Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnější obchodní vztahy v červnu 2020

Euroskop, 10.07.2020

Komise vydala bílou knihu týkající se zahraničních subvencí na jednotném trhu, Komise podporuje mezinárodní iniciativu k usnadnění obchodu, Komise zahájila přezkum obchodní politiky, Komise předložila zprávu o překážkách obchodu, Proběhl summit EU-Čína, EU prodloužila platnost sankcí týkající se Ukrajiny o rok, Rada prodloužila platnost hospodářských sankcí vůči určitým hospodářským odvětvím Ruské federace 

  • Komise se zabývá rušivými účinky zahraničních subvencí

  • Obchod se zdravotnickými výrobky by měl být snazší

  • Komise by chtěla zhodnotit obchodní politiku

  • Překážky v obchodu stále přetrvávají

  • EU jednala s Čínou

  • Opět došlo k prodloužení sankcí týkajících se Ukrajiny

  • Sankce vůči Rusku byly prodlouženy

 

Komise vydala bílou knihu týkající se zahraničních subvencí na jednotném trhu

  • Pravidla hospodářské soutěže, nástroje na ochranu obchodu a pravidla pro zadávání veřejných zakázek hrají v EU důležitou roli při zajišťování spravedlivých podmínek pro společnosti na jednotném trhu.

  • Subvence poskytované společnostem v EU vládami nečlenských zemí mají na hospodářskou soutěž na jednotném trhu rostoucí negativní dopad.

  • Komise v bílé knize navrhuje problémů a požaduje nové nástroje k odstranění těchto nedostatků v právních předpisech.

  • Komise předložila několik možných přístupů.

White paper – on levelling the playing field as regards foreign subsidies (COM(2020)253)

  •  Komise 17. 6. 2020 přijala bílou knihu, v níž se zabývá rušivými účinky zahraničních subvencí na jednotném trhu. Komise nyní žádá všechny zúčastněné strany, aby se k možnostem uvedeným v bílé knize vyjádřily. Veřejná konzultace má probíhat do 23. 9. 2020.

Pozadí

Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného v březnu 2019 uložila Komisi, aby určila nové nástroje k řešení rušivých účinků zahraničních subvencí na jednotný trh. Ve svém sdělení „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ z března 2020 Komise potvrdila, že do poloviny roku 2020 přijme bílou knihu o nástroji týkajícím se zahraničních subvencí s cílem řešit rušivé účinky zahraničních subvencí na jednotném trhu (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“, Vnitřní trh v březnu 2020).

Subvence poskytované členskými státy vždy podléhaly pravidlům EU pro státní podporu, aby se zabránilo narušení trhu. Zdá se, že subvence poskytované společnostem v EU vládami nečlenských zemí mají na hospodářskou soutěž na jednotném trhu rostoucí negativní dopad. Nepodléhají nicméně kontrole státní podpory ze strany EU. Existuje stále více případů, kdy se zdá, že zahraniční subvence zjevně napomohly k akvizici společností z EU, ovlivnily investiční rozhodnutí, tržní operace nebo cenovou politiku příjemců či ovlivnily podávání nabídek ve veřejných zadávacích řízeních v neprospěch nedotovaných společností.

Stávající pravidla na ochranu obchodu se navíc vztahují pouze na vývoz zboží ze třetích zemí, a neřeší tak všechna narušení způsobená zahraničními subvencemi ze zemí mimo EU. V případech, kdy mají zahraniční subvence podobu finančních toků usnadňujících akvizice společností z EU, kdy přímo podporují působení společností v EU nebo kdy usnadňují podávání nabídek ve veřejném zadávacím řízení, zjevně existují nedostatky v regulačním rámci.

Klíčové a sporné body

Komise v bílé knize navrhuje řešení výše uvedených problémů a požaduje nové nástroje k odstranění těchto nedostatků v právních předpisech. V této souvislosti předkládá několik možných přístupů. První 3 možnosti (tzv. „moduly“) jsou zaměřeny na řešení rušivých účinků zahraničních subvencí: (1) na jednotný trh obecně (modul 1), (2) na akvizice společností z EU (modul 2) a (3) na zadávání veřejných zakázek v EU (modul 3). Nejedná se o alternativy, ale o moduly, které se mohou vzájemně doplňovat. V bílé knize je rovněž stanoven obecný přístup k zahraničním subvencím v kontextu financování z prostředků EU.

  • Obecný nástroj k zachycování rušivých účinků zahraničních subvencí („modul 1“)

Modul 1 navrhuje zavedení obecného nástroje dohledu nad trhem, který má zachytit všechny možné situace na trhu, v nichž mohou zahraniční subvence jednotný trh narušit. V rámci tohoto modulu by orgán dohledu, kterým by byl příslušný vnitrostátní orgán nebo Komise, mohl na základě jakéhokoli náznaku nebo informací, že společnost v EU využívá zahraniční subvence, podniknout příslušné kroky. Pokud by byla existence zahraniční subvence prokázána, orgán by uložil opatření k nápravě pravděpodobného rušivého dopadu, např. vyrovnávací platby, strukturální nápravná opatření či nápravná opatření z hlediska tržního chování. Mohl by však rovněž dospět k názoru, že dotovaná činnost nebo investice má pozitivní dopad, který nad rušivými účinky převažuje, a v šetření dále nepokračovat (tzv. analýza z hlediska zájmů EU).

  • Zahraniční subvence usnadňující akvizice společností z EU („modul 2“)

První modul by mohl být doplněn modulem 2. Tento modul by měl konkrétně řešit narušení způsobená zahraničními subvencemi, které usnadňují akvizice společností v EU. Jeho cílem je zajistit, aby zahraniční subvence neposkytovaly příjemcům nespravedlivou výhodu při získávání (podílů) společností z EU, a to buď přímo poskytnutím subvence na danou akvizici, nebo nepřímo de facto zvýšením finanční síly nabyvatele. V rámci modulu 2 by společnosti, které jsou příjemci finanční podpory vlády nečlenské země, musely oznamovat své akvizice společností z EU nad stanovenou prahovou hodnotu příslušnému orgánu dohledu. V bílé knize je jako příslušný orgán dohledu navrhována Komise. Transakce by nemohly být uzavřeny, dokud Komise záležitost nepřezkoumá. Pokud by orgán dohledu zjistil, že se akvizice uskutečňuje s pomocí zahraniční subvence a narušuje jednotný trh, mohl by buď přijmout závazky oznamující strany, které narušení účinně napravují, nebo by v krajním případě mohl akvizici zakázat. I v rámci tohoto modulu by Komise mohla provést analýzu z hlediska zájmů EU.

  • Zahraniční subvence při zadávání veřejných zakázek v EU („modul 3“)

Zahraniční subvence by rovněž mohly mít škodlivý účinek na průběh zadávání veřejných zakázek v EU. Tato otázka je řešena v rámci modulu 3. Díky zahraničním subvencím mohou uchazeči získat nespravedlivou výhodu a například předkládat nabídky pod tržní cenou či dokonce pod úrovní nákladů. Mohou tak získat veřejné zakázky, které by jinak nezískali. V rámci tohoto modulu navrhuje bílá kniha mechanismus, v jehož rámci by uchazeč musel informovat veřejného zadavatele, zda obdržel finanční příspěvek od země, která není členem EU. Příslušný zadavatel a orgán dohledu by poté posoudili, zda se jedná o zahraniční subvenci a zda tato subvence narušila spravedlivý průběh zadávacího řízení. V takovém případě by byl uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen.

Bílá kniha rovněž stanovuje způsoby, jak řešit problematiku zahraničních subvencí v případě žádostí o finanční podporu EU. Všechny hospodářské subjekty by měly soutěžit o finanční prostředky EU za stejných podmínek. Zahraniční subvence však mohou tento proces narušit tím, že jejich příjemcům zajistí lepší podmínky pro zažádání o podporu. Bílá kniha navrhuje možnosti, jak těmto nespravedlivým výhodám zabránit. Pokud jde mimo jiné o finanční prostředky rozdělované prostřednictvím veřejných nabídkových řízení nebo grantů, použil by se obdobný postup jako u zadávání veřejných zakázek v EU. Bílá kniha zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby mezinárodní finanční instituce, které provádějí projekty podporované z rozpočtu EU, jako je EIB nebo EBRD, uplatňovaly stejný přístup i na zahraniční subvence.

Předpokládaný další vývoj

Bílá kniha bude předmětem veřejné konzultace až do 23. 9. 2020. Na základě obdržených příspěvků Komise předloží legislativní návrhy, jak rušivé dopady zahraničních subvencí na jednotný trh řešit.

Odkazy

 

Krátce…

 

Komise podporuje mezinárodní iniciativu k usnadnění obchodu

  • Krize způsobená koronavirem ukázala, že mezinárodní společenství musí společně posílit připravenost na možné další krize.

  • EU by měla posílit odolnost zdravotnických systémů, mimo jiné prostřednictvím vylepšených obchodněpolitických iniciativ.

Komise 15. 6. 2020představila WTO návrhy týkající se mezinárodní iniciativy k usnadnění obchodu se zdravotnickými výrobky. Tyto návrhy reagují na probíhající mezinárodní diskusi o tom, jak usnadnit přístup k cenově dostupným farmaceutickým a zdravotnickým výrobkům a jak v době krize zabránit narušení obchodu. Mohly by tvořit součást mezinárodní dohody otevřené všem členům WTO. Budoucí dohoda by mohla usnadnit obchod se zdravotnickými výrobky a přispět k větší globální připravenosti na budoucí mimořádné situace v oblasti zdraví díky těmto opatřením: (1) zrušení cel na farmaceutické a zdravotnické zboží; (2) zavedení systému globální spolupráce v období zdravotní krize, který by řešil otázky, jako jsou dovozní a vývozní omezení, celní a tranzitní režim, zadávání veřejných zakázek a transparentnost; a (3) zdokonalení stávajících pravidel WTO platných pro obchod se základním zbožím. Návrhy, které byly prezentovány, byly představeny členským státům EU na zasedání ministrů obchodu na začátku června 2020. Tato diskuse i prvotní zpětná vazba od mezinárodních partnerů má přispět k vymezení dalších kroků.

 

Komise zahájila přezkum obchodní politiky

  • Otevřený obchod založený na pravidlech má významně přispět ke globálnímu oživení.

  • Obchodní politika se má přizpůsobit tak, aby byla efektivnější při prosazování evropských zájmů.

Komise 16. 6. 2020 zahájila velký přezkum obchodní politiky EU včetně veřejné konzultace, jež má za cíl získat podněty od EP, členských států, zainteresovaných subjektů a občanské společnosti. Cílem Komise je dosáhnout konsenzu ohledně nového střednědobého nasměrování obchodní politiky EU, jež reaguje na řadu nových globálních výzev a zohledňuje poznatky získané v průběhu krize způsobené koronavirem. Výsledky této konzultace poslouží jako podklad pro sdělení, které má být vydáno ke konci roku 2020. Konečný přezkum bude výsledkem t procesu, který bude zahrnovat online veřejnou konzultaci, diskuse s EP, členskými státy a spolupráci s příslušnými zainteresovanými subjekty či zástupci občanské společnosti. Konzultace se má týkat všech relevantních otázek obchodní politiky EU, přičemž zvláštní pozornost má být zaměřena na témata: budování odolné a udržitelné ekonomiky EU po odeznění pandemie koronaviru; reforma WTO; vytváření celosvětových obchodních příležitostí zejména pro malé a střední podniky; maximalizace přínosu obchodní politiky pro řešení klíčových globálních výzev, jako je změna klimatu, udržitelný rozvoj nebo digitální transformace; posílení obchodních a investičních vztahů s klíčovými obchodními partnery; zlepšení rovných podmínek a ochrana podniků a občanů EU.

 

Komise předložila zprávu o překážkách obchodu

  • Zpráva Komise o překážkách obchodu a investic se zveřejňuje každoročně od počátku hospodářské krize v roce 2008.

  • Zpráva obsahuje podrobnou analýzu typů překážek, které způsobují většinu problémů podnikům z EU, a odvětví, v nichž se podařilo překážky odstranit.

  • Data vychází z informací poskytnutých evropskými podniky.

Komise 18. 6. 2020 předložila zprávu o překážkách obchodu a investic. Opatření EU dle Komise zajistila evropským podnikům v roce 2019 dodatečný vývoz ve výši 8 mld. €. Na druhou stranu vysoký počet nových omezení, která brání vývozu z EU, ukazuje, že protekcionismus v celosvětovém obchodu zakořenil. Koordinované úsilí Komise, členských států a obchodních organizací EU v rámci partnerství pro přístup na trh umožnilo evropským podnikům v roce 2019 znovu získat některé vývozní trhy. Z toho těžili mimo jiné zemědělci a výrobci potravin v EU, např.: (1) vývozci hovězího masa z Francie, Irska a Nizozemska znovu získali přístup na čínský trh; výrobci z Irska a Chorvatska znovu získali přístup na japonský trh a nizozemští producenti vepřového masa mohou nyní vyvážet i do Mexika; (2) polští výrobci sušeného kojeneckého mléka mohou nyní opět vyvážet do Egypta; a (3) belgičtí producenti hrušek znovu získali přístup na mexický trh. Podniky z EU však také čelí řadě protiprávních překážek v odvětvích, která mají pro EU strategický význam, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, elektroniky, automobilového průmyslu a dalších odvětví vyspělých technologií. Ve světě nyní existuje 438 překážek obchodu, z nichž 43 zavedlo 22 různých zemí v loňském roce. Nejvyšší počet obchodních omezení se týká přístupu na čínský a ruský trh (38 respektive 31 opatření). Čína také v roce 2019 uložila nejvyšší počet nových omezení, následují země jižního Středomoří a Blízkého východu.

 

Proběhl summit EU-Čína

  • Vztahy mezi EU a Čínou se v posledních letech výrazně posunuly.

  • Pandemie COVID-19 a řada hlavních bilaterálních a multilaterálních výzev jasně ukazují, že partnerství mezi EU a Čínou je zásadní, ať už jde o obchod, klima, technologii a obranu.

Summit EU-Čína 22. 6. 2020 proběhl prostřednictvím videokonference. Summit měl program zaměřený na dvoustranné vztahy; regionální a mezinárodní otázky, pandemii a hospodářské oživení v souvislosti s COVID-19. EU připomněla důležité závazky přijaté na summitu EU-Čína v roce 2019 a zdůraznila potřebu provádění těchto závazků dynamickým způsobem a na výsledky zaměřeným, protože dnešní pokrok je omezený. EU zdůraznila, že je třeba pokročit v jednáních o ambiciózní komplexní dohodě o investicích mezi EU a Čínou, která se zabývá současnými asymetriemi v přístupu na trh a zajišťuje rovné podmínky pro všechny. Pokud jde o hospodářské a obchodní otázky, EU připomněla společný závazek konstruktivně a rychle pracovat na vyřešení řady otázek přístupu na trh a regulačních otázek. EU uvítala potvrzení Číny, že nedávná dohoda mezi Čínou a USA „fáze 1“ má být provedena v plném souladu se závazky WTO a bez diskriminace provozovatelů EU. EU znovu zdůraznila, že je nutné, aby se Čína zapojila do budoucích jednání o průmyslových subvencích ve WTO a řešila nadměrnou kapacitu v tradičních odvětvích, jako je ocelářství a high-tech oblasti. Summit byl také příležitostí k diskusi o důležitosti digitálního sektoru pro ekonomiky a společnosti na celém světě. EU zdůraznila, že vývoj nových digitálních technologií musí jít ruku v ruce s dodržováním základních práv a ochranou údajů. EU rovněž nastolila nevyřešené otázky týkající se kybernetické bezpečnosti a dezinformací. Lídři vedli podstatnou diskusi o změně klimatu. Čína je partnerem EU v rámci Pařížské dohody, ale musí se zavázat, že přijme rozhodná opatření ke snížení emisí v krátkodobém horizontu a co nejdříve stanoví cíl neutrality klimatu. EU vyzvala Čínu, aby převzala větší odpovědnost za řešení globálních výzev prostřednictvím mezinárodního systému založeného na pravidlech, prosazování mezinárodního míru a bezpečnosti a dodržování mezinárodních norem na podporu udržitelného rozvoje, zejména v Africe. V reakci na pandemii COVID-19 EU zdůraznila společnou odpovědnost za účast na celosvětovém úsilí o zastavení šíření viru, podporu výzkumu ošetření a vakcín a podporu zeleného a inkluzivního globálního zotavení. EU zdůraznila potřebu solidarity při řešení důsledků v rozvojových zemích, zejména pokud jde o oddlužení. EU rovněž vyzvala Čínu, aby se plně zapojila do nezávislého přezkumu zkušeností získaných z mezinárodní reakce na zdraví na konferenci COVID-19. Pokud jde o Hongkong, EU znovu zdůraznila své vážné obavy z kroků, které Čína podnikla s cílem uložit Pekingu právní předpisy o národní bezpečnosti, a domnívá se, že tyto kroky nejsou v souladu s hongkonským základním zákonem a mezinárodními závazky Číny, a vyvíjí tlak na základní práva a svobody, obyvatelstvo chráněné zákonem a nezávislý soudní systém. EU upozorňuje na zhoršující se situaci v oblasti lidských práv, včetně zacházení s menšinami v Sin-ťiangu a Tibetu, s obránci lidských práv, jakož i na omezení základních svobod. EU rovněž zdůraznila své očekávání, že dialog o lidských právech se bude konat v Číně později v roce, jakmile budou uvolněna omezení COVID-19. 

 

EU prodloužila platnost sankcí týkající se Ukrajiny o rok

  • Sankce byly poprvé zavedeny v červnu 2014 v reakci na pokusy o úmyslné narušení územní celistvosti a destabilizaci Ukrajiny. 

  • Rada opět prodloužila platná omezující opatření zahrnující zákazy zaměřené na dovoz zboží pocházejícího z Krymu nebo Sevastopolu do EU, investice do infrastruktury či finanční investice a služby cestovního ruchu na Krymu nebo v Sevastopolu.

Rada 23. 6. 2020 rozhodla, že platnost sankcí, které byly zavedeny v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskou federací, bude prodloužena do 23. 7. 2021 (více v příspěvku „Rada prodloužila sankce vůči Rusku za protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu“, Vnější obchodní vztahy v červnu 2019). V současné době platná omezující opatření zahrnují zákazy zaměřené na dovoz zboží pocházejícího z Krymu nebo Sevastopolu do EU, investice do infrastruktury či finanční investice a služby cestovního ruchu na Krymu nebo v Sevastopolu. Omezení EU se také vztahují na vývoz určitého zboží a technologií pro krymské společnosti nebo pro použití na Krymu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky a v souvislosti s vyhledáváním, průzkumem a těžbou ropy, zemního plynu a nerostných surovin. EU stále neuznává protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskou federací a tento akt porušení mezinárodního práva nadále odsuzuje. Sankce byly poprvé zavedeny v červnu 2014 v reakci na pokusy o úmyslné narušení územní celistvosti a destabilizaci Ukrajiny. Další opatření EU zavedená v reakci na krizi na Ukrajině zahrnují hospodářské sankce vůči určitým odvětvím ruského hospodářství a individuální omezující opatření.

 

Rada prodloužila platnost hospodářských sankcí vůči určitým hospodářským odvětvím Ruské federace 

  • Omezující opatření byla původně zavedena v roce 2014.

  • Sankce např. omezují přístup některých ruských bank a společností na primární a sekundární kapitálové trhy EU a zakazují určité formy finanční pomoci a zprostředkování pro ruské finanční instituce.

Rada se 29. 6. 2020 rozhodla prodloužit platnost sankcí vůči určitým hospodářským odvětvím Ruské federace o dalších 6 měsíců, tj. do 31. 1. 2021. Toto rozhodnutí bylo přijato na videokonferenci členů Evropské rady 19. 6. 2020 v návaznosti na nejnovější hodnocení stavu plnění minských dohod, k němuž mělo dojít ve lhůtě stanovené do 31. 12. 2015. Vzhledem k tomu, že úplného naplnění uvedených dohod dosud nebylo dosaženo, přijali vedoucí představitelé EU politické rozhodnutí o zachování stávajících hospodářských sankcí vůči Rusku. Tato omezující opatření byla původně zavedena v roce 2014 s ohledem na destabilizující činnosti Ruska vůči Ukrajině a zaměřují se na finanční, energetické a obranné odvětví, jakož i na oblast zboží dvojího užití. Sankce omezují přístup některých ruských bank a společností na primární a sekundární kapitálové trhy EU a zakazují určité formy finanční pomoci a zprostředkování pro ruské finanční instituce. Opatření rovněž zakazují přímý či nepřímý dovoz, vývoz nebo převod veškerého vybavení souvisejícího s obranou a zavádějí zákaz zboží dvojího užití, které může být použito k vojenským účelům nebo používáno vojenskými koncovými uživateli v Rusku. Sankce dále omezují přístup Ruska k některým citlivým technologiím, které lze využít v ruském energetickém odvětví, například pro těžbu a průzkum ropy.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020

Spotřebitelé v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020