Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019

Komise monitoruje kulturní potenciál evropských měst, Rada přijala nová pravidla pro clearingové instituce, Komise připravuje nový program přeshraniční mobility evropských umělců

  • Kulturní a kreativní města více prosperují

  • Rada schválila pravidla, podle kterých by se měl řídit dohled nad unijními i mimounijními clearingovými institucemi
  • EU testuje nový program na podporu mobility umělců a kulturních pracovníků financovaný z rozpočtu EU

 

Krátce…

 

Komise monitoruje kulturní potenciál evropských měst

  • Do nového monitoru bylo doplněno 22 evropských měst ze 14 členských států; celkem jich je nyní 190.

  • Monitor by měl být aktualizován každé 2 roky. 

Komise 8. 10. 2019 zveřejnila 2. Monitor kulturních a kreativních měst. Jedná se o nástroj, jehož cílem je porovnat a posílit tvůrčí a kulturní potenciál evropských měst a má zásadní vliv na podporu hospodářského růstu a sociální soudržnost. Po úspěchu prvního vydání v roce 2017 přináší to letošní aktualizovaný portrét kulturního a kreativního bohatství. Bylo do něj zařazeno 190 měst ze 30 zemí, včetně Norska a Švýcarska. Monitor sestavilo Společné výzkumné středisko – útvar Komise pro vědu a znalosti. Jeho součástí je i zdokonalený on-line nástroj, který má umožnit městům přidávat své vlastní údaje v zájmu většího záběru a podrobnějšího srovnávání. Paříž (Francie), Kodaň (Dánsko), Florencie (Itálie) a Lund (Švédsko) zaujímají v příslušných skupinách obyvatelstva nejvyšší místo, přičemž Lund je oproti vydání z roku 2017 mezi ostatními městy „nováčkem“. Zaměstnanost v kulturních a tvůrčích odvětvích rostla zejména ve městech na severu a východě Evropy, s průměrným ročním nárůstem přibližně o 12 % v Budapešti (Maďarsko), Tallinnu (Estonsko), Vilniusu (Litva), Krakově a Vratislavi (Polsko) a Tartu (Estonsko). Výsledky makroregionálních strategií ukazují, že nejlépe si vede severní Evropa. Západní Evropa je v čele „kulturní dynamiky“, po ní těsně následují severní a jižní Evropa. Západní Evropa je rovněž nejúspěšnější v „kreativní ekonomice“ a dohání ji severní Evropa. Nejlepší dynamiku tvorby pracovních míst vykazovala v průměru severoevropská a východoevropská města. Budoucí fondy politiky soudržnosti EU by mohly dále podpořit socioekonomickou konvergenci a územní soudržnost tím, že se zaměří na kreativní pracovní místa a inovace, dopravní spojení a správu – oblasti, kde přetrvávají největší rozdíly. Nejlepší kulturní a kreativní města více prosperují. Dle EU existuje pozitivní a významná spojitost mezi hodnotami indexu kulturních a kreativních měst a výší příjmů měst. První vydání Monitoru kulturních a kreativních měst inspirovalo orgány místní správy v celé EU. Například Madridu pomohly informace obsažené v monitoru zjistit, na která kulturní a tvůrčí aktiva (památky, muzea, kina, divadla a umělecké galerie) se má tato španělská metropole zaměřit ve své strategii budování značky, aby si vylepšila pořadí v mezinárodním hodnocení. Výsledkem bylo zveřejnění nového letáku „Madrid – fakta a čísla 2018“ propagujícího bohatou kulturní činnost tohoto města. Maďarskému Győru zase monitor pomohl analyzovat budoucí investiční potřeby a poskytl mu poznatky, které podpořily rozhodnutí města přijmout strategii pro kulturní a kreativní ekonomiku. Ve strategii jsou stanovena hlavní opatření, která se budou realizovat, např. kreativní prostor pro umělce a projekt inkubačního centra. Švédské město Umeå využilo nástroj ke zvýšení povědomí místních partnerů o tom, jakou úlohu hrají investice do kultury při podpoře udržitelného růstu. Monitor kulturních a kreativních měst poprvé vydaný v červenci 2017 využívá kvantitativní a kvalitativní data pro měření kulturního a tvůrčího potenciálu měst. Kvantitativní informace monitoru jsou zachyceny v 29 jednotlivých ukazatelích týkajících se 9 dimenzí politiky, které odrážejí 3 hlavní aspekty kulturní a socioekonomické životaschopnosti města: kulturní dynamika, kreativní ekonomika, příznivost prostředí. Ve vydání z roku 2019 bylo doplněno 22 evropských měst ze 14 členských států; celkem jich je nyní 190; byly použity nové zdroje webových dat (OpenStreetMap), aby bylo možno lépe porozumět kulturní dynamice Evropy. Monitor podporuje politiku EU v oblasti kultury: byl základem pro posouzení hospodářského dopadu u „Nové evropské agendy pro kulturu“ z roku 2018 a je jedním z opatření, jež jsou součástí „evropského akčního rámce pro kulturní dědictví“, které má pomoci zajistit, aby měl Evropský rok kulturního dědictví 2018 trvalý dopad. Monitor by měl být aktualizován každé 2 roky. 

 

Rada přijala nová pravidla pro clearingové instituce

  • Cílem reformy je dohled nad ústředními protistranami posílit, aby se zohlednila narůstající velikost, složitost a přeshraniční dimenze clearingu v EU.

  • V případě brexitu se 3 ústřední protistrany se sídlem ve VB fakticky stanou ústředními protistranami ze třetí země.

Rada 15. 10. 2019 přijala revidovaná pravidla pro clearingové instituce na jednotném trhu. Nový rámec by měl stanovit, jak by měl v budoucnu vypadat dohled nad unijními i mimounijními clearingovými institucemi, a to zejména se zřetelem k dopadu brexitu na evropský finanční systém. Prováděn má být prostřednictvím revize nařízení č. 600/2014 o infrastruktuře evropských trhů (EMIR). Clearingové instituce (ústřední protistrany) mají usnadňovat provádění transakcí s cennými papíry a deriváty tím, že centralizují a standardizují veškeré kroky vedoucí k platbě. Vstupem mezi prodávajícího a kupujícího na sebe rovněž přebírají riziko protistrany a poskytují tak záruky, že danou transakci lze dokončit. V současnosti je v EU povoleno 16 ústředních protistran. Dalších 33 ústředních protistran ze třetích zemí je uznáno na základě ustanovení EMIR týkajících se rovnocennosti, což jim umožňuje poskytovat služby v EU. V případě brexitu se 3 ústřední protistrany se sídlem ve VB fakticky stanou ústředními protistranami ze třetí země. Cílem reformy je dohled nad ústředními protistranami posílit, aby se zohlednila narůstající velikost, složitost a přeshraniční dimenze clearingu v EU. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy bude disponovat systémem soustřeďujícím odborné znalosti v oblasti dohledu nad ústředními protistranami a zajišťujícím užší spolupráci mezi orgány dohledu a centrálními bankami odpovědnými za měny v EU. Po podpisu nařízení by měl být akt 12. 12. 2019 vyhlášen v Úředním věstníku a v platnost má vstoupit o 20 dní později.

 

Komise připravuje nový program přeshraniční mobility evropských umělců

  • Komise chce podpořit inovace a konkurenceschopnost v kulturních a kreativních odvětvích v EU.

  • Program má pomáhat umělcům a profesionálům v kultuře získat pracovní zkušenosti v zahraničí a navázat nová partnerství s umělci z jiných zemí.

  • I-Portunus je krátkodobý pilotní projekt vybraný a financovaný z unijního programu Kreativní Evropa, který podporuje evropská kulturní a audiovizuální odvětví.

Komise 24. 10. 2019 představila a otestovala nový program na podporu mobility umělců a kulturních pracovníků. Testování proběhlo pilotním projektem i-Portunus, který je financován z unijního programu Kreativní Evropa a který vzešel z Nové evropské agendy pro kulturu přijaté v roce 2018 (více v příspěvku „EU chce zlepšit všechny úroveň vzdělání“, Výchova, vzdělání a mládež v květnu 2018). Pilotní projekt byl zahájen v lednu a potrvá do února 2020, kdy má konsorcium předložit vyhodnocení projektu a politická doporučení. Díky finančním prostředkům projektu ve výši 1 mil. € pro rok 2019 dostalo 343 umělců a profesionálů v kultuře z oblasti scénických umění a výtvarného umění ze 36 zemí možnost vycestovat na 15–85 dní na pracovní stáž do zahraničí. Úspěšní žadatelé o podporu z projektu i-Portunus museli v žádosti představit konkrétní a jasně definovaný cíl, jako je navázání mezinárodní spolupráce či zapojení se do tvůrčí rezidence nebo profesního rozvoje v cílové zemi. V období duben–září 2019 se do projektu přihlásilo více než 3,2 tis. zájemců z řad umělců a kulturních pracovníků. Zpětná vazba od účastníků a kulturních odvětví je velmi pozitivní. Projekt oslovil zejména mladé a začínající umělce. V roce 2020 hodlá Komise vynaložit dalších 1,5 mil. € na 2 podobné pilotní projekty. Výsledky a doporučení ze všech těchto pilotních projektů pak budou použity k vymezení trvalé akce navržené pro příští program Kreativní Evropa (2021–2027). V květnu 2018 zveřejnila Komise sdělení Nová evropská agenda pro kulturu, ve kterém představila cíle spolupráce na úrovni EU a navrhla 25 prioritních činností. Jednou z nich je podpora mobility pracovníků v kulturním a kreativním odvětví. Program přeshraniční mobility pro profesionály v uměleckých a kreativních odvětvích byl zahrnut také do pracovního programu Kreativní Evropa na rok 2018 a měl otestovat nový rámec financování, který má být v letech 2019–2020 posílen a který má po roce 2020 tvořit pevnou součást budoucího programu Kreativní Evropa.

Další články v rubrice

Doprava v říjnu 2019

Euroskop, 08.11.2019