Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020

Komise podnikla další kroky pro podporu evropských audiovizuálních děl, Kapitálové trhy pomáhají evropskému oživení, Komise informovala o investiční podpoře, Jednotný trh nefunguje zcela správně, EU čeká ještě hlubší recese, než se předpokládalo, Rada přijala nová pravidla pro platformy skupinového financování

  • Komise upravuje audiovizuální pravidla

  • EU chce upravit kapitálové trhy

  • EU splnila svůj cíl v rámci EFSI
  • Fungování jednotného trhu má mezery

  • Recese v EU může být ješetě větší

  • Nová pravidla mají poskytovat ochranu investorům i poskytovatelům 

  

Komise podnikla další kroky pro podporu evropských audiovizuálních děl

  • Revidovaná audiovizuální pravidla mají být nástrojem pro ochranu uživatelů před škodlivým obsahem.

  • Revidovaná audiovizuální pravidla mají umožnit evropským společnostem, filmovým a jiným mediálním podnikům vytvářet a propagovat evropský obsah.

  • EU podporuje evropské kultury v katalozích služeb na vyžádání a ochranu dětí a dalších zranitelných uživatelů.

  • V poslední době vzrostl význam nových typů obsahu, jako jsou videoklipy nebo obsah vytvářený uživateli.

 

Communication from the Commission Guidelines pursuant to Article 13(7) of the Audiovisual Media Services Directive on the calculation of the share of European works in on-demand catalogues and on the definition of low audience and low turnover 2020/C 223/03

  • Komise 2. 7. 2020 přijala pokyny, aby pomohla členským státům provést revidovanou směrnici č. 13/2010 o audiovizuálních mediálních službách. Pokyny mají poskytnout nástroj k zajištění propagace evropských děl v mediálním obsahu, čímž má být podpořena kulturní rozmanitost a zaručena větší možnost volby pro evropské spotřebitele. Mají rovněž přispět k lepší ochraně uživatelů (zejména nezletilých) služeb videa na vyžádání a platforem pro sdílení videonahrávek před nenávistnými výroky a škodlivým obsahem.

Pozadí

Revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách byla přijata v roce 2018 s cílem řešit změny v mediálním prostředí v Evropě. Přispívá ke spravedlivějšímu regulačnímu prostředí pro všechny subjekty působící v oblasti audiovizuálních mediálních služeb v celé EU a zajišťuje lepší ochranu diváků, kteří využívají audiovizuální mediální obsah včetně obsahu online.

Směrnice kromě toho rozšiřuje určitá pravidla EU na platformy pro sdílení videonahrávek, včetně některých sociálních médií a jiných služeb, jejichž „zásadní funkcí“ je poskytování audiovizuálního obsahu. Tyto služby jsou povinny přijímat opatření na ochranu svých uživatelů před nelegálním a škodlivým obsahem. Směrnice také rozšiřuje povinnosti související s podporou evropských filmů, pokud jde o služby na vyžádání. V katalozích těchto služeb musí být zajištěn alespoň 30% podíl evropského obsahu a tento obsah je třeba zdůrazňovat.

Na základě směrnice musí Komise v případě potřeby poskytnout pokyny k praktickému uplatňování kritéria „zásadní funkce“ v definici platforem pro sdílení videonahrávek, k výpočtu podílu evropských děl, jakož i definici nízké sledovanosti a nízkého obratu pro uplatnění souvisejících výjimek. Po konzultaci s příslušnými zástupci členských států EU (tzv. kontaktní výbor) proto vydala 2 soubory pokynů. Názory zúčastněných stran, zejména pokud jde o konkrétní technické otázky, byly shromážděny během cílené veřejné konzultace v únoru a březnu 2020.

Klíčové a sporné body

Členské státy EU mají revidovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách provést ve svém vnitrostátním právu do září 2020. Ačkoli pokyny nejsou závazné, měly by přispět k jejímu harmonizovanému provádění a prosazování. Komise v nich uvádí, jak by se podle jejího názoru měly uplatňovat konkrétní pojmy, aby se zajistilo jednotné provádění mediálních pravidel ve všech členských státech.

Pokyny jsou součástí širšího úsilí Komise o vymezení jasnějších povinností a odpovědnosti sociálních médií a online platforem a doplňují připravovaný balík aktu o digitálních službách, k němuž probíhá veřejná konzultace.

Komise přijala 2 soubory pokynů:

(1)    Pokyny týkající se evropských děl – Směrnice o audiovizuálních mediálních službách rozšířila povinnosti související s podporou evropských filmů a televizních pořadů v rámci služeb na vyžádání. Tyto služby musí ve svých katalozích zajistit alespoň 30% podíl evropského obsahu a tento obsah zdůrazňovat. Kromě toho směrnice umožňuje, aby členské státy za určitých podmínek požadovaly, aby poskytovatelé mediálních služeb, kteří jsou usazeni v jiném členském státě, ale zaměřují se na diváky na jejich území, finančně přispívali na výrobu evropských děl. Pokyny obsahují doporučenou metodiku pro výpočet 30% podílu evropského obsahu v každém vnitrostátním katalogu na základě filmových titulů a řad televizních seriálů. Objasňují také definici „nízké sledovanosti“ a „nízkého obratu“, aby mohli být menší poskytovatelé osvobozeni od povinností týkajících se podpory evropských děl. Cílem je zajistit, aby se nebrzdil rozvoj trhu a nebránilo se vstupu nových subjektů na tento trh.

(2)    Pokyny týkající se platforem pro sdílení videonahrávek – Revizí směrnice o audiovizuálních mediálních službách se rozšiřují standardy EU týkající se nelegálního a škodlivého obsahu na platformy pro sdílení videonahrávek, včetně služeb, jako jsou sociální média, u nichž poskytování audiovizuálního obsahu sice není hlavním účelem dané služby, ale přesto představuje její zásadní funkci. V důsledku toho mají internetové subjekty – podobně jako tradiční mediální subjekty – zajistit, aby byli uživatelé chráněni před nenávistnými výroky a nezletilí před škodlivým obsahem. Online platformy musí přijímat opatření proti označenému obsahu, který podněcuje k násilí, nenávisti a terorismu, a zajišťovat, aby v pořadech pro děti nebyla nevhodně použita reklama či umísťování produktů (tzv. product placement).

Pokyny v této souvislosti poskytují soubor nástrojů, jenž má členským státům pomoci posoudit, které online služby by měly spadat do působnosti evropského mediálního rámce. Uvádějí rovněž seznam příslušných ukazatelů, které mohou členské státy použít při posuzování toho, zda je audiovizuální obsah zásadní součástí, a nikoli pouze doplňkovým prvkem nebo menší částí činností online platformy. Pokyny zohledňují také dynamickou povahu prostředí online platforem, a jejich cílem je tak zajistit flexibilitu v této oblasti.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude sledovat plnění jednotlivých pravidel.

Odkazy

 

Kapitálové trhy pomáhají evropskému oživení

  • EU chce pomoci podnikům získávat kapitál na veřejných trzích.

  • Změny mají usnadnit podnikům získat finanční prostředky, které potřebují, a investovat do našeho hospodářství.

  • Kapitálové trhy jsou pro oživení klíčové, protože samotné financování z veřejných zdrojů nebude dostačovat k opětovnému růstu ekonomiky.

  • Komise plánuje ještě předložit širší akční plán unie kapitálových trhů.

EU Capital Markets Recovery Package

  • Komise 24. 7. 2020 přijala balík týkající se oživení kapitálových trhů, který je součástí celkové strategie Komise pro oživení po koronaviru.

Pozadí

V dubnu 2020 Komise navrhla bankovní balík s cílem usnadnit bankovní úvěrování domácností a podniků v celé EU. Cílem opatření je připravit podmínky pro to, aby kapitálové trhy mohly podpořit evropské podniky, aby se zotavily z krize. V balíčku jsou navrženy cílené změny pravidel kapitálových trhů, které podpoří větší investice do hospodářství, umožní rychlou rekapitalizaci společností a zvýší schopnost bank financovat hospodářské oživení (více v příspěvku „Bankovní balík Komise má usnadnit poskytování úvěrů domácnostem a podnikům“, Vnitřní trh v dubnu 2020).

Klíčové a sporné body

Předložený balík obsahuje úpravy nařízení č. 1129/2017 o prospektusměrnice MiFID II č. 65/2014 a pravidel pro sekuritizaci. Všechny změny jsou ústředním prvkem projektu unie kapitálových trhů (CMU), jehož cílem je lépe integrovat vnitrostátní kapitálové trhy a zajistit rovný přístup k investicím a možnostem financování v celé EU.

Komise navrhla vytvořit zkrácený „prospekt EU pro oživení“ pro společnosti, které mají zkušenosti na veřejném trhu. Tento dočasný prospekt by podniky mohly snadno vytvořit, investoři by jej mohli snadno interpretovat a příslušné vnitrostátní orgány snadno kontrolovat. Díky tomu by se měla snížit délka prospektů ze stovek stran na 30. To by podnikům mělo pomoci získat kapitál, např. akcie. Druhý soubor cílených změn nařízení o prospektu má usnadnit získávání finančních prostředků bankami, které hrají při financování oživení reálné ekonomiky zásadní úlohu.

Komise navrhla také provést některé cílené změny požadavků směrnice MiFID II s cílem snížit část administrativní zátěže, s níž se setkávají zkušení investoři v rámci vztahů mezi podniky. Méně zkušení investoři (např. domácnosti investující své důchodové úspory) mají zůstat stejně chráněni jako dříve. Tyto změny se týkají požadavků, u nichž se (během veřejné konzultace k MiFID/MiFIR) zjistilo, že jsou příliš zatěžující nebo ztěžují rozvoj evropských trhů. Komise navrhla upravit požadavky tak, aby byla zajištěna vysoká míra transparentnosti vůči klientovi a aby zároveň byly pro evropské podniky zajištěny nejvyšší standardy ochrany a přijatelné náklady na dodržování předpisů. Komise současně zahájila veřejnou konzultaci o změnách směrnice v přenesené pravomoci MiFID II s cílem rozšířit režim výsledků výzkumu pro malé a střední emitenty a pro dluhopisy. MSP potřebují dobrou úroveň investičního výzkumu, který by je dostatečně zviditelnil a přilákal tak nové investory. Komise rovněž navrhla změnit pravidla směrnice č. 65/2014 o trzích finančních nástrojů, která se týkají trhů s energetickými deriváty. To má napomoci rozvoji trhů s energií denominovaných v €, což je důležité pro mezinárodní úlohu €, a umožnit evropským společnostem krýt jejich rizika a zároveň zachovat integritu komoditních trhů, zejména u zemědělských produktů.

Komise také předložila balík opatření, kterým se mění nařízení č. 2402/2017 o sekuritizaci a nařízení č. 36/2013 o kapitálových požadavcích. Sekuritizace je nástroj, jehož prostřednictvím mohou banky slučovat úvěry, transformovat je na cenné papíry a prodávat je na kapitálových trzích. Cílem těchto změn je usnadnit využívání sekuritizace v oživení EU tím, že se bankám umožní rozšířit poskytování úvěrů a zbavit jejich rozvahy nevýkonných expozic. Je užitečné umožnit bankám převést některá z rizik úvěrů poskytovaných malým a středním podnikům na trhy, aby mohly malé a střední podniky i nadále úvěrovat. Komise zejména navrhuje vytvořit specifický rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou rozvahovou sekuritizaci, která by těžila z obezřetnostního zacházení odrážejícího skutečnou rizikovost těchto nástrojů. Komise nadto navrhuje odstranit stávající regulační překážky pro sekuritizaci nevýkonných expozic. To může pomoci bankám odstranit nevýkonné expozice, jejichž nárůst lze očekávat v důsledku krize způsobené koronavirem. Navrhované změny vycházejí z rozsáhlých prací a analýz prováděných Evropským orgánem pro bankovnictví v letech 2019 a 2020.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy jsou na začátku legislativního procesu.

Odkazy

 

Krátce…

 

Komise informovala o investiční podpoře

  • V rámci EFSI schváleno přibližně 1 400 operací.

  • EFSI umožňuje skupině EIB financovat akce, které jsou rizikovější než její průměrné investice.

Komise a skupina EIB 2. 7. 2020 informovaly, že splnily svůj závazek v rámci investičního plánu pro Evropu mobilizovat 500 mld. € na investice. V rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) bylo za použití rozpočtové záruky EU a vlastních zdrojů skupiny EIB schváleno přibližně 1 400 operací. Očekává se, že jejich prostřednictvím bude po celé EU uvolněno téměř 514 mld. € na další investice ve prospěch zhruba 1,4 mil. MSP. V roce 2017, kdy se Rada a EP dohodly na rozšíření působnosti a rozsahu EFSI, bylo cílem uvolnit do konce roku 2020 částku 500 mld. €. Tyto finanční prostředky měly vyřešit nedostatek investic, jenž se projevil v důsledku finanční a hospodářské krize v letech 2007–2008. Po propuknutí koronavirové nákazy se EFSI zaměřil na tyto oblasti: byl inspirací pro program InvestEU, nový investiční program Komise na období 2021–2027, a již nyní se podílí na investiční iniciativě pro reakci na koronavirus. EFSI má rovněž hrát klíčovou úlohu v balíku Next Generation EU obsahujícím opatření pro obnovu evropské ekonomiky po šoku z koronavirové nákazy. Jeho prostřednictvím se navýší prostředky pro nástroj na podporu solventnosti, jehož cílem je předcházet platební neschopnosti evropských podniků. EFSI umožňuje skupině EIB financovat akce, které jsou rizikovější než její průměrné investice. Projekty podporované z EFSI jsou často prováděny malými společnostmi bez úvěrové historie, nebo se v jejich rámci sdružují menší potřeby v oblasti infrastruktury podle odvětví a zeměpisné polohy. Podpora takových projektů vyžadovala, aby skupina EIB vytvořila nové finanční produkty, např. rizikový dluh s kapitálovými znaky nebo investiční platformy. Tím se poupravily principy banky a od základu se změnil způsob, jakým Evropa financuje své priority. Hospodářský odbor EIB a Společné výzkumné středisko Komise (JRC) na základě výsledků z prosince 2019 odhadují, že se díky operacím EFSI podařilo vytvořit nebo udržet zhruba 1,4 mil. pracovních míst, přičemž se tento počet oproti základnímu scénáři má do roku 2022 zvýšit na 1,8 mil. pracovních míst. Kromě toho výpočty ukazují, že díky iniciativě se již zvýšil HDP EU o 1,3 % a do roku 2022 se má zvýšit o 1,9 %. Od začátku tohoto roku pochází 60 % získaného kapitálu ze soukromých zdrojů, což znamená, že EFSI rovněž splnil svůj cíl mobilizovat soukromé investice.  Měřeno velikostí ekonomiky je největší dopad znatelný v zemích, jež byly v letech 2007 a 2008 těžce zasaženy krizí, tj. na Kypru, v Řecku, Irsku, Itálii, Portugalsku a Španělsku. I když je dopad přímých investic v těchto zemích obzvláště vysoký, z výpočtů vyplynulo, že regiony podporované v rámci politiky soudržnosti (většinou v zemích východní Evropy) budou pravděpodobně z dlouhodobého účinku těžit více. Tyto výpočty odpovídají skutečnému financování z EFSI: v poměru k HDP nejvíce z investic aktivovaných z EFSI získaly Bulharsko, Řecko, Portugalsko, Estonsko a Španělsko. Ve zprávě o EFSI za rok 2019 vypracované EIB je uvedena řada konkrétních výsledků iniciativy. Díky EFSI: má dalších přibližně 20 mil. domácností přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení; bylo postaveno nebo zrenovováno zhruba 540 tis. jednotek sociálního a dostupného bydlení; 22 mil. Evropanů má přístup k lepším zdravotním službám; přibližně 400 mil. cestujících za rok bude moci využívat novou nebo opravenou dopravní infrastrukturu; je 13,4 mil. domácností zásobováno energií z obnovitelných zdrojů. V květnu 2020 předložila Komise revidovaný návrh na pokračování investičního plánu pro Evropu v příštím VFR, který začíná v roce 2021 – Program InvestEU (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy“, Institucionální záležitosti v květnu 2020)

 

Jednotný trh nefunguje zcela správně

  • Členské státy musí vynaložit větší úsilí, aby zajistily řádné fungování jednotného trhu EU.

  • Nejlépe si v roce 2019 vedlo Lotyšsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko a Slovensko, nejméně se naopak zlepšilo Španělsko, Itálie, Francie a Rakousko.

Komise 3. 7. 2020 zveřejnila srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu, ze kterého vyplývá, že navzdory zlepšením v určitých konkrétních oblastech musí členské státy vynaložit větší úsilí, chtějí-li zajistit řádné fungování jednotného trhu. Jak ukazují zkušenosti z koronavirové krize, dobře fungující jednotný trh má zásadní význam pro zajištění volného pohybu dodávek v celé EU a je naprosto nezbytný pro rychlé oživení hospodářství EU. Z výsledků srovnávacího přehledu vyplývá, že je velmi důležité opětovně se zaměřit na provádění a prosazování pravidel jednotného trhu, jak se také uvádí v souvisejícím akčním plánu Komise přijatém v březnu 2020. Plně fungující jednotný trh potřebuje především partnerství mezi Komisí a členskými státy. Jedním z klíčových nástrojů pro posílení takového kooperativního přístupu má být nově vytvořená pracovní skupina pro prosazování pravidel jednotného trhu. Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu ilustruje stav uplatňování pravidel jednotného trhu EU v EHP v roce 2019. Na základě řady vybraných ukazatelů hodnotí, jak si členské státy vedly v oblasti otevřenosti trhu, nástrojů správy jednotného trhu a v konkrétních oblastech politiky. Ve srovnání s předchozím rokem lze na základě výsledků konstatovat stabilní situaci ve většině členských států, avšak také mírný pokles celkové výkonnosti. Celkem členské státy získaly 158 zelených karet (153 v roce 2018), 107 žlutých karet (137 v roce 2018) a 59 červených karet (59 v roce 2018). Nejlépe si v roce 2019 vedlo Lotyšsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko a Slovensko, nejméně se naopak zlepšilo Španělsko, Itálie, Francie a Rakousko. Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu zahrnuje mimo jiné tato klíčová zjištění: (1) Prosazování pravidel jednotného trhu je nerovnoměrné: ačkoliv členské státy výrazně zlepšily provádění právních předpisů EU ve svém vnitrostátním právu, počet řízení o nesplnění povinnosti se – částečně v důsledku neúplně nebo nesprávně provedených právních předpisů EU – zvýšil. Srovnávací přehled výsledků odhaluje významné zlepšení v oblasti prosazování právních předpisů týkajících se spotřebitelů, a to díky silné koordinační úloze Komise a sítě evropských spotřebitelských center. (2) Správní spolupráce mezi členskými státy se zvýšila: využívání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), který podporuje správní spolupráci členských států v 16 politických a právních oblastech, se zvýšilo o 52 % a nyní pokrývá 59 přeshraničních správních postupů. (3) Stabilně se zvyšuje využívání nástrojů, které občanům a podnikům pomáhají využívat výhod jednotného trhu: počet občanů využívajících informační portál Vaše Evropa a služby „Vaše Evropa – Poradenství“ se výrazně zvýšil (o 48 % u portálu Vaše Evropa s 35 mil. návštěv a o 52 % u služeb Vaše Evropa – Poradenství s 35 tis. dotazy). Počet případů sítě SOLVIT, což je neformální nástroj pro řešení problémů vnitřního trhu, celkově vzrostl o 4 %. (4) Je zapotřebí více práce v určitých konkrétních oblastech politiky: je třeba dosáhnout dalšího zlepšení, aby se zajistil volný pohyb odborníků, a zejména aby se zvýšil počet rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace. Pokud jde o zadávání veřejných zakázek v členských státech, výsledky jsou nadále nerovnoměrné, zejména pokud jde o zakázky zadávané jediným uchazečům. Každoroční srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu především hodnotí, jak členské státy: provádějí pravidla EU, vytvářejí otevřené a integrované trhy (jde např. o zadávání veřejných zakázek či obchod se zbožím a službami), řeší administrativní záležitosti týkající se zahraničních pracovníků (např. odborné kvalifikace), spolupracují a přispívají v rámci řady unijních nástrojů správy (jako je např. portál Vaše EvropaSOLVIT a EURES).

 

EU čeká ještě hlubší recese, než se předpokládalo

  • Ekonomický dopad omezení volného pohybu osob je závažnější, než EU původně očekávala.

  • Prognóza poukazuje na ničivé hospodářské dopady pandemie koronaviru.

  • Oživení by mělo nabrat na síle v druhé polovině roku 2020.

 
Komise 7. 7. 2020 předložila letní hospodářskou prognózu. Podle letní hospodářské prognózy 2020 klesne ekonomika eurozóny v roce 2020 o 8,7 % a v roce 2021 vzroste o 6,1 %. Hospodářství celé EU by pak mělo v roce 2020 zaznamenat pokles o 8,3 % a v roce 2021 růst o 5,8 %. Pokles v roce 2020 by proto měl být výrazně vyšší než 7,7 % pro eurozónu a 7,4 % pro EU jako celek odhadovaných v jarní prognóze. Růst v roce 2021 má být rovněž o něco méně silný, než se na jaře odhadovalo. Dopad pandemie na hospodářskou činnost byl značný již v prvním čtvrtletí roku 2020, ačkoli většina členských států začala zavádět opatření omezující volný pohyb osob až v polovině března. Z důvodu mnohem delšího období narušení ekonomické aktivity a omezení pohybu osob v druhém čtvrtletí roku 2020 se očekává, že hospodářský výkon klesne výrazněji než v prvním čtvrtletí. První údaje za květen a červen 2020 však naznačují, že nejhorší je snad již za námi. Oživení by mělo zvýšit svou dynamiku v druhé polovině roku, nicméně bude i nadále neúplné a nerovnoměrné, pokud jde o jednotlivé členské státy. Dopad na ekonomiku EU je symetrický v tom ohledu, že pandemie zasáhla všechny členské státy. Nicméně jak pokles ekonomického výkonu v roce 2020, tak síla jeho oživení v roce 2021 se budou pravděpodobně značně lišit. Rozdíly v rozsahu dopadu pandemie a síle oživení v jednotlivých členských státech jsou nyní podle prognózy stále mnohem výraznější, než se očekávalo v jarní prognóze. Celkový výhled inflace se od jarní prognózy změnil jen nepatrně, ačkoli se podstatně změnily základní faktory ovlivňující ceny. Ceny ropy a potravin sice vzrostly více, než se očekávalo, jejich účinek by však měl být vyvážen slabším ekonomickým výhledem a účinkem snižování DPH a dalších opatření přijatých v některých členských státech. Předpokládaná inflace v eurozóně, měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen, by měla v roce 2020 činit 0,3 % a v roce 2021 pak 1,1 %. Inflace v celé EU by měla v roce 2020 dosáhnout výše 0,6 % a v následujícím roce 1,3 %. Rizika, která zatěžují prognózu, jsou mimořádně vysoká a převážně nepříznivá. Rozsah a doba trvání pandemie a případně i budoucí nezbytná opatření omezující pohyb osob, zůstávají v podstatě stále neznámé. Prognóza předpokládá, že omezující opatření se budou nadále uvolňovat a že „druhá vlna“ nákazy nenastane. Existuje značné riziko, že trh práce ponese následky mnohem déle, než se očekávalo, a že problémy s likviditou by u řady podniků mohly přerůst v problémy se solventností. Existují rizika ohrožující stabilitu finančních trhů a nebezpečí, že členské státy nebudou schopny v dostatečné míře koordinovat opatření na úrovni vnitrostátních politik. Nedosažení dohody o budoucích obchodních vztazích mezi VB a EU by mohlo rovněž vyústit v nižší růst, a to zejména v případě VB. Obecněji řečeno, protekcionistické politiky a přílišný odklon od globálních výrobních řetězců by rovněž mohly nepříznivě ovlivnit obchod a světové hospodářství. Existuje však také možnost příznivějšího vývoje, pokud by např. byla včas dostupná očkovací látka proti koronaviru. Návrh Komise na plán oživení, který se soustřeďuje na nový nástroj, NextGenerationEU, nebyl zahrnut do této prognózy, jelikož je ještě třeba ho dohodnout. Dohoda o návrhu Komise je proto rovněž považována za riziko vychýlené směrem nahoru. Obecně nelze vyloučit možnost, že tempo oživení bude svižnější, než se předpokládalo, zejména pokud epidemiologická situace umožní oproti očekávání rychlejší rušení zbývajících omezujících opatření. V případě VB byl použit čistě technický předpoklad. Vzhledem k tomu, že budoucí vztahy mezi EU a VB nejsou dosud vyjasněné, vycházejí prognózy na rok 2021 z čistě technického předpokladu, že budou zachovány stávající obchodní vztahy. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nepředstavuje očekávání či odhad výsledku jednání mezi EU a VB o jejich budoucích vztazích. Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 26. 6. 2020. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace, které byly k dispozici do 30. 6. 2020. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny. Komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a 2 prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu. Jako příští vydá Komise podzimní hospodářskou prognózu 2020, která by měla být zveřejněna v listopadu 2020.

 

Rada přijala nová pravidla pro platformy skupinového financování

  • Skupinové financování je nově vznikající alternativní forma financování, která typicky pomocí internetu propojí ty, kteří mohou poskytnout, půjčit nebo investovat peníze, přímo s těmi, kteří potřebují financování pro konkrétní projekt.

  • Rámec vymezuje společná pravidla v oblasti povolování a dohledu pro vnitrostátní příslušné orgány. 

  • Dohodnutá pravidla mají poskytovat ochranu investorům a zároveň zohledňují náklady na dodržování předpisů, jež vznikají poskytovatelům.

Rada 20. 7. 2020 přijala nová pravidla s cílem zlepšit fungování platforem skupinového financování v celé EU. Nový rámec je součástí projektu CMU, jejímž cílem je usnadnit přístup k novým zdrojům financování. Mají se tím odstranit překážky bránící platformám v přeshraničním poskytování služeb, a to harmonizací minimálních požadavků pro jejich působení na domácím trhu a v jiných zemích EU. Zvýší se tím rovněž právní jistota prostřednictvím společných pravidel ochrany investorů. Nová pravidla budou zahrnovat kampaně skupinového financování ve výši až 5 mil. € za období 12 měsíců. Větší operace bude upravovat směrnice č. 65/2014 o trzích finančních nástrojů (MiFID) a nařízení č. 1129/2017 o prospektu. Skupinové financování založené na darech a na odměnách do oblasti působnosti pravidel nespadá, neboť jej nelze považovat za finanční službu. Dohodnutá pravidla mají poskytovat vysokou úroveň ochrany investorů a zároveň zohledňují náklady na dodržování předpisů, jež vznikají poskytovatelům: stanovují společné požadavky na obezřetnost, informace a transparentnost a obsahují zvláštní požadavky na neprofesionální investory. Pravidla pro unijní podniky skupinového financování budou uzpůsobená v závislosti na tom, zda financování poskytují ve formě úvěru nebo investice (prostřednictvím akcií a dluhopisů vydaných společností, která získává prostředky). Rámec vymezuje společná pravidla v oblasti povolování a dohledu pro vnitrostátní příslušné orgány. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) má mít posílenou úlohu při usnadňování koordinace a spolupráce prostřednictvím závazného mechanismu pro urovnávání sporů mediací a vypracovávání technických norem. Skupinové financování je nově vznikající alternativní forma financování, která typicky pomocí internetu propojí ty, kteří mohou poskytnout, půjčit nebo investovat peníze, přímo s těmi, kteří potřebují financování pro konkrétní projekt. Pro začínající podniky a jiné malé a střední podniky jsou často bankovní úvěry drahé nebo těžko dostupné z důvodu chybějící úvěrové historie nebo nedostatečného hmotného zajištění. Skupinové financování může být užitečným náhradním zdrojem financování, zejména v raných fázích podnikání. Rada formálně přijala postoj v prvním čtení. Nařízení musí být nyní přijato EP ve druhém čtení, aby mohlo být následně zveřejněno v Úředním věstníku a vstoupit v platnost.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020

Spotřebitelé v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020