Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019

Evropský orgán pro pracovní záležitosti zahájil svoji činnost, Komise hodnotí Junckerův investiční plán

  • Další krok směrem k integrovanému evropskému trhu práce má být Evropský orgán pro pracovní záležitosti

  • Dle Komise Investiční plán pro Evropu sehrál klíčovou úlohu při zvyšování zaměstnanosti v EU

 

Krátce…

 

Evropský orgán pro pracovní záležitosti zahájil svoji činnost

  • Úřad má poskytnout pracovníkům a zaměstnavatelům lepší přístup k informacím o jejich právech a povinnostech a bude podporovat vnitrostátní orgány práce v jejich přeshraničních aktivitách.

  • Jedná se o další krok směrem k integrovanému evropskému trhu práce.

  • Evropský orgán pro pracovní záležitosti propojuje příslušné úřady členských států.

  • Přibližně 17,5 mil. evropských občanů v současné době žije nebo pracuje v jiném členském státě.

Evropský orgán pro pracovní záležitosti 16. 10 2019 zahájil svým prvním zasedáním správní rady svoji činnost. Činnost byla zahájena 2 roky poté, co Jean-Claude Juncker oznámil záměr zřídit takový úřad ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017. Přibližně 17,5 mil. občanů EU v současné době žije nebo pracuje v jiném členském státě, což je 2krát více než před 10 lety. Přeshraničně zároveň působí i miliony podniků. V návaznosti na projev předsedy Junckera o stavu Unie v roce 2017 předložila Komise svůj návrh nařízení o zřízení orgánu v březnu 2018. V únoru 2019 bylo dosaženo prozatímní dohody mezi EP a Radou, tedy méně než rok po původním návrhu. EP a Rada návrh formálně přijaly v červnu 2019 (více v příspěvku „Nový Evropský orgán pro pracovní záležitosti zřízen“, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2019). Členské státy dohodly, že nový orgán bude sídlit v Bratislavě. Orgán zahájil svou činnost v Bruselu a do roku 2024 by měl mít 140 zaměstnanců a jeho roční rozpočet by měl činit 50 mil. €. EU vypracovala soubor právních předpisů, které upravují různé aspekty mobility. Junckerova Komise tyto předpisy v posledních letech revidovala. EU zejména přepracovala pravidla pro vysílání pracovníků, v nichž je zakotvena zásada stejné odměny za stejnou práci na stejném místě. V zájmu snazšího vymáhání pravidel navrhla Komise zřídit nový orgán, který by posiloval strukturovanou spolupráci a výměnu mezi příslušnými vnitrostátními orgány. Evropský orgán pro pracovní záležitosti má tyto cíle: usnadňovat občanům a podnikům přístup k příslušným službám a informacím o jejich právech a povinnostech; usnadňovat v rámci své působnosti spolupráci mezi členskými státy při vymáhání příslušných unijních právních předpisů, včetně usnadňování vzájemně sladěných a společných inspekcí a řešení problematiky nehlášené práce a plnit úlohu mediátora a usnadňovat hledání řešení v případě přeshraničních sporů. Orgán pro pracovní záležitosti se má ve své činnosti zaměřit na pravidla mobility pracovních sil, která se týkají volného pohybu a vysílání pracovníků, koordinace sociálního zabezpečení a konkrétních právních předpisů v odvětví silniční dopravy. Na úrovni EU nemají být vytvořeny žádné nové pravomoci a členské státy budou i nadále plně odpovídat za prosazování předpisů v oblasti práce a sociálního zabezpečení. Při plnění svých úkolů má orgán práce: (1) usnadňovat přístup k informacím a koordinovat EURES (evropskou síť pracovních míst); (2) usnadňovat spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy ve snaze o konzistentní, efektivní a účinné uplatňování a prosazování příslušných právních předpisů EU; (3) koordinovat a podporovat společně dohodnuté a prováděny inspekce; (4) provádět analýzy a posuzování rizik v otázkách přeshraniční mobility pracovních sil; (5) podporovat členské státy při budování jejich kapacit, pokud jde o účinné používání a prosazování příslušných právních předpisů EU; (6) podporovat členské státy při řešení problému nenahlášené práce; a (7) zajišťovat mediaci při sporech mezi členskými státy o uplatňování příslušných právních předpisů EU. Pokud jde o vnitrostátní orgány, Evropský orgán pro pracovní záležitosti má zlepšit zejména spolupráci v oblasti mobility pracovních sil tím, že poskytne stálou strukturu EU založenou na národních styčných úřednících, které k Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti vyšlou členské státy. Kontrolní úřad by měl umožnit sdílení zdrojů pro společné činnosti, jako je organizace společných inspekcí nebo odborná příprava vnitrostátních zaměstnanců zaměřená na řešení přeshraničních případů. Správní radu orgánu mají tvořit zástupci členských států, Komise, sociálních partnerů na úrovni EU a EP, společně s pozorovateli z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska a dalších agentur EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.

 

Komise hodnotí Junckerův investiční plán

  • Do roku 2022 se prostřednictvím Junckerova plánu má zvýšit HDP EU o 1,8 % a má přibýt 1,7 mil. pracovních míst.

  • K říjnu 2019 má Junckerův plán v celé EU mobilizovat další investice ve výši 439,4 mld. €.

Komise 22. 10. 2019 vydala hodnocení Junckerova investičního plánu, které vychází také z výroční zprávy EIB za rok 2018 o její činnosti v rámci EU. Dle vyjádření Komise Investiční plán pro Evropu – tzv. Junckerův plán – sehrál klíčovou úlohu při zvyšování zaměstnanosti a růstu v EU. Investice skupiny EIB podporované Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), který byl základem Junckerova plánu, zvýšily dle hodnocení HDP EU o 0,9 % a přinesly navíc 1,1 mil. pracovních míst ve srovnání se základním scénářem. Do roku 2022 se prostřednictvím Junckerova plánu má zvýšit HDP EU o 1,8 % a má přibýt 1,7 mil. pracovních míst. Vyplývá to z nejnovějších výpočtů, které provedly Společné výzkumné středisko (JRC) a ekonomické oddělení skupiny EIB na základě dohod o financování schválených do konce června 2019. Kromě přímého dopadu na zaměstnanost a růst HDP má mít Junckerův plán na EU také dlouhodobý makroekonomický vliv. Do roku 2037 se v rámci Junckerova plánu dle odhadů vytvoří další 1 mil. pracovních míst a HDP EU se zvýší o 1,2 %. Lepší konektivita a zvýšení produktivity v důsledku projektů podporovaných Junckerovým plánem má přispět k posílení evropské konkurenceschopnosti a růstu v dlouhodobějším horizontu. K říjnu 2019 má Junckerův plán v celé EU mobilizovat další investice ve výši 439,4 mld. €. Nyní se očekává, že lepšího přístupu k financování využije více než 1 mil. začínajících a malých podniků. Přibližně 70 % očekávaných mobilizovaných investic pochází ze soukromých zdrojů, což dle Komise znamená, že Junckerův plán splnil svůj cíl mobilizovat soukromé investice. Díky Junckerovu plánu schválily EIB a Evropský investiční fond (EIF) finanční prostředky pro téměř 1,2 tis. akcí a měla by poskytnout rizikové financování více než 1 mil. začínajících a malých a středních podniků v celé řadě odvětví ve všech 28 členských státech EU. Podle údajů z října 2019 získaly v poměru k HDP nejvíce z investic aktivovaných z EFSI Řecko, Estonsko, Portugalsko, Bulharsko a Polsko. Příklady projektů v rámci Junckerova plánu sahají od vysokorychlostní dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla, která má propojit celou Evropu, přes společnost zabývající se nakládáním s potravinovým odpadem v Rumunsku až po opětovnou integraci bývalého vojenského personálu na pracoviště v Nizozemsku. Podrobnější informace a další příklady projektů podle zemí a odvětví poskytují informativní přehledy. Kromě financování inovativních projektů a nových technologií podpořil Junckerův plán další cíle EU, např. v oblasti klimatu či sociální a dopravní politiky. Komise zhodnotila, že prostřednictvím Junckerova plánu má více než 10 mil. domácností přístup k energii z obnovitelných zdrojů; 20 mil. občanů EU využívá lepších zdravotních služeb a 182 mil. cestujících ročně profituje z lepší železniční a městské infrastruktury. Projekty financované skupinou EIB podle Junckerova plánu by měly na opatření v oblasti klimatu aktivovat investice ve výši 90,7 mld. €. Jedná se mimo jiné o budovy s nulovou spotřebou energie, větrné farmy, projekty solární energie, úsporné sprchy, autobusy šetrné k životnímu prostředí nebo LED osvětlení. Dalším důležitým cílem Junckerova plánu je pomoc při rozjezdu projektů. Technickou pomoc a poradenství pro nově vznikající projekty poskytuje Evropské centrum pro investiční poradenství. Od svého založení v roce 2015 řešilo centrum více než 1,4 tis. žádostí od navrhovatelů projektů ze všech zemí EU. Více než 400 z nich využívá individuální poradenskou podporu a více než 50 projektů se již dostalo na seznam úvěrů EIB. Jedním z projektů byla modernizace pouličního osvětlovacího systému ve Vilniusu, díky níž se zvýší jeho energetická účinnost. Tento projekt, který rovněž obdržel úvěr s podporou EFSI ve výši 21,6 mil. €, pomůže snížit spotřebu elektřiny a náklady odhadem o 51 %, čímž se ušetří přibližně 1 mil. € ročně. Úspora energie odpovídá průměrné spotřebě energie téměř 3,1 tis. domácností. Kromě toho bylo do září 2019 na Evropském portálu investičních projektů – což je místo pro on-line setkávání navrhovatelů projektů a investorů – zveřejněno 890 projektů. Týkají se všech hlavních odvětví hospodářství EU, přičemž navržené investice dosáhly celkové výše 65 mld. €. Od zveřejnění na portálu obdrželo finanční prostředky více než 60 projektů. Portál nabízí také další služby, jako je např. organizace akcí zaměřených na navazování kontaktů.

Další články v rubrice

Doprava v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019

Vnitřní trh v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019