU pro oznamování internetového obsahu působící při Europolu s cílem zvýšit množství oznámení týkajících se stránek, které mají poskytovatelé internetových služeb odstranit, zmapovat a narušit technickou infrastrukturu používanou převaděčskými sítěmi.

 

EU usiluje o zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům

  • Nová pravidla mají stávající zdlouhavé metody nahradit rychlejšími a efektivnějšími nástroji pro přeshraniční shromažďování a výměnu elektronických důkazů.

  • Mělo by dojít k vytvoření právního rámce, který umožní adresovat soudní příkazy přímo poskytovatelům služeb, kteří se nacházejí v jiném členském státě.

Rada se 7. 12. 2018 dohodla na postoji k návrhu nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech. Komise v dubnu 2018 navrhla nová pravidla, která by měla umožnit policejním a soudním orgánům snáze a rychleji získávat elektronické důkazy (např. e-maily nebo dokumenty uložené na cloudech), jež jsou potřeba pro vyšetřování, stíhání a usvědčování pachatelů trestné činnosti a teroristů (více v příspěvku „Snazší přístup k elektronickým důkazům napříč EU, prosazuje Komise“ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018). Cílem nařízení je zavést alternativní mechanismus ke stávajícím nástrojům v oblasti mezinárodní spolupráce a vzájemné právní pomoci. Konkrétně se zaměřuje na problémy vyplývající z nestálé povahy elektronických důkazů a aspektu „ztráty umístění“ a stanoví nové postupy pro rychlý, účinný a účelný přeshraniční přístup. K hlavním záměrům návrhu nařízení patří: (1) Vytváření evropských předávacích a uchovávacích příkazů, které mohou být vydány za účelem získání nebo uchování elektronických důkazů bez ohledu na to, kde se dotčené údaje nacházejí. (2)Příkazy by se měla vztahovat na jakoukoli kategorii údajů – údaje o účastníkovi, o přístupu, o transakcích i o obsahu. (3) Vyžádané údaje by mělo být možné použít pouze pro účely, pro něž byly získány, s výjimkou využití k zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti vydávajícího členského státu nebo jeho základních zájmů, nebo pro účely řízení, pro něž mohl být vydán předávací příkaz. (4) Měla by být stanovena povinná lhůta 10 dní pro provedení předávacího příkazu. V řádně odůvodněném naléhavém případě by mohla být tato lhůta zkrácena na 6 hodin. Pokud se příkaz týká údajů o účastníkovi nebo o přístupu, má být také za určitých okolností zaslán bez předchozího potvrzení příslušného soudního orgánu. (5) Poskytovatelům služeb, kteří nesplní příkaz, mají být uloženy sankce. Tyto sankce mají dosahovat 2 % celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok. Rada může nyní zahájit jednání s EP s cílem dosáhnout dohody do konce jeho stávajícího volebního období.

 

Podle průzkumu roste antisemitismus v EU

  • 90 % Židů potvrzuje, že za posledních 5 letech došlo k nárůstu antisemitismu.
  • Největší nárůst antisemitismu lze zaznamenat na internetu.

Agentura FRA 10. 12. 2018 zveřejnila zprávu týkající se antisemitismu. Zpráva vychází ze zjištění, kvůli kterým Komise pověřila Agenturu EU pro základní práva provedením průzkumu ohledně zkušeností židovské komunity s antisemitismem. Jednalo se o největší průzkum tohoto typu v historii: zúčastnilo se jej více než 16,3 tis. respondentů z 12 zemí (Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko a VB), ve kterých žije 96 % evropských Židů. Znepokojivé je v nejnovějším průzkumu zjištění, že 85 % evropských Židů považuje antisemitismus za největší sociální nebo politický problém ve své domovské zemi. Z dalších údajů mimo jiné vyplývá, že antisemitismus je všudypřítomný a že ovlivňuje každodenní život evropských Židů v celé EU. Celkově 89 % Židů se domnívá, že největším problémem je antisemitismus na internetu a v sociálních médiích; 28 % respondentů bylo v minulém roce alespoň 1x obtěžováno; 79 % Židů, kteří se v posledních 5 letech setkali s antisemitsky motivovaným obtěžováním, jej nehlásili policii nebo jiné instituci; 34 % dotázaných se vyhýbá návštěvám židovských akcí nebo míst, protože se tam necítí bezpečně; 38 % zvažovalo emigraci, jelikož se jako Židé necítí v Evropě bezpečně; a podle 70 % respondentů není boj členských států proti antisemitismu účinný. 

 

EU souhlasí s reformovaným systémem ECRIS

  • EU dospěla k prozatímní dohodě o Evropském informačním systému rejstříků trestů (ECRIS).

  • Tato dočasná politická dohoda musí být oficiálně potvrzena oběma orgány.

Vyjednavači Rady a EP se 11. 12. 2018 dohodli na reformovaném evropském informačním systému rejstříků trestů (ECRIS), který má nově obsahovat centralizovanou databázi s informacemi o odsouzení státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (tzv. ECRIS-TCN). Tato dočasná politická dohoda musí být oficiálně potvrzena oběma orgány. ECRIS založený v roce 2012 umožňuje soudním orgánům členských států dostávat informace o předchozích odsouzeních v trestních věcech v jiných členských státech. Členské státy v současnosti každý rok prostřednictvím systému ECRIS posílají přibližně 288 tis. žádostí o informace o předchozích odsouzeních v trestních věcech v celé EU. Zdokonalení systému ECRIS je klíčovou prioritou Evropského programu pro bezpečnost,  který usiluje o začlenění státních příslušníků třetích zemí do systému ECRIS, což by usnadnilo boj proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu. Komise v lednu 2016 navrhla reformu systému, jejímž záměrem bylo zahrnout do systému otisky prstů státních příslušníků zemí mimo EU (více v příspěvku „Komise chce posílit výměnu informací z rejstříků trestů o státních příslušnících zemí, které nejsou členy EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016), Komise představila doplňující návrh, jehož účelem je: (1) vytvoření centralizovaného systému ECRIS pro státní příslušníky třetích zemí, což je centralizovaná databáze, která umožní rychlé ověření toho, zda některý členský stát nedisponuje informacemi o odsouzení občana země mimo EU. Navrhovaná vylepšení mají umožnit členským státům vyžádat si prostřednictvím systému ECRIS podrobné informace o odsouzení přímo od vybraného členského státu; (2) pomoc při určování totožnosti odsouzených občanů zemí mimo EU: ECRIS-TCN má obsahovat informace o jménech, adresách, otiscích prstů a zobrazeních obličeje, pokud budou k dispozici, což má významně přispět ke zvýšení spolehlivosti informací o totožnosti občanů zemí mimo EU, které jsou s ohledem na pochybnosti ohledně dokladů totožnosti často méně spolehlivé než v případě občanů EU; (3) zlepšení výměny informací o odsouzených občanech zemí mimo EU mezi členskými státy: snazší a rychlejší přístup k rejstříkům trestů by měl pomoci orgánům činným v trestním řízení zefektivnit jejich boj proti terorismu a organizovanému zločinu; (4) dosažení interoperability s ostatními databázemi EU: prostřednictvím centralizovaného systému se má ECRIS stát součástí systémů vyvíjených a spravovaných agenturou EU-LISA, což má umožnit sdílet informace s ostatními systémy EU v rámci koncepce pro dosažení interoperability, kterou vypracovala Komise (více v příspěvku „Komise chce zajistit interoperabilitu a vyřešit stávající nedostatky informačních systémů“ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2017). 

 

Posílení civilní ochrany EU – dohoda mezi EP a Radou uzavřena

  • Nově se mají mezi členskými státy sdílet znalosti a zkušenosti týkající se přírodních katastrof.

  • Měla by být vytvořena nová evropská rezerva kapacit včetně protipožárních letounů, zvláštních vodních čerpadel, pátracích a záchranných prostředků pro práci ve městech, polních nemocnic a pohotovostních zdravotnických týmů.

EP a Rada se 12. 12. dohodly na systému rescEU, což je plán na posílení reakce EU v oblasti civilní ochrany na katastrofy. Mnoho regionů EU se potýkalo s přírodními katastrofami, což má za následek stovky obětí a miliardové škody na infrastruktuře. EU usiluje o lepší ochranu občanů prostřednictvím posílení stávajícího mechanismu civilní ochrany EU. Konkrétně má být vytvořena nová evropská rezerva kapacit včetně protipožárních letounů, zvláštních vodních čerpadel, pátracích a záchranných prostředků pro práci ve městech, polních nemocnic a pohotovostních zdravotnických týmů.  Mají být spolufinancovány provozní náklady kapacit systému rescEU při jeho využívání pro operace mechanismu civilní ochrany EU. Měla by se navýšit finanční podpora kapacit registrovaných v Evropské rezervě v oblasti civilní ochrany, včetně nákladů na přizpůsobení, opravy, provozních nákladů (v EU) a nákladů na dopravu (mimo EU). Mimo jiné by mělo dojít ke zlepšení prevence katastrof a připravenosti na ně. EU by měla zvýšit podporu členským státům při zlepšování řízení rizik souvisejících s katastrofami: má být vytvořen zjednodušený rámec pro podávání zpráv se zaměřením na hlavní rizika přeshraniční povahy; měla by být poskytována podpora členským státům za účelem posílení jejich stávajících opatření prostřednictvím konzultačního mechanismu a měly by se sdílet znalosti a zkušenosti díky zřízení nové sítě civilní ochrany EU. Systém rescEU má být formálně schválen EP a Radou.

 

SD EU rozhodl o zrušení kontroverzního polského zákona

  • Soudci nejvyššího soudu Polska nemusí odcházet předčasně do důchodu.

  • SD EU navázal na své říjnové předběžné opatření.

Na základě usnesení SD EU ze 17. 12. 2018 má Polsko pozastavit uplatňování ustanovení vnitrostátních právních předpisů týkající se snížení věku odchodu do důchodu u soudců nejvyššího soudu. V rámci kontroverzní soudní reformy Nejvyššího soudu byl soudcům snížen věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let (více v příspěvku „Problém Komise s Polskem pokračuje“ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2018). V říjnu 2018 na návrh Komise předběžným opatřením pozastavila platnost nového polského zákona o Nejvyšším soudu.  Prostřednictvím předběžného opatření vyhověl SD EU žádosti Komise, aby až do konečného verdiktu bylo pozastaveno uplatňování zákonů. Soud rozhodl, že Polsko musí zastavit nucené penzionování soudců Nejvyššího soudu. Soudcům, na které se nová pravidla vztahují, mají pokračovat v práci za stejných podmínek, jako před přijetím zákona.

 

Rada se dohodla na novém vízovém systému

  • EU se snaží o modernizaci informačních systémů pro bezpečnost a správu hranic.

  • Pozměněné nařízení by mělo zahrnout do databází dlouhodobá víza a povolení k pobytu.

Coreper se 19. 12. 2018 dohodl na vyjednávacím postoji Rady k návrhu na změnu nařízení o Vízovém informačním systému (VIS). Předsednictví Rady může nyní zahájit jednání s EP, jakmile EP přijme svůj postoj. VIS je v provozu od roku 2011 a představuje databázi, která by měla usnadnit postup udělování krátkodobých víz. Systém by měl pomoci vízovým, pohraničním, azylovým a migračním orgánům kontrolovat státní příslušníky třetích zemí, kteří potřebují ke vstupu do schegenského prostoru vízum. VIS propojuje konzuláty členských států po celém světě a všechny hraniční přechody na vnějších hranicích. V roce 2016 provedla Komise celkové hodnocení systému VIS a na základě hodnocení navrhla v květnu 2018 návrh měnící nařízení o VIS (více v příspěvku „Komise navrhuje nový vízový režim“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2018). Pozměněné nařízení by mělo posílit bezpečnost postupu udělování krátkodobých víz; zahrnout do databází dlouhodobá víza a povolení k pobytu a zajistit interoperabilitu mezi systémem VIS a dalšími příslušnými systémy a databázemi EU. Podle nově navržených pravidel má systém VIS obsahovat nejen informace o krátkodobých vízech, ale i o vízech dlouhodobých a o povoleních k pobytu. V systému VIS má být také zahrnuta digitální kopie strany s osobními údaji z cestovního dokladu. Tím by se mohlo usnadnit navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. V systému VIS má být také zahrnut seznam uznávaných cestovních dokladů opravňujících držitele k překročení vnějších hranic, což by mohlo umožnit automatické ověřování toho, zda je cestovní doklad žadatele pro tento účel uznáván.

 

Komise hodnotila vízové režimy EU

  • Komise vydala zprávu o pokroku v otázce dosažení vízové vzájemnosti s USA.

  • Zveřejněná byla také zpráva posuzující plnění kritéria pro uvolnění vízového režimu ze strany zemí západního Balkánu: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska i ze strany Gruzie, Moldavska a Ukrajiny.

Komise 19. 12. 2018 vydala zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo během roku 2018 v otázce dosažení vízové vzájemnosti s USA. Je to totiž jediný případ, ve kterém se zásada vzájemnosti neuplatňuje. Komise chce pokračovat ve spolupráci s USA v koordinaci s 5 členskými státy (Bulharskem, Chorvatskem, Kyprem, Polskem a Rumunskem), jejichž občané nadále potřebují k cestě do USA vízum. Za posledních 12 měsíců se kontakty s USA zintenzivnily na úrovni jak politické, tak i technické. Vízová vzájemnost byla projednávána na všech oficiálních jednáních mezi EU a USA. Základním principem vízové politiky EU je zaručit, aby třetí země, jež jsou na seznamu států osvobozených od vízové povinnosti, recipročně zrušily vízovou povinnost pro občany všech členských států EU. Za tímto účelem byl zaveden mechanismus vzájemnosti v oblasti vízového styku. Komise v rámci mechanismu vzájemnosti vydala již 3 zprávy, jež hodnotí situaci z října 2014dubna 2015 a listopadu 2015, a 5 sdělení v dubnučervenci a prosinci 2016, dále v květnu a prosinci 2017. Komise má nadále úzce spolupracovat s EP a Radou s cílem dosáhnout úplné vízové vzájemnosti a v září roku 2019 bude informovat o dalším vývoji. Komise 19. 12. 2018 také předložila zprávu posuzující plnění kritérií pro uvolnění vízového režimu ze strany zemí západního Balkánu: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska a ze strany zemí Východního partnerství: Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Z této výroční zprávy vyplývá, že dotčené země požadavky na uvolnění vízového režimu v podstatě plní, ale v určitých oblastech musí být podniknuty kroky, aby bylo zajištěno, že tomu tak bude i v budoucnosti. Nelegální migrace z Ukrajiny, Srbska, Bosny a Hercegoviny do EU je nadále vysoká, znepokojení také vyvolává rostoucí počet nepodložených žádostí o azyl v EU ze strany moldavských a gruzínských občanů. Srbsko zrušilo bezvízový status pro Írán, stále však přetrvávají obavy u dalších zemí s bezvízovým přístupem do Srbska. Spolupráce v oblasti zpětného přebírání a navracení osob pokračuje ve všech dotčených zemích podle Komise poměrně dobře. Stále však existuje prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o navracení státních příslušníků třetích zemí, zejména v Srbsku. Ukrajina by měla vynaložit větší úsilí v boji proti korupci, aby bylo zajištěno provádění a udržitelnost minulých reforem a aby byla provedena dosud nerealizovaná doporučení navržená v prosinci 2017. Komise má nadále sledovat plnění požadavků nutných pro uvolnění vízového režimu a bude nejméně jednou ročně podávat zprávu EP a Radě. ·         Teroristický obsah je nejškodlivější v prvních hodinách, kdy se objeví na internetu, a proto by měl být dle nové legislativy odstraněn ve lhůtě 1 hodiny.

Další články v rubrice

Daně v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019