Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019

Komise zveřejnila jarní hospodářskou prognózu, Evropská rada jednala o budoucnosti EU, Rada přijala opatření ke snížení rizik v bankovním systému, Jaké bude složení výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru po brexitu, Rada zveřejnila čísla o dostupnosti k dokumentům EU

  • Podle jarní hospodářské prognózy bude i rok 2019 ve znamení růstu evropského hospodářství

  • Lídři diskutovali o příštím strategickém programu EU na období 2019–2024
  • V EU začnou platit nová opatření na posílení bankovní unie a snížení rizik ve finančním systému

  • Poradní výbory EU se připravují na brexit

  • V roce 2018 bylo do rejstříku doplněno více než 25 tis. dokumentů

 

Krátce…

 

Komise zveřejnila jarní hospodářskou prognózu

  • Silná domácí poptávka, stabilní nárůst počtu pracovních míst a nízké náklady na financování by měly být motorem ekonomického růstu.

  • Zaměstnanost by měla nadále růst, i když pomalejším tempem.

  • Mezi externí rizika patří další eskalace obchodních konfliktů a oslabení rozvíjejících se trhů, zejména Číny.

Komise 7. 5. 2019 vydala jarní hospodářskou prognózu, která předpokládá pokračující růst evropského hospodářství a reálného HDP ve všech členských státech. Hospodářský růst v EU bude zcela záviset na domácí poptávce. Míra nezaměstnanosti v EU klesla v březnu 2019 na 6,4 % a měla by klesat i v dalších měsících a v roce 2020 dosáhnout 6,2 %. Míra nezaměstnanosti v eurozóně by měla v roce 2019 klesnout na 7,7 % a v roce 2020 na 7,3 %. HDP v celé EU by mělo tento rok vzrůst o 1,4 % a v eurozóně o 1,2 %. Inflace v EU by se měla v letošním roce snížit na 1,6 % a v roce 2020 mírně stoupnout na 1,7 %. Klesat by měl rovněž veřejný dluh, a to konkrétně z 81,5 % HDP v roce 2018 na 80,2 % v roce 2019 a dále na 78,8 % v roce 2020. Celkový schodek veřejných financí v EU by měl vzrůst z 0,6 % HDP v roce 2018 na 1 % v roce 2019 i 2020. Mezi přetrvávající rizika patří protekcionistická opatření a současné zpomalení růstu HDP a obchodu ve světě, brexit bez dohody či nárůst politické nejistoty a s tím spojená politická opatření, která budou méně příznivá pro růst a povedou k pozastavení soukromých investic.

 

Evropská rada jednala o budoucnosti EU

  • Komise doporučila, aby se strategická agenda EU pro období 2019–2024 zaměřila na 5 klíčových dimenzí.

  • Volba předsedy Komise má probíhat podle smluv.

Na neformálním zasedání Evropské rady se dne 9. 5. 2019 v rumunském Sibiu setkali hlavy států a předsedové vlád zemí EU. Hlavním tématem zasedání lídrů EU byly strategické plány EU pro období nadcházejících let. Účastníci zasedání se rovněž dohodli, že se setkají znovu 28. 5. 2019 v Bruselu, aby jednali o výsledcích voleb do EP. Setkání, kde by diskutovali o příštím strategickém programu EU na období 2019–2024, ve svém projevu o stavu Unie z roku 2017 navrhl předseda Komise Jean-Claude Juncker. V roce 2014 definovala Evropská rada obecnou strategickou agendu pro Unii v čase změn. Tato agenda pak byla rozvedena v podobě 10 politických priorit předsedy Junckera, které byly vypracovány v dialogu s členskými státy a EP. V březnu 2017, před 60. výročím Římských smluv, zveřejnila Komise bílou knihu o budoucnosti Evropy. Nastínila v ní 5 možných scénářů pro budoucnost EU o 27 členech. To bylo výchozím bodem pro rozsáhlou diskusi o budoucnosti EU, která se nyní může stát inspirací pro hlavní politické priority příští strategické agendy. V této souvislosti bylo také uspořádáno téměř 1,6 tis. dialogů a konzultací s občany. V projevu o stavu Unie z roku 2017 představil předseda Juncker plán, který popisuje hlavní kroky k „jednotnější, silnější a demokratičtější Unii“. Na tomto základě se čelní představitelé jednotlivých států sešli na zasedání v estonském Tallinu a dohodli se na agendě lídrů – seznamu nejnaléhavějších problémů a výzev, u nichž je třeba nalézt řešení ještě před volbami do EP v květnu 2019. Na další politický cyklus mají být připraveny „nové, ambiciózní, realistické a zaměřené cíle“. Komise doporučila, aby se strategická agenda EU pro období 2019–2024 zaměřila na 5 klíčových dimenzí, jimiž jsou: (1) Evropa jako ochránce, protože mír v dnešním světě představuje sílu; (2) konkurenceschopná Evropa, která investuje do technologií zítřka a podporuje naše největší aktiva: jednotný trh, průmysl a společnou měnu; (3) spravedlivá Evropa, která v moderním světě prosazuje naše základní zásady rovnosti, právního státu a sociální spravedlnosti; (4) udržitelná Evropa, která se ujme vedení v oblasti udržitelného rozvoje a boje proti změně klimatu; (5) a vlivná Evropa, která se snaží uchovat a dále modernizovat systém založený na pravidlech, který již dlouho úspěšně funguje. Následně 28. 5. 2019 lídři EU zhodnotili výsledky voleb do EP a zahájili proces nominací nových vedoucích představitelů orgánů EU. Vedoucí představitelé EU pověřili Donalda Tuska zahájením konzultací s členskými státy EU a s EP. Mají tvořit základ pro rozhodnutí na příštím summitu EU, který se bude konat ve dnech 20. a 21. 6. 2019. V rámci procesu nominací Evropská rada zvolí svého předsedu, navrhne kandidáta na předsedu Komise a jmenuje prezidenta ECB a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. O všech těchto postech má být jasno do června 2019 zasedání Evropské rady. Jakékoli rozhodnutí musí rovněž odrážet rozmanitost EU, pokud jde o geografii, velikost zemí, pohlaví a politickou příslušnost. To bude cílem uvedených konzultací. Pokud jde o volbu předsedy Komise, Evropská rada znovu zdůraznila, že bude plnit svou úlohu v souladu se Smlouvami.

Informativní přehledy o 10 prioritách Komise:

 

Rada přijala opatření ke snížení rizik v bankovním systému

  • Bankovní balík představuje základ pro prohloubení HMU.

  • Mezi klíčové prvky patří závazný pákový poměr pro všechny banky a celkové kapacity pro absorpci ztrát u největších institucí.

Rada 14. 5. 2019 přijala komplexní legislativní balík, který snižuje rizika v bankovním sektoru a posiluje schopnost bank odolat případným otřesům. Komise předložila balík reforem v listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise plánuje další posilování bankovního systému EU“, Institucionální záležitosti v listopadu 2016). Rada potvrdila dohodu o dalším snižování rizik v bankovním sektoru v prosinci 2018 (více v příspěvku „Rada schválila dohodu o dalším snižování rizik v bankovním sektoru“, Institucionální záležitosti v prosinci 2018). Coreper následně dohodu potvrdil v únoru 2019 (více v příspěvku „Coreper potvrdil dohodu ohledně opatření ke snížení rizik v bankovním sektoru EU“, Institucionální záležitosti v únoru 2019). Mezi klíčová opatření balíku patří požadavky na globální systémově významné finanční instituce (SIFI) ohledně minimálního kapitálů za účelem lepší absorpce ztrát. Tento požadavek známý jako „celková kapacita absorbovat ztráty“ má být začleněn do stávajícího systému MREL (minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky), který je použitelný na všechny banky a který má posílit schopnost EU řešit úpadky SIFI a zároveň chránit finanční stabilitu a minimalizovat rizika pro daňové poplatníky. V případě kapitálových požadavků na banky dochází k jejich posílení, a to zavedením závazného pákového poměru pro všechny instituce, kapitálové rezervy k pákovému poměru pro všechny SIFI a závazného ukazatele čistého stabilního financování. Méně složitým, malým bankám by se měla snížit administrativní zátěž, zejména v souvislosti s požadavky týkajícími se výkaznictví a poskytování informací. Součástí balíku je také požadavek, aby instituce ze třetích zemí významně působící v EU měly zprostředkující mateřský podnik v EU. Bankovní balík bude nyní zveřejněn v Úředním věstníku a o 20 dní později vstoupí v platnost. Většina nových pravidel začne platit v polovině roku 2021.

 

Jaké bude složení výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru po brexitu

  • Po brexitu by se měly oba poradní orgány zmenšit z 350 na 329 členů.

  • Nová pravidla přidělují v obou výborech 1 křeslo navíc Estonsku, Kypru a Lucembursku, jelikož tyto členské státy přišly o křeslo v důsledku přistoupení Chorvatska.

Rada 21. 5. 2019 přijala 2 rozhodnutí týkající se složení Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru - Rozhodnutí Rady, kterým se stanoví složení Výboru regionů a Rozhodnutí Rady, kterým se stanoví složení Evropského hospodářského a sociálního výboru. Podle smluv o EU nesmí počet členů Evropského hospodářského a sociálního výboru (ECOSOC) a Výboru regionů překročit 350. Přistoupení Chorvatska tak vedlo ke ztrátě jednoho křesla pro Estonsko, Kypr a Lucembursku v každém výboru. Tyto změny stanoví rozhodnutí Rady č. 2014/930, kterým se stanoví složení Výboru regionů, a rozhodnutí Rady č. 2015/1157, kterým se stanoví ECOSOC. Tato rozhodnutí ve své preambuli rovněž počítají se svou revizí ještě předtím, než v roce 2020 začne nový mandát výborů. Přijatá rozhodnutí upravují složení těchto poradních orgánů EU po vystoupení VB z EU, čímž se uvolní 24 křesel v každém výboru. Nová pravidla přidělují v obou výborech 1 křeslo navíc Estonsku, Kypru a Lucembursku, jelikož tyto členské státy přišly o křeslo v návaznosti na poslední rozhodnutí o složení výborů v důsledku přistoupení Chorvatska. Zbývající uvolněná křesla zůstanou v rezervě pro případná budoucí rozšíření. Celkem se v případě po odchodu VB velikost obou výborů sníží z 350 na 329 členů. Nová pravidla se uplatní od počátku nového 5letého mandátu příslušného výboru, což znamená od 26. 1. 2020 v případě Výboru regionů a od 21. 9. 2020 v případě ECOSOC. Obě rozhodnutí ale obsahují i zvláštní doložku pro případ, že by VB k těmto datům byla stále ještě členským státem. V takovém případě by složení těchto výborů bylo stejné jako nyní, dokud vystoupení VB nenabude právní účinnosti.

 

Rada zveřejnila čísla o dostupnosti k dokumentům EU

  • Na konci roku 2018 bylo ve veřejném rejstříku evidováno téměř 400 tis. dokumentů - 70 % těchto dokumentů je veřejně přístupných.

  • Kdokoliv může požádat o přístup k dokumentům evidovaným ve veřejném rejstříku, které dosud nejsou veřejně přístupné.

Rada EU 22. 5. 2019 schválila svou výroční zprávu o provádění nařízení č. 1049/2001 týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům. Ze zprávy vyplývá, že k 31. 12. 2018 bylo ve veřejném rejstříku evidováno téměř 400 tis. dokumentů. Více než 70 % těchto dokumentů je veřejně přístupných a k dispozici ke stažení. V roce 2018 bylo do rejstříku doplněno více než 25 tis. dokumentů v původním jazykovém znění, z nichž je 71 % (18 053 dokumentů) veřejně přístupných. Celkově bylo zaznamenáno přibližně 477 tis. konzultací veřejného rejstříku. EU usiluje o růst transparentnosti a kdokoliv může požádat o přístup k dokumentům evidovaným ve veřejném rejstříku, které dosud nejsou veřejně přístupné. Přístup může být odepřen pouze na základě některé z výjimek stanovených v nařízení č. 1049/2001. Mezi tyto výjimky patří mimo jiné nutnost chránit rozhodovací proces Rady a veřejný zájem, pokud jde o obranné a vojenské záležitosti a mezinárodní vztahy. Pokud je přístup v prvotní fázi odepřen, lze podat potvrzující žádost. V návrhu výroční zprávy za rok 2018 jsou uvedeny informace o hlavních tendencích a charakteristikách žádostí o přístup k dokumentům Rady a souhrn stížností podaných veřejné ochránkyni práv, jakož i rozhodnutí vydaných evropskými soudy ve věcech týkajících se provádění nařízení ze strany orgánů. V roce 2018 obdržela Rada 2 474 původních žádostí o přístup k dokumentům a 29 potvrzujících žádostí, které vyžadovaly analýzu 7 930 dokumentů. Plný přístup byl v prvotní fázi poskytnut k 5 728 dokumentům (72,2 %) a částečný přístup k 413 dokumentům (5,2 %). Pokud jde o potvrzující žádosti, byl poskytnut plný přístup k 41 dokumentům (64 %) a částečný přístup k 9 dokumentům (14 %). Přibližně 29 % žádostí pocházelo z akademického prostředí a dalších 27 % od zástupců různých organizací občanské společnosti a soukromého sektoru. V prvotní fázi byl přístup k dokumentům odepřen zejména z důvodu ochrany rozhodovacího procesu Rady (489krát, tj. v 32 % případů), z důvodu ochrany veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy (467krát, tj. v 30,6 % případů) a z důvodu veřejné bezpečnosti (69krát, tj. ve 4,5 % případů). V téměř 30 % případů (436krát) byl přístup k dokumentům odepřen na základě kombinace několika výjimek. Nejčastějšími výjimkami použitými k odůvodnění poskytnutí pouze částečného přístupu byly ochrana rozhodovacího procesu (28 %) a ochrana veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy (20 %). Průměrná doba zpracování původních žádostí generálním sekretariátem Rady byla 17 pracovních dní a průměrná doba zpracování potvrzujících žádostí byla 36 pracovních dní. Lhůta 15 pracovních dní pro vyřízení původních žádostí byla prodloužena u 892 žádostí, tj. ve 36 % případů. Lhůta byla prodloužena u 26 potvrzujících žádostí.

Další články v rubrice

Daně v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019