Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energie v prosinci 2018

Euroskop, 10.01.2019

Jednání o zimním energetickém balíku byla dokončena, Rada schválila 3 předpisy v oblasti čisté energie, Zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny v krizových situacích odsouhlaseno Radou

  • EP a Rada se dohodli na reformě trhů s elektřinou

  • Energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie a správa energetické unie: nová legislativa EU přijata

  • Další krok k dokončení energetické unie 

 

Jednání o zimním energetickém balíku byla dokončena

  • Instituce EU dosáhly dohody na zbývajících návrzích zimního balíku. 

  • Tzv. kapacitní mechanismy mají vyrovnat kolísovat obnovitelných zdrojů energie.
  • Nejkomplikovanější vyjednávání o trzích s elektřinou vedla k ústupku ve prospěch uhelných elektráren zejména v Polsku.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing a European Union Agency for the Cooperation of Energy Regulators (recast) (COM(2016)863)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on common rules for the internal market in elektricity (COM(2016)864)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the internal market for elektricity (COM(2016)861)

  • Rada a EP se 12. 12. 2018 dohodly na znění nařízení o Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů a 19. 12. 2018 dosáhly shody na znění nařízení a směrnice o trhu s elektřinou.

Pozadí

V prosinci 2018 se podařilo dojednat kompromisní podobu 3 posledních legislativních návrhů zimního energetického balíku z listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016), jehož cílem je vytvořit rámec pro klimaticko-energetickou politiku EU po roce 2030. Již dříve byly odsouhlaseny návrhy týkající se podpory obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti, či o správě energetické unie (více v příspěvku „EP schválil 3 akty v rámci balíku Čistá energie pro všechny Evropany“, Energie v listopadu 2018).

Klíčové a sporné body

  • Nařízení o agentuře ACER

Agentura ACER sdružuje národní regulátory energetických trhů (za ČR je to tedy ERÚ) a má na starosti koordinaci jejich činností, dohled nad celoevropským trhem a rozhodování přeshraničních sporů. Nová legislativa by měla posílit pravomoci agentury v oblasti dohledu nad plněním povinností provozovatelů přenosových a distribučních soustav a jejich evropských sdružení (ENTSO-E a EU DSO). Nové nařízení by mělo posílit také postavení agentury vůči národním energetickým regulátorům, a to pomocí vymezení pravomocí mezi ředitelem ACER a radou regulačních orgánů.

  • Reforma trhu s elektřinou

Dosažení shody na reformě trhů s elektřinou byla komplikovaná a jednání zabrala nejdelší čas ze všech legislativních návrhů zimního energetického balíku. Cílem reformy je přizpůsobení trhu s elektřinou nové situaci v energetice. Vzhledem k tomu že se do roku 2030 očekává nárůst podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na 55 % produkce, je potřeba trhy učinit flexibilnějšími a vytvořit mechanismy pro vyrovnávání jejich kolísavé produkce. Navrhované nařízení o trhu s elektřinou proto určuje pravidla pro kapacitní mechanismy, které mají zajistit dostatek dostupné kapacity pro vyrovnání této volatility. Právě podoba kapacitních mechanismů byla jedním z nejvíce sporných bodů reformy, jelikož návrh nařízení obsahoval limit pro emise elektráren zařazených do těchto mechanismů. Podle návrhu by do nich od roku 2025 nemohly být zařazeny výrobny emitující více jak 550 gramů emisí C02 na vyrobenou kWh. Toto ustanovení tak víceméně omezuje možnou státní podporu pro uhelné elektrárny, které nejsou schopné emisní limit splnit.

Tomuto pravidlu oponovalo především Polsko, na nátlak skupiny 11 západoevropských a severoevropských států bylo ale nakonec zachováno. Zejména vzhledem k postoji Polska však bylo do návrhu zařazeno také ustanovení, které uděluje výjimku elektrárnám, které uzavřou (či již uzavřely) kontrakt v rámci existujícího kapacitního mechanismu do konce roku 2019. V Polsku a dalších podobných zemích (např. v Řecku) tak lze v průběhu roku 2019 očekávat závody s časem ne nepodobné situaci s dotacemi pro fotovoltaické elektrárny v ČR na konci roku 2010. V ČR tuto výjimku půjde nicméně aplikovat velmi obtížně, vzhledem k tomu, že v Česku zatím žádný kapacitní mechanismus neexistuje a jeho uvedení do provozu v rámci pouhého 1 roku je velmi nepravděpodobné (kapacitní mechanismy musí mimo jiné schválit Komise).

Na rozdíl od návrhu nařízení o trhu s elektřinou, které se zaměřuje spíše na systémovou rovinu, je hlavním objektem zájmu navrhované směrnice o trhu s elektřinou koncový zákazník. Jeho role v novém tržním prostředí totiž nemá být pouze jako pasivní konzument, ale jako aktivní účastník trhu, který může produkovat a prodávat svoji vlastní energii. Podle odhadů by mohly v roce 2050 dodávky malých producentů a spotřebitelů tvořit více jak třetinu produkce OZE v elektroenergetice.

Aby se do produkce energie mohl zapojit skutečně každý, obsahoval původní návrh tržních pravidel koncept lokálních energetických komunit, který byl v průběhu vyjednávání pozměněn a přejmenován na občanské energetické komunity. V rámci nich by mohli mít například obyvatelé jednoho domu možnost společně provozovat energetické zařízení dodávající elektřinu do sítě. Vzhledem k poměrně obecným pravidlům pro fungování těchto komunit a tomu, že konkrétní podobu jejich fungování určí až transponovaná legislativa jednotlivých členských států, zaznívají rovněž obavy, že tento koncept zneužijí velké energetické firmy jako nový byznysový model pro svoje podnikání (se všemi výhodami zamýšlenými primárně pro občany – spotřebitele).

Předpokládaný další vývoj

Kompromisní podobu legislativy musí nyní formálně potvrdit hlasováním Rada i EP.

Odkazy

 

Krátce…

  

Rada schválila 3 předpisy v oblasti čisté energie

  • Do roku 2030 bude muset EU pokrývat 32 % své spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a splnit hlavní cíl energetické účinnosti ve výši 32,5 %.

  • U části balíku týkajících se čisté energie byl dokončen legislativní proces.

Rada 4. 12. 2018 přijala revidovanou směrnici o energetické účinnosti a revidovanou směrnici o obnovitelných zdrojích energie, rovněž schválila tzv. nařízení o správě, které stanoví rámec pro správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Tímto krokem byla dokončena poslední fáze legislativního postupu projednávání 3 aktů, které jsou součástí balíku předpisů týkajících se čisté energie (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016). Poslanci pravidla schválili v listopadu 2018 (více v příspěvku „EP schválil 3 akty v rámci balíku Čistá energie pro všechny Evropany“, Energie v listopadu 2018). Revidovaná směrnice o energetické účinnosti stanovuje rámec opatření, který má zajistit splnění hlavních cílů EU pro roky 2020 a 2030. Mezi hlavní prvky revidované směrnice patří: hlavní cíl EU v oblasti energetické účinnosti ve výši alespoň 32,5 % do roku 2030; povinnost dosahovat v období let 2021-2030 každoročně energetických úspor ve výši 0,8 % (0,24 % v případě Kypru a Malty) z roční konečné spotřeby energie a flexibilita ohledně toho, jak členské státy tuto povinnost splní; sociální ustanovení, která od členských států vyžadují zohledňovat potřebu zmírnění energetické chudoby při navrhování politických opatření, jimiž má být dosaženo úspor energie. Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie má vést k rychlejšímu přechodu k „čisté energii“ prostřednictvím využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je vítr, slunce, voda, příliv, geotermální energie, biomasa a biopaliva. Revize stanovuje hlavní cíl pro rok 2030, kdy má 32 % spotřebovávané energie na úrovni EU pocházet z obnovitelných zdrojů. K dalším klíčovým prvkům revidované směrnice patří: zavádění výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů má být podpořeno tržně orientovanými režimy podpory, zjednodušenými povolovacími postupy a jednotnými metodami; využívání obnovitelných zdrojů energie v dopravě má být urychleno díky tomu, že dodavatelé paliv budou mít povinnost dosáhnout do roku 2030 v odvětví dopravy alespoň 14% podílu energie z obnovitelných zdrojů, a současně se má postupně ukončovat používání konvenčních biopaliv představujících vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy; domácnosti, které si přejí vyrábět vlastní energii z obnovitelných zdrojů, např. prostřednictvím střešních solárních panelů, mají být z velké části osvobozeny od poplatků za spotřebu této energie, kterou si samy vyrobily. Upravené nařízení o správě stanovuje způsoby, jakými mají členské státy spolupracovat mezi sebou navzájem a s Komisí, aby dosáhly cílů energetické unie, k nimž patří zejména cíle v oblastech energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti i dlouhodobé cíle EU týkající se emisí skleníkových plynů. Stanovuje také kontrolní mechanismy.

 

Zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny v krizových situacích odsouhlaseno Radou

  • Nová pravidla mají vést k lepší připravenosti na rizika a mají posílit pilíř energetické bezpečnosti energetické unie.

  • Výsledkem by např. mělo být, že ve špičkách bude docházet k menšímu počtu přerušení dodávek elektřiny.

Rada 5. 12. 2018 potvrdila dohodu, jíž bylo dosaženo s EP v listopadu 2018 ohledně návrhu nařízení, podle kterého má být vypracována společná metodika identifikace rizik (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016). Komise v listopadu 2016 zveřejnila balík opatření týkajících se reformy trhu s elektrickou energií, energetické účinnosti a dalších oblastí energetické unie, jehož je návrh součástí. Návrh stanovuje rámec pravidel, jak zamezit elektroenergetickým krizovým situacím, jak se na ně připravit a jak je zvládat. Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav sítě (ENTSO-E) by měla vypracovat regionální krizové scénáře a určit nejrelevantnější rizika pro každý region. Na základě těchto regionálních i vnitrostátních scénářů elektroenergetických krizí má být každý členský stát povinen vypracovat plán rizikové připravenosti, který zahrne jak vnitrostátní, tak i regionální opatření. Podstatná by měla být zejména úzká koordinace mezi členskými státy a všemi zúčastněnými subjekty.  Rada ve svém postoji apelovala, aby byl zaveden mechanismus pomoci mezi členskými státy, jehož pomocí by v případě elektroenergetické krize bylo možné rychle poskytnout přeshraniční pomoc. Návrh bude nyní předán EP k případnému schválení na plenárním zasedání, a poté má dojít k jeho konečnému přijetí Radou, nejspíše na jaře roku 2019. 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v září 2019

Euroskop, 09.10.2019