Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019

Účetní dvůr hodnotil spravování rozpočtu za rok 2018, EU se stále nedohodla na VFR na období 2021–2027, Poslanci hodnotili období Junckerovy Komise, Komise hodnotila pokrok Bulharska a Rumunska v reformách, Rozvojová spolupráce má u občanů EU podporu, Rada odmítá přijmout změny EP v rozpočtu na rok 2020, Brexit v říjnu 2019 nebude

  • Účetní dvůr vystavil Komisi za řízení rozpočtu 2018 kladné stanovisko

  • Orgány EU by měly zrychlit projednávání VFR na období 2021–2027

  • EP se vyjádřil ke Komisi Jean-Claude Junckera

  • Bulharsko a Rumunsko pokračuje v reformách

  • Občané EU oceňují činnost EU v mezinárodním rozvoji

  • Členské státy neschválily rozpočet na rok 2020 

  • Brexit se opět odkládá, tentokrát na leden 2020

 

Krátce…

 

Účetní dvůr hodnotil spravování rozpočtu za rok 2018

  • Junckerova Komise zlepšila způsob správy rozpočtu EU. 

  • Auditoři již podvanácté za sebou vystavili roční účetní závěrce EU kladný posudek a třetí rok za sebou vydali pro platby v roce 2018 výrok s výhradou.

Evropský účetní dvůr 8. 10. 2019 potvrdil ve zprávě o řízení rozpočtu, že Junckerova Komise zlepšila způsob správy rozpočtu EU. Zveřejněním výroční zprávy EÚD začalo každoroční udílení absolutoria rozpočtu EU. Aby Komise připravila pro tento proces podmínky, zveřejnila v červenci 2019 v integrovaných finančních zprávách a zprávách o odpovědnosti informace o příjmech a výdajích EU a o řízení a výkonnosti jejího rozpočtu. Tyto zprávy potvrzují, že rozpočet EU v roce 2018 dosáhl konkrétních výsledků, pomohl naplnit politické priority EU, vytvořil přidanou hodnotu pro občany EU a byl čerpán v souladu s předpisy EU. Komise odpovídá za plnění rozpočtu EU spolu s různými partnery. Přibližně 75 % výdajů EU spravuje společně s členskými státy EU. Ty hrají klíčovou úlohu v oblastech, jako je soudržnost a zemědělství, kde je většina rozpočtu poskytována prostřednictvím národních a regionálních řídicích orgánů. Komise má přísná pravidla týkající se řádné a účinné správy fondů. Spolupracuje s členskými státy, aby bylo zaručeno, že rozpočet je čerpán v souladu s těmito pravidly. Mají z něj být financovány projekty, které mohou řešit problémy na úrovni EU. Pokud jde např. o oblast výzkumu, podporuje EU díky světově největšímu veřejně financovanému programu Horizont 2020 více než 300 tis. výzkumných pracovníků a inovátorů. Co se týče ochrany hranic a řízení migrace, pomohly dle Komise od roku 2015 iniciativy financované z prostředků EU zachránit ve Středomoří téměř 760 tis. životů a v roce 2018 snížit ve srovnání s vrcholem migrační krize v roce 2015 počet příchozích migrantů o 92 %. Komise v posledních letech usiluje o další zjednodušování pravidel pro čerpání rozpočtu EU, neboť jednodušší pravidla znamenají snadnější přístup k finančním prostředkům a méně chyb při řízení. Důraz na přidanou hodnotu EU je rovněž ústředním bodem návrhu, který Komise předložila pro dlouhodobý rozpočet na období 2021–2027. Návrh usiluje o stanovení jasnějších cílů a větší zaměření na výkonnost. Měl by vést ke snadnějšímu monitorování a měření výsledků a k jednoduššímu provádění případně potřebných změn. Tím by se měl dále zlepšit způsob plnění výdajové stránky rozpočtu EU. Cílem Komise jakožto správce rozpočtu EU je zajistit, aby po ukončení programu a provedení všech kontrol bylo zbytkové riziko pro rozpočet EU nižší než 2 %, což je úroveň, kterou EÚD považuje za významnou. Za tímto účelem Komise sleduje provádění rozpočtu EU na místě. Zjistí-li, že členské státy nebo koneční příjemci nakládají s penězi EU nesprávně, může v zájmu ochrany rozpočtu EU podniknout kroky k zpětnému získání finančních prostředků. Komise odhaduje, že po zohlednění oprav a prostředků získaných zpět činí zbytkové riziko chyb u rozpočtu EU za rok 2018 méně než 1 %. EÚD má i nadále hodnotit rozpočty EU a vydávat k nim stanoviska.

 

EU se stále nedohodla na VFR na období 2021–2027

  • EP je na vyjednávání připravený od listopadu 2018.

  • Členské státy by se měly narychlo dohodnout na vyjednávací pozici k dlouhodobému rozpočtu EU.

EP 10. 10. 2019 hlasoval o svém stanovisku pro vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu na léta 2021–2027. Poslanci tlačí na Radu, aby přijala jejich návrhy a dlouhodobý rozpočet tak mohl být včas připraven. Poslanci 10. 10. 2019 v rozpravě před nadcházejícím říjnovým summitem vyzvali Evropskou radu, aby se neprodleně zabývala budoucím dlouhodobým rozpočtem EU a zabránila tak přerušení financování programů EU v členských státech. Požadovali také včasné přijetí opatření souvisejících s naplňováním cílů Pařížské klimatické dohody. Poslanci odsoudili postoj britské vlády a její snahu zbavit se odpovědnosti za stav jednání o vystoupení VB z EU. Vyzvali také k hledání řešení, které by odvrátilo brexit bez dohody. EP je dle svého prohlášení připraven jednat již od listopadu 2018, kdy přijal svůj postoj zahrnující konkrétní návrhy financování jednotlivých programů i to, jak přepracovat systém vlastních zdrojů rozpočtu EU. Poslanci chtějí záložní plán, kdyby se jednání zadrhla. Komise by podle nich měla navrhnout nouzové řešení, které by chránilo příjemce peněz z evropského rozpočtu. V podstatě by šlo o prodloužení stávajícího dlouhodobého rozpočtu, pokud se nepodaří včas dosáhnout dohody mezi poslanci a ministry zemí EU. Komise předložila legislativní návrhy týkající se VFR na období 2021–2027 v květnu 2018 (více v příspěvku „EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027“, Institucionální záležitosti v květnu 2018). EP schválil svou vyjednávací pozici k budoucímu dlouhodobému rozpočtu EU v listopadu 2018. Poslanci tedy na jednání o konečné podobě VFR s Radou EU čekají téměř rok. VFR pokrývá většinou období 7 let. VFR stanovuje maximální úroveň výdajů – tzv. stropy – pro jednotlivé kategorie výdajů – tzv. okruhy. V současnosti platný dlouhodobý rozpočet EU pro období 2014–2020 byl schválen 2. 12. 2013. Přibližně 93 % prostředků směřuje zpět do členských států EU, regionů a obcí, k občanům, výzkumným pracovníkům, studentům, nevládním organizacím či podnikům. Před hlasováním Komise 9. 10. 2019 vyzvala před zasedáním Evropské rady hlavy států a předsedy vlád EU, aby jednáním poskytli politické pokyny a dali nový impuls, aby se do konce tohoto roku dosáhlo dohody o spravedlivém, vyváženém a moderním dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027. Příští VFR by měl odpovídat současným i budoucím výzvám tak, aby EU mohla naplnit očekávání občanů. Komise zveřejnila sdělení Čas přijmout rozhodnutí o finančním rámci Unie na období 2021–2027, ve kterém nastínila hlavní body, které mají vedoucí představitelé EU důkladně zvážit a jasně nasměrovat pro dosažení rychlé dohody. Patří mezi ně: celková výše finančních prostředků, která bude odpovídat společným prioritám EU; moderní rozpočet s náležitou rovnováhou mezi politickými opatřeními a silným důrazem na přidanou hodnotu EU; transparentnější přístup k financování rozpočtu EU a zavedení nových zdrojů příjmů na podporu priorit a ke snížení zátěže kladené na vnitrostátní příspěvky a větší soudržnost politik, jíž má být dosaženo úzkým propojením financování a politických priorit a posílením nástrojů na ochranu rozpočtu EU před nedostatky v oblasti právního státu. Strategická rozhodnutí o těchto prvcích by měla pomoci uspíšit probíhající jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu EU s cílem dosáhnout dohody před koncem roku, jak se vedoucí představitelé EU dohodli na zasedání v červnu 2019. Následně Evropská rada na zasedání konaném ve dnech 17.–18. 10. 2019 přijala závěry o VFR a příštím institucionálním cyklu. Ze závěrů vyplývá, že v návaznosti na prezentaci předsednictví si Evropská rada vyměnila názory na klíčové otázky související s příštím VFR, jako je celková úroveň tohoto rámce, objemy pro hlavní oblasti politiky, financování, včetně příjmů a oprav, jakož i podmíněnost a pobídky. S ohledem na toto jednání vyzvala předsednictví, aby před zasedáním Evropské rady v prosinci 2019 předložilo jednací osnovu s číselnými údaji.

 

Poslanci hodnotili období Junckerovy Komise

  • EP ocenil úsilí Junckerova týmu při řešení všech krizí během posledních 5 let.

  • Dle poslanců v oblasti životního prostředí a klimatických změn se mohlo udělat více.

EP 22. 10. 2019 zhodnotil při rozpravě práci a výsledky odcházející Komise. Z pléna EP zazněla i kritika, podle některých poslanců nebyla Komise pod vedením Jean-Claude Junckera dostatečně aktivní v boji proti klimatickým změnám. Část zákonodárců kritizovala odcházející Komisi za příliš váhavá opatření na ochranu oznamovatelů, a poslancům také vadilo nedostatečné řešení problémů v sociální oblasti. Většina lídrů poslaneckých klubů v EP šéfovi Komise poděkovala za jeho úsilí v oblasti vyrovnávání se s dopady hospodářské a migrační krize, za jeho přístup během jednání o vystoupení VB z EU, podobně pak i za zařazení sociálních opatření mezi priority Komise a za odklon od politiky úsporných opatření. Ocenili též jeho nekompromisnost v oblasti základních svobod a jeho boj proti daňovým únikům. Část poslanců též vyzdvihla snahy exekutivy EU v oblasti podpory investic, posílení jednotného trhu a zajištění bezpečných dodávek energie. Před poslance předstoupil se svým projevem Jean-Claude Juncker, který se zaměřil na dosažený pokrok v prioritních oblastech Komise, mezi které podle něj patří růst, zaměstnanost, investice, ale např. i snaha o nový impulz pro EU a větší zapojení občanů do fungování EU. Dle Junckera se Komise zaměřovala především na velké problémy a usilovala o snížení počtu nových legislativních návrhů. Odcházející předseda Komise vyjádřil zklamání nad tím, že se nepodařilo dokončit práci na vytvoření bankovní unie, která je podle něj klíčová pro zvládnutí budoucích krizí. Zároveň však vyjmenoval úspěchy v pracovně-právní oblasti, např. evropský pilíř sociálních práv a nová pravidla v oblasti vysílání pracovníků, která mají pomoci zvýšit důstojnost zaměstnanců. Jean-Claude Juncker mezi úspěchy Komise zařadil i posílení vztahů s africkými státy a 15 nových obchodních dohod. Největší úspěch je ale podle něj udržení míru v Evropě.

 

Komise hodnotila pokrok Bulharska a Rumunska v reformách

  • Komise pravidelně hodnotí pokrok Bulharska a Rumunska v řadě vymezených oblastí v souladu s rozhodnutím o zřízení mechanismu pro spolupráci a ověřování.

  • Zprávy obsahují posouzení a doporučení Komise určená bulharským a rumunským orgánům a jsou doplněny pracovním dokumentem útvarů Komise, který obsahuje podrobnou analýzu situace na základě stanovených referenčních hodnot.

Komise 22. 10. 2019 vydala zprávy hodnotící pokrok Bulharska a Rumunska v řadě stanovených oblastí v souladu s rozhodnutím o zřízení mechanismu pro spolupráci a ověřování. Při svém vstupu do EU v lednu 2007 potřebovalo Bulharsko i Rumunsko změny v oblastech reformy soudnictví a boje s korupcí a – v případě Bulharska – s organizovaným zločinem. Komise proto jako přechodné opatření vytvořila tzv. mechanismus pro spolupráci a ověřování (CVM) s cílem pomoci oběma zemím tyto nedostatky odstranit. Rozhodnutí pokračovat v hodnocení Bulharska a Rumunska i po přistoupení k EU odráží snahu zajistit, aby se v obou zemích vytvořily účinné správní a soudní systémy potřebné ke splnění závazků vyplývajících z členství v EU a k zajištění správného provádění práva, politik a programů EU. V prosinci 2006 přijala Komise příslušná rozhodnutí, na jejichž základě vznikl mimo jiné soubor kritérií (neboli referenčních hodnot) pro hodnocení dosaženého pokroku. Komise vydává zprávy o dosaženém pokroku pravidelně a svou první zprávu zveřejnila v červnu 2007. Zprávy obsahují posouzení a doporučení Komise určená bulharským a rumunským orgánům a jsou doplněny pracovním dokumentem útvarů Komise, který obsahuje podrobnou analýzu situace na základě stanovených referenčních hodnot. Jednotlivé zprávy Komise, jejich metodika a závěry jsou následně projednány Radou a doposud byly vždy potvrzeny v jejích závěrech. Referenční hodnoty pro Rumunsko se týkají efektivnosti a transparentnosti soudnictví, integrity a boje proti korupci na všech úrovních klíčových institucí a prevence korupce. Referenční hodnoty pro Bulharsko se týkají nezávislosti, profesionality a účinnosti soudnictví, boje proti korupci a opatření proti organizované trestné činnosti. Zpráva týkající se Bulharska se zabývá pokrokem dosaženým v roce 2018 při plnění konečných 17 doporučení vydaných Komisí ve zprávě z ledna 2017. Pozitivně konstatuje, že Bulharsko důsledně pracovalo na provádění těchto doporučení. Komise se domnívá, že pokrok, kterého Bulharsko dosáhlo v rámci CVM, je dostačující ke splnění závazků Bulharska přijatých v době jeho přistoupení k EU. Od poslední zprávy v listopadu 2018 zaznamenala Komise v Bulharsku konsolidaci právního a institucionálního rámce zavedeného v předchozích letech. Kromě závazku provádět reformy v oblasti boje proti korupci Komise bere na vědomí zejména závazek bulharské vlády zavést postupy týkající se odpovědnosti generálního prokurátora, včetně zajištění nezávislosti soudnictví v souladu doporučeními Benátské komise. Komise rovněž bere na vědomí závazek bulharských orgánů přijmout právní předpisy, které mají zrušit ustanovení zákona o soudním systému vyžadující automatické pozastavení výkonu funkce soudců v případě trestního vyšetřování. Zpráva věnující se Rumunsku hodnotí situaci od listopadu 2018. Konstatuje, že od poslední zprávy musela Komise rumunské orgány mnohokrát upozornit na obavy týkající se právního státu zejména v souvislosti s vývojem soudních reforem a bojem proti korupci. Při každé z těchto příležitostí Komise potvrdila ustoupení od pokroku dosaženého v předchozích letech a tento vývoj je zdrojem velkých obav. Komise je přesvědčena, že Rumunsko by mohlo dát nový impuls k plnění cílů CVM. Komise má nadále sledovat vývoj prostřednictvím CVM. Vývoj situace v prvních měsících roku 2019 byl pro Komisi zdrojem velkého znepokojení. V důsledku toho musela Komise v květnu 2019 informovat rumunské orgány, že pokud nebudou učiněna nezbytná zlepšení nebo pokud nebudou přijata další negativní opatření, podnikne Komise kroky v rámci právního státu nad rámec parametrů CVM. Ze zprávy také vyplývá, že klíčové instituce Rumunska musí společně prokázat silný závazek k nezávislosti soudnictví a boji proti korupci a zajistit účinnost vnitrostátních záruk a kontrol a vyvážení.

 

Rozvojová spolupráce má u občanů EU podporu

  • Občané EU nadále podporují rozvojovou spolupráci např. s Afrikou.

  • Rozvojová spolupráce patří mezi nejpozitivněji vnímané politiky EU.

Komise 23. 10. 2019 vydala průzkum Eurobarometru o rozvojové spolupráci EU, ze kterého vyplývá, že mezi občany EU panuje ohledně významu mezinárodní spolupráce a rozvoje široká shoda. Téměř 9 z 10 občanů EU uvedlo, že rozvojová spolupráce je důležitá pro podporu obyvatel v rozvojových zemích. Výsledky potvrzují trend pozorovaný v posledních letech. Rozvojová spolupráce tak patří mezi nejpozitivněji vnímané politiky EU. Podle 3 ze 4 občanů EU by měla EU posílit své partnerství s Afrikou a navýšit finanční investice s cílem vytvořit pracovní místa a zajistit udržitelný rozvoj na obou kontinentech. Evropští občané kromě toho podporují úsilí EU o zvýšení soukromých investic do rozvojové spolupráce: 3 ze 4 Evropanů se domnívají, že soukromý sektor má hrát v mezinárodním rozvoji významnější úlohu. Dle výsledků občané EU podporují úsilí o dosažení společné globální rozvojové agendy v rámci cílů udržitelného rozvoje. V odpovědích na otázku ohledně hlavních výzev pro rozvojovou spolupráci uváděli jako prioritu klíčové cíle udržitelného rozvoje v tomto pořadí: vzdělávání, mír a bezpečnost, voda a hygienická zařízení, zdraví, potravinové zabezpečení a zemědělství, hospodářský růst a zaměstnanost a lidská práva. Více než 7 z 10 občanů EU uvedlo, že finanční pomoc je účinným způsobem řešení nelegální migrace. Stejně velký podíl pak souhlasí s tím, že poskytování finanční pomoci rozvojovým zemím přispívá ke snižování nerovností v těchto zemích. Stejný počet respondentů se také domnívá, že poskytování finanční pomoci rozvojovým zemím je účinným způsobem, jak posílit vliv EU ve světě.

 

Rada odmítá přijmout změny EP v rozpočtu na rok 2020

  • Rada a EP se nedohodly na rozpočtu na rok 2020, vyjednávání bude pokračovat v listopadu 2019.

  • Ústředními body společných priorit jsou tvorba pracovních míst a boj proti změně klimatu, řešení důležitých oblastí bezpečnosti a migrace a zaměření se zejména na mladé lidi.

Rada 23. 10. 2019 informovala EP, že nemůže přijmout všechny navrhované změny týkající se rozpočtu EU na rok 2020, které EP přijal na plenárním zasedání. Ve svém návrhu rozpočtu na rok 2020 z června 2019 Komise navrhla stanovit celkový objem prostředků na závazky ve výši 168,3 mld. € a prostředků na platby ve výši 153,6 mld. € (více v příspěvku „Komise předložila návrh rozpočtu na rok 2020“, Institucionální záležitosti v červnu 2019). Postoj Rady přijatý v září 2019 stanovuje celkové závazky ve výši 166,8 mld. € a celkové platby ve výši 153,1 mld. €, což je o 1,5 mld. €, respektive o 0,5 mld. € méně ve srovnání s návrhem Komise (více v příspěvku „Důraz na růst, inovace, bezpečnost a migraci v rozpočtu na rok 2020“, Institucionální záležitosti v září 2019). V porovnání s rozpočtem přijatým v roce 2019 však postoj Rady stále představuje nárůst o 0,6 % u prostředků na závazky a o 3,3 % u prostředků na platby. EP požaduje navýšení celkových závazků na 171,0 mld. € a celkových plateb na 159,1 mld. €. Tento postoj překračuje stropy stanovené VFR na období 2014–2020. EP 23. 10. 2019 schválil svou vyjednávací pozici k rozpočtu EU na rok 2020. Podle poslanců se musí stát „spolehlivým výchozím bodem pro spuštění nové generace programů a politik EU”. EP v usnesení, které plénum schválilo poměrem hlasů 529:130:43, uvedl, že rozpočet EU na rok 2020 je pro EU poslední příležitostí, aby se přiblížila ke splnění politických závazků stanovených na roky 2013–2020 včetně plnění cíle EU v oblasti klimatu, uvádí EP. Tento rozpočet by měl zároveň předznamenat priority dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2021–2027. EP ve srovnání s původním návrhem Komise požaduje zvýšení plánovaných výdajů na ochranu klimatu o 2 mld. €. Poslanci také požadují navýšení prostředků pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (Youth Employment Initiative, YEI) o 363 mil. € a na mobilitu v rámci programu Erasmus + o 123 mil. €. Více financí by se podle poslanců mělo vynaložit i na podporu SME, digitalizaci, opatření v oblasti migrace a zahraniční politiku EU –  včetně rozvojové a humanitární pomoci. Rozpočet předložený EP počítá se závazky ve výši 171 mld. €, což představuje nárůst přibližně o 2,7 mld. € v porovnání s původním návrhem Komise. Jedná se o sumu, ke které se EU zavazuje na příští rok, avšak realizace samotných investic může probíhat i v dalších letech, protože financování mnoha projektů a programů je víceleté. Dohodovací výbor má zasedat ve dnech 4.–15. 11. 2019. Dne 15. 11. 2019 se uskuteční zasedání Rady a jeho cílem bude poskytnout předsednictví pokyny pro jednání s EP. Pokud nebude do konce dohodovacího období, tedy do 18. 11. 2019, dosaženo dohody, musí Komise předložit nový návrh rozpočtu na rok 2020.

 

Brexit v říjnu 2019 nebude

  • Odchod VB by se měl odložit do konce ledna 2020.

  • Britové se dohodli se zástupci EU na dohodě, kterou však neschválili.

Evropská rada 29. 10. 2018 přijala rozhodnutí o prodloužení lhůty podle článku 50, lhůta se má prodlužit do 31. 1. 2020 s cílem poskytnout více času pro ratifikaci dohody o vystoupení VB. Nicméně pokud odchodovou dohodu ratifikují obě strany, může VB vystoupit i dříve, a to ke dni 1. 12. 2019 nebo 1. 1. 2020. Do té doby má VB zůstat členským státem se všemi právy a povinnostmi stanovenými ve Smlouvách a v právu EU. Rozhodnutí přijala Evropská rada jednomyslně s použitím písemného postupu, se souhlasem VB. Tento souhlas byl vyjádřen v dopise, který předseda vlády Boris Johnson zaslal předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. K odložení brexitu došlo i přesto, že Komise 17. 10. 2019 doporučila Evropské radě, aby potvrdila dohodu dosaženou na úrovni vyjednavačů o dohodě o vystoupení včetně revidovaného protokolu o Irsku / Severním Irsku a schválila revidované politické prohlášení o rámci budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. Komise rovněž doporučila, aby EP vyslovil s touto dohodou souhlas. Dohodu dojednal vyjednavač EU s vládou VB. Tuto novou verzi dohody pozitivně zhodnotilo Irsko. Dohodu pozitivně zhodnotila také Komise. Klíčovou změnou oproti předchozí verzi dohody je souhlas premiéra Johnsona s celními kontrolami na místech vstupu do Severního Irska. Tento kompromis měl umožnit vyhnout se hraničním kontrolám mezi Irskem a Severním Irskem a zajistí integritu jednotného trhu.

 

Další články v rubrice

Doprava v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019

Vnitřní trh v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019