Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Veřejné zdraví v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019

Léčivé přípravky dle Komise negativně ovlivňují životní prostředí

  • Léky mají negativní vliv na životní prostředí

  

Léčivé přípravky dle Komise negativně ovlivňují životní prostředí

  • Největším zdrojem průniku léčivých přípravků do životního prostředí je jejich používání.

  • Vyplývají z toho zejména rizika pro lidské zdraví v souvislosti s antimikrobiální rezistencí.

  • Komise by měla zvyšovat informovanost a podporovat uvážlivé používání léčivých přípravků.

  • Cílem Komise je podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy týkajících se způsobu zohledňování environmentálních hledisek v reklamě na léčivé přípravky.

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru - Strategický přístup Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí (KOM(2019)128)

  • Komise 11. 3. 2019 přijala sdělení, v němž nastiňuje opatření týkající se uvolňování léčiv a jeho dopad pro životní prostředí.

Pozadí

Léčba celé řady chorob u lidí a zvířat je závislá na přístupu k účinným léčivým přípravkům. Zároveň však nově vzniká problém znečištění způsobeného některými léčivými přípravky, z něhož prokazatelně vyplývají rizika pro životní prostředí, a zejména rizika pro lidské zdraví v souvislosti s antimikrobiální rezistencí. Během výroby, používání i likvidace léčivých přípravků mohou do životního prostředí pronikat jejich rezidua.

Největším zdrojem průniku léčivých přípravků do životního prostředí je jejich používání – liší se v závislosti na tom, zda se jedná o humánní nebo veterinární použití. Chemická a/nebo metabolická stabilita některých léčivých přípravků znamená, že až 90 % účinné složky se vyloučí (nebo vyplaví) v původní formě. U čištění odpadních vod kolísá jeho schopnost eliminovat rezidua léčivých přípravků.

Ve vodě a v půdě byla nalezena řada antimikrobiálních léčivých přípravků (antibiotik a antimykotik) pocházejících z léčby lidí a zvířat: jejich přítomnost může hrát roli při urychlení vývoje, udržování a šíření rezistentních bakterií a hub.

Léčivé přípravky pronikají do životního prostředí především prostřednictvím: (1) vypouštění splaškových vod z čistíren městských odpadních vod – tyto splaškové vody obsahují vyloučené léčivé přípravky a nepoužité léčivé přípravky, které byly navzdory existenci systémů sběru vyhozeny do dřezů a toalet, (2) rozmetání živočišných hnojiv a (3) akvakultury, v níž se léčivé přípravky často podávají společně s krmivy.

Další zdroje představují: vypouštění odpadních vod z výrobních závodů (zejména těch, které se nacházejí mimo Unii); rozmetání kalů z čistíren odpadních vod, které obsahují léčivé přípravky odstraněné z odpadních vod; pasoucí se hospodářská zvířata; léčba domácích zvířat; nevhodná likvidace nepoužitých léčiv a kontaminovaného odpadu vyhozením na skládku.

Klíčové a sporné body

Sdělení stanovuje strategický přístup k rizikům spojeným s léčivými přípravky v životním prostředí. Dokument přispívá rovněž k řešení problému antimikrobiální rezistence a plní závazky přijaté na mezinárodní úrovni.

Hlavním cílem sdělení je:

  • identifikovat opatření, která mají být přijata nebo dále zkoumána, s cílem řešit potenciální rizika vyplývající z reziduí léčivých přípravků v životním prostředí, a tak v neposlední řadě přispět k činnosti Unie v boji proti antimikrobiální rezistenci,
  • podporovat inovace tam, kde mohou pomoci při řešení těchto rizik, a podporovat rovněž oběhové hospodářství usnadněním recyklace zdrojů, jako jsou voda, kaly z čistíren odpadních vod a statková hnojiva,
  • identifikovat zbývající mezery ve znalostech a předložit možná řešení k jejich odstranění,
  • zajistit, aby opatření zaměřená na řešení daného rizika neohrozila přístup k bezpečným a účinným léčivým přípravkům pro lidské a zvířecí pacienty.

Obecně by Komise měla: zvyšovat informovanost a podporovat uvážlivé používání léčivých přípravků; podporovat vývoj léčivých přípravků, které jsou ze své podstaty méně škodlivé pro životní prostředí, a ekologičtější výrobu; zkvalitnit hodnocení rizik pro životní prostředí a jeho přezkum; omezit plýtvání a zlepšit nakládání s odpady; rozšířit monitorování životního prostředí; a odstranit další mezery ve znalostech

Konkrétněji by Komise dle sdělení měla (1) podporovat vypracovávání pokynů pro zdravotnické pracovníky ohledně uvážlivého používání léčivých přípravků, které představují riziko pro životní prostředí; (2) ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami zkoumat možnosti začlenění environmentálních aspektů do programů lékařské odborné přípravy a odborného rozvoje; (3) zaměřit se na omezení preventivního používání veterinárních antimikrobik tím, že zajistí správné provedení nově přijatého nařízení č. 4/2019 o veterinárních léčivých přípravcích; (4) podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy týkajících se způsobu zohledňování environmentálních hledisek v reklamě na léčivé přípravky a při jejich předpisování a tam, kde je to vhodné, i obecněji při volbě způsobu léčby; a (5) posílit spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací a s dalšími klíčovými mezinárodními organizacemi v oblasti aktivit zaměřených na zvyšování povědomí o této problematice a nalézání řešení, a to i prostřednictvím sdílení osvědčených postupů.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude sledovat naplňování sdělení.

Odkazy

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v září 2019

Euroskop, 09.10.2019