Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2019

Euroskop, 10.04.2019

Komise hodnotí pokles nelegálních migrantů do EU, Rada a EP se dohodly na budoucí podobě programu Spravedlnost,  Rada přijala nová pravidla pro posílení podpory v případě katastrof, Rada se dohodla na pravidlech pro elektronické důkazy, Rada potvrdila dohodu o ochraně oznamovatelů, Evropský obranný fond má být po roce 2020 větší

 

 

 

 

  • Komise vydala hodnocení Evropského programu pro migraci

  • EU má efektivněji jednat v případě katastrof

  • Úprava pravidel pro elektronické důkazy

  • Oznamovatelé by měli mít lepší postavení

  • Změny v Evropském obranném fondu 

  

Komise hodnotí pokles nelegálních migrantů do EU

  • Komise vymezila kroky, které by se měly podniknout ke zvládnutí výzev v oblasti migrace.

  • Počet příchozích 3 roky po sobě klesá a současná úroveň představuje 10 % stavu v rekordním roce 2015.

  • V záležitostech migrace je vhodný komplexní přístup zahrnující opatření s partnery mimo EU.

  • EU má poskytovat podporu uprchlíkům a vysídleným osobám v třetích zemích, včetně Blízkého východu a Afriky.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council - Progress report on the Implementation of the European Agenda on Migration  (COM(2019)126)

  • Komise 6. 3. 2019 vydala hodnotící zprávu o pokroku v rámci Evropského programu pro migraci dosaženého za poslední 4 roky. Zároveň Komise vymezila kroky, které by se měly podniknout ke zvládnutí výzev v oblasti migrace.

Pozadí

Během uprchlické krize se EU podařilo dosáhnout změn v řízení migrace a ochraně hranic. S ohledem na neustále se vyvíjející geopolitický kontext a trvalý nárůst migračního tlaku v celosvětovém měřítku je dle EU třeba dále pracovat na tom, aby migrační politika EU se přihlásila na budoucnost.

Počet příchozích 3 roky po sobě klesá a současná úroveň představuje 10 % stavu v rekordním roce 2015. V roce 2018 bylo na vnějších hranicích EU odhaleno zhruba 150 tis. neoprávněných překročení hranic. Vzhledem k pravděpodobnému přetrvávání migračního tlaku však snížení počtu nelegálních vstupů není z hlediska budoucnosti zárukou. Komplexní přístup k řízení migrace a ochraně hranic má podle EU zásadní význam.

Klíčové a sporné body

Zpráva stanovila konkrétní oblasti, ve kterých je potřeba další akce:

  • Trasa přes západní Středomoří: je třeba zvýšit podporu pro Maroko, protože počet příchozích osob využívajících trasu přes západní Středomoří se výrazně zvýšil. V souvislosti s tím by se mělo pokračovat v plnění programu na podporu správy hranic v hodnotě 140 mil. € a obnovit jednání s Marokem o zpětném přebírání osob a zjednodušení vízového režimu.
  • Trasa přes centrální Středomoří – zlepšení podmínek v Libyi: prostřednictvím třístranné pracovní skupiny Africké unie, EU a OSN se má pracovat na propouštění migrantů ze zadržení, zjednodušovat dobrovolné návraty (dosud navráceno 37 tis. osob) a evakuovat nejzranitelnější osoby (evakuováno téměř 2,5 tis. osob).
  • Trasa přes východní Středomoří – řízení migrace v Řecku:  prohlášením EU a Turecka klesl počet osob přijíždějících na řecké ostrovy, avšak hlavní problémy v Řecku týkající se navracení, azylového řízení a zajištění odpovídajícího ubytování stále nebyly vyřešeny.
  • Dočasná opatření ohledně vylodění: dočasná opatření mohou zajistit systematičtější a koordinovanější přístup EU k vyloďování.

V záležitostech migrace je vhodný komplexní přístup zahrnující opatření s partnery mimo EU, na vnější hranici i uvnitř EU. Situace dle Komise vyžaduje kroky v rozsahu všech 4 pilířů Evropského programu pro migraci:

1. Vyřešení příčin nelegální migrace: za poslední 4 roky se migrace stala součástí všech oblastí vnějších vztahů EU:

  • Prostřednictvím nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku nyní dostává základní podporu více než 5,3 mil. zranitelných osob a přes 60 tis. lidí získalo po návratu do země původu podporu na opětovné začlenění.
  • Boj proti převaděčství a sítím obchodníků s lidmi zesílil.
  • V zájmu urychlení navracení a zpětného přebírání osob pokračuje EU v uzavírání dohod o zpětném přebírání osob a ujednání s partnerskými zeměmi. Dosud jich bylo uzavřeno 23.
  • EP a Rada by měly přijmout návrh Komise týkající se navracení, který má zabránit zneužívání systému a útěkům navracených osob uvnitř EU.

2. Posílená správa hranic: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž podporuje členské státy při ochraně vnějších hranic. S cílem zajistit, aby se členské státy mohly kdykoli spolehnout na plnou operační podporu EU, navrhla Komise v září 2018 další posílení Evropské pohraniční a pobřežní stráže s tím, že agentuře by měl být k dispozici stálý sbor 10 tis. příslušníků pohraniční stráže (více v příspěvku „Komise plánuje další reformu v oblasti migrace a hranic“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018). Komise vyzývá EP a členské státy k přijetí této novelizace ještě před volbami do EP. Aby se zamezilo nedostatku, členské státy musí též zajistit odpovídající nasazení vybavení a odborníků vysílaných do agentury.

3. Ochrana a azyl: EU má poskytovat podporu uprchlíkům a vysídleným osobám v třetích zemích, včetně Blízkého východu a Afriky.

4. Legální migrace a integrace: možnost legální migrace odrazuje dle Komise proti nelegálním odchodům. V letech 2015–2017 bylo z rozpočtu EU do integračních opatření již investováno přes 140 mil. €.

Předpokládaný další vývoj

EU bude situaci týkající se migrace hodnotit pravidelně.

Odkazy

 

Krátce…

 

Rada a EP se dohodly na budoucí podobě programu Spravedlnost

  • Program na podporu spolupráce v oblasti justice bude pokračovat po roce 2020.

  • Finanční otázky se budou řešit v rámci dohody o víceletém finančním rámci.

EP a Rada 5. 3. 2019 dosáhly prozatímní dohody o programu Spravedlnost 2021–2027, který navrhla Komise v květnu 2018 (více v příspěvku „EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027“, Institucionální záležitosti v květnu 2018). Nový program má podporovat rozvoj integrovaného evropského prostoru spravedlnosti založeného na zásadách právního státu, vzájemném uznávání a vzájemné důvěře. Program Spravedlnost s rozpočtem 305 mil. € má financovat činnosti, jako jsou: zvyšování povědomí a školení soudců, státních zástupců a dalších odborníků s cílem zlepšit jejich znalosti o politikách EU, o nástrojích soudní spolupráce a příslušné judikatuře SD EU; podpora výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně veřejných orgánů, výzkumných ústavů, právníků a nevládních organizací, s cílem zlepšit vzájemné porozumění občanského a trestního práva a právních a soudních systémů v členských státech; rozvoj využívání technologií v systému soudnictví s cílem zlepšit jeho účinnost, usnadnit spolupráci a přeshraniční interoperabilitu systémů a aplikací; rozvoj kapacit sítí na evropské úrovni a evropských soudních sítí; organizace monitorovacích činností s cílem zlepšit znalosti a pochopit potenciální překážky fungování evropského prostoru spravedlnosti.

 

 Rada přijala nová pravidla pro posílení podpory v případě katastrof

  • EU posiluje své kapacity v oblasti civilní ochrany.

  • Cílem je předcházet rizikům a zaručit, že v případě přírodní či člověkem způsobené katastrofy bude členským státům a dalším zapojeným zemím poskytnuta včasná podpora.

Rada 7. 3. 2019 přijala rozhodnutí změnit mechanismus civilní ochrany EU. Mechanismus civilní ochrany EU byl zřízen v roce 2001. Měl zlepšit spolupráci mezi členskými státy a napomáhat při širší koordinaci v oblasti civilní ochrany. V listopadu 2017 předložila Komise návrh, který má řešit přetrvávající nedostatky řešit (více v příspěvku „Posílení civilní ochrany EU – dohoda mezi EP a Radou uzavřena“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018). Schválný akt počítá s vytvořením dodatečného souboru zdrojů, tzv. kapacit rescEU, které budou poskytovat pomoc v situacích, kdy celkové stávající kapacity nepostačují. Kapacity rescEU budou zahrnovat zejména letecké prostředky pro hašení lesních požárů, jakož i zdroje umožňující rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech a reakci na chemické, biologické, radiologické a jaderné incidenty. Tímto rozhodnutím se rovněž posílí stávající dobrovolný soubor vnitrostátních kapacit. V rámci nových pravidel má být posíleno předcházení rizikům tím, že členské státy budou povinny podrobněji rozpracovat posouzení své schopnosti zvládání rizik a plánování zvládání rizik. Rovněž má být posílena odborná příprava a sdílení poznatků. Komise má být pověřena vytvořením celounijní sítě znalostí v oblasti civilní ochrany sdružující subjekty činné v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof.

 

Rada se dohodla na pravidlech pro elektronické důkazy

  • Jmenování právních zástupců má představovat klíčový prvek pro usnadňování spolupráce při shromažďování elektronických důkazů.

  • Rada přijala pravidla pro přeshraniční přístup k elektronickým důkazům vytvořením právního rámce, který by měl umožnit adresovat soudní příkazy přímo poskytovatelům služeb, kteří působí v EU.

Rada se 8. 3. 2019 dohodla na svém postoji k navrhované směrnici týkající se jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení. Směrnice by měla představovat nástroj pro použití budoucího nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech, k němuž Rada přijala svůj postoj v prosinci 2018, a stanoví pravidla pro jmenování právních zástupců poskytovatelů služeb, jejichž úkolem je přijímat a vyřizovat tyto příkazy (více v příspěvku „Snazší přístup k elektronickým důkazům napříč EU, prosazuje Komise“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018 a v příspěvku „EU usiluje o zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018). Tento návrh směrnice je součástí balíku týkajícího se elektronických důkazů, který předložila Komise v dubnu 2018 (více v příspěvku „Snazší přístup k elektronickým důkazům napříč EU, prosazuje Komise“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018). Cílem tohoto balíku je zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům vytvořením právního rámce, který umožní adresovat soudní příkazy přímo poskytovatelům služeb nebo jejich právním zástupcům v jiném členském státě. K hlavním prvkům postoje Rady patří: (1) kritéria pro určení umístění právních zástupců zůstávají stejná jako v návrhu Komise. Právní zástupci se nacházejí v jednom z členských států, v nichž je usazen nebo nabízí služby poskytovatel služeb; (2) Rada dále zdůraznila, že právní zástupci by měli mít dostatečné prostředky a pravomoci k plnění svých úkolů; (3) poskytovatelé služeb a právní zástupci mohou nést společně a nerozdílně odpovědnost za nesplnění povinností; (4) právních zástupců lze využít ke shromažďování jiných typů důkazů než elektronických důkazů a k přijímání dalších žádostí souvisejících s prosazováním práva, jako jsou například evropské vyšetřovací příkazy, aniž jsou dotčeny zvláštní postupy stanovené v jiných právních nástrojích v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech; (5) byla doplněna konkrétní opatření, která sníží zátěž pro malé a střední podniky. Mezi ně patří možnost pro malé a střední podniky „sdílet“ téhož právního zástupce a zohlednit při uplatňování jednotlivých sankcí vůči poskytovateli služeb jeho finanční kapacitu; (6) pokud jde o sankce, znění textu zůstává stejné jako v návrhu Komise a stanoví, že sankce jsou „účinné, přiměřené a odrazující“; (7) úplný seznam právních zástupců by se zveřejnit s cílem zajistit snadný přístup donucovacích orgánů, zejména, avšak nikoliv výhradně, prostřednictvím Evropské justiční sítě v trestních věcech; a (8) Rada stanovila lhůtu pro provedení ve vnitrostátním právu v délce 18 měsíců s cílem zajistit, že právní zástupci začnou „naplno pracovat“, jakmile o 6 měsíců později vstoupí v platnost nařízení o elektronických důkazech. Rada zahájí jednání v rámci trialogu o celém balíku týkajícím se elektronických důkazů, jakmile EP přijme svůj postoj. Neočekává se, že by se přijetí stihlo do voleb.

 

Rada potvrdila dohodu o ochraně oznamovatelů

  • Ztráta potenciálních přínosů pro celou EU kvůli nedostatečné ochraně oznamovatelů jen v oblasti zadávání veřejných zakázek je odhadnuta v rozmezí 5,8–9,6 mld. € ročně.

  • Tato nová pravidla mají vyžadovat vytvoření bezpečných kanálů pro oznamování jak v rámci organizace (soukromé či veřejné), tak i pro oznamování veřejným orgánům.

Coreper 15. 3. 2019 potvrdil dohodu, jíž v pondělí 11. 3. 2019 dosáhli vyjednavači rumunského předsednictví a EP ohledně navrhované směrnice o ochraně oznamovatelů. Právní úprava ochrany oznamovatelů je dnes v EU roztříštěná. V současné době disponuje komplexními právními předpisy na ochranu oznamovatelů pouze 10 zemí EU. Na úrovni EU existují jen předpisy úzce zaměřené na určitá odvětví (zejména v oblasti finančních služeb), které obsahují opatření na ochranu oznamovatelů. Ve studii, která byla v roce 2017 provedena pro Komisi, byla ztráta potenciálních přínosů pro celou EU kvůli nedostatečné ochraně oznamovatelů jen v oblasti zadávání veřejných zakázek odhadnuta v rozmezí 5,8–9,6 mld. € ročně. Komise v dubnu 2018 představila návrh právních dokumentů, které mají vést k posílení ochrany oznamovatelů – tzv. whistleblowerů (více v příspěvku „Komise chce zajistit větší ochranu oznamovatelů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018). Tato nová pravidla mají vyžadovat vytvoření bezpečných kanálů pro oznamování jak v rámci organizace – soukromé či veřejné –, tak i pro oznamování veřejným orgánům. Oznamovatelé by měli mít vyšší míru ochrany před odvetou. Vnitrostátní orgány by měly informovat občany a zaškolovat státní úředníky, jak v případě oznámení postupovat. Kompromisní znění obsahuje mimo jiné tyto prvky: (1) Systém oznamování: oznamovatelé mají být povzbuzováni k tomu, aby používali nejprve vnitřní kanály v rámci své organizace a teprve poté kanály externí zřízené veřejnými orgány. To má přispět k rozvoji zdravé podnikové kultury ve společnostech s více než 50 zaměstnanci nebo v obcích s více než 10 tis. obyvateli, které budou mít povinnost vytvořit efektivní a účinné kanály pro oznamování. Oznamovatelé by neměli zůstat bez ochrany, pokud se rozhodnou využít přímo externích kanálů. (2) Osoby, které jsou podle nových pravidel chráněny: postoj Rady byl zachován. Chráněné osoby zahrnují množství profilů osob, jež by mohly v rámci svého zaměstnání získat informace o porušení, jako jsou např. zaměstnanci včetně úředníků na státní/místní úrovni, dobrovolníci a stážisté, jiní než výkonní členové správní rady, akcionáři apod. (3) Oblast působnosti: kompromisní znění počítá s širokou oblastí působnosti v souladu s postojem Rady. Zahrnuje oblasti, jako jsou zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní peněz, veřejné zdraví atd. (4) Podpora oznamovatelů a opatření na jejich ochranu: Oba orgány se dohodly na seznamu opatření, která lze považovat za určitý druh odvety, přičemž tento seznam zahrnuje na žádost Rady také pokusy o odvetu nebo hrozby odvetou. Dohodnuté znění obsahuje významná ochranná opatření, jako je např. zproštění odpovědnosti za porušení omezení týkajících se zveřejnění informací, která jsou uložena ve smlouvě nebo v právních předpisech. Nová směrnice má zahrnovat seznam všech podpůrných opatření, která mají být ve vztahu k oznamovatelům zavedena. (5) Povinnosti orgánů a společností související s poskytnutím zpětné vazby: lhůta pro zpětnou vazbu zůstává stejná jako v postoji Rady, přičemž konkrétně se jedná o povinnost orgánů a společností reagovat na zprávy oznamovatelů a přijmout návazná opatření do 3 měsíců (s možností prodloužit tuto lhůtu v řádně odůvodněných případech na 6 měsíců u externích kanálů). (6) Zveřejňování: postoj Rady je zachován v podobě článku, jímž se vymezují podmínky, které musejí být splněny, má-li být osoba zveřejňující informace novými pravidly chráněna. Jakmile EP dohodu potvrdí, bude poté formálně přijato EP i Radou. Po konečném přijetí a vyhlášení v Úředním věstníku mají mít členské státy 2 roky na provedení nových pravidel ve svých vnitrostátních právních systémech.

 

Evropský obranný fond má být po roce 2020 větší

  • Od roku 2021 má fungovat plnohodnotný Evropský obranný fond, který by měl podporovat inovativní a konkurenceschopnou průmyslovou základnu v oblasti obrany.

  • EU deklarovala, že potřebuje špičkové obranné technologie a vybavení v oblastech, jako je umělá inteligence, technologie dronů, družicová komunikace a zpravodajské systémy.

Komise 19. 3. 2019 přijala pracovní programy pro spolufinancování společných průmyslových projektů v oblasti obrany na období 2019–2020 ve výši téměř 500 mil. €. Dalších 25 mil. € bylo vyčleněno na financování kooperativních projektů obranného výzkumu v roce 2019. Od roku 2021 má fungovat plnohodnotný Evropský obranný fond, který by měl podporovat inovativní a konkurenceschopnou průmyslovou základnu v oblasti obrany. První pracovní program v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu dohodnutý s členskými státy nabízí 500 mil. € na spolufinancování společného vývoje obranných schopností v letech 2019–2020. V nadcházejících dnech Komise zveřejní 9 výzev k podávání návrhů na letošní rok a pak bude následovat dalších 12 výzev pro rok 2020. Tyto výzvy se mají týkat priorit ve všech oblastech, tzn. vzdušné, pozemní, námořní, kybernetické i vesmírné obrany: (1) Podpora operací, ochrana a mobilita vojenských sil: 80 mil. € je k dispozici na vývoj schopností pro odhalování chemických, biologických, radiologických či jaderných hrozeb nebo na vývoj protidronových systémů. (2) Zpravodajství, zabezpečená komunikace a kybernetika: 182 mil. € je připraveno na zlepšení situačního povědomí v kybernetickém prostoru a kybernetické obrany, získávání poznatků o situaci ve vesmíru, schopností včasného varování nebo schopností v oblasti námořního dohledu. (3) Schopnost vést špičkové operace: 71 mil. € je určeno na modernizaci nebo vývoj nové generace pozemních systémů přesně naváděných zbraní, schopností vedení pozemního a vzdušného boje a na budoucí námořní systémy. (4) Inovativní obranné technologie a malé a střední podniky: 27 mil. € bude směřovat na řešení v oblasti umělé inteligence, virtuální reality a kybernetické technologie a na podporu malých a středních podniků. (5) 2 projekty byly navrženy pro přímé zadání zakázky: 100 mil. € na podporu vývoje Eurodronu, jenž má zásadní význam pro strategickou autonomii EU, a 37 mil. € na podporu interoperabilní a zabezpečené vojenské komunikace v rádiovém systému ESSOR. Komise zveřejnila také výzvy k podávání návrhů v rámci přípravné akce zaměřené na obranný výzkum (PADR). V pracovním programu na rok 2019 je vyčleněno 25 mil. € na výzkum ovládnutí elektromagnetického spektra a průlomových obranných technologií budoucnosti. Výzva týkající se průlomových obranných technologií budoucnosti se zaměří na to, jak může EU co nejlépe podpořit průlomové technologie v oblasti obrany, které mohou zcela změnit fungování vojenských sil. Pomůže to připravit půdu pro Evropský obranný fond, z jehož rozpočtu by na průlomové technologie mohlo být vyčleněno až 8 %. V oblasti obranného výzkumu již Komise financovala 5 projektů, včetně projektu Ocean2020 ve výši 35 mil. € na podporu misí námořního dohledu. Smlouvy na financování 3 dalších projektů se připravují. Způsobilá konsorcia se mohou přihlásit na výzvy k podávání návrhů pro rok 2019 do konce srpna 2019. První projekty budou vybrány do konce roku 2019. Komise připravuje pokračování Evropského obranného fondu v příštím finančním období 2021–2027.

Další články v rubrice

Daně v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019