Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2020

Euroskop, 10.02.2020

Dohoda o vízech pro Bělorusko byla podepsána, Komise chce posilovat ochranu evropského duševního vlastnictví na světových trzích, Dle EP se situace v Polsku a Maďarsku se zhoršila

  • Bělorusko by mělo moci využívat zjednodušený vízový režim

  • Porušování duševního vlastnictví ohrožuje stovky tisíc pracovních míst

  • Dle prohlášení Komise, OSN, OBSE a Rady Evropy se situace v Polsku a Maďarsku od uplatnění článku 7 SEU zhoršila

 

Krátce…

 

Dohoda o vízech pro Bělorusko byla podepsána

  • Dohoda o zjednodušení vízového režimu má usnadnit běloruským občanům získání krátkodobých víz provstup do EU.

  • Během 6. kola jednání, které se konalo v březnu 2019, dosáhly strany konečné dohody o obou textech.

EU a Bělorusko 8. 1. 2020 podepsaly dohodu o zjednodušení vízového režimu a readmisní dohodu. Dohody představují významný krok ve vztazích mezi EU a Běloruskem. Jednání o dohodě o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Běloruskem byla formálně zahájena v roce 2014. V únoru 2015 Rada pozměnila své vyjednávací směrnice tím, že zahrnula možnost sjednat vzájemné zrušení vízové ​​povinnosti pro držitele diplomatických pasů. Během 6. kola jednání, které se konalo v březnu 2019, dosáhly strany konečné dohody o obou textech. V posledních letech došlo ve vztazích mezi EU a Běloruskem k pokroku. Bělorusko se aktivně účastní mnohostranných formátů Východního partnerství. Koordinační skupina EU-Bělorusko se schází 2krát ročně, aby řídila spolupráci a dohlížela na další rozvoj vztahů. Dvoustranný vztah má být posílen prostřednictvím priorit partnerství EU-Bělorusko, o nichž se v současné době jedná. Tím se stanoví strategický rámec pro spolupráci v následujících letech. Hmatatelné kroky, které Bělorusko přijalo za účelem respektování všeobecných svobod, právního státu a lidských práv, zůstanou základem pro utváření politiky EU vůči Bělorusku. Dohoda o zjednodušení vízového režimu má usnadnit běloruským občanům získání krátkodobých víz provstup do EU. Jakmile dohoda o zjednodušení vízového režimu vstoupí v platnost, vízový poplatek se má snížit na 35 €. Lhůta pro rozhodnutí konzulátu o udělení víza má být zkrácena. Několik kategorií cestujících, včetně novinářů, studentů a členů oficiálních delegací, má moci získat víza pro více vstupů s delší platností. Hlavním cílem dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Běloruskem je stanovit na základě vzájemnosti postupy pro bezpečný a řádný návrat osob, které mají nelegální pobyt v EU nebo Bělorusku, při plném dodržování jejich práv podle mezinárodního práva. Po podpisu budou dohody předloženy EP ke schválení. Rada poté bude moci formálně uzavřít ratifikaci obou dohod. Ratifikační postup je vyžadován také na běloruské straně. Dohody by mohly vstoupit v platnost v červnu 2020.

 

 Komise chce posilovat ochranu evropského duševního vlastnictví na světových trzích

  • Ochrana duševního vlastnictví, jako jsou ochranné známky, patenty nebo zeměpisná označení, má zásadní význam pro hospodářský růst EU.

  • Porušování duševního vlastnictví, mezi něž patří nucený transfer technologií, krádeže duševního vlastnictví, padělání a pirátství, každoročně v EU ohrožuje stovky tis. pracovních míst.

Komise 9. 1. 2020 zveřejnila další zprávu o ochraně a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích. Komise se snaží přispívat také k ochraně a prosazování práv duševního vlastnictví v rámci mnohostranných fór, jako je WTO, Světová organizace duševního vlastnictví a OECD. Zpráva se rovněž zaměřuje na duševní vlastnictví v souvislosti s odrůdami rostlin. Šlechtění rostlin může hrát důležitou úlohu při zvyšování produktivity a kvality zemědělství a zároveň snižovat zátěž pro životní prostředí. EU chce podpořit investice a výzkum v této oblasti včetně rozvoje nových plodin odolných vůči suchu, záplavám, teplu a slanosti, aby bylo možné lépe reagovat na negativní důsledky změny klimatu. Účinné, dobře nastavené a vyvážené systémy duševního vlastnictví jsou dle Komise klíčové pro podporu investic, inovací, růstu a globální obchodní aktivity našich podniků. V této souvislosti se Komise podílí na posilování ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, mimo jiné prostřednictvím své obchodní agendy. Na odvětví, která intenzivně využívají duševní vlastnictví, připadalo v období 2014–2016 přibližně 84 mil. pracovních míst v EU a 45 % celkového unijního HDP. Podíl těchto odvětví na vývozu z EU pak činí 82 % a přebytek obchodu EU v nich dosahuje přibližně 182 mld. €. Odhaduje se, že padělané nebo pirátské zboží (za 121 mld. €) tvoří 6,8 % veškerého dovozu do EU. Od vydání předchozí zprávy došlo k určitému posunu, obavy přetrvávají a v řadě oblastí je stále prostor pro zlepšení a další opatření. Kvůli porušování práv duševního vlastnictví po celém světě ztrácí evropské podniky na příjmech miliardy € a jsou ohroženy tisíce pracovních míst. Předložená zpráva identifikuje 3 skupiny zemí, na něž se má opatření EU zaměřit. Zeměpisné a tematické priority činnosti EU na ochranu práv duševního vlastnictví vycházejí z úrovně hospodářské újmy způsobené evropským podnikům. Zpráva má umožnit přesněji vymezit potřebné úsilí a postupovat cíleněji. Aktualizovaný seznam prioritních zemí ve zprávě je i nadále rozdělen do 3 kategorií, které odrážejí rozsah a přetrvávání problémů: 1) Čína; 2) Indie, Indonésie, Rusko, Turecko, Ukrajina; 3) Argentina, Brazílie, Ekvádor, Malajsie, Nigérie, Saúdská Arábie a Thajsko. Na Čínu připadá největší podíl padělků a pirátského zboží přicházejících do EU, a to jak z hlediska hodnoty, tak z hlediska objemu. Z Číny a Hongkongu pochází více než 80 % padělků a pirátského zboží, které zabaví celníci EU. Vysoká úroveň ochrany duševního vlastnictví je nedílnou součástí všech obchodních dohod EU. Komise se rovněž účastní dialogů, pracovních skupin a technických programů s klíčovými zeměmi a regiony, jako jsou Čína, Latinská Amerika, jihovýchodní Asie nebo Afrika. Mezi konkrétní opatření v posledních 2 letech patří: technická podpora pro přistoupení k mezinárodním smlouvám v oblasti práv duševního vlastnictví; informační seminář pro malé podniky o významu práv duševního vlastnictví; odborná příprava pro celníky, soudce a policii v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví; odborná příprava pro hodnotitele patentů; a odborná příprava o udělování licencí v případě chráněných odrůd rostlin.

 

Dle EP se situace v Polsku a Maďarsku se zhoršila

  • Poslanci se shodli na tom, že slyšení zástupců obou států by měla být pravidelnější a strukturovanější.

  • Dle usnesení EP by formálním účastníkem slyšení zástupců států měl být i EP.

EP 16. 1. 2020 přijal poměrem hlasů 446:178:41 nelegislativní usnesení, ve kterém je uvedeno, že podle zpráv a prohlášení Komise, OSN, OBSE a Rady Evropy se situace v Polsku a Maďarsku od uplatnění článku 7 odst. 1 SEU zhoršila. EP v září 2018 vyzval Radu, aby přijala opatření, která by zabránila možnému porušování základních hodnot EU ze strany maďarských orgánů (více v příspěvku „Soudní dvůr se bude zabývat porušováním azylového práva v Maďarsku“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2018). Poslance znepokojoval zejména stav nezávislosti soudů, svobody projevu a menšinových práv, jakož i korupce a situace migrantů a uprchlíků. V případě Polska Komise v prosinci 2017 požadovala přijetí opatření, která by řešila vnímané ohrožení nezávislosti soudnictví v zemi. EP v usnesení z března 2018 výzvu Komise podpořil (více v příspěvku „Druhý krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku“, Institucionální záležitosti v září 2017, v příspěvku „Právní stát v Polsku je dle Komise ohrožen“, Institucionální záležitostí v prosinci 2017, v příspěvku „Problém Komise s Polskem pokračuje“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2018, v příspěvku „Polsko je díky Komisi před soudem“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018, v příspěvku „SD EU rozhodl o zrušení kontroverzního polského zákona“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018 a v příspěvku „Polsko porušuje právo EU, rozhodl soud“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2019). Ministři členských států již absolvovali 2 slyšení zástupců maďarské vlády, a to v září a v prosinci 2019. Zástupci polské vlády se na půdě Rady obhajovali 3krát v období červen–prosinec 2018. Slyšení zástupců polských a maďarských orgánů, která pořádá Rada podle čl. 7 SEU, se nekonají pravidelně a nejsou strukturovaná, konstatuje usnesení. Schválený text také vyzývá Radu, aby po slyšeních zaslala příslušným členským státům konkrétní doporučení a stanovila lhůty pro jejich provedení. Neschopnost Rady účinně použít čl. 7 SEU nadále oslabuje integritu společných evropských hodnot, vzájemnou důvěru a důvěryhodnost EU jako celku, uvádí se v usnesení. EP proto vyzval Komisi, aby plně využila dostupné nástroje k odstranění rizik vážného porušování hodnot EU, a to zejména zrychlená řízení vůči členským státům ve věci nesplnění povinnosti a podání žádosti adresované SD o předběžná opatření. Přijaté usnesení kritizuje, že EP, který inicioval prověření možného ohrožení právního státu, nebyl na slyšení zástupců daných zemí přizván. Poslanci v této souvislosti požadují, aby měl EP kromě neformálního dialogu i možnost formálně předložit Radě odůvodněný návrh. Usnesení také připomíná potřebu vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva na základě návrhu EP. Podle poslanců by mělo jít o každoroční nezávislé, nediskriminační a na důkazech založené hodnocení dodržování základních hodnot EU (definovaných v čl. 2 SEU) jednotlivými členskými státy.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v únoru 2020

Euroskop, 06.03.2020

Doprava v únoru 2020

Euroskop, 06.03.2020

Daně v únoru 2020

Euroskop, 06.03.2020