Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zemědělství a rybolov v dubnu 2020

Euroskop, 09.05.2020

Evropská investiční banka podpoří zemědělství a bioekonomiku částkou přesahující 1,5 mld. €, Chráněné zemědělské a potravinářské výrobky představují prodejní hodnotu 74,76 mld. €, Rada schválila pomoc rybářům zasaženým koronavirovou krizí, Komise podpoří zemědělský sektor sadou opatření

  • Soukromé investice do zemědělství EIB podpoří až do výše 200 mil. € na projekt

  • Komise zveřejnila studii týkající se chráněných zemědělských a potravinářských výrobků

  • Nová pravidla mají zmírnit dopad pandemie COVID-19 na odvětví rybolovu

  • Komise podpoří zemědělce a potravináře, nachystala si pro ně 3 mimořádná opatření

  

Krátce…

 

Evropská investiční banka podpoří zemědělství a bioekonomiku částkou přesahující 1,5 mld.

  • EIB chce prostřednictvím úvěrového programu podpořit soukromé investice v odvětví zemědělství a bioekonomiky.

  • Cílem je podpořit ochranu životního prostředí nebo vytváření pracovních míst na venkově.

  • Podpořeny budou projekty do výše 200 mil. €.

Komise 2. 4. 2020 informovala, že EIB uvolní pro zemědělství a bioekonomiku téměř 1,6 mld. €. Cílem financování prostřednictvím úvěrů je podpora soukromých společností působících v rámci hodnotových řetězců výroby a zpracování potravin, biologických materiálů a bioenergie. Úvěry podpoří EFSI. Výše investic se bude pohybovat v rozmezí 15–200 mil. €, přičemž půjčka EIB se bude pohybovat mezi 7,5–50 mil. €. Podporovány budou projekty zaměřené na ochranu životního prostředí a účinnost přírodních zdrojů, obnovitelnou energii, inovace, konkurenceschopnost a energetickou účinnost. Program by měl přispět k ochraně a vytváření pracovních míst na venkově a k rozvoji venkova obecně.

 

Chráněné zemědělské a potravinářské výrobky představují prodejní hodnotu 74,76 mld.

  • Evropské potraviny jsou známé svou zdravotní nezávadností, výživovou hodnotou a vysokou kvalitou.

  • V otázce udržitelnosti výroby potravin chce jít EU celému světu příkladem.

Komise 20. 4. 2020 zveřejnila studii týkající se zemědělských a potravinářských výrobků a nápojů, které EU chrání jako zeměpisná označení, představují podle studie, prodejní hodnotu 74,76 mld. €. Více než 20 % této částky přináší vývoz do zemí mimo EU. Studie došla k závěru, že prodejní hodnota produktu s chráněným názvem je oproti hodnotě podobných výrobků bez certifikace v průměru dvojnásobná. Chráněná označení původu (CHOP), chráněná zeměpisná označení (CHZO) a zeměpisná označení pro lihoviny dávají spotřebitelům záruku, že dané produkty skutečně pocházejí z konkrétního regionu a že byly získány s využitím know-how a postupů, které jsou s tímto regionem spjaty. Hlavní rozdíl mezi CHOP a CHZO spočívá v tom, jak velká část surovin pochází z dané oblasti, nebo jaké kroky výrobního procesu musí probíhat v konkrétním regionu. Ke známým zeměpisným označením patří například Olomoucké tvarůžky, Bayerisches Bier, Champagne, Irish Whiskey, olivy Kalamata, Parmigiano Reggiano, Polish Vodka, Queso Manchego a Roquefort. Naproti tomu označení zaručená tradiční specialita (ZTS) zdůrazňuje například tradiční způsob výroby nebo složení, ale není spojeno s konkrétní zeměpisnou oblastí. Mezi známé ZTS patří Pražská šunka, Bacalhau de Cura Tradicional Portuguesa, Amatriciana tradizionale, Hollandse maatjesharing a Kriek. Zemědělské produkty a potraviny označené jako ZTS představují prodejní hodnotu 2,3 mld. €. EU uzavřela více než 30 mezinárodních dohod, díky nimž je mnoho zeměpisných označení EU uznáváno v zemích mimo EU a naopak zeměpisná označení produktů ze třetích zemí jsou uznávána v EU. Zeměpisná označení hrají úlohu při obchodních jednáních mezi EU a jinými zeměmi. Komise každoročně na podporu produktů v EU a na celém světě vynakládá přibližně 50 mil. €. Veřejná konzultace týkající se této problematiky probíhala od listopadu 2019 do února 2020. Jejím cílem bylo získat k této politice zpětnou vazbu od zainteresovaných stran a výsledky konzultace jsou v souhrnné zprávě. Jedno z hlavních zjištění zní, že podle většiny respondentů jsou systémy jakosti EU prospěšné pro producenty i spotřebitele. Cílem režimů jakosti EU je chránit názvy konkrétních produktů, aby se zdůraznily jejich jedinečné vlastnosti spjaté se zeměpisným původem a know-how daného regionu. Na názvy těchto produktů se vztahuje systém práv duševního vlastnictví v EU, který jim zaručuje právní ochranu před napodobováním a zneužitím. Studie vycházela ze všech 3 207 názvů produktů z 28 členských států EU chráněných na konci roku 2017 (do konce března 2020 se celkový počet chráněných názvů zvýšil na 3 322). Ze zveřejněné studie vyplývá, že režimy jakosti producentům přinášejí nepopiratelný ekonomický prospěch při uvádění produktů na trh a zvyšování objemu prodeje právě díky vysoké kvalitě a dobré pověsti produktů a ochotě spotřebitelů připlatit si za autentický výrobek. Všechna zeměpisná označení a ZTS dohromady měly v roce 2017 celkovou prodejní hodnotu 77,15 mld. €. To odpovídá 7 % celkové prodejní hodnoty evropského odvětví výroby potravin a nápojů, která v roce 2017 činila přibližně 1 101 mld. €. Více než 1/2 této hodnoty (39,4 mld. €) představovala vína. Na zemědělské produkty a potraviny připadalo 35 % (27,34 mld. €) a na lihoviny 13 % (10,35 mld. €). Z 3 207 názvů, které byly zaregistrovány v roce 2017 (zeměpisná označení i ZTS), bylo 49 % vín, 43 % zemědělských produktů a potravin a 8 % lihovin. Prodejní hodnota výrobků, jimiž se studie zabývala, byla v průměru dvojnásobná oproti hodnotě podobných výrobků bez certifikace. V případě vín činil tento poměr 2,85, u lihovin 2,52 a u zemědělských produktů a potravin 1,5. Každá země EU má výrobky, jejichž názvy jsou na evropské úrovni chráněny a které jsou vývěsním štítem kulinářského dědictví jednotlivých regionů a hnací silou domácího zemědělsko-potravinářského odvětví. Vývoz produktů se zeměpisným označením představuje 15,5 % celkového vývozu zemědělských a potravinářských produktů z EU. Vína byla stejně jako předtím nejdůležitějším výrobkem jak z hlediska celkové hodnoty prodeje (51 %), tak z hlediska obchodu se zeměmi mimo EU (50 %). Nejdůležitějšími dovozci evropských produktů se zeměpisným označením jsou USA, Čína a Singapur. Připadá na ně 1/2 vývozní hodnoty těchto výrobků.

 

Rada schválila pomoc rybářům zasaženým koronavirovou krizí

  • EP i Rada návrh projednaly a zpracovaly bez prodlení.

  • Pravidla zavádějí podporu v souvislosti s dočasným zastavením rybolovných činností s maximální mírou spolufinancování ve výši 75 % způsobilých veřejných výdajů.

Rada 22. 4. 2020 přijala nová pravidla, která mají zmírnit dopad onemocnění COVID-19 na odvětví rybolovu a akvakultury. Nová pravidla mají formu změn nařízení č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu (EMFF) a nařízení č. 1379/2013 o společné organizaci trhů. Hlasování Rady proběhlo písemným postupem a EP o změnách hlasoval EP 17. 4. 2020. Rada se na postoji k návrhu dohodla 14. 4. 2020. V postoji Rady se do návrhu doplnily následující změny: (1) začlenění rybářů věnujících se rybolovu ze břehu (což jsou především ženy) jako způsobilých pro podporu v případě dočasného zastavení činnosti; (2) odchylka pro dočasné zastavení činnosti u nových plavidel, (3) flexibilita za účelem využití 10 % rozpočtových prostředků přidělených na prioritu EU č. 3 (rybářství); (4) poskytnutí provozního kapitálu a kompenzace snížení prodeje a dodatečných nákladů na skladování pro chovatele v oblasti akvakultury. Kromě výše uvedených nová pravidla zavádí následující konkrétní opatření: (1) podporu v souvislosti s dočasným zastavením rybolovných činností s maximální mírou spolufinancování ve výši 75 % způsobilých veřejných výdajů; (2) podporu v souvislosti s dočasným pozastavením nebo snížením produkce a prodeje v oblasti akvakultury; (3) ustanovení pro nejvzdálenější regiony upravená tak, aby umožňovala řešit důsledky krize. V souvislosti se skladováním je v nových pravidlech stanovena rovněž podpora určená organizacím producentů a sdružením organizací producentů na skladování produktů rybolovu a akvakultury. Množství způsobilá pro podporu skladování mají být zvýšena na 25 % ročního množství dotčených produktů. Změna nařízení o společné organizaci trhů navíc umožňuje využít mechanismus skladování v případě, že členské státy nestanovily a nezveřejnily ceny, kterými se tento mechanismu spouští. Tato změna umožňuje, aby mechanismus skladování využívaly organizace producentů v odvětví akvakultury. Výdaje na operace podporované v rámci těchto nových opatření mají být způsobilé od 1. 2. 2020.

 

Komise podpoří zemědělský sektor sadou opatření

  • Podpora Komise pro zemědělský a potravinářský sektor pokračuje, tentokrát prostřednictvím mimořádných opatřeních.

  • Podpořeno bude soukromé skladování tak, jak to známe např. u mléka, Komise uvolní některá pravidla hospodářské soutěže a organizace trhů.

Komise 22. 4. 2020 zveřejnila soubor mimořádných opatření, která mají vést ke zlepšení situace v zemědělsko-potravinářském sektoru. Komise kvitovala odolnost sektoru v době koronakrize, přesto se rozhodla uvést soubor 3 opatření, která mají posílit potravinovou bezpečnost v Evropě. Výjimečná opatření zahrnují: (1) Podporu soukromého skladování produktů z mléka a masa (sušené mléko, máslo, sýry, hovězí, jehněčí a kozí maso): Toto opatření umožní stáhnout produkty z trhu na 2 až 6 měsíců; (2) Flexibilitu programů podpory trhu týkající se komodit vína, ovoce, zeleniny, olivového oleje a medu a (3) Uvolnění pravidel hospodářské soutěže pro odvětví mléka, květin a brambor. EU v zemědělství a potravinářství v souvislosti s koronavirem podporuje další opatření.

Další články v rubrice

Doprava v září 2020

Euroskop, 10.10.2020

Vnitřní trh v září 2020

Euroskop, 10.10.2020