Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2020

10.06.2020
Euroskop

Komise představila komplexní přístup k dalšímu posílení boje EU proti praní špinavých peněz a financování terorismu, Komise chce prodloužit omezení cest do EU, Rada prodloužila režim sankcí v případě kybernetických útoků do května 2021, Komise zveřejnila případy porušení právních předpisů, Poslanci řešili problémy Maďarska, Frontex má působit v dalších zemích, EU uzavřela dohody s Běloruskem o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob

  • Komise chce více bojovat proti praní špinavých peněz a financování terorismu

  • Cestování by mělo být ještě omezeno

  • Rada prodlužuje platnost rámce pro omezující opatření proti kybernetickým útokům

  • Státy stále porušují právní předpisy

  • Problémem Maďarska se zabýval EP

  • Působnost Frontexu má být větší

  • Zjednodušení vízového režimu mezi EU a Běloruskem

Komise představila komplexní přístup k dalšímu posílení boje EU proti praní špinavých peněz a financování terorismu

  • Akční plán má posílit obranné kapacity v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

  • Komise chce posílit úlohu EU na světové scéně, kterou plní utvářením mezinárodních standardů v boji proti praní peněz a financování terorismu.

  • Akční plán je založen na 6 pilířích, z nichž každý má přispět k tomu, aby byla EU v boji proti praní peněz a financování terorismu efektivnější.

  • Komise rovněž přijala nový seznam třetích zemí, které mají strategické nedostatky ve svých rámcích pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Communication from the Commission on an Action Plan for a comprehensive Union policy on preventing money laundering and terrorist financing (C(2020)2800)

  • Komise 7. 5. 2020 představila přístup k dalšímu posílení boje EU proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Pozadí

Balík opatření Komise proti praní peněz z července 2019 vyzdvihl nedostatky v rámci EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu. EP a Rada v návaznosti na tento balíček vyzvaly Komisi, aby prošetřila, jaké kroky by bylo možné učinit pro dosažení harmonizovanějšího souboru pravidel, lepšího dohledu (i na úrovni EU) a lepší koordinace mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

Akčním plánem Komise na tento požadavek reaguje a zároveň činí první krok k dosažení své priority, kterou je zavedení nového komplexního rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Nová metodika pro identifikaci a zmírnění hrozeb, jež pro integritu finančního systému EU představují třetí země se strategickými nedostatky v systémech pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu, která byla rovněž představena, má poskytnout EU další efektivní nástroj pro řešení vnějších rizik.

Klíčové a sporné body

Komise zveřejnila akční plán konkrétních opatření, která plánuje přijmout v průběhu příštích 12 měsíců, aby mohla více prosazovat pravidla EU v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu, kontrolovat je a koordinovat.

Cílem tohoto nového přístupu je vyplnit zbývající mezery v právních předpisech EU a odstranit z nich slabá místa. Komise rovněž zveřejnila transparentnější a přesnější metodiku, která má identifikovat vysoce rizikové třetí země, jež mají ve svých systémech pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu strategické nedostatky, a představují proto specifickou hrozbu pro finanční systém EU. Tím se má posílit spolupráce s třetími zeměmi a zajistit intenzivnější spolupráce s Finančním akčním výborem (FATF).

Akční plán je založen na 6 pilířích, z nichž každý má přispět k tomu, aby byla EU v boji proti praní peněz a financování terorismu efektivnější a aby se zároveň posílila její globální úloha v této oblasti. Celkově těchto 6 pilířů má zajistit, že pravidla EU budou jednotnější a účinnější.

(1) Účinné uplatňování právních předpisů EU: Komise bude nadále pozorně sledovat, jak členské státy provádějí pravidla EU, aby národní předpisy byly v souladu s nejvyššími možnými standardy. Akční plán zároveň vyzývá Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), aby k boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu plně využil svých nových pravomocí.

(2) Jednotný soubor pravidel EU: Stávající pravidla EU sice mají širokou působnost a jsou účinná, ale členské státy je uplatňují mnoha různými způsoby. Rozdíly ve výkladu právních předpisů proto vedou k mezerám v systému, jichž mohou využít pachatelé trestné činnosti. Aby tomu zabránila, navrhne Komise v 1. čtvrtletí 2021 harmonizovanější soubor pravidel.

(3) Dohled na úrovni EU: Za dodržování pravidel EU v této oblasti v současné době odpovídají jednotlivé členské státy, a proto se mohou ve způsobu tohoto dohledu objevit nedostatky. Komise v 1. čtvrtletí 2021 navrhne zřízení orgánu dohledu na úrovni EU.

(4) Koordinační a podpůrný mechanismus pro finanční zpravodajské jednotky členských států: finanční zpravodajské jednotky hrají v členských státech klíčovou úlohu při určování transakcí a činností, jež by mohly souviset s trestnou činností. Komise v 1. čtvrtletí 2021 navrhne vytvoření mechanismu EU, který má pomoci práci těchto orgánů ještě lépe koordinovat.

(5) Prosazování trestněprávních předpisů a výměny informací na úrovni EU: Pro zajištění náležité výměny informací je nezbytná soudní a policejní spolupráce využívající nástroje EU a institucionální ujednání. Svou roli v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu může hrát i soukromý sektor. Komise vydá pokyny k úloze partnerství veřejného a soukromého sektoru, v nichž upřesní výměnu údajů.

(6) Úloha EU na světové scéně: EU se aktivně podílí na práci Finančního akčního výboru a na celosvětové úrovni na utváření mezinárodních standardů v boji proti praní peněz a financování terorismu. Své úsilí chce ještě zvýšit, aby v této oblasti vystupovala jako jeden globální subjekt. EU bude muset zejména přizpůsobit svůj přístup k třetím zemím, které mají ve svých systémech pro boj proti praní peněz a financování terorismu nedostatky, a ohrožují tím jednotný trh. Nová metodika, vydávaná spolu s akčním plánem, k tomu EU poskytuje potřebné nástroje.

Aby podnítila inkluzivní diskuse o rozvoji těchto politik, zahájila Komise veřejnou konzultaci o akčním plánu. Orgány, zainteresované subjekty a občané se do ní mohou zapojit do konce července 2020.

Cílem nové metodiky identifikující vysoce rizikové třetí země je zajistit, aby byl postup identifikace těchto zemí jasnější a transparentnější. Klíčovými novými prvky jsou: (1) interakce mezi EU a FATF při sestavování seznamu, (2) posílená spolupráce s třetími zeměmi a (3) intenzivnější konzultace s odborníky z členských států. EP a Rada budou mít během jednotlivých fází postupů přístup ke všem relevantním informacím, přičemž budou dodržovány požadavky na náležité zacházení s těmito údaji.

Podle směrnice o boji proti praní peněz č. 843/2018 má Komise právní povinnost identifikovat vysoce rizikové třetí země, které mají ve svých systémech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky. Vzhledem k tomu, že se výše uvedená přesnější metodika dosud neuplatňuje, Komise dnes aktualizovala svůj seznam, přičemž zohlednila mezinárodní vývoj od roku 2018. Nový seznam je tak nyní lépe sladěn se seznamy, které zveřejňuje FATF. Země, které byly do seznamu zařazeny, jsou: Bahamy, Barbados, Botswana, Ghana, Jamajka, Kambodža, Mauricius, Mongolsko, Myanmar, Nikaragua, Panama a Zimbabwe. Země, které byly ze seznamu odstraněny, jsou: Bosna a Hercegovina, Etiopie, Guyana, Laoská lidově demokratická republika, Šrí Lanka a Tunisko.

Komise tento seznam pozměnila formou nařízení v přenesené pravomoci, které bude předloženo EP a Radě k posouzení. Vzhledem ke krizi způsobené koronavirem se nařízení obsahující seznam třetích zemí začne uplatňovat až od října 2020. Od stejného data mají začít platit také nová ochranná opatření. Cílem je zajistit, aby všechny zúčastněné strany měly čas na náležitou přípravu. Vyřazení některých zemí ze seznamu tím však dotčeno není a vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení v přenesené pravomoci bylo předáno EP a Radě na jednoměsíční kontrolní období (které lze prodloužit o další měsíc). Pokud během tohoto období nebudou vzneseny žádné námitky, bude delegované nařízení zveřejněno v Úředním věstníku EU.

Odkazy

Krátce…

Komise chce prodloužit omezení cest do EU

  • Hlavním cílem je zamezit šíření koronaviru pomocí omezení sociálních interakcí.

  • Dle Komise nejdříve bude nutné zrušit omezení volného pohybu a kontroly na vnitřních hranicích, teprve pak bude možné odstranit omezení na vnějších hranicích a umožnit obyvatelům třetích zemí vstup do EU i pro jiné než nezbytně nutné cesty.

Komise 8. 5. 2020 vyzvala členské státy Schengenu a země přidružené k Schengenské úmluvě, aby prodloužily dočasné omezení jiných než nezbytně nutných cest do EU o dalších 30 dnů – do 15. 6. 2020. Některé státy EU a země přidružené k Schengenské úmluvě sice přijímají předběžné kroky k uvolnění opatření proti šíření pandemie, avšak situace v EU i ve světě zatím není úplně stabilní. To vyžaduje další opatření na vnějších hranicích, která mají snížit riziko šíření nákazy vlivem cestování do EU. Cestovní omezení by se měla rušit postupně: jak je zdůrazněno ve společném evropském plánu rušení opatření proti šíření nákazy z dubna 2020, bude nejdříve nutné postupně a koordinovaně zrušit kontroly na vnitřních hranicích, v druhé fázi pak bude možné uvolnit omezení na hranicích vnějších. Omezení cest, jakož i výzva k jeho prodloužení, se vztahuje na celý prostor EU+, který zahrnuje všechny členské státy Schengenu (včetně Bulharska, Chorvatska, Kypru a Rumunska) a 4 státy přidružené k Schengenské úmluvě (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) – celkově 30 zemí. Komise vyzývá k tomu, aby se k prodloužení i nadále přistupovalo koordinovaným způsobem, neboť opatření na vnějších hranicích mohou být efektivní jedině tehdy, budou-li je na hranicích provádět všechny členské státy EU a státy schengenského prostoru, a to jednotně a ve stejných lhůtách. Komise bude členským státům při provádění omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, nadále asistovat, např. prostřednictvím pravidelných videokonferencí s ministry vnitra. Případné další prodloužení cestovních omezení po 15. 6. 2020 by bylo třeba znovu posoudit na základě vývoje epidemiologické situace. Komise v březnu 2020 vyzvala hlavy států a předsedy vlád, aby na počáteční období v délce 30 dnů zavedli dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné. V dubnu 2020 Komise vyzvala k prodloužení platnosti omezení cest do 15. 5. 2020. Všechny členské státy EU (s výjimkou Irska) a země schengenského prostoru, které nejsou členy EU, mezitím přijaly vnitrostátní rozhodnutí o zavedení a prodloužení tohoto omezení. V rámci pomoci členským státům vydala Komise 30. 3. 2020 pokyny, jak provádět dočasné cestovní omezení, jak usnadnit repatriaci z celého světa a jak řešit případy osob, které jsou v důsledku omezení nuceny pobývat v EU déle, než jsou oprávněny (více v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020 a v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020).

Rada prodloužila režim sankcí v případě kybernetických útoků do května 2021

  • EU je odhodlána zasazovat se o „celosvětový, otevřený, stabilní, mírový a bezpečný“ kyberprostor.

  • EU v červnu 2017 zřídila rámec pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru.

  • Následně pak v dubnu 2019 přijala Rada nařízení týkající se kybernetické bezpečnosti, kterým se zavádí soustava celounijních certifikačních systémů a zřizuje se jím Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost, jež má převzít úkoly od stávající Agentury EU pro bezpečnost sítí a informací.

Rada 14. 5. 2020 přijala rozhodnutí, kterým se o 1 rok, tj. do 18. 5. 2021, prodlužuje platnost rámce pro omezující opatření proti kybernetickým útokům. EU tak bude dále moci ukládat cílená omezující opatření vůči osobám nebo subjektům zapojeným do kybernetických útoků, jež mají významný dopad a představují vnější hrozbu pro EU nebo její členské státy. Omezující opatření lze rovněž ukládat v reakci na kybernetické útoky vedené proti třetím státům nebo mezinárodním organizacím, jsou-li tato opatření považována za nezbytná k dosažení cílů SZBP. Základním účelem nadále je odrazovat od činností v kyberprostoru namířených proti EU nebo jejím členským státům a reagovat na ně. Mezi omezující opatření patří zákaz cestování do EU a zmrazení majetku osob a subjektů. Osoby a subjekty z EU kromě toho nesmí osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky. EU se snažila zvýšit svou odolnost a schopnost předcházet kybernetickým hrozbám a nepřátelským činnostem v kyberprostoru, odrazovat od nich a reagovat na ně s cílem zajistit evropskou bezpečnost a zájmy. V červnu 2017 zřídila rámec pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru (tzv. soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky). Tento rámec EU a jejím členským státům umožňuje využívat všech opatření SZBP, a to v nezbytných případech i včetně omezujících opatření, k tomu, aby předcházely nepřátelským činnostem v kyberprostoru namířeným proti celistvosti a bezpečnosti EU a jejích členských států, odrazovaly od nich a reagovaly na ně. Následně pak v dubnu 2019 přijala Rada nařízení č. 881/2019 týkající se kybernetické bezpečnosti, kterým se zavádí soustava celounijních certifikačních systémů a zřizuje se jím Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost, jež má převzít úkoly od stávající Agentury EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Právní rámec, jímž se zavádí režim sankcí v případě kybernetických útoků, byl přijat v květnu 2019 a tvoří základ, na němž může EU v reakci na kybernetické útoky ukládat cílená omezující opatření.

Komise zveřejnila případy porušení právních předpisů

  • Rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků.

  • Komise uzavřela 70 věcí, v nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení.

Komise 14. 5. 2020 zveřejnila pravidelný přehled rozhodnutí o porušení právních předpisů. Komise podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Členské státy porušily právní předpisy v oblasti životní prostředí a rybolovu; energetiky a klimatu; spravedlnosti; vnitřního trhu, průmyslu, podnikání a MSP; bezpečnostní unie; finanční stability, finančních služeb a unie kapitálových trhů, daní a celní unie; mobility a dopravy; zaměstnanosti; a hospodářské soutěže. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků. Komise rovněž uzavřela 70 věcí, v nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení. Komise vyzvala ČR a Kypr, aby uvedly své vnitrostátní právní předpisy do souladu se směrnicí o posuzování vlivů na životní prostředí (č. 92/2011) ve znění směrnice č. 52/2014 z dubna 2014. Směrnice zajišťuje posuzování vlivu veřejných a soukromých projektů na životní prostředí ještě před jejich schválením. Od roku 2014 byla ještě více snížena administrativní zátěž, zlepšena úroveň ochrany životního prostředí a účasti veřejnosti a posílena spolehlivost, předvídatelnost a udržitelnost podnikatelských rozhodnutí o veřejných a soukromých investicích. V ČR se nedostatky ve vnitrostátním právu týkají mimo jiné absence požadavku, aby příslušný orgán při rozhodování o zjišťovacím řízení zohlednil předběžná ověření a posouzení. V současné době rovněž neexistuje povinnost zveřejňovat zmírňující opatření, která developer navrhl, aby se zabránilo nebo předešlo významným nepříznivým vlivům na životní prostředí. V případě Kypru vnitrostátní legislativa nevyžaduje, aby byla stanovena podrobná pravidla pro projednání s veřejností, jak stanoví směrnice, ani neukládá příslušným vnitrostátním orgánům povinnost zajistit, aby byly veřejnosti poskytnuty praktické informace o přístupu k postupům správního a soudního přezkumu. S ohledem na to se Komise proto rozhodla zaslat oběma členským státům výzvu, kterou jim dává 4 měsíce na to, aby problémy napravily. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko. Komise vyzývá Bulharsko, ČR, Francii a Polsko, aby zajistily řádné odvádění a čištění městských odpadních vod, jak vyžaduje směrnice č. 271/91 o čištění městských odpadních vod. Směrnice požaduje, aby členské státy městské odpadní vody před vypuštěním do životního prostředí odváděly a čistily. U aglomerací s 2 tis. nebo více obyvateli se čištěním musí nejen odstranit pevné látky, ale také pomocí bakterií rozložit organické látky. V ČR neplní 425 aglomerací povinnost zajistit stokovou soustavu a řádné čištění městských odpadních vod odváděných stokovými soustavami. V těchto aglomeracích mělo být dosaženo souladu do 31. 12. 2010. Ačkoli byl učiněn určitý pokrok, dosažení plného souladu se v blízké budoucnosti neočekává. Komise proto zasílá všem 4 zemím odůvodněná stanoviska a dává jim 4 měsíce na to, aby sjednaly nápravu. Pokud nepřijmou příslušná opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží SD EU. Komise zaslala Belgii, ČR, Estonsku, Irsku, Řecku, Lucembursku, Rakousku, Polsku a VB výzvu kvůli tomu, že pátou směrnici o boji proti praní peněz č. 843/2018 provedly pouze částečně. Komise již dříve zaslala výzvy také Kypru, Maďarsku, Nizozemsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku, Slovinsku a Španělsku, protože tyto členské státy neoznámily žádná prováděcí opatření. Všechny členské státy měly povinnost provést pravidla páté směrnice o boji proti praní peněz nejpozději do ledna 2020. Pokud Komise do 4 měsíců neobdrží od členských států uspokojivou odpověď, může se rozhodnout zaslat jim odůvodněná stanoviska.

Poslanci řešili problémy Maďarska

  • Podle EP by Komise měla zahájit řízení o nesplnění povinnosti a Rada by měla pokračovat v postupu podle čl. 7 SEU.

  • Poslanci požadují, aby čerpání finančních prostředků EU bylo podmíněno dodržováním zásad právního státu.

EP 14. 5. 2020 diskutoval mimořádná opatření v Maďarsku. Většina poslanců se shodla, že demokracie a základní práva jsou v Maďarsku ohrožena. Zákonodárci proto vyzvali Komisi a Radu k ochraně maďarských občanů a zásad právního státu. Většina poslanců zdůraznila, že nouzová opatření přijatá maďarskou vládou za účelem boje proti pandemii covid-19, včetně vyhlášení časově neomezeného nouzového stavu, nejsou v souladu s pravidly EU. Poslanci varovali před zvyšujícím se rizikem ohrožení demokracie v Maďarsku. EP vyzval Komisi, aby ukončila zkoumání změn v maďarských právních předpisech a zahájila řízení o nesplnění povinnosti. Konkrétně žádali, aby byly Maďarsku v rámci příštího VFR a plánu obnovy EU pozastaveny platby, dokud neobnoví dodržování zásad právního státu. Zákonodárci také kritizovali Radu EU za její pasivní přístup a důrazně ji vyzvali, aby vůči orgánům Maďarska pokračovala v postupu podle čl. 7 SEU, které inicioval EP. Někteří poslanci v rozpravě obhajovali rozhodnutí schválené demokraticky zvoleným maďarským parlamentem a tamější mimořádná opatření přirovnali k těm, které přijaly jiné členské státy EU, například Francie či Španělsko. EP ve svém usnesení z 17. 4. 2020 uvedl, že rozhodnutí maďarských orgánů prodloužit nouzový stav na dobu neurčitou, umožnit exekutivě vládnout pomocí dekretů a oslabit dohled parlamentu v čase mimořádné situace jsou „v naprostém rozporu s evropskými hodnotami“. Poslanci zároveň zdůraznili, že jakákoliv opatření přijatá v souvislosti s nákazou COVID-19 musí být v souladu se zásadami právního státu a striktně přiměřená, jednoznačně souviset s probíhající zdravotní krizí, být časově omezená a podléhat pravidelné kontrole.

Frontex má působit v dalších zemích

  • Dohody o spolupráci v oblasti správy hranic s Černou Horou a Srbskem jsou součástí strategie správy hranic.

  • Dohody umožňují agentuře Frontex pomáhat při správě hranic, provádět společné operace a nasazovat jednotky v regionech, které hraničí s EU.

Rada 26. 5. 2020 přijala 2 rozhodnutí o uzavření dohod s Černou Horou a Srbskem o spolupráci v oblasti správy hranic mezi těmito zeměmi a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Tyto dohody umožní agentuře Frontex pomáhat Černé Hoře a Srbsku v oblasti správy hranic, provádět společné operace a rozmístit týmy v regionech těchto zemí, které hraničí s EU, s výhradou souhlasu dané země. Tyto činnosti jsou zaměřeny na boj proti nedovolenému přistěhovalectví, zejména náhlým změnám migračních toků a přeshraniční trestné činnosti. Působení může zahrnovat také poskytování technické a operační pomoci na hranicích. Posílená spolupráce mezi prioritními třetími zeměmi a agenturou Frontex má pomoci bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví a dále zvýšit bezpečnost na vnějších hranicích EU. Černá Hora již oznámila uzavření dohody, která má vstoupit v platnost od července 2020. Postup Srbska dosud nebyl dokončen. V roce 2019 byla s Albánií uzavřena první dohoda o spolupráci v oblasti správy hranic. Poté agentura Frontex zahájila v květnu 2019 vůbec první společnou operaci na území sousední země mimo EU. Podobné dohody byly rovněž podepsány se Severní Makedonií (červenec 2018) a Bosnou a Hercegovinou (leden 2019) a čekají na dokončení (více v příspěvku „Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude v Srbsku“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018, v příspěvku „EU podepsala s Albánií dohodu o spolupráci s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2018 a v příspěvku „EU podepsala s Černou Horou dohodu o spolupráci s agenturou Frontex“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2019).

EU uzavřela dohody s Běloruskem o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob

  • V roce 2019 dosáhl počet žádostí o schengenská víza v Bělorusku téměř 650 tis.

  • Uzavření dohody o zjednodušení vízového režimu je krokem k upevnění vzájemných vztahů.

Rada 27. 5. 2020 přijala 2 rozhodnutí o uzavření dohody o zjednodušení vízového režimu a dohody o zpětném přebírání osob s Běloruskem. Dohoda o zjednodušení vízového režimu má usnadnit a zlevnit získávání víz, a to jak běloruským občanům cestujícím do schengenského prostoru, tak občanům EU cestujícím do Běloruska. Tato dohoda zjednodušuje dokumentaci, kterou musí určité kategorie občanů předkládat, jakož i vydávání víz pro více vstupů pro některé kategorie často cestujících osob. Rovněž snižuje obecný poplatek za vyřízení žádosti o vízum na 35 €. Držitelé diplomatických pasů jsou dle dohody od vízové povinnosti osvobozeni. Tato dohoda se vztahuje na krátkodobý pobyt definovaný jako pobyt, jehož délka během jakéhokoliv období 180 dnů nepřekročí 90 dnů. Doplňuje ji dohoda o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob. Tato dohoda stanovuje pro členské státy a Bělorusko povinnosti a postupy pro zpětné přebírání občanů, kteří neoprávněně pobývají na území druhé strany. Dohoda se vztahuje jak na zpětné přebírání vlastních státních příslušníků, tak na státní příslušníky třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti za předpokladu, že mají jasnou vazbu na požadovanou zemi (např. vízum nebo povolení k pobytu).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality