Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2019

Euroskop, 09.08.2019

Výroční zpráva o dodržování práva EU zveřejněna, Komise chce pravidelně monitorovat dodržování právního státu v EU, Komise hodnotila svůj boj proti praní špinavých peněz, EU chce chránit polské soudce, Komise hodnotila nařízení o ochraně osobních údajů 

  • Komise hodnotila uplatňování práva EU

  • Komise chce preventivně sledovat, zda se dodržují zásady právního státu v EU

  • Schopnost EU zabránit využívání finančního systému k neoprávněným účelům se potýká s mnoha slabinami, vyplývá ze zprávy Komise

  • Komise nadále nesouhlasí se změnami v polském soudnictví

  • Komise se poprvé zabývá fungováním směrnicí GDPR

 

Výroční zpráva o dodržování práva EU zveřejněna

  • Komise od roku 1984 předkládá výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU.

  • Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu hodnotí výkonnost zemí EU/EHP na jednotném trhu EU.

  • Výroční zpráva za rok 2018 zaznamenává mírný nárůst (o 0,8 %) otevřených případů nesplnění povinnosti.

  • Oblasti politiky, v nichž bylo v roce 2018 zahájeno nejvíce řízení o nesplnění povinnosti, byly - vnitřní trh EU, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, mobilita a doprava. 

Zpráva Komise - Kontrola uplatňování práva Evropské unie Výroční zpráva za rok 2018 (KOM(2019)319)

Pozadí

Od roku 1984 předkládá Komise na základě žádosti EP výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU. EP následně o zprávě Komise přijímá usnesení. Komise se prioritně zaměřuje na problémy, u nichž mohou mít její opatření v oblasti prosazování práva reálný dopad a mohou být užitečná pro občany a podniky. Při rozdělení povinností mezi evropské orgány nese Komise obecnou odpovědnost za zahájení legislativního procesu. Členské státy odpovídají za včasné a správné uplatňování, provádění a prosazování práva EU ve svém vnitrostátním právním řádu. Jakmile jsou návrhy přijaty jako právní předpisy EU, Komise sleduje, zda členské státy tyto právní předpisy správně uplatňují, a podnikne opatření, pokud tomu tak není.

Každoroční srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu hodnotí, jak členské státy: (1) provádějí pravidla EU, (2) vytvářejí otevřené a integrované trhy (jde např. o zadávání veřejných zakázek či obchod se zbožím a službami), (3) řeší administrativní záležitosti týkající se zahraničních pracovníků (např. odborné kvalifikace), a (4) spolupracují a přispívají v rámci řady unijních nástrojů správy (jako je např. portál Vaše EvropaSOLVIT a EURES). Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu hodnotí výsledky ve 4 oblastech politiky, 2 oblastech týkajících se otevřenosti a integrace trhu a 13 nástrojích správy.

listopadu 2018 Komise předložila aktuální posouzení zbývajících překážek na jednotném trhu a vyzvala členské státy, aby dbaly na provádění, uplatňování a prosazování pravidel EU a zdržely se zavádění nových překážek. Může se jednat např. o oblasti jako emise z automobilůelektronické obchodovánísociální médiaodvětví služeb apod.

Klíčové a sporné body

Výroční zpráva o kontrole uplatňování práva EU uvádí, jak Komise monitorovala a prosazovala dodržování práva EU v roce 2018. Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu, který byl rovněž zveřejněn, hodnotí výkonnost zemí EU/EHP na jednotném trhu EU a odhaluje nedostatky, u kterých by jednotlivé země a Komise měly zintenzivnit své úsilí.

Komise kontroluje, aby byla pravidla EU uplatňována a prosazována. V roce 2018 Komise např. podporovala orgány členských států na celostátní i regionální úrovni při provádění pravidel týkajících se čistého ovzduší a vody. Přijímala rovněž opatření vůči členským státům, které nesplnily své závazky a neprovedly pravidla EU týkající se jmenné evidence cestujících, boje proti terorismu a praní peněz. Komise dále využila svých donucovacích pravomocí v případech, kdy některé země EU nejednaly dostatečně rychle, aby zlepšily přístup osob se zdravotním postižením k internetovým stránkám a jiným mobilním aplikacím.

Výroční zpráva o kontrole uplatňování práva EU v roce 2018

Výroční zpráva za rok 2018 zaznamenává mírný nárůst (o 0,8 %) otevřených případů nesplnění povinnosti ve srovnání s předchozím rokem (1 571 oproti 1 559 případům). Po dosažení 5letého maxima v roce 2016 se tak počet případů začal ustalovat a v roce 2018 lze oproti roku 2016 konstatovat snížení o 5 %. Hlavními dotčenými oblastmi politiky byly mimo jiné životní prostředí, mobilita a doprava, vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky. Pokaždé, když právní předpisy EU nejsou správně uplatňovány, přicházejí občané a podniky o práva a výhody, jež jim z těchto předpisů plynou. V oblasti životního prostředí například Komise pokračovala v opatřeních k zajištění plného souladu se směrnicí o kvalitě ovzduší, pokud jde o mezní hodnoty PM10 a oxidu dusičitého (NO2) a systémy monitorování v celé EU.

Pokud jde o opožděné provedení ve vnitrostátním právu, nejvyšší počet otevřených případů zaznamenaly Kypr, Belgie a Španělsko, naopak nejméně případů bylo otevřeno v Estonsku, Dánsku a Itálii. Nejvyšší počet otevřených případů týkajících se nesprávného provedení a/nebo nesprávného uplatňování práva EU měly v loňském roce Španělsko, Itálie a Německo a naopak nejnižší celkový počet otevřených případů mělo Estonsko. Oblasti politiky, v nichž bylo v roce 2018 zahájeno nejvíce řízení o nesplnění povinnosti, byly - vnitřní trh EU, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, mobilita a doprava.

Oblasti politiky:

Zdroj: Výroční zpráva

 

Boj proti opožděnému provádění směrnic EU

V roce 2018 počet nových řízení o nesplnění povinnosti z důvodu opožděného provedení ve vnitrostátním právu klesl o 1/4 (z 558 případů v roce 2017 na 419 v roce 2018). Nejvyšší počet nových případů opožděného provedení během Junckerovy Komise byl zaznamenán v roce 2016 (847 případů). Komise zahájila nová řízení o nesplnění povinnosti proti většině členských států, které neprovedly pravidla EU pro ochranu osobních údajů (směrnice č. 680/2016) ve vnitrostátním právu ve lhůtě, na níž se samy předem dohodly. V zájmu usnadnění včasného a správného provedení Komise členským státům poskytovala pomoc formou přípravy prováděcích plánů, specializovaných internetových stránek a pokynů.

Nové případy nesplnění povinnosti:

Zdroj: Výroční zpráva

 

V roce 2018 podala Komise k SDEU žaloby se žádostí o uložení penále, které se týkaly 5 členských států: Slovinska (3 případy: C-628/18C-69/18 a C-188/18), Španělska (3 případy: C-430/18C-165/18 a C-164/18), Belgie (C-676/18), Irska (C-550/18) a Rumunska (C-549/18).

Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu za rok 2019

Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu podrobně znázorňuje stav provádění pravidel jednotného trhu EU v EHP v roce 2018, stupeň otevřenosti a integrace určitých trhů a míru, v níž členské státy přispívaly k řadě nástrojů EU pro lepší fungování jednotného trhu. Podle výsledků dosažených v roce 2018 byly členské státy ohodnoceny kartami; přiděleno tak bylo 153 zelených (nadprůměrné výsledky), 137 žlutých (průměrné výsledky) a 59 červených karet (podprůměrné výsledky).

Navzdory dalšímu rozšiřování obchodu se zbožím a službami se situace v některých oblastech politiky od roku 2017 zhoršila. Členské státy zlepšily fungování některých nástrojů jednotného trhu, např. portál Vaše Evropa a systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI). V řadě oblastí politiky však země obdržely více červených karet než v loňském roce, např. co se týče spravedlivosti systémů zadávání veřejných zakázek a uznávání odborných kvalifikací. Nejlepších výsledků obecně dosáhly Portugalsko, Slovensko, Finsko, Švédsko a Litva. Naopak nejvíce červených a žlutých karet obdržely Španělsko, Itálie, Řecko a Lucembursko.

Občané, podniky, nevládní organizace a jiné zúčastněné strany mohou podezření na porušení právních předpisů EU hlásit prostřednictvím elektronického formuláře pro podávání stížností dostupného na portálu Europa v sekci Vaše práva. V roce 2018 se většina nových stížností týkala záležitostí v oblasti spravedlnosti, práv spotřebitelů, vnitřního trhu EU, průmyslu, podnikání a malých a středních podniků, zaměstnanosti a sociálních věcí. Prostřednictvím portálu SOLVIT mohou občané a podniky usilovat o vyřešení svých problémů s orgánem veřejné moci v jiné zemi EU.

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla nadále situaci pravidelně hodnotit.

Odkazy

 

Komise chce pravidelně monitorovat dodržování právního státu v EU

  • Komise by měla posílit spolupráci s Radou Evropy a dalšími mezinárodními organizacemi.

  • Komise se rozhodla zavést každoroční cyklus přezkumu právního státu.

  • Komise by měla také dále rozvíjet srovnávací přehled EU o soudnictví.

  • Komise plánuje přijmout strategický přístup k řízením o nesplnění povinnosti.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Posilování právního státu v rámci Unie - Akční plán (KOM(2019)343)

  • Komise 17. 7. 2019 představila iniciativy na posílení právního státu v rámci 3 pilířů: prosazování kultury právního státu, prevence vzniku problémů v oblasti právního státu a účinná reakce na porušování zásad právního státu.

Pozadí

Právní stát je nezbytným předpokladem pro zajištění rovného zacházení před právem a ochrany individuálních práv. Určuje, jak odpovědně jsou zákony nastaveny, jak spravedlivě se uplatňují a jak jsou účinné. Právní stát zahrnuje také institucionální otázky, jako např. nezávislost a nestrannost soudů a oddělení pravomocí. O posilování právního státu EU dlouhodobě usiluje. Ve sdělení z dubna 2019 Komise předložila přehled stávajícího souboru nástrojů na podporu právního státu, zahájila také konzultace o nezbytných reformách (více v příspěvku „Komise zahájila diskusi o posílení právního státu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019). Došlo více než 60 písemných příspěvků a proběhly debaty a diskuse v rámci institucí EU, s členskými státy, mezinárodními organizacemi, justičními sítěmi, občanskou společností a akademickou obcí. Tato diskuse byla ve sdělení zohledněna.

Výsledky zveřejněného průzkumu veřejného mínění Eurobarometr ukazují, že více než 80 % občanů přikládá dodržování zásad právního státu velký význam a domnívá se, že situaci je třeba zlepšit. Celkem 89 % občanů uvádí, že je nezbytné, aby byly zásady právního státu dodržovány ve všech ostatních členských státech EU. Více než 80 % uvádí, že účinná soudní ochrana nezávislými soudy, rovnost před zákonem a řádné vyšetřování a stíhání korupce jsou pro ně důležité. Více než 80 % říká, že je nezbytné, aby byly zásady právního státu dodržovány ve všech ostatních členských státech. Přes 80 % občanů v EU podporuje zlepšení ohledně klíčových zásad právního státu. Většina občanů (56 %) má pocit, že o situaci v oblasti právního státu není dostatečně informována. Z průzkumu Eurobarometr rovněž vyplývá, že je vyjadřována silná podpora úloze médií a občanské společnosti při pohánění těch, kteří jsou u moci, k odpovědnosti. Valná většina je toho názoru, že je důležité, aby média a občanská společnost mohly působit svobodně a mohly kritizovat vládu, aniž by jim hrozilo zastrašování.

Klíčové a sporné body

Za účelem prosazování společné kultury právního státu v celé EU by Komise měla rozvíjet akce v oblasti dialogu s občanskou společností. Také by měla využít možností financování k posílení postavení zúčastněných stran, včetně občanské společnosti.

Komise by měla posílit spolupráci s Radou Evropy a dalšími mezinárodními organizacemi a také s justičními sítěmi a vnitrostátními parlamenty. Komise proto vyzvala EP, Radu a členské státy, aby se do tohoto procesu plně zapojily.

Aby se předešlo vzniku problémů v oblasti právního státu, rozhodla se Komise zavést cyklus přezkumu právního státu, jehož součástí má být i výroční zpráva o stavu právního státu zahrnující všechny členské státy EU. Tento dodatečný systém má pomoci odhalit vznikající problémy včas. Komise chce zintenzivnit sledování vývoje v oblasti právního státu a vyzve všechny členské státy, aby se zapojily do vzájemné výměny informací a dialogu, a to i prostřednictvím sítě národních kontaktních osob. Komise má také dále rozvíjet srovnávací přehled EU o soudnictví a posilovat dialog s dalšími institucemi EU, členskými státy, evropskými politickými stranami a zúčastněnými subjekty.

V zájmu účinné společné reakce na porušování zásad právního státu má Komise i nadále plně využívat svých donucovacích pravomocí, nebudou-li opatření, jejichž cílem je včasné odhalování a prevence problémů, účinná. Komise by měla přijmout strategický přístup k řízením o nesplnění povinnosti a měla by SD EU předkládat jednotlivé případy podle potřeby. S ohledem na citlivost takových případů z hlediska času má Komise v nezbytných případech požadovat předběžná opatření a zrychlená řízení.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzvala EP a Radu, aby uvažovaly o kolektivním přístupu k vedení případů podle článku 7 Smlouvy o EU s jasnými procedurálními pravidly.

Odkazy

 

Komise hodnotila svůj boj proti praní špinavých peněz

  • Boj proti daňovým únikům, praní peněz a financování terorismu je jednou z priorit Junckerovy Komise.

  • Z výsledků vyplývá, že přísná pravidla pro boj proti praní peněz nejsou uplatňována ve všech bankách a všech členských státech stejným způsobem.

  • Nutná je tedy dle Komise mimo jiné další harmonizace mezi členskými státy a posílení dohledu.

  • Vzájemnou spolupráci musí zlepšit také finanční zpravodajské jednotky členských států.

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council - Towards better implementation of the EU’s anti-money laundering and countering the financing of terrorism Framework (COM(2019)360)

Report from the Commission to the European Parliament and the Council on the assessment of the risk of money laundering and terrorist financing affecting the internal market and relating to cross-border activities (COM(2019)370)

Report from the Commission to the European Parliament and the Council on the interconnection of national centralised automated mechanisms (central registries or central electronic data retrieval systems) of the Member States on bank accounts (COM(2019)372)

Report from the Commission to the European Parliament and the Council on the assessment of recent alleged money laundering cases involving EU credit institutions (COM(2019)373)

  • Komise 24. 7. 2019 představila sdělení a 4 zprávy hodnotící plnění pravidel 4. a 5. směrnice o boji proti praní peněz a identifikují přetrvávající nedostatky daných směrnic.

Pozadí

Návrh směrnice na posílení pravidla EU pro boj proti praní peněz a účinnému boji proti terorismu Komise navrhla v červenci 2016 (více v příspěvku „Komise představila přísnější pravidla pro transparentnost, aby odřízla teroristy od financování a zintenzivnila boj proti praní peněz“, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v červenci 2016). Čtvrtá (č. 849/2015) a pátá (č. 843/2018) směrnice o boji proti praní peněz platné od června 2017, resp. od července 2018 (více v příspěvku „Konec praní špinavých peněz, potvrdila Rada“, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v červnu 2018), které mají být do vnitrostátního práva provedeny do ledna 2020, posílily právní rámec EU, včetně předpisů o spolupráci mezi orgány příslušnými pro boj proti praní peněz a orgány obezřetnostního dohledu.

Klíčové a sporné body

Z nejnovější zprávy o pokroku vyplývá, že většina doporučení vyplývajících z prvního nadnárodního posouzení rizik z roku 2017 byla různými aktéry provedena. Na druhou stranu stále nedošlo k plnému provedení 4. směrnice. Horizontální nedostatky přetrvávají zejména v oblastech, jakými jsou anonymní produkty, identifikace skutečných vlastníků či nově neregulované výroby (např. virtuální aktiva). Za hlavní příčinu zmíněných nedostatků zpráva označuje strukturální problémy při provádění pravidel EU, které nejsou dostatečně řešeny.

Zpráva došla konkrétně k závěrům, že:

  • Banky v některých členských státech nemají dostatečné vnitřní mechanismy pro předcházení praní peněž a rovněž dosud nesladily své strategie boje proti praní peněz a financování terorismu v otázce rizikových obchodních modelů.
  • Nejednotná jsou také opatření dohledu přijatá vnitrostátními orgány, zejména v případě stanovení priorit, zdroje, know-how a dostupných nástrojů.
  • Jako neefektivní zpráva označila rozdělení odpovědnosti, jelikož výsledkem je neúčinná spolupráce mezi orgány pro boj proti praní peněz, orgány obezřetnostního dohledu, finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány.
  • Nutné je posílit spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami, zlepšit jejich přístup k informacím (finančním a správním informacím a informacím v oblasti prosazování práva) a jejich následné sdílení. V této souvislosti Komise např. navrhuje zřízení nového mechanismu podpory, který by mohl tuto spolupráci zlepšit.
  • Finanční zpravodajské jednotky disponují neefektivními informačními nástroji, které jsou potřebné k importu a exportu informace do/ze sítě FIU. NET.
  • Platformy finančních zpravodajských jednotek kvůli svému omezeného rozsahu nejsou schopny vytvářet právně závazné šablony, pokyny a standardy.
  • V otázce propojení centrálních registrů bankovních účtů Komise např. navrhuje zavést decentralizovaný systém se společnou platformou na úrovni EU. O případném přijetí legislativního opatření je však možné rozhodnout až po konzultaci s vládami členských států, finančními zpravodajskými jednotkami, donucovacími orgány a úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti.

Předpokládaný další vývoj

Zprávy mají sloužit jako podklad pro budoucí diskusi o dalších krocích v této oblasti. Komise bude nadále pozorně sledovat, jak členské státy provádějí pravidla EU v oblasti boje proti praní peněz.

Odkazy

 

Krátce…

  

EU chce chránit polské soudce

  • Komise zaslala Polsku odůvodněné stanovisko.

  • EU nesouhlasí s disciplinárním vyšetřováním soudců a sankcím. 

Komise 17. 7. 2019 uskutečnila další krok v probíhajícím řízení o porušení Smlouvy proti Polsku a v souvislosti s novým disciplinárním režimem pro polské soudce zaslala odůvodněné stanovisko. Komise toto řízení o porušení Smlouvy zahájila v dubnu 2019 na základě toho, že nový disciplinární režim oslabuje nezávislost polských soudců a nezajišťuje nezbytné záruky, které by soudce chránily před politickou kontrolou, jak požaduje SDEU. Polské právo konkrétně umožňuje podrobit soudce obecných soudů disciplinárnímu vyšetřování a řízení a uložit jim sankce na základě obsahu jejich soudních rozhodnutí, včetně výkonu jejich práva podle článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) požádat SD EU o rozhodnutí o předběžné otázce. Nový disciplinární režim prý nezaručuje nezávislost a nestrannost disciplinární komory Nejvyššího soudu, kterou tvoří pouze soudci vybraní Národní radou pro justici, již zase jmenuje polský parlament (Sejm). EU je přesvědčena, že tento disciplinární režim také nezajišťuje, že o disciplinárních řízeních vedených proti soudcům obecných soudů rozhodne v prvním stupni soud „zřízený zákonem“. Namísto toho opravňuje předsedu disciplinární komory, aby určil ad hoc a s téměř neomezeným prostorem pro vlastní uvážení disciplinární soud prvního stupně, který daný případ projedná. Nový režim podle EU již nezaručuje, že případy budou projednány v přiměřené době. Polsku byla pro odpověď na argumenty, jež Komise uvedla ve své výzvě, poskytnuta lhůta 2 měsíce. Poté, co Komise odpověď polských orgánů analyzovala, dospěla k závěru, že tato odpověď dané právní obavy neodvrátila. Proto se Komise rozhodla přistoupit k další fázi řízení o porušení Smlouvy. Polské orgány mají nyní 2 měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Jestliže Polsko nepřijme příslušná opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží SDEU.

 

Komise hodnotila nařízení o ochraně osobních údajů 

  • Komise vydala zprávu, která hodnotí dopad GDPR.

  • Dle hodnocení téměř všechny členské státy od té doby upravily podle nařízení GDPR své vnitrostátní právní předpisy. 

Komise 24. 7. 2019 vydala sdělení, ve kterém hodnotí dopad pravidel EU na ochranu osobních údajů a o tom, jak lze provádění tohoto nařízení dále zlepšit. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů je jednotný soubor pravidel, který spočívá ve společném přístupu EU k ochraně osobních údajů a je přímo použitelný v členských státech. Nařízení GDPR je použitelné od 25. 5. 2018 (více v příspěvku „Po 4 letech byla schválena posílená ochrana osobních dat“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016). Téměř všechny členské státy od té doby upravily podle nařízení GDPR své vnitrostátní právní předpisy. Za prosazování nových pravidel odpovídají vnitrostátní orgány pro ochranu údajů, které prostřednictvím mechanismů spolupráce a Evropského sboru pro ochranu osobních údajů lépe koordinují své činnosti. V rámci podpory provádění nových pravidel vydávají k hlavním aspektům nařízení GDPR pokyny. Zpráva dochází k závěru, že většina členských států zavedla nezbytný právní rámec a že nový systém napomáhající prosazování pravidel na ochranu osobních údajů působí tak, jak má. Pokračuje sbližování směřující k přísnějším normám na ochranu osobních údajů na mezinárodní úrovni. Zpráva také uvádí, že nařízení zvyšuje povědomí občanů EU o pravidlech na ochranu osobních údajů a o jejich právech, jak vyplývá z výsledků průzkumu Eurobarometru z května 2019. Sdělení Komise stanovuje konkrétní kroky pro posílení pravidel a jejich uplatňování: (1) Všechny členské státy kromě 3 (Portugalska, Řecka a Slovinska) aktualizovaly své vnitrostátní právní předpisy na ochranu osobních údajů podle pravidel EU. Komise může v případě potřeby použít nástroje, které má k dispozici, včetně řízení o nesplnění povinnosti, aby zajistila řádné provedení a uplatňování pravidel ze strany členských států; (2) Dosažený soulad s nařízením pomohl dle zprávy společnostem zvýšit bezpečnost jejich údajů a využít posílené soukromí jako konkurenční výhodu; (3) Nařízení dává vnitrostátním orgánům pro ochranu osobních údajů větší pravomoc prosazovat pravidla. Během prvního roku vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů této nové pravomoci v případě potřeby účinně využívaly. Do konce června 2019 bylo prostřednictvím mechanismu spolupráce řešeno 516 přeshraničních případů; a (4) Pravidla EU jako reference pro přísnější normy na ochranu osobních údajů na celém světě: Stále větší počet zemí na celém světě zavádí pravidla na ochranu osobních údajů, a využívají při tom jako referenční model příslušnou normu EU. Toto vzestupné sbližování otevírá nové příležitosti pro bezpečné datové toky mezi EU a třetími zeměmi. V souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů má Komise v roce 2020 předložit zprávu o jeho provádění s cílem posoudit pokrok dosažený po 2 letech uplatňování, včetně zprávy o přezkumu 11 rozhodnutí o odpovídající ochraně přijatých podle směrnice z roku 1995.

 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v září 2019

Euroskop, 09.10.2019