Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v červenci 2019

Euroskop, 09.08.2019

Komise navrhla způsob, jakým by se mohl spravovat nový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, EU vybrala své vrcholné představitele, Komise zaregistrovala 3 nové občanské iniciativy, Komise rozhodla, že postup při nadměrném schodku vůči Itálii nezahájí, Komise vydala letní hospodářskou prognózu, Komise informovala o nejnovějším vývoji v otázce rovnocennosti v odvětví finančních služeb

 

  • Nový mechanismus řešení daňových sporů má přinést daleko větší práva pro podniky i občany

  • Instituce EU by měly mít nové vedení
  • Komise schválila nové občanské iniciativy
  • Itálie vynaložila dostatečné úsilí, aby vůči ní nebyl zahájen postup při nadměrném schodku

  • Letní hospodářská prognóza počítá s rozvojem ekonomik všech členských států

  • Komise posiluje úlohu evropských orgánů dohledu na dodržování pravidel EU rovnocenných třetích zemích 

 

Komise navrhla způsob, jakým by se mohl spravovat nový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost

  • Navržený rámec by měl členským státům napomoci identifikovat strategické směry reforem a investičních priorit v eurozóně.
  • Měl by rovněž poskytnout pokyny pro jednotlivé země týkající se reformních a investičních cílů.
  • Cílem nástroje je podporovat strukturální reformy a investice v členských státech eurozóny.
  • Očekává se rovněž zlepšení odolnosti a přizpůsobivosti ekonomik eurozóny.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on a governance framework for the budgetary instrument for convergence and competitiveness for the euro area (COM(2019)354)

  • Komise 24. 7. 2019 předložila návrh rámce pro správu rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost.

Pozadí

Návrh vychází ze Zprávy 5 předsedů z června 2015 (více v příspěvku „Zpráva 5 předsedů navrhuje, jak posílit HMU“, Institucionální záležitosti v červnu 2015) a ze sdělení Komise o prohloubení hospodářské a měnové unie z června 2019 (více v příspěvku „Komise vydala hodnotící zprávu o pokroku při prohlubování HMU“, Institucionální záležitosti v červnu 2019). Jednání o rozpočtovém rámci pro konvergenci a konkurenceschopnost započala v souvislosti s návrhem Komise na program na podporu reforem předloženém v květnu 2018 (více v příspěvku „Komise navrhuje nové finanční nástroje, které by měly posílit HMU nejen v době krize“, Institucionální záležitosti v květnu 2018). Hlavní prvky tohoto rámce již stanovila euroskupina. Komisí předložený návrh se týká organizace jeho správy. Cílem má být napomoci zúčastněným členským státům zvýšit odolnost jejich ekonomik a celé eurozóny prostřednictvím podpory cílených reforem a investic. Kromě toho Komise navrhla rámec pro stanovení strategických směrů reforem a investic.

Klíčové a sporné body

  • Dle předloženého návrhu by měla Rada každý rok stanovit po projednání v Euroskupině strategické směry týkající se reformních a investičních priorit eurozóny jako celku.
  • Následně by měla přijmout doporučení, včetně pokynů pro jednotlivé členské státy eurozóny týkající se reformních a investičních cílů.
  • Nový rámec by měl umožnit také získat od Komise informace o tom, jak se členské státy eurozóny řídily předchozími strategickými směry.
  • Celý tento proces by měl být v souladu s harmonogramem evropského semestru a dalšími politickými nástroji EU, jakými jsou fondy politiky soudržnosti EU, Nástroj pro propojení Evropy a Program InvestEU.
  • Členské státy mimo eurozónu, které se účastní mechanismu směnných kurzů II, se budou moci dobrovolně rozhodnout zapojit se do rozpočtového nástroje.
  • Dle dříve dohodnutého souboru podmínek na summitu Euroskupiny by měly členské státy eurozóny na dobrovolném základě předložit řádně podložené a soudržné návrhy reformních a investičních balíčků, které by podléhaly posouzení ze strany Komise. V případě splnění podmínek by členské státy získaly finanční podporu ve splátkách.

Předpokládaný další vývoj

Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost by měl být součástí rozpočtu Unie. Jeho velikost bude záviset na výsledcích jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027.

Odkazy

 

Krátce…

 

EU vybrala své vrcholné představitele

  • Charlese Michela bude novým předsedou Evropské rady na období od 1. 12. 2019 do 31. 5. 2022.

  • Předsedkyní Komise byla schválena Ursula von der Leyenová.

Evropská rada 2. 7. 2019 zvolila Charlese Michela novým předsedou Evropské rady. Funkční období předsedy Evropské rady trvá 2,5 roku a lze jej jednou obnovit. Předseda Evropské rady byl zvolen na období od 1. 12. 2019 do 31. 5. 2022. Evropská rada rovněž uvítala rozhodnutí hlav států a předsedů vlád členských států, jejichž měnou je €, o jmenování Charlese Michela předsedou eurosummitu na totéž funkční období. Evropská rada také přijala rozhodnutí, jímž se EP jako kandidátka na funkci předsedkyně Komise navrhla Ursula von der Leyenová. Navrženou kandidátku následně EP zvolil většinou hlasů všech svých členů 16. 7. 2019. Evropská rada se rovněž shodla na tom, že vhodným kandidátem na funkci vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je Josep Borrell Fontelles. K tomu, aby Evropská rada mohla vysokého představitele formálně jmenovat, je zapotřebí souhlasu nově zvolené předsedkyně Komise. Předsedkyně Komise, vysoký představitel a ostatní členové Komise podléhají totiž jako sbor schválení EP, a to před jejich formálním jmenováním Evropskou radou. Jejich funkční období bude trvat 5 let od konce funkčního období stávající Komise, tj. do 31. 10. 2024. Evropská rada se shodla také na funkci prezidentky ECB a vybrala Christine Lagardovou. Evropská rada přijme formální rozhodnutí o jejím jmenování na základě doporučení Rady a po konzultaci EP a Rady guvernérů Evropské centrální banky. Funkční období prezidenta ECB je 8leté a nelze jej obnovit. Rada guvernérů ECB 25. 7. 2019 přijala stanovisko k doporučení Rady o jmenování budoucího prezidenta ECB. Rada guvernérů nemá žádné námitky proti navrhované kandidátce Christine Lagardeové. Po jmenování nastoupí Christine Lagardová na místo Maria Draghiho, jehož funkční období končí 31. 10. 2019. Mimo to byl 3. 7. 2019 zvolen předsedou EP italský socialistický poslanec David-Maria Sassoli. Ve 2. kole tajné volby 345 hlasů z 667 odevzdaných platných volebních lístků. Na 2. místě skončil český poslanec Jan Zahradil, kterého podpořilo 160 poslanců, třetí BYLA německá spolupředsedkyně skupiny zelených Ska Kellerová se 119 hlasy.

 

Komise zaregistrovala 3 nové občanské iniciativy

  • 3 nové iniciativy mohou začít sbírat podpisy.

  • Jedna iniciativa byla Komisí odmítnuta.

Komise 3. 7. 2019 vydala rozhodnutí zaregistrovat 3 nové evropské občanské iniciativy: „Bojujme proti změně klimatu stanovením ceny uhlíkových emisí“; „Pěstujme vědecký pokrok: na plodinách záleží!“ a „Skoncujme s věkem plastů v Evropě“. Komise kromě toho rozhodla, že nemůže zaregistrovat navrhovanou evropskou občanskou iniciativu s názvem „Právo EU, práva menšin a demokratizace španělských institucí“, protože po Komisi nepožaduje, aby předložila návrh právního aktu. Organizátoři iniciativy „Bojujme proti změně klimatu stanovením ceny uhlíkových emisí“ vyzývají Komisi, aby „navrhla právní předpis EU, jenž bude odrazovat od spotřeby fosilních paliv a vést k úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů v zájmu boje proti globálnímu oteplování a dosažení toho, aby teplota nestoupla více než o 1,5 °C“. Cílem iniciativy je zavést minimální cenu za emise CO2, zrušit stávající systém bezplatných povolenek pro znečišťovatele v EU, zavést pohraniční mechanismus kompenzačních opatření a začít přidělovat příjmy ze zpoplatněných uhlíkových emisí „na evropská politická opatření podporující úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů, a na snižování zdanění nižších příjmů“. K registraci iniciativy došlo 22. 7. 2019, kdy začala běžet (stejně jako v případě dalších iniciativ) 12měsíční lhůta, během níž mají organizátoři sbírat podpisy na její podporu. Organizátoři iniciativy „Pěstujme vědecký pokrok: na plodinách záleží!“ uvádějí, že směrnice 2001/18/ES o geneticky modifikovaných organismech je „zastaralá“ a požadují revizi jejích pravidel týkajících se nových technik šlechtění rostlin s cílem „usnadnit povolovací řízení pro výrobky získané prostřednictvím nových technik šlechtění“. K registraci iniciativy došlo 25. 7. 2019. Organizátoři iniciativy „Skoncujme s věkem plastů v Evropě“ „vyzývají Komisi, aby zrevidovala směrnici o dopadu některých plastů na životní prostředí s cílem zakázat v EU všechny plasty na jedno použití.“ Cílem iniciativy je „zákaz všech plastových obalů a plastových lahví do roku 2027, aby se mohlo začít se zaváděním konkrétních opatření, která budou respektovat meze našich zdrojů.“ K registraci iniciativy došlo 26. 7. 2019. V této fázi Komise neanalyzovala obsah iniciativ, ale pouze jejich právní přípustnost. Podaří-li se organizátorům u každé zaregistrované iniciativy získat do 1 roku alespoň od 1 mil. občanů z nejméně 7 členských států prohlášení o podpoře, Komise provede analýzu iniciativy a bude na ni reagovat. Požadavkům v nich obsaženým pak buď vyhoví, či nikoli. V obou případech však musí své rozhodnutí odůvodnit.

 

Komise rozhodla, že postup při nadměrném schodku vůči Itálii nezahájí

  • Itálie v roce 2018 porušila referenční hodnoty pro výši státního dluhu.

  • Po přijetí příslušných opatření by se měl celkový schodek Itálie v roce 2019 pohybovat kolem 2,04 % HDP namísto 2,5 %.

  • K dalšímu snížení poměru dluhu k HDP by mohly přispět strukturální reformy, které navrhla Komise v doporučeních pro jednotlivé země.

Komise 3. 7. 2019 dospěla k závěru, že nenavrhne Radě zahájit postup při nadměrném schodku vůči Itálii kvůli nesplnění kritéria dluhu. Komise vydala v červnu 2019 zprávu, která obsahovala přezkum plnění italského rozpočtu v roce 2018 a fiskální prognózy na roky 2019 a 2020. Komise následně uvedla, že existuje důvod zahájit s Itálií postup při nadměrném schodku. Daný verdikt potvrdil také ECOSOC. Italská vláda ihned reagovala na výzvu přijmout nezbytná opatření k nápravě situace. Ve svém pololetním rozpočtu na rok 2019 proto provedla korekci na rok 2019 ve výši 7,6 mld. € (0,42 % HDP v nominálním vyjádření), čímž se předpokládá, že celkový schodek Itálie dosáhne v roce 2019 hodnoty 2,04 % HDP (ve srovnání s 2,5 % obsaženými v prognóze Komise z jara 2019). Korekce ve strukturálním vyjádření dosahuje 8,2 mld. € (0,45 % HDP), čímž se předpokládá zlepšení strukturálního salda ve výši přibližně 0,2 % HDP (ve srovnání se zhoršením o 0,2 % v prognóze Komise z jara 2019). V této souvislosti italská vláda zopakovala svůj závazek dosáhnout v roce 2020 strukturálního zlepšení v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Komise bude plnění rozpočtu na rok 2019 nadále sledovat a posoudí soulad návrhu italského rozpočtu na rok 2020 s Paktem o stabilitě a růstu.

 

Komise vydala letní hospodářskou prognózu

  • Mezi externí rizika patří celosvětové napětí v obchodních vztazích a značná politická nejistota. 

  • Růst domácí poptávky v EU je nadále motorem hospodářského růstu v Evropě.

  • Klesající ceny ropy by měly mít dle prognózy vliv na snížení inflace.

Komise 10. 7. 2019 zveřejnila letní hospodářskou prognózu, která stejně jako v posledních 7 letech předpokládá růst evropského hospodářství. V případě růstu HDP pro EU zůstává prognóza nezměněna, tedy 1,4 % v roce 2019 a 1,6 % v roce 2020. HDP eurozóny by mělo vzrůst na 1,2 % v roce 2019 a 1,4 % v roce 2020. Inflace v EU by měla v letošním roce dosáhnout 1,5 % a v roce 2020 1,6 %. Za negativní vlivy na ekonomický růst prognóza označila celosvětové napětí v obchodních vztazích, zejména pokračující ekonomickou konfrontaci USA a Číny, a značnou politickou nejistotu ohledně obchodní politiky USA. Riziko významného zvýšení cen ropy představuje napětí na Blízkém východě. Mezi vnitřní faktory, které jsou zdrojem nejistoty, patří nadále brexit a problémy vyplývající ze slabého výrobního odvětví a nízké důvěry podnikatelského sektoru.

 

Komise informovala o nejnovějším vývoji v otázce rovnocennosti v odvětví finančních služeb

  • Komise do dnešní doby vydala přes 280 rozhodnutí o rovnocennosti, která se týkají více než 30 zemí.

  • Rovnocennost je jedním z hlavních nástrojů pro navazování vztahů se třetími zeměmi v oblasti finančních služeb, uvedla Komise.

  • Rozhodnutí o rovnocennosti umožňuje Komisi uznat, že je finanční regulační nebo dohledový režim některých zemí mimo EU rovnocenný odpovídajícímu rámci EU.

Komise 29. 7. 2019 vydala sdělení o rovnocennosti v odvětví finančních služeb pro neunijní země. Rozhodnutí o rovnocennosti opravňuje Komisi prohlásit určitou třetí zemi za rovnocennou, pokud její regulační a dohledový rámec přináší v porovnání s příslušným rámcem EU rovnocenné výsledky. Rozhodnutí tedy ulehčuje práci evropským úřadům, které se mohou spoléhat na pravidla a dohled dané země. Komise v daném sdělení informovala o dopadech novelizace evropské legislativy v dané oblasti a aktualizace podmínek a postupů, podle nichž Komise přiznává rovnocennost zemím mimo EU. Zároveň nastínila, jak budou nejnovější legislativní změny zajišťovat větší efektivitu jednotného souboru pravidel EU, monitorování a dohledu a podporovat přeshraniční podnikání na globálních trzích. V rámci počátečního posuzování a monitorování ex post rovnocenných třetích zemí došlo např. k posílení role a většímu zapojení evropských orgánů dohledu. V souvislosti s vydaným sdělením Komise informovala o rozhodnutí o rovnocennosti finančních referenčních hodnot spravovaných v Austrálii a Singapuru. Daným rozhodnutím tak EU uznává, že právně závazné požadavky na některé referenční hodnoty v souvislosti s úroky a směnnými kurzy budou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení EU č. 2011/2016. Komise rovněž ohlásila prodloužení stávajícího rozhodnutí o rovnocennosti ratingových agentur pro Hongkong, Japonsko, Mexiko a Spojené státy. Vůbec poprvé se také rozhodla zrušit rozhodnutí platná pro Argentinu, Austrálii, Brazílii, Kanadu a Singapur. Jako důvod Komise uvedla neschopnost těchto států plnit standardy stanovené novelizovaným nařízením EU č. 462/2013 o ratingových agenturách.

EU vybrala své vrcholné představitele

·         Charlese Michela bude novým předsedou Evropské rady na období od 1. 12. 2019 do 31. 5. 2022.

·         Předsedkyní Komise byla schválena Ursula von der Leyenová.

Evropská rada 2. 7. 2019 zvolila Charlese Michela novým předsedou Evropské rady. Funkční období předsedy Evropské rady trvá 2,5 roku a lze jej jednou obnovit. Předseda Evropské rady byl zvolen na období od 1. 12. 2019 do 31. 5. 2022. Evropská rada rovněž uvítala rozhodnutí hlav států a předsedů vlád členských států, jejichž měnou je €, o jmenování Charlese Michela předsedou eurosummitu na totéž funkční období. Evropská rada také přijala rozhodnutí, jímž se EP jako kandidátka na funkci předsedkyně Komise navrhla Ursula von der Leyenová. Navrženou kandidátku následně EP zvolil většinou hlasů všech svých členů 16. 7. 2019. Evropská rada se rovněž shodla na tom, že vhodným kandidátem na funkci vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je Josep Borrell Fontelles. K tomu, aby Evropská rada mohla vysokého představitele formálně jmenovat, je zapotřebí souhlasu nově zvolené předsedkyně Komise. Předsedkyně Komise, vysoký představitel a ostatní členové Komise podléhají totiž jako sbor schválení EP, a to před jejich formálním jmenováním Evropskou radou. Jejich funkční období bude trvat 5 let od konce funkčního období stávající Komise, tj. do 31. 10. 2024. Evropská rada se shodla také na funkci prezidentky ECB a vybrala Christine Lagardovou. Evropská rada přijme formální rozhodnutí o jejím jmenování na základě doporučení Rady a po konzultaci EP a Rady guvernérů Evropské centrální banky. Funkční období prezidenta ECB je 8leté a nelze jej obnovit. Rada guvernérů ECB 25. 7. 2019 přijala stanovisko k doporučení Rady o jmenování budoucího prezidenta ECB. Rada guvernérů nemá žádné námitky proti navrhované kandidátce Christine Lagardeové. Po jmenování nastoupí Christine Lagardová na místo Maria Draghiho, jehož funkční období končí 31. 10. 2019. Mimo to byl 3. 7. 2019 zvolen předsedou EP italský socialistický poslanec David-Maria Sassoli. Ve 2. kole tajné volby 345 hlasů z 667 odevzdaných platných volebních lístků. Na 2. místě skončil český poslanec Jan Zahradil, kterého podpořilo 160 poslanců, třetí BYLA německá spolupředsedkyně skupiny zelených Ska Kellerová se 119 hlasy.

 

Komise zaregistrovala 3 nové občanské iniciativy

·         3 nové iniciativy mohou začít sbírat podpisy.

·         Jedna iniciativa byla Komisí odmítnuta.

Komise 3. 7. 2019 vydala rozhodnutí zaregistrovat 3 nové evropské občanské iniciativy: „Bojujme proti změně klimatu stanovením ceny uhlíkových emisí“; „Pěstujme vědecký pokrok: na plodinách záleží!“ a „Skoncujme s věkem plastů v Evropě“. Komise kromě toho rozhodla, že nemůže zaregistrovat navrhovanou evropskou občanskou iniciativu s názvem „Právo EU, práva menšin a demokratizace španělských institucí“, protože po Komisi nepožaduje, aby předložila návrh právního aktu. Organizátoři iniciativy „Bojujme proti změně klimatu stanovením ceny uhlíkových emisí“ vyzývají Komisi, aby „navrhla právní předpis EU, jenž bude odrazovat od spotřeby fosilních paliv a vést k úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů v zájmu boje proti globálnímu oteplování a dosažení toho, aby teplota nestoupla více než o 1,5 °C“. Cílem iniciativy je zavést minimální cenu za emise CO2, zrušit stávající systém bezplatných povolenek pro znečišťovatele v EU, zavést pohraniční mechanismus kompenzačních opatření a začít přidělovat příjmy ze zpoplatněných uhlíkových emisí „na evropská politická opatření podporující úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů, a na snižování zdanění nižších příjmů“. K registraci iniciativy došlo 22. 7. 2019, kdy začala běžet (stejně jako v případě dalších iniciativ) 12měsíční lhůta, během níž mají organizátoři sbírat podpisy na její podporu. Organizátoři iniciativy „Pěstujme vědecký pokrok: na plodinách záleží!“ uvádějí, že směrnice 2001/18/ES o geneticky modifikovaných organismech je „zastaralá“ a požadují revizi jejích pravidel týkajících se nových technik šlechtění rostlin s cílem „usnadnit povolovací řízení pro výrobky získané prostřednictvím nových technik šlechtění“. K registraci iniciativy došlo 25. 7. 2019. Organizátoři iniciativy „Skoncujme s věkem plastů v Evropě“ „vyzývají Komisi, aby zrevidovala směrnici o dopadu některých plastů na životní prostředí s cílem zakázat v EU všechny plasty na jedno použití.“ Cílem iniciativy je „zákaz všech plastových obalů a plastových lahví do roku 2027, aby se mohlo začít se zaváděním konkrétních opatření, která budou respektovat meze našich zdrojů.“ K registraci iniciativy došlo 26. 7. 2019. V této fázi Komise neanalyzovala obsah iniciativ, ale pouze jejich právní přípustnost. Podaří-li se organizátorům u každé zaregistrované iniciativy získat do 1 roku alespoň od 1 mil. občanů z nejméně 7 členských států prohlášení o podpoře, Komise provede analýzu iniciativy a bude na ni reagovat. Požadavkům v nich obsaženým pak buď vyhoví, či nikoli. V obou případech však musí své rozhodnutí odůvodnit.