Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v červnu 2020

Euroskop, 10.07.2020

EU hodnotila kvalitu vod ke koupání, Komise hodnotila modrou ekonomiku, EP schválil taxonomii, EIB půjčí ČR 300 mil. €na projekty hospodaření s vodou, Komise upozorňuje, že členské státy neplní cíle týkající se kvality ovzduší, Komise spustila evropskou platformu pro spravedlivou transformaci

  • Vody ke koupání jsou v EU podle Komise v pořádku

  • Komise zveřejnila Zprávu o modré ekonomice

  • Poslanci schválili tzv. zelený seznam v rámci taxonomie

  • EIB půjčí ČR 800 mil. € na výstavbu vodních děl

  • Komise není spokojena s naplňováním cílů čistoty ovzduší, problémem je hlavně zemědělství

  • Byla spuštěna platforma pro spravedlivou transformaci

  

Krátce…

 

EU hodnotila kvalitu vod ke koupání

  • Pravidelné sledování a posuzování vod ke koupání pomáhá udržovat jejich kvalitu.

  • V EU jsou vysoké standardy kvality vod ke koupání.

EU 8. 6. 2020 zveřejnila posouzení jakosti vod ke koupání v EU je jejich kvalita i nadále vysoká. Kvalita vody v téměř 85 % evropských koupališť sledovaných v roce 2019 splnila nejpřísnější evropskou normu a je hodnocena jako „výborná“. S ohledem na pandemii COVID-19 a omezující opatření zavedená v celé Evropě je však vhodné si od místních a vnitrostátních úřadů a provozovatelů koupališť a pláží zjistit aktuální informace o bezpečnostních opatřeních v konkrétních lokalitách. Komise v květnu 2020 představila balík pokynů a doporučení, jež mají členským státům pomoci postupně rušit cestovní omezení a umožnit podnikům působícím v cestovním ruchu, aby znovu zahájily provoz (více v příspěvku „Komise představila pomoc cestovnímu ruch“, Vnitřní trh v květnu 2020). Podle předloženého hodnocení takřka všechny z 22 295 lokalit ke koupání, které byly v roce 2019 v EU monitorovány, splňovaly minimální požadavky na kvalitu vody. Monitorování kvality lokalit ke koupání proběhlo také v Albánii a ve Švýcarsku a jejich údaje byly do hodnocení rovněž zahrnuty. Konkrétní výsledky ukázaly pouze mírný pokles počtu lokalit, které podle požadavků směrnice EU o vodách ke koupání dosáhly nejvyššího hodnocení „výborné“ nebo minimálního hodnocení „přijatelné“. Celých 85 % lokalit ke koupání v Evropě získalo hodnocení „výborné“. Minimální „přijatelné“ podmínky pak splňovalo 95 % ze všech lokalit. Ze zprávy také vyplývá, že kvalita pobřežních koupališť je lepší než kvalita koupališť ve vnitrozemí. Pouze 1,3 % ze všech evropských lokalit sledovaných v loňském roce bylo ohodnoceno jako „nevyhovující“. Tento údaj od roku 2013, kdy činil 2 %, výrazně nekolísá, což prokazuje dlouhodobé zlepšení jakosti evropských vod ke koupání. Kvalita evropských lokalit ke koupání se za 40 let od přijetí směrnice č. 7/2006 o vodách ke koupání značně zlepšila. Na základě směrnice bylo zavedeno účinné monitorování a řízení, které společně s další evropskou environmentální legislativou, jako je směrnice č. 271/91 o čištění městských odpadních vod, vedlo k snížení objemu nezpracovaných nebo částečně zpracovaných komunálních a průmyslových odpadních vod, které původně končily ve vodě ke koupání. EEA zveřejňuje společně se zprávou i aktualizovanou interaktivní mapu, jež udává stav vody v konkrétních lokalitách. K dispozici jsou rovněž aktualizované zprávy o jednotlivých zemích a také informace o provádění směrnice v členských státech.

 

Komise hodnotila modrou ekonomiku

  • Základním pilířem je podpora výzkumu a inovací.

  • Komise chce podpořit výzkum, inovace a vzdělávání, aby pomohly k přechodu na evropskou modrou ekonomiku.

Komise 11. 6. 2020 zveřejnilaZprávu o modré ekonomice EU za rok 2020“, která podává přehled o výkonnosti hospodářských odvětví EU vázaných na oceány a pobřežní oblasti. Modré ekonomika v roce 2018 vykazovala obrat 750 mld. €. V roce 2018 pak odvětví modré ekonomiky zaměstnávalo na 5 mil. lidí, což ve srovnání s rokem 2017 představuje významný nárůst o 11,6 %. Nicméně odvětví jako pobřežní a námořní cestovní ruch nebo rybolov a akvakultura vážně zasáhla pandemie koronaviru. Podle hodnocení je EU světovou jedničkou v technologii výroby energie z oceánů a je na cestě k tomu, aby do roku 2050 vyráběla až 35 % své elektřiny ze zdrojů na moři. Zpráva se poprvé podrobně věnuje environmentálnímu rozměru modré ekonomiky, čímž zároveň přispívá k dosažení environmentálních cílů. Odvětví rybolovu a akvakultury zaznamenalo v období 2009–2017 pokles CO2 o 29 % na jednotku hrubé přidané hodnoty. Námořní doprava se díky stropu pro obsah síry zavedenému Mezinárodní námořní organizací s platností od roku 2020 stále více orientuje na zdroje energie s nižšími emisemi uhlíku. Ekologickou stopu těchto hospodářsky významných dopravních uzlů mezi oceánem a pevninou kromě toho snižuje síť „zelených přístavů“. Zpráva rovněž zkoumá ekonomickou hodnotu řady ekosystémových služeb, které oceán nabízí a mezi něž patří přírodní stanoviště pro mořské živočichy, ukládání uhlíku a procesy ovlivňující změnu klimatu i biologickou rozmanitost. S 5 mil. zaměstnaných v roce 2018 se počet pracovních míst v modré ekonomice EU zvýšil oproti předchozímu roku o 11,6 %. Tento nárůst byl způsoben především pobřežním cestovním ruchem. Počet pracovních míst v odvětví větrné energie na moři se za méně než 10 let zdevítinásobil. Vzhledem k tomu, že současná koronavirová krize má dopad na všechna hospodářská odvětví včetně modré ekonomiky, Komise přijala v průběhu jara 2020 opatření, která mají hospodářství EU včetně různých odvětví modré ekonomiky ochránit. EU modrou ekonomiku podporuje pomocí různých nástrojů. EFSI investoval přes 1,4 mld. € do projektů na výstavbu mořských větrných elektráren a nabídl významnou podporu i dalším oblastem modré ekonomiky, mezi něž patří rozvoj přístavů a čistá lodní doprava. Platforma BlueInvest, kterou vytvořila Komise ve spolupráci s EIF, poskytla začínajícím podnikatelům v modré ekonomice granty na inovace ve výši 22 mil. € v roce 2019 a 20 mil. € v roce 2020. Kromě toho byl v roce 2020 založen nový Fond BlueInvest. Celou řadu projektů v oblasti modré ekonomiky financuje také EBRD.

 

EP schválil taxonomii

  • Přijetí nařízení o taxonomii je podle Komise milníkem pro zelenou agendu.

  • Systém vytváří vůbec první světový systém klasifikace hospodářských činností udržitelných z hlediska životního prostředí na světě, který má umožnit skutečné nastartování udržitelných investic.

  • Formálně má rovněž zřizovat platformu pro udržitelné financování. 

EP 18. 6. 2020 přijal nařízení o taxonomii. Dle Komise se jedná o klíčový právní předpis, který přispěje k Zelené dohodě pro Evropu tím, že podpoří investice soukromého sektoru do ekologických a udržitelných projektů. Taxonomie má pomoci vytvořit „zelený seznam“, klasifikační systém environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. Měl by umožnit investorům přesměrovat investice do udržitelnějších technologií a podniků, a proto by měl hrát zásadní úlohu pro dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. Komise návrh nařízení o taxonomii předložila v květnu 2018. Schválení textu nařízení EP vychází z jeho přijetí Radou 10. 6. 2020. Politické dohody EP a Rada dosáhly 17. 12. 2019 (více v příspěvku „Komise má plán, jak financovat udržitelný růst ekonomiky“, Životní prostředí v březnu 2018, v příspěvku „EU chce stanovit, co je environmentálně udržitelné“ Životní prostředí v září 2019, v příspěvku „Coreper potvrdil dohodu týkající se taxonomie“, Vnitřní trh v prosinci 2019 a v příspěvku „Rada přijala jednotný klasifikační systém EU, který má stanovit, co je environmentálně udržitelné“, Životní prostředí v dubnu 2020). Komise má přijmout akty v přenesené pravomoci, které obsahují specifická technická screeningová kritéria, jež doplní zásady stanovené v nařízení a určí, které hospodářské činnosti mohou být pro jednotlivé environmentální cíle způsobilé. Kritéria pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně budou přijata do konce roku 2020 a do konce 2021 pak mají být přijata kritéria pro další 4 cíle v oblasti životního prostředí: udržitelné využívání a ochranu vody a mořských zdrojů; přechod na oběhové hospodářství; prevenci a omezování znečištění; a ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů. Jak je stanoveno v nařízení, Komise rovněž zahájila výzvu k podávání přihlášek do výběrového řízení na členy platformy pro udržitelné financování. Tato platforma má být poradním orgánem složeným z odborníků ze soukromého a veřejného sektoru. Má Komisi pomoci při přípravě technických screeningových kritérií (formou aktů v přenesené pravomoci), která taxonomii dále rozvíjejí. Rovněž má Komisi radit ohledně budoucího vývoje taxonomie EU tak, aby byly pokryty další cíle v oblasti udržitelnosti, a bude poskytovat i širší poradenství v oblasti udržitelného financování. Platforma pro udržitelné financování má být poradním orgánem složeným z odborníků ze soukromého a veřejného sektoru. Má být složena z maximálně 57 členů, z nichž 50 má být vybráno v rámci zveřejněné výzvy k podávání žádostí. Zbývajících 7 členů má jmenovat přímo GŘ FISMA z řad zástupců veřejných subjektů, jako je Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) a EIB.

 

EIB půjčí ČR 300 mil. €na projekty hospodaření s vodou

  • EIB půjčí Ministerstvu zemědělství ČR 800 mil. €na hospodaření s vodou.

  • Připraveny jsou již konkrétní projekty protipovodňové ochrany nebo zásobování pitnou vodou.

EIB 22. 6. 2020 zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že EIB půjčí ČR 300 mil. € (8 mld. Kč) na projekty týkající se hospodaření s vodou. Jedná se o projekty prevence záplav, dodávek vody a úpraven vody po celé ČR. Finance by měly plynout Ministerstvu zemědělství ČR. Z projektů zkvalitňujících vodu a její dostupnost má benefitovat 110 tis. občanů ČR. Mezi příklady jednotlivých projektů patří: (1) Jelence – investice do výstavby 1,6 km dlouhého vodovodu, jednoho vrtu a nádrže o objemu 40 m3. Cílem je poskytnout obyvatelům kvalitní pitnou vodu; (2) Třebovice, Třebovka – Česká Třebová – úprava vodního toku jako prevence před povodněmi; (3) Výstavba městského rybníka v Chotěšicích (Střední Čechy) o velkosti 4, 7 ha a objemu 66 tis. m3 za účelem stabilizace vodního režimu v oblasti. Nádrž má fungovat také jako protipovodňová ochrana s retenčním objemem 24 tis. m3.

 

Komise upozorňuje, že členské státy neplní cíle týkající se kvality ovzduší

  • Cíle směrnice o čistotě ovzduší se členským státům nedaří naplňovat.

  • Komise vyzvala státy ke zvýšení úsilí ve všech odvětvích, především v zemědělství.

Komise 26. 6. 2020 zveřejnila výsledky prvního posouzení opatření, která členské státy přijaly za účelem omezit vypouštění emisí do ovzduší a zvýšení jeho kvality. Komise konstatovala, že se nedaří dosahovat cílů směrnice č. 2284/2016 a její pravidla je třeba provádět lépe. Apeluje na členské státy, aby zvýšily úsilí ve všech odvětvích, problematické jsou zejména zemědělství a emise amoniaku. Zpráva o provádění směrnice má být ještě v průběhu roku 2020 doplněna o další zprávu „Druhý výhled pro čisté ovzduší“, která by měla přinést aktuální výsledky členských států a modely jednotlivých států, jak jsou schopny naplňovat cíle v oblasti kvality ovzduší do roku 2030, případně déle.

  

Komise spustila evropskou platformu pro spravedlivou transformaci 

  • Platforma pro spravedlivou transformaci je podle EU krokem ke klimaticky neutrální EU.

  • Platforma má poskytovat individuálně přizpůsobenou podporu regionům, na které má mít zelená transformace největší dopad.

Komise 29. 6. 2020 informovala o tom, že byla spuštěna platforma pro spravedlivou transformaci, která má sloužit jako podpora členským státům při vypracovávání územních plánů pro spravedlivou transformaci a usnadnit jim přístup k finančním prostředkům z mechanismu pro spravedlivou transformaci o objemu více než 150 mld. €. Tato online platforma má subjektům z veřejného i soukromého sektoru v uhelných a jiných regionech s vysokými emisemi uhlíku poskytovat technickou a poradenskou podporu a usnadnit jim přístup k informacím o možnostech financování a zdrojích technické pomoci. Platforma by měla zajistit, aby prostředky ve výši 40 mld. € navržené v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci byly přiděleny na správné projekty. Platforma má rovněž podpořit přístup ke zvláštnímu režimu v rámci programu InvestEU a k úvěrovému nástroji pro veřejný sektor. Platforma má zajišťovat: technickou a poradenskou podporu pro členské státy a regiony zaměřenou mimo jiné na realizaci územních plánů pro spravedlivou transformaci a vytváření rezerv projektů pro mechanismus pro spravedlivou transformaci; jednotné kontaktní místo přes webové rozhraní včetně možnosti obrátit se na Komisi s technickými a administrativními dotazy ohledně spravedlivé transformace; poskytování informací a sdílení zkušeností a znalostí pro regiony s velkou závislostí na fosilních palivech a s vysokými emisemi uhlíku, včetně databází speciálních projektů a odborníků; fórum pro dialog o spravedlivé transformaci za účasti zainteresovaných subjektů na místní i celostátní úrovni, sociálních partnerů, veřejných orgánů a orgánů EU. Mechanismus pro spravedlivou transformaci je součástí Zelené dohody pro Evropu, která má za cíl vytvořit v EU do roku 2050 klimaticky neutrální ekonomiku. Jeho účelem je pomoci vypořádat se s ekonomickými a sociálními náklady, jež jsou spojeny s transformací v souvislosti se změnou klimatu v nejvíce ohrožených uhelných regionech a regionech s vysokými emisemi uhlíku. Mechanismus stojí na 3 pilířích financování, jimiž jsou Fond pro spravedlivou transformaci navržený v lednu 2020 a posílený balíkem na podporu oživení z května 2020, zvláštní režim spravedlivé transformace v rámci programu InvestEU a úvěrový nástroj pro veřejný sektor (více v příspěvku „EU zveřejnila financování plánované ekologické transformace“, Životní prostředí v lednu 2020 a v příspěvku „Komise podporuje členské státy při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku“, Životní prostředí v květnu 2020). Z těchto 3 pilířů má být během období 2021–2027 uvolněno na investice v regionech EU, na které bude mít transformace v souvislosti se změnou klimatu největší dopad, více než 150 mld. €. Platforma pro spravedlivou transformaci, jež byla oznámena spolu s investičním plánem Zelené dohody pro Evropu, navazuje na úsilí v rámci iniciativy pro uhelné regiony procházející transformací a dále je rozšiřuje a je součástí mechanismu pro spravedlivou transformaci. Má mít 3 pracovní linie: koordinovanou technickou pomoc ze strany Komise a skupiny EIB, jednotné kontaktní místo a asistenční službu přes webové rozhraní a akce na podporu zapojení zúčastněných stran a výměnu osvědčených postupů.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020

Spotřebitelé v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020