Vnitřní trh v lednu 2020

10.02.2020
Euroskop

EU zveřejnila financování plánované ekologické transformace, Komise představila nová opatření v oblasti sítí 5G, Komise představila metodu přidělování podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci, Poslanci požadují univerzální nabíječky pro mobilní telefony

  • Komise představila cestu, jak chce získat prostředky na cíle Zelené dohody pro Evropu

  • Komise chce podporovat zavádění sítí 5G

  • Komise uvedla kritéria, jak lze čerpat prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci

  • Nově by měly být nabíječky na mobilní zařízení jednotné

EU zveřejnila financování plánované ekologické transformace

  • Komise předložila investiční plán Zelené dohody pro Evropu.

  • EU je odhodlána stát se do roku 2050 prvním uskupením zemí na světě, které bude klimaticky neutrální.

  • EU má dosáhnout investic ve výši nejméně 1 bil. €.

  • Na procesu transformace se budou muset podílet všechny členské státy, regiony a odvětví.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Investiční plán pro udržitelnou Evropu Investiční plán Zelené dohody pro Evropy (KOM(2020)21)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (KOM(2020)22)

  • Komise 14. 1. 2020 předložila investiční plán Zelené dohody pro Evropu – investiční plán pro udržitelnou Evropu – který má mobilizovat veřejné investice a pomoci získat soukromé finanční prostředky. Využity by měly finanční nástroje EU – zejména fond InvestEU.

Pozadí

V prosinci 2019 předložila Komise Zelenou dohodu pro Evropu, díky níž se má EU do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním uskupením na světě (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena“, Životní prostředí v prosinci 2019). Přechod EU na udržitelnou ekonomiku si pravděpodobně vyžádá značné investice ve všech odvětvích: k dosažení stávajících klimatických a energetických cílů do roku 2030 mají být zapotřebí další investice ve výši 260 mld. €.

K tomu, aby EU dosáhla svých cílů, budou zapotřebí značné investice jak veřejného sektoru na úrovni EU a jednotlivých států, tak i sektoru soukromého. Využity k tomu mají být finanční nástroje EU, zejména fond InvestEU (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018, v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019 a v příspěvku „EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic“, Institucionální záležitosti v únoru 2019). EU by měla dosáhnout investic ve výši nejméně 1 bil. €.

Na procesu transformace se budou muset podílet všechny členské státy, regiony a odvětví, pro některé z nich to však bude představovat větší výzvu než pro jiné. To se projeví obzvláště v určitých regionech, které budou muset projít hlubokou hospodářskou a sociální proměnou.

Klíčové a sporné body

Cílem investičního plánu Zelené dohody pro Evropu je mobilizovat finanční prostředky EU a vytvořit podpůrný rámec, který usnadní a podnítí veřejné i soukromé investice nutné pro přechod ke klimaticky neutrálnímu, ekologickému, konkurenceschopnému a inkluzivnímu hospodářství. Plán doplňuje další iniciativy vyhlášené v rámci Zelené dohody a má 3 rozměry:

  1. Financování: v příštím desetiletí Komise plánuje mobilizovat udržitelné investice v hodnotě nejméně 1 bil. €. Výdaje na opatření v oblasti klimatu a životního prostředí mají tvořit větší část rozpočtu EU než kdykoli předtím, což má přilákat financování ze soukromých zdrojů. Klíčovou úlohu při tom má hrát EIB.
  2. Příznivé podmínky: Komise chce vytvořit pobídky s cílem získat a přesměrovat veřejné i soukromé investice. EU poskytne investorům příslušné nástroje díky tomu, že postaví udržitelné financování do centra finančního systému. Chce také usnadňovat udržitelné investice veřejných orgánů tím, že bude podporovat ekologické sestavování rozpočtu a zadávání veřejných zakázek a navrhovat způsoby, jak zjednodušit schvalování státní podpory pro regiony v rámci spravedlivé transformace.
  3. Praktická podpora: Komise má veřejné orgány i předkladatele projektů podporovat při plánování, přípravě a realizaci udržitelných projektů.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci je nástroj, jehož účelem je zajistit, aby přechod ke klimaticky neutrální ekonomice probíhal spravedlivě a nikdo nebyl opomenut. Mechanismus má nabídnout cílenou podporu v nejvíce dotčených regionech, kde má v letech 2021–2027 mobilizovat nejméně 100 mld. € s cílem zmírnit socioekonomické dopady transformace. Měl by pomoci vytvořit nezbytné investice na pomoc pracovníkům a komunitám, které jsou závislé na produkci a používání fosilních paliv. Mechanismus má doplnit příspěvek poskytovaný z rozpočtu EU prostřednictvím všech nástrojů, které přímo souvisejí s transformací.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci mají tvořit 3 hlavní zdroje financování:

  1. Fond pro spravedlivou transformaci, který by měl obdržet ještě 7,5 mld. € nad rámec toho, co Komise navrhla pro příští VFR. Aby mohly členské státy tento fond využívat, budou muset v dialogu s Komisí prostřednictvím zvláštních územních plánů spravedlivé transformace určit způsobilá území. Dále se budou muset zavázat k tomu, že k prostředkům z Fondu pro spravedlivou transformaci poskytnou stejnou částku z ERDF a ESF plus a dodají další vnitrostátní zdroje. Celkově by se tak měly zajistit finanční prostředky ve výši 30 – 50 mld. €, které pak mají zmobilizovat ještě více investic. Fond má především poskytovat granty regionům. Měl by např. pomáhat pracovníkům při rozvoji dovedností a schopností, které uplatní na trhu práce v budoucnosti, a podporovat malé a střední podniky, začínající podniky a podnikatelské inkubátory, aby v těchto regionech vytvářely nové ekonomické příležitosti. Podpořit by měl rovněž investice do přechodu na čistou energii, např. investice do energetické účinnosti.
  2. Zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci programu InvestEU, který má mobilizovat investice ve výši až 45 mld. €. Jeho cílem je přilákat soukromé investice (mimo jiné do udržitelné energie a dopravy) ve prospěch těchto regionů a pomáhat jejich ekonomikám při hledání nových zdrojů růstu.
  3. Úvěrový nástroj pro veřejný sektor, který má být zřízen ve spolupráci s EIB a zajištěn rozpočtem EU a který by měl mobilizovat investice ve výši 25 – 30 mld. €. Měl by se využívat pro poskytování úvěrů veřejnému sektoru, např. na investice do dálkového vytápění a renovace budov. Jeho zřízení má Komise navrhnout v březnu 2020.

Smyslem mechanismu pro spravedlivou transformaci není jen financování. Komise má s využitím platformy pro spravedlivou transformaci poskytovat technickou pomoc členským státům i investorům a měla by zajistit zapojení příslušných komunit, místních orgánů, sociálních partnerů a nevládních organizací.

Investiční plán Zelené dohody pro Evropu bude moc být úspěšný jen tehdy, pokud se do něj zapojí všichni relevantní aktéři. Dle Komise je nezbytné, aby členské státy a EP během jednání o nadcházejícím VFR zachovaly vysoké ambice, které návrh Komise obsahuje. Pro Komisi je také důležité rychlé přijetí návrhu nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude sledovat a hodnotit pokrok, jehož bylo v oblasti transformace dosaženo. V rámci této činnosti plánuje každý rok uspořádat summit o udržitelném investování, kterého se budou účastnit všechny zainteresované subjekty. Komise vyzývá investory k tomu, aby v plné míře využívali příznivých regulatorních podmínek a stále se zvyšující potřeby udržitelných investic, a úřady k tomu, aby takové investice aktivně identifikovaly a propagovaly.

Odkazy

Komise představila nová opatření v oblasti sítí 5G

  • Komise chce zmírnit hlavní kybernetická bezpečnostní rizika sítí 5G.

  • Společný soubor opatření má být důležitým krokem při vylepšování ochrany kritické infrastruktury.

  • EU chce poskytovat členským státům, telekomunikačním operátorům a uživatelům nástroje, s jejichž pomocí budou budovat a chránit evropskou infrastrukturu s nejvyššími bezpečnostními standardy.

  • Sítě 5G umožňují nové digitální služby a budou při rozvoji digitální ekonomiky a společnosti hrát klíčovou úlohu.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Secure 5G deployment in the EU – Implementing the EU toolbox (COM(2020)50)

  • Komise 29. 1. 2020 přijala sdělení týkající se 5G sítí a potvrdila soubor společných zmírňujících opatření, na nichž se dohodly členské státy EU. Opatření mají reagovat na bezpečnostní rizika, která souvisejí s nástupem sítí 5G – páté generace mobilních sítí. Přijatým sdělením vyzývá k tomu, aby byla klíčová opatření provedena do 30. 4. 2020.

Pozadí

Na podporu zavádění a využívání sítí 5G předložila Komise v září 2016 „Akční plán 5G pro Evropu“. Pokud jde o komerční zavádění služeb 5G, je EU jedním z nejvyspělejších regionů světa. Do sítí 5G zde byla investována 1 mld. € eur včetně 300 mil. € finančních prostředků z EU. Očekává se, že do konce roku 2020 budou první služby 5G dostupné ve 138 evropských městech.

Komise v březnu 2019 poté, co ji k tomu Evropská rada vyzvala, přijala doporučení o kybernetické bezpečnosti sítí 5G, v němž vyzvala členské státy, aby dokončily vnitrostátní posouzení rizik, přezkoumaly svá opatření a spolupracovaly na koordinovaném posouzení rizik a na společném souboru zmírňujících opatření. Členské státy vypracovaly svá vnitrostátní posouzení rizik a výsledky předaly Komisi a Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost. V říjnu 2019 zveřejnila skupina pro spolupráci koordinovanou zprávu EU, ve které identifikovala hlavní hrozby a jejich aktéry, nejcitlivější aktiva, nejzranitelnější místa a řadu strategických rizik. Zpráva upozornila na několik bezpečnostních problémů spojených se sítěmi 5G a určila kritéria posuzování rizikových profilů jednotlivých dodavatelů. V listopadu 2019 zveřejnila Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost analýzu různých forem hrozeb souvisejících s 5G, jež představuje další součást souboru opatření (více v příspěvku „Rada schválila pravidla pro odvětví telekomunikací v éře 5G“, Informační společnost v červnu 2018, v příspěvku „V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti“, Informační společnost v červnu 2019, v příspěvku „Členské státy vypracovaly vnitrostátní posouzení rizik v otázce bezpečnosti sítí 5G“, Informační společnost v červenci 2019 a v příspěvku „EU upozorňuje na rizika sítí 5G“, Informační společnost v říjnu 2019).

Sítě 5G jakožto významný faktor umožňující budoucí digitální služby budou při rozvoji digitální ekonomiky a společnosti v nadcházejících letech hrát klíčovou úlohu. Tyto sítě mají potenciál zasáhnout téměř do všech aspektů života občanů EU. Tím, že mají méně centralizovanou architekturu s inteligentními zařízeními na okrajích systému, vyžadují více antén a jsou značně závislé na softwaru však sítě 5G zároveň nabízejí více potenciálních přístupových bodů pro útočníky. Zabezpečení budoucích sítí 5G EU je proto velmi důležité.

Zatímco za bezpečné zavádění sítí 5G jsou z velké části odpovědní provozovatelé a členské státy jsou odpovědné za národní bezpečnost, bezpečnost sítě je otázkou strategického významu pro celou EU.

EU má nyní k dispozici několik nástrojů na ochranu sítí elektronických komunikací:

  1. Na základě telekomunikačního rámce EU mohou být provozovatelům telekomunikačních služeb uloženy povinnosti. Členské státy jsou povinny zajistit integritu a bezpečnost veřejných komunikačních sítí a zajistit, aby veřejné komunikační sítě nebo služby přijímaly opatření k řízení bezpečnostních rizik. Tento rámec též vyžaduje, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc zajistit dodržování takových povinností, včetně pravomoci vydávat závazné pokyny.
  2. Evropský kodex pro elektronické komunikace, který v prosinci 2020 nahradí stávající rámec, zachovává a rozšiřuje bezpečnostní ustanovení stávajícího rámce a zavádí definice týkající se bezpečnosti sítí a bezpečnostních incidentů. Kromě toho evropský kodex pro elektronické komunikace stanovuje, že by bezpečnostní opatření měla zohledňovat všechny relevantní aspekty konkrétních prvků v oblastech, jako je bezpečnost sítí a zařízení, řešení bezpečnostních incidentů, řízení kontinuity činnosti, sledování, kontrola a testování, jakož i dodržování mezinárodních norem.
  3. Směrnice o bezpečnosti sítí a informací (č. 1148/2016) vyžaduje, aby provozovatelé základních služeb v dalších oblastech (energetika, finance, zdravotní péče, doprava, poskytovatelé digitálních služeb atd.) přijali vhodná bezpečnostní opatření a oznámili závažné incidenty příslušnému vnitrostátnímu orgánu. Směrnice rovněž předpokládá koordinaci mezi členskými státy v případě přeshraničních incidentů, které mají dopad na provozovatele v jeho oblasti působnosti. Pracovní program Komise 2020 plánuje přezkum směrnice do konce roku 2020.
  4. Akt o kybernetické bezpečnosti, který vstoupil v platnost v červnu 2019, vytváří rámec pro evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti výrobků, procesů a služeb. Jakmile budou systémy certifikace zavedeny, výrobcům rovněž umožní, aby prokázali, že v raných fázích navrhování výrobků zahrnuli specifické bezpečnostní prvky, a že uživatelům umožňují zjistit úroveň zajištění bezpečnosti na úrovni celé EU. Tento rámec představuje základní nástroj na podporu jednotné úrovně bezpečnosti. Umožňuje rozvoj systémů certifikace kybernetické bezpečnosti, které budou reagovat na potřeby uživatelů zařízení a softwaru souvisejících s 5G.

Klíčové a sporné body

Cílem předloženého souboru opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G je určit na evropské úrovni koordinovaný přístup založený na sadě opatření zaměřených na zmírnění hlavních kybernetických bezpečnostních rizik sítí 5G, která byla vymezena ve zprávě EU o koordinovaném posouzení rizik v říjnu 2019 (více v příspěvku „EU upozorňuje na rizika sítí 5G“, Informační společnost v říjnu 2019). Konečným cílem je vytvořit spolehlivý rámec bezpečnostních opatření, který zajistí odpovídající úroveň kybernetické bezpečnosti sítí 5G v celé EU prostřednictvím účinných koordinovaných přístupů. Zvolený přístup je založen na posouzení rizikových faktorů týkajících se výhradně otázek bezpečnosti.

Členské státy se dohodly, že zajistí zavedení opatření, která mají umožnit odpovídajícím způsobem a přiměřeně reagovat na již zjištěná rizika a na možná budoucí rizika. Zejména se dohodly, že zajistí, že budou schopny omezit, zakázat nebo uložit zvláštní požadavky a podmínky v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik, pokud jde o dodávky, zavádění a provoz zařízení pro sítě 5G. Zejména by měly:

  • posílit bezpečnostní požadavky na provozovatele mobilních sítí (např. přísné kontroly přístupu, pravidla pro bezpečný provoz a sledování, omezení externího zajišťování specifických funkcí atd.);
  • posoudit rizikový profil dodavatelů, v důsledku tohoto posouzení uplatňovat příslušná omezení pro dodavatele, kteří jsou považováni za vysoce rizikové, včetně nezbytných výjimek za účelem účinného zmírnění rizik pro klíčová aktiva označená jako kritická a citlivé pro EU (např. funkce páteřní sítě, funkce správy a uspořádání sítě a funkce přístupu k síti);
  • zajistit, aby měl každý provozovatel vhodnou strategii pro více prodejců, aby se vyhnul jakékoli významné závislosti na jediném dodavateli (nebo dodavatelích s podobným rizikovým profilem), zajistil odpovídající rovnováhu dodavatelů na vnitrostátní úrovni a předešel závislosti na dodavatelích, kteří jsou považováni za vysoce rizikové; toto rovněž vyžaduje vyhýbat se situacím, kdy je možné využít jediného dodavatele, a to mimo jiné prostřednictvím podpory větší interoperability zařízení.

Soubor opatření doporučuje, aby Komise spolu s členskými státy přispěla k zachování rozmanitého a udržitelného dodavatelského řetězce v oblasti 5G s cílem zabránit dlouhodobé závislosti, mimo jiné prostřednictvím zajištění maximálního využití stávajících nástrojů a opatření EU, zejména prostřednictvím prověřování potenciálních přímých zahraničních investic (FDI), které mají dopad na klíčová aktiva 5G, a zabránění narušení trhu s dodávkami 5G, ke kterému by mohlo dojít v důsledku dumpingu nebo subvencí; a dalšímu posílení kapacit EU v oblasti technologií 5G a technologií, které budou následovat po 5G prostřednictvím využití příslušných programů a financování EU.

Komise ve sdělení vyzývá členské státy, aby doporučená opatření provedly do 30. 4. 2020 a aby do 30. 6. 2020 připravily společnou zprávu o jejich realizaci v jednotlivých zemích. Společně s Agenturou EU pro kybernetickou bezpečnost má Komise nadále poskytovat svou plnou podporu. Skupina pro spolupráci má pokračovat ve své práci a napomáhat realizaci souboru opatření.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy by měly ve spolupráci s Komisí do 1. 10. 2020 posoudit účinky doporučení Komise z března 2019 s cílem stanovit, zda jsou nutné další kroky. Spolu s Agenturou EU pro kybernetickou bezpečnost má Komise i nadále poskytovat svou plnou podporu.

Odkazy

Krátce…

Komise představila metodu přidělování podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci

  • Fond se zaměřuje na regiony, kde může mýt transformace spjatá s klimatem větší dopad.

  • Minimální intenzita podpory má být 6 € na obyvatele.

  • Při alokaci prostředků mají hrát roli daná kritéria – emise skleníkových plynů z průmyslových zařízení v regionech; míra zaměstnanosti v odvětví těžby uhlí a lignitu; míra zaměstnanosti v průmyslu; těžba rašeliny a těžba ropných břidlic.

Komise 15. 1. 2020 zveřejnila metodu přidělování podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci, která má poskytovat podporu všem členským státům EU. Soustředí se nicméně na území a regiony, kde může mít transformace spjatá s klimatem větší rozsah. Přidělování podpory vychází z objektivních a jasných kritérií. Fond by měl přispět ke zmírnění socioekonomických dopadů v těch regionech a odvětvích, které jsou transformací dotčeny nejvíce (např. protože ve velké míře využívají fosilní paliva nebo mají energeticky náročný průmysl). Komise uvedla kritéria, která odrážejí příslušné ekonomické a sociální ukazatele v daných členských státech a regionech: (1) emise skleníkových plynů z průmyslových zařízení v regionech, kde uhlíková náročnost těchto emisí překračuje průměr EU; (2) míra zaměstnanosti v odvětví těžby uhlí a lignitu; (3) míra zaměstnanosti v průmyslu; (4) těžba rašeliny; a (5) těžba ropných břidlic. Obě kritéria, ekonomické (emise skleníkových plynů, těžba rašeliny či ropných břidlic) i sociální (zaměstnanost v uhelných a uhlíkově náročných regionech), mají mít ve výpočtech váhu 50 %. Aby se zdroje vhodně koncentrovaly na nejméně rozvinuté členské státy, zohledňuje se v návrhu rovněž HND na obyvatele. Podíl podpory pro jednotlivé státy se zvyšuje nebo snižuje v závislosti na rozdílu mezi HND na obyvatele v daném státě a průměrným HND na obyvatele v EU. Komise stanovila horní limit, aby žádný členský stát neobdržel nadměrný podíl finančních prostředků z fondu a aby byly prostředky mezi členské státy spravedlivě a vyváženě rozděleny. Výše tohoto horního limitu je 2 mld. €. Také byla stanovena minimální možná intenzita podpory, aby každý členský stát získal prostředky. Minimální intenzita podpory má být 6 € na obyvatele. Tato metoda přidělování podpory má pomoci zajistit, aby se finanční prostředky dostatečně koncentrovaly na členské státy, které budou mít s transformací větší problémy, a zároveň aby všechny členské státy získaly smysluplnou podporu. Členské státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU, by měly obdržet asi 2/3 prostředků z fondu.

Poslanci požadují univerzální nabíječky pro mobily

  • Poslanci požadují urychlené přijetí normy pro jednotnou nabíječku pro mobilní zařízení.

  • Cílem má být kromě zjednodušení pro spotřebitele také snížení objemu elektronického odpadu v EU.

EP 30. 1. 2020 vyzval Komisi, aby nejpozději do července 2020 předložila návrh závazných předpisů na zavedení univerzální nabíječky pro mobilní radiová zařízení. EP přijal poměrem hlasů 582:40:37 nelegislativní usnesení, ve kterém zdůraznil potřebu zavést na úrovni EU regulační opatření, která by vedla ke snížení objemu elektronického odpadu a která by vedla k přijetí závazných předpisů zaměřených na zavedení univerzální nabíječky pro všechna mobilní zařízení. Poslanci v usnesení požádali Komisi, aby v souladu se směrnicí č. 53/2014 o rádiových zařízeních z roku 2014 předložila nejpozději do července 2020 akt v přenesené pravomoci, který by stanovil normy pro univerzální nabíječku, nebo za tímto účelem navrhla jiná legislativní opatření. Legislativní rámec týkající se univerzální nabíječky by měl být pravidelně revidován, zdůraznili poslanci, aby dokázal zohlednit technologický pokrok a nebránil inovacím. Zákonodárci v této souvislosti vyzdvihli význam výzkumu a inovací v této oblasti, které jsou podle nich nezbytné pro zdokonalování existujících technologií a vyvíjení nových. EP Komisi zároveň požádal, aby: (1) přijala opatření, kterými se co nejlépe zajistí interoperabilita různých bezdrátových nabíječek s různými mobilními rádiovými zařízeními; (2) zvážila legislativní iniciativu, která by zvýšila objem kabelů a nabíječek sebraných a recyklovaných v členských státech; (3) zajistila, že spotřebitelé nebudou nuceni kupovat s každým novým zařízením i novou nabíječku – strategie odděleného prodeje zařízení a nabíječky, které by měly být zavedeny společně s řešením univerzálního nabíjení, však podle poslanců nesmí navýšit ceny pro spotřebitele. Podle odhadů dosahuje celosvětový objem ročně vygenerovaného elektronického odpadu přibližně 50 mil. t, což představuje přibližně 6 kg odpadu na osobu. V EU tvořil objem elektronického odpadu v roce 2016 přibližně 12,3 mil. t, tedy v průměru 16,6 kg odpadu na obyvatele. Objem elektronického odpadu zvyšuje i krátký životní cyklus některých rádiových zařízení, konstatuje usnesení. Výzva ke sjednocení nabíječek se objevila už ve směrnici o rádiových zařízeních z roku 2014, v jejímž rámci zákonodárci udělili Komisi pravomoc přijímat v této věci rozhodnutí prostřednictvím takzvaného aktu v přenesené pravomoci. Snahy Komise pobízet sektor, aby vyvinul jednotné nabíječky, nenaplnila očekávání poslanců a dobrovolné dohody mezi některými společnostmi nepřinesly požadovaný výsledek. Komise však v rozpravě z 13. 1. 2020 podotkla, že od roku 2009, kdy existovalo více než 30 různých nabíječek, bylo dosaženo určitého pokroku. V současné době většina spotřebitelů používá 3 nejrozšířenější typy nabíječek. EP v usnesení o Zelené dohodě pro Evropu z 15. 1 2020 žádal nový ambiciózní akční plán pro oběhové hospodářství zaměřený na snížení celkové stopy výroby a spotřeby v EU na životní prostředí a zdroje. Klíčovými prioritami tohoto plánu by podle poslanců mělo být účinné využívání zdrojů, nulové znečištění a předcházení vzniku odpadu. Komise přijala 29. 1. 2020 svůj pracovní program na rok 2020, ve kterém se zavázala předložit legislativní iniciativu na univerzální nabíječky v 1. čtvrtletí 2020.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality