Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Výchova, vzdělání a mládež v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019

Soutěž EU s cestováním zdarma pro mladé bude pokračovat, V roce 2019 má být přidáno 100 mil. € na programy v oblasti výzkumu a mobility studentů, Programem Erasmus+ již prošlo 5 mil. studentů, Rada vyzvala k vytvoření dlouhodobé vesmírné strategie

  • Nová výzva k podávání přihlášek do soutěže o získání bezplatné časové jízdenky DiscoverEU

  • Podpora výzkumu a vývoje - 100 mil. € na programy EU Horizont 2020 a Erasmus+

  • EU zhodnotila dopady programu Erasmus+

  • Společná strategie by mohla posílit globální vliv EU v oblasti vesmíru, uvedla Rada

 

Krátce…

 

Soutěž EU s cestováním zdarma pro mladé bude pokračovat

  • Nové kolo přihlášek navazuje na 1. rok iniciativy, která má mladým lidem umožnit poznat kulturní rozmanitost Evropy.

  • Iniciativa DiscoverEU doposud umožnila více než 30 tis. mladých lidí cestovat po Evropě.

Komise 2. 5. 2019 zahájila novou výzvu k podávání přihlášek do soutěže o získání bezplatné časové jízdenky DiscoverEU. Do 16. 5. 2019 si mohli podat přihlášku všichni mladí lidé v EU ve věku 18 let a využít příležitosti k poznání Evropy v období od 1. 8. 2019 do 31. 1. 2020. Nové kolo přihlášek navazuje na první rok iniciativy, která má mladým lidem umožnit poznat kulturní rozmanitost Evropy (více v příspěvku „Iniciativa s cestováním pro mladé zdarma bude pokračovat“, Výchova, vzdělání a mládež v říjnu 2018). V tomto 2. roce iniciativy DiscoverEU se Komise rozhodla posílit vzdělávací rozměr projektu. Účastníci dostanou informace a tipy pro cestování po zajímavých místech v Evropě. Iniciativa DiscoverEU nabízí mladým Evropanům, včetně těch, kteří pocházejí ze znevýhodněného prostředí, příležitost získat cestovatelskou zkušenost. Komise tuto iniciativu zahájila v červnu 2018 s původním rozpočtem ve výši 12 mil. €. Rozpočet na rok 2019 činí 16 mil. €. Iniciativa DiscoverEU doposud umožnila více než 30 tis. mladým lidem cestovat po Evropě a seznámit se s kulturním dědictvím Evropy, setkat se s jinými lidmi a poučit se od jiných kultur. Datum narození účastníků soutěže musí spadat do období od 2. 7. 2000 (včetně) do 1. 7. 2001 (včetně) a zájemci musí být připraveni cestovat v době mezi 1. srpnem 2019 a 31. lednem 2020 po dobu nejvýše 30 dnů. Zájemci se mohou přihlásit přes Evropský portál pro mládež. Žádosti pak posoudí hodnotící komise, která vybere vítěze. Výsledky budou k dispozici v červnu 2019 a zájemci o nich budou vyrozuměni. Úspěšní žadatelé budou moci cestovat samostatně či v nejvýše 5členných skupinkách. Výherci budou většinou cestovat vlakem. Aby bylo možné dostat se kamkoli ze všech koutů našeho kontinentu, mohou však účastníci využít i jiných dopravních prostředků, např. autobusů nebo trajektů či výjimečně letadel. Možnost využít této iniciativy tak budou mít rovněž mladí lidé, kteří žijí v odlehlých oblastech nebo na ostrovech, jež jsou součástí EU. Komise plánuje, že do konce roku 2019 zahájí 4. kolo žádostí. Komise navrhla, aby bylo v příštím dlouhodobém rozpočtu EU (na období 2021–2027) na iniciativu DiscoverEU vyčleněno 700 mil. € v rámci budoucího programu Erasmus. Budou-li EP a Rada s tímto návrhem souhlasit, může se mezi lety 2021–2027 vydat na cestu po Evropě dalších 1,5 mil. 18letých cestovatelů.

 

V roce 2019 má být přidáno 100 mil. € na programy v oblasti výzkumu a mobility studentů

  • Po navrženém zvýšení o 100 mil. € by měl dosáhnout celkový rozpočet na výzkum a mobilitu studentů v roce 2019 výše 15,2 mld. €

  • Do roku 2021 chce EU zřídit 12 evropských univerzit, které studentům umožní získat diplom zkombinováním studia v několika zemích EU.

Komise 15. 5. 2019 navrhla přidat 100 mil. € na programy EU Horizont 2020 a Erasmus+, a to v návaznosti na dohodu mezi EP a Radou o rozpočtu EU na rok 2019. V prosinci 2018 dosáhly EP a Rada za podpory Komise dohody o rozpočtu EU na rok 2019. Součástí dohody bylo rozhodnutí přidat na jaře 2019 dalších 100 mil. € na uvedené programy, jakmile bude možné převést nevyužité finanční prostředky z předchozích let (více v příspěvku „EU má rozpočet na rok 2019“, Institucionální záležitosti v prosinci 2018). Komise nyní předložila návrh na splnění této dohody. Po navrženém zvýšení o 100 mil. € by měl dosáhnout celkový rozpočet na výzkum a mobilitu studentů v roce 2019 výše 15,2 mld. €. Tyto dodatečné finanční prostředky mají pomoci EU lépe reagovat na klíčové výzvy, jako je změna klimatu, a dále přizpůsobit odvětví vzdělávání potřebám trhu práce. Z uvedené sumy má být 80 mil. € určeno na výzkum v oblasti klimatu v rámci programu Horizont 2020 zaměřeného na výzkum a inovace. Na výzkum v oblasti klimatu chce Komise věnovat 35 % rozpočtu programu Horizont 2020. Zbývajícími 20 mil. € se má podpořit program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport Erasmus+. Mimo to mají být použity ke zřízení tzv. Evropských univerzit do roku 2025. Jedná se o novou iniciativu EU. Do roku 2021 chce EU zřídit 12 Evropských univerzit, které mají studentům umožnit získat diplom zkombinováním studia v několika zemích EU. Návrh musí ještě schválit EP a Rada.

 

Programem Erasmus+ již prošlo 5 mil. studentů

  • V rámci programu Erasmus+ se během let 2014–2018 vydaly na studijní pobyt, praktickou stáž nebo výukový pobyt v zahraničí přes 2 mil. studentů a pracovníků vysokých škol.

  • Ze studií vyplynulo, že bývalí studenti, kteří se zúčastnili programu Erasmus+, jsou se svým zaměstnáním spokojenější než ti, kteří jej neabsolvovali.

Komise 20. 5. 2019 zveřejnila 2 studie týkající se programu Erasmus+. V rámci programu Erasmus+ se během let 2014–2018 vydaly na studijní pobyt, praktickou stáž nebo výukový pobyt v zahraničí přes 2 mil. studentů a pracovníků vysokých škol. Ve stejném období bylo poskytnuto financování EU na téměř 1 000 strategických partnerství Erasmus+ mezi vysokoškolskými institucemi a na 93 znalostních aliancí mezi vysokými školami a podniky. Více než 40 % z těchto partnerství a aliancí vybavovalo studenty a akademické pracovníky prospektivními dovednostmi v souvislosti s problematikou životního prostředí a změny klimatu, s energetikou a zdroji, s digitalizací a s podnikáním. Předloženy byly Studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání a Studie zkoumající strategická partnerství a znalostní aliance Erasmus+ ve vysokoškolském vzdělávání a posuzovaly dopad programu na hlavní skupiny účastníků: jednotlivce a organizace. V první studii bylo analyzováno 77 tis. účastnických reakcí, včetně odpovědí zhruba 47 tis. studentů, 12 tis. absolventů a 10 tis. vysokoškolských pracovníků. Závěry druhé studie se zakládají na reakcích 258 strategických partnerství a znalostních aliancí Erasmus+ (zastupujících 504 organizací), kterým bylo v letech 2014–2016 poskytnuto financování, a na 26 podrobných případových studiích. Studie ukázaly, že: (1) Erasmus+ pomáhá studentům s profesní orientací a pomáhá jim rychleji získat práci - Více než 70 % studentů, kteří se programu zúčastnili, si podle svých slov lépe uvědomuje, čemu se chce po návratu ze zahraničí ve své budoucí pracovní kariéře věnovat. Zkušenosti odjinud těmto studentům také umožňují přehodnotit svá studia tak, aby více odpovídala jejich ambicím. Ze studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání také vyplynulo, že 80 % absolventů bylo zaměstnáno do 3 měsíců od získání diplomu a 72 % absolventů považuje zahraniční zkušenosti za faktor, který jim pomohl získat první práci. 9 z 10 absolventů programu uvedlo, že dovednosti a zkušenosti získané v cizině uplatňuje v každodenní práci. Program řeší nesoulad mezi požadovanými a nabízenými schopnostmi tím, že se soustředí na rozvoj „měkkých“ a mezioborových dovedností, které zaměstnavatelé potřebují. (2) Erasmus+ zesiluje pocit přináležitosti k Evropě - přes 90 % studentů, kteří se do programu zapojili, se také naučilo lépe pracovat a spolupracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se být Evropany. Nejsilněji se tento výsledek programu projevuje u studentů, kteří před jeho absolvováním nebyli o smyslu EU příliš přesvědčeni, a u studentů, kteří se vydali na pobyt do země s většími kulturními rozdíly. Nejvíce se s EU ztotožňují absolventi Erasmu+ pocházející z východní Evropy. (3) Erasmus+ podporuje digitální transformaci a sociální začlenění - většina zapojených vysokých škol je díky projektům spolupráce lépe připravena na digitální transformaci. Využíváním nových technologií a inovativních výukových metod zlepšuje jejich schopnost inovovat a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Akademičtí pracovníci, kteří využili Erasmu+, do svých hodin častěji zvou lidi z praxe – zaměstnance z různých podniků do své výuky zapojuje 60 % z nich. Z jejich „nemobilních“ kolegů tak činí jen 40 %. Více než 80 % akademiků uvádí, že se na základě zkušeností ze zahraničí rozpracovávají inovativnější studijní osnovy. 2/3 zúčastněných vysokých škol navíc konstatovaly, že celounijní projekty rovněž přispívají k většímu sociálnímu začlenění a ve vysokém školství pomáhají bránit diskriminaci. Ze studií dále vyplynulo, že bývalí studenti, kteří se zúčastnili programu Erasmus+, jsou se svým zaměstnáním spokojenější než ti, kteří jej neabsolvovali. Jejich povolání mají také větší mezinárodní rozměr a je u nich 2krát pravděpodobnější, že budou pracovat v zahraničí. Program Erasmus+ rovněž podporuje podnikání. Každý 4. projekt spolupráce přispěl k podnikatelskému vzdělávání a zintenzivnil podnikání. 1/3 projektů pomohla vytvořit spin-offy či start-upy.

 

Rada vyzvala k vytvoření dlouhodobé vesmírné strategie

  • Rada zdůraznila význam vesmíru pro společnost a ekonomiku EU.

  • Rozvoj Inovativních sektorů využívajících data z vesmíru by mohl přinést nové produkty a služby.

Rada 28. 5. 2019 přijala závěry ohledně politiky pro oblast vesmíru. Konkrétně vyzvala k vypracování dlouhodobé, konsolidované strategie EU, která by posílila globální vliv Evropy v dané oblasti. Rada např. vyzdvihla úlohu kosmických aktivit pro vytváření sociálních a ekonomických přínosů a jejich význam při tvorbě řady odvětvových politik. Potenciál shledala rovněž v rozvoji inovativních sektorů využívajících data z vesmíru. Zdůraznila také potřebu lepší koordinace mezi EU, Evropskou kosmickou agenturou a členskými státy.

Další články v rubrice

Daně v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019