Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v prosinci 2019

Euroskop, 10.01.2020

Rady přijala závěry o stanovisku Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU, Komise předložila podzimní balík k evropskému semestru,

  • Rada se vyjádřila k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU

  • Komise poprvé v rámci svého mandátu zahájila nové kolo evropského semestru

 

Krátce…

 

Rady přijala závěry o stanovisku Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU

  • Bosna a Hercegovina v současné době dostatečně neplní kodaňská politická kritéria, a musí věnovat značné úsilí posílení svých institucí s cílem zaručit demokracii, právní stát, lidská práva a dodržování a ochranu menšin.

  • Bosna a Hercegovina musí vyvinout větší úsilí, zejména s ohledem na provádění 14 klíčových priorit stanovených ve stanovisku Komise

Rada 10. 12. 2019 přijala závěry o stanovisku Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU. Stanovisko, které Komise vydala v květnu 2019, obsahuje komplexní plán reforem, který má tuto zemi vést a podporovat ji na cestě směřující k integraci do EU. Rada ve svých závěrech stanovisko Komise uvítala a naléhavě vyzvala výkonné a zákonodárné orgány na všech úrovních státní správy, aby začaly řešit klíčové priority, které jsou v něm uvedeny, a to v souladu s legitimním požadavkem občanů Bosny a Hercegoviny, kterým je pokrok na cestě k EU. Rada uznala, že Bosna a Hercegovina v současné době dostatečně neplní kodaňská politická kritéria, a musí věnovat značné úsilí posílení svých institucí s cílem zaručit demokracii, právní stát, lidská práva a dodržování a ochranu menšin. Pokud jde o hospodářská kritéria, Bosna a Hercegovina dosáhla určitého stupně makroekonomické stability, zatímco je stále v počátečním stadiu vytváření fungujícího tržního hospodářství a stává se konkurenceschopným na společném trhu. Je třeba zlepšit výsledky Bosny a Hercegoviny při plnění jejích závazků podle dohody o stabilizaci a přidružení. Bosna a Hercegovina je celkově v počátečním stádiu, pokud jde o úroveň připravenosti převzít závazky vyplývající z členství v EU, a musí výrazně zintenzivnit proces sbližování s acquis EU a provádění a vymáhání souvisejících právních předpisů. Bosna a Hercegovina musí vyvinout větší úsilí, zejména s ohledem na provádění 14 klíčových priorit stanovených ve stanovisku Komise. Tyto klíčové priority se zaměřením na oblasti demokracie a funkčnosti státu, právního státu, základních práv a reformy veřejné správy musí být splněny. 

 

Komise předložila podzimní balík k evropskému semestru

  • Komise ve své strategii pro udržitelný růst stanovila priority, které by členské státy měly zohlednit ve svých vnitrostátních politikách a strategiích obsažených v programech stability či konvergenčních programech a národních programech reforem, jež budou předkládat v roce 2020.

  • Změna klimatu, digitalizace a demografické změny EU podle Komise nutí přizpůsobit hospodářskou politiku, aby zůstala na světové scéně konkurenceschopná.

Komise 17. 12. 2019 poprvé v rámci svého mandátu zahájila nové kolo evropského semestru. Předložená strategie pro udržitelný růst realizuje vizi stanovenou v politických směrech předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Stanoví strategii hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti pro EU, která do předního zájmu při tvorbě hospodářské politiky EU staví udržitelnost a sociální začlenění v souladu s prioritami zakotvenými v Zelené dohodě pro Evropu, nové růstové strategii Komise. Jejím cílem je zajistit, aby se EU zůstala pokročilým systémem sociálního zabezpečení, stala se prvním klimaticky neutrálním kontinentem a byla centrem inovací a konkurenceschopného podnikání. Roční strategie pro udržitelný růst zahrnuje 4 propojené a vzájemně se doplňující pilíře k řešení dlouhodobých výzev, které by měly být vodítkem pro strukturální reformy, politiky zaměstnanosti, investice a odpovědné fiskální politiky ve všech členských státech s cílem zajistit ekonomiku, která přinese prospěch lidem i planetě. Jedná se o tyto pilíře: (1) environmentální udržitelnost; (2) zvyšování produktivity; (3) spravedlnost a (4) makroekonomickou stabilitu. Evropský semestr má klást větší důraz na udržitelnost životního prostředí. Za tímto účelem má poskytnout členským státům konkrétní pokyny, kde jsou strukturální reformy a investice do udržitelného hospodářského modelu nejvíce zapotřebí. Komise vyzvala Evropskou radu, aby předloženou strategii pro udržitelný růst schválila. Komise ve své strategii pro udržitelný růst stanovila priority, které by členské státy měly zohlednit ve svých vnitrostátních politikách a strategiích obsažených v programech stability či konvergenčních programech a národních programech reforem, jež budou předkládat v příštím roce. Na tomto základě Komise navrhne doporučení pro jednotlivé země v rámci jarního balíku evropského semestru. Doporučení pro jednotlivé země budou přijata členskými státy v Radě. Za jejich obsah a provádění tedy nesou konečnou odpovědnost členské státy. Komise přijala i další zprávy: (1) Doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny vyzývá členské státy eurozóny, aby přijaly opatření k dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění. Vyzývá rovněž k přijetí diferencovaných fiskálních politik a k jejich další koordinaci v rámci euroskupiny v případě zhoršujícího se výhledu. Doporučení dále pobízí k dalšímu prohlubování HMU, k čemuž by mělo přispět zejména dokončení bankovní unie a CMU. Dohromady mají tato opatření pomoci řešit problematické oblasti, se kterými se eurozóna musí potýkat jako celek. (2) Zpráva mechanismu varování sloužící jako nástroj pro kontrolu makroekonomické nerovnováhy doporučuje, aby 13 členských států podstoupilo v roce 2020 přezkum, který určí a posoudí závažnost případné makroekonomické nerovnováhy. (3) Návrh společné zprávy o zaměstnanosti analyzuje zaměstnanost a sociální situaci v EU. V současné době pracuje v EU 241,5 mil. lidí, nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni (6,3 %). Problémem však zůstává nerovnost mezi muži a ženami a nerovnost v odměňování. Některé skupiny, zejména děti a osoby se zdravotním postižením, jsou stále vystaveny vysokému riziku chudoby nebo sociálního vyloučení a v některých členských státech představuje vážný problém nezaměstnanost mladých lidí. (4) Cílem zprávy o výkonnosti jednotného trhu je posoudit dosažené výsledky jednotného trhu. Byla začleněna do cyklu evropského semestru poprvé, aby byl zdůrazněn význam provádění reforem, které usnadňují hladké fungování jednotného trhu. Ze zprávy vyplývá, že trhy se zbožím vykazují vysokou míru integrace, kdežto u trhů se službami existuje největší potenciál k další integraci. Významného pokroku bylo rovněž dosaženo v integraci trhů s energií, je však třeba zlepšit přeshraniční obchod s energií a hospodářskou soutěž na těchto trzích. (5) Druhá výroční monitorovací zpráva o provádění programu na podporu strukturálních reforem z roku 2018 ukazuje, že program může přispět k úsilí orgánů členských států identifikovat a překonat strukturální nedostatky v koncepci a provádění reforem. V roce 2018 bylo k financování z programu vybráno 146 žádostí z 24 členských států. 93 % z nich přímo souvisí se strategickými prioritami EU v oblastech, jako je zlepšení fungování a efektivity veřejných správ, modernizace správy veřejných financí, reforma daňových správ a rozvoj digitální ekonomiky.

Další články v rubrice

Doprava v prosinci 2019

Euroskop, 10.01.2020

Vnitřní trh v prosinci 2019

Euroskop, 10.01.2020

Zemědělství v prosinci 2019

Euroskop, 10.01.2020