Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019

PESCO zhodnoceno po prvním roce provádění, Rada podpořila větší interoperabilitu mezi informačními systémy EU, EU prodloužila platnost sankcí vůči režimu v Sýrii o rok, První společná operace Evropské pohraniční a pobřežní stráže mimo EU spuštěna

  • Rada hodnotila pokrok dosažený při plnění závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce

  • EU zavádí rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy

  • Prodloužení omezujících opatření EU vůči syrskému režimu

  • EU uskuteční ve spolupráci s albánskými orgány první společnou operaci

 

Krátce…

 

PESCO zhodnoceno po prvním roce provádění

  • Zúčastněné členské státy dosáhly pokroku ve zvyšování úrovně rozpočtů na obranu a společných investic do obrany.

  • Po roce 2019 bude příští výzva k podávání návrhů projektů v rámci PESCO vyhlášena v roce 2021.

Rada 14. 5. 2019 jednala o stálé strukturované spolupráci (PESCO) po 1. roce jejího provádění. Přijala doporučení, kterým se hodnotí pokrok dosažený zúčastněnými členskými státy při plnění závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO). PESCO se účastní těchto 25 členských států: Belgie, Bulharsko, ČR, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. PESCO umožňuje zúčastněným členským státům EU užší spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany. Tento stálý rámec pro obrannou spolupráci umožňuje členským státům, které tak chtějí a mohou učinit, aby společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů a posílily operační připravenost a příspěvek svých ozbrojených sil. Rada se v prosinci 2017 dohodla na 17 prvních projektech a 6. 3. 2018 je formálně přijala. Dne 11. 11. 2018 Rada přijala dalších 17 projektů. Projekty zahrnují oblasti jako je výcvik, rozvoj schopností a operační připravenost na pevnině, moři i ve vzduchu, jakož i kybernetickou obranu (více v příspěvku „Rada zřídila stálou strukturovanou spolupráci (PESCO)“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017). Rada zdůraznila, že zúčastněné členské státy dosáhly pokroku ve zvyšování úrovně rozpočtů na obranu a společných investic do obrany, přičemž souhrnné rozpočty na obranu se zvýšily o 3,3 % v roce 2018 a o 4,6 % v roce 2019. Zúčastněné členské státy při vnitrostátním obranném plánování stále více používají nástroje, iniciativy a mechanismy EU, jako je revidovaný plán rozvoje schopností (CDP), koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD) a Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP). Tyto státy zahájily přípravu Evropského obranného fondu, který by měl v období 2021–2027 nahradit EDIDP. Rada v zprávě zúčastněné členské státy vyzvala, aby dosáhly dalšího pokroku při plnění přísnějších závazků týkajících se většího vzájemného slaďování obranných systémů, a zejména aby posílily kooperativní rozvoj schopností. Rovněž je vybízí, aby vyvinuly další úsilí, pokud jde o závazky související se zvýšením dostupnosti sil a posílením schopnosti jejich nasazení, mimo jiné pro operace a mise společné obranné a bezpečnostní politiky (SBOP). Zúčastněné členské státy se rovněž vyzývají, aby v dané činnosti pokročily a zaměřily se na urychlené a účinné provádění 34 projektů v rámci PESCO, jichž se účastní, s cílem dosáhnout hmatatelných výstupů a výsledků. Vzhledem k tomu, že značný počet projektů v rámci PESCO reaguje na priority EU v oblasti rozvoje schopností, které rovněž odrážejí priority NATO, bude i nadále zajištěna soudržnost mezi příslušnými procesy EU a NATO. Doporučení rovněž uvádí, že po roce 2019 bude příští výzva k podávání návrhů projektů v rámci PESCO vyhlášena v roce 2021.

 

Rada podpořila větší interoperabilitu mezi informačními systémy EU

  • Snazší sdílení informací má zvýšit bezpečnost v EU, umožnit účinnější kontroly na vnějších hranicích, zlepšit odhalování vícenásobných totožností a přispět k zamezení nelegální migrace.

  • Interoperabilita informačních systémů umožní, aby se systémy lépe doplňovaly.

Rada 14. 5. 2019 přijala 2 nařízení, jimiž se zavádí rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí - nařízení o interoperabilitě (hranice a víza) a nařízení o interoperabilitě (policejní a justiční spolupráce, azyl a migrace). Snazší sdílení informací má zvýšit bezpečnost v EU, umožnit účinnější kontroly na vnějších hranicích, zlepšit odhalování vícenásobných totožností a přispět k zamezení nelegální migrace a boji proti ní (více v příspěvku „Rada a EP se shodly na interoperabilitě informačních systémů EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2019). Současně mají být zabezpečena základní práva. Interoperabilita informačních systémů má umožnit, aby se systémy lépe doplňovaly, usnadnit správné zjišťování totožnosti osob a přispět k potírání podvodného zneužívání totožnosti. Nařízeními se zavedou následující složky interoperability: (1) evropský vyhledávací portál, který by umožnil příslušným orgánům prohledávat několik informačních systémů zároveň s využitím biografických i biometrických údajů; (2) sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů, která by umožnila vyhledávání a srovnávání biometrických údajů (otisků prstů a zobrazení obličeje) z několika systémů; (3) společné úložiště údajů o totožnosti, které by obsahovalo biografické a biometrické údaje státních příslušníků třetích zemí dostupné v několika informačních systémech EU; (4) detektor vícenásobné totožnosti, který kontroluje, zda se vyhledávané biografické údaje o totožnosti nevyskytují i v jiných zahrnutých systémech, aby se podařilo odhalit vícenásobné totožnosti týkající se 1 souboru biometrických údajů. Systémy, jichž se tato 2 nařízení týkají, poskytují vnitrostátním orgánům podporu v oblasti bezpečnosti, správy hranic a řízení migrace, zpracovávání víz a otázek azylu. Novými nařízeními se nemění přístupová práva uvedená v právním základu relevantním pro jednotlivé evropské informační systémy, ale sdílení informací se jimi usnadní a zlepší.

 

EU prodloužila platnost sankcí vůči režimu v Sýrii o rok

  • Sankce vůči Sýrii mají být prodlouženy minimálně o rok.

  • Na speciálním seznamu je nyní 69 subjektů a 269 osob, na něž se vztahuje zákaz cestování a zmrazení majetku.

  • Mezi sankce patří ropné embargo, omezení určitých investic, zmrazení majetku syrské centrální banky drženého v EU a omezení vývozu zařízení a technologií, jež by mohly být použity k vnitřním represím.

Rada 17. 5. 2019 prodloužila omezující opatření EU vůči syrskému režimu do 1. 6. 2020. V souladu se svou strategií pro Sýrii se EU s ohledem na pokračující represe proti civilnímu obyvatelstvu rozhodla zachovat omezující opatření vůči syrskému režimu. Rada ze seznamu vyřadila 5 zemřelých osob, 2 subjekty, z nichž jeden přestal existovat, a u druhého již neexistují důvody, aby se na něj omezující opatření nadále vztahovala. Na seznamu je nyní 69 subjektů a 269 osob, na něž se vztahuje zákaz cestování a zmrazení majetku, neboť jsou odpovědné za násilné represe vůči civilnímu obyvatelstvu v Sýrii, podporují režim nebo z něj mají prospěch nebo jsou s takto jednajícími osobami či subjekty spojeny. Mezi sankce, které jsou v současnosti vůči Sýrii uplatňovány, patří mimo jiné ropné embargo, omezení určitých investic, zmrazení majetku syrské centrální banky drženého v EU, omezení vývozu zařízení a technologií, jež by mohly být použity k vnitřním represím, jakož i zařízení a technologie pro monitorování nebo odposlechy internetové či telefonní komunikace. EU je i nadále odhodlána nalézt trvalé politické řešení konfliktu v Sýrii, jak stanoví rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 a ženevské komuniké z roku 2012.

 

První společná operace Evropské pohraniční a pobřežní stráže mimo EU spuštěna

  • Operace představuje novou etapu hraniční spolupráce mezi EU a partnerskými zeměmi západního Balkánu.

  • Na začátku operace vyšle agentura 50 příslušníků, 16 hlídkových vozů a 1 vozidlo s termovizí z 12 členských států.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž 21. 5. 2019 zahájila ve spolupráci s albánskými orgány první společnou operaci na území nečlenské země v sousedství EU. Jednotky agentury společně s příslušníky albánské pohraniční stráže budou vysílány na řecko-albánskou hranici, kde bude jejich cílem posilovat správu hranic a zvyšovat bezpečnost na vnějších hranicích EU, a to v plné shodě se všemi dotčenými zeměmi. Operace představuje jednak novou etapu hraniční spolupráce mezi EU a partnerskými zeměmi západního Balkánu, jednak další krok k zajištění plné operativnosti agentury. Za ochranu svých hranic i nadále odpovídá v konečném důsledku Albánie, Evropská pohraniční a pobřežní stráž může poskytovat technickou a operativní podporu a pomoc. Jednotky Evropské pohraniční a pobřežní stráže budou moci podpořit albánskou pohraniční stráž například při provádění kontrol na hraničních přechodech a při zabraňování neoprávněným vstupům. Veškeré operace a vysílání jednotek na albánské hranici s Řeckem budou prováděny v plné shodě s albánskými a řeckými orgány. Na začátku operace vyšle agentura 50 příslušníků, 16 hlídkových vozů a 1 vozidlo s termovizí z 12 členských států (Česko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko a Slovinsko) s cílem podpořit Albánii při ochraně hranic a potírání přeshraniční trestné činnosti. Posílená spolupráce mezi prioritními třetími zeměmi a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž má přispět k účinnějšímu zvládání nelegální migrace, dále zvýšit bezpečnost na vnějších hranicích EU, posílit schopnost agentury působit v bezprostředním sousedství EU a současně přibližovat toto sousedství k Unii.

Další články v rubrice

Daně v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019