Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020

Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie, Nově platí zjednodušení vízového režimu a zpětné přebírání osob mezi EU a Běloruskem, Pokračování v přístupových jednáních s Albánií a Severní Makedonií, Komise zveřejnila případy nesplnění povinnosti, Rada jmenovala evropské žalobce, Rada upravila seznam zemí, pro které by se měla rušit cestovní omezení, Komise vydala zprávu o kontrole uplatňování práva EU

  • EU pokračuje v budování bezpečnostní unie

  • Jednodušší víza pro Bělorusko vstoupila v platnost

  • Jednání s Albánií a Severní Makedonií pokračují

  • Komise informovala o tom, jak členské státy porušují svoje povinnosti

  • Každý členský stát navrhl do funkce evropského žalobce svého kandidáta 
  • Rada doporučila rušit další cestovní omezení

  • EU hodnotila, jak se dodržuje právo 

  

Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie

  • Bezpečnost je průřezová záležitost, která zasahuje téměř do každé sféry života a týká se řady oblastí politik.
  • Komise představila novou strategii bezpečnostní unie EU na období 2020 až 2025 se zaměřením na prioritní oblasti.

  • Strategie zahrnuje témata, jako jsou boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, prevence a odhalování hybridních hrozeb, zvyšování odolnosti kritické infrastruktury a podpora kybernetické bezpečnosti a výzkumu a inovací.

  • Strategie staví na pokroku, jehož bylo v minulosti dosaženo v rámci Evropského programu pro bezpečnost předloženého Komisí na období 2015 až 2020.

 
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému Hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii bezpečnostní unie EU (KOM(2020)605

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions EU Agenda and Action Plan on Drugs 2021-2025 (COM(2020)606)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions EU strategy for a more effective fight against child sexual abuse (COM(2020)607)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions EU 2020-2025 action plan on firearms trafficking (COM(2020) 608)

Pozadí

V posledních letech se objevují nové, stále komplexnější přeshraniční a meziodvětvové bezpečnostní hrozby, které podtrhují potřebu užší spolupráce v oblasti bezpečnosti na všech úrovních. Evropská bezpečnost se dostala do popředí zájmu také v důsledku koronavirové krize, která otestovala odolnost evropské kritické infrastruktury, připravenost EU na krizi a její systémy krizového řízení. Předložená strategie staví na pokroku, jehož bylo v minulosti dosaženo v rámci Evropského programu pro bezpečnost předloženého Komisí na období 2015 až 2020, a zaměřuje se na priority schválené EP a Radou.

Odhaduje se, že 1 z 5 dětí v EU je obětí nějaké formy sexuálního násilí. Existují náznaky, že koronavirová krize přispěla ke zhoršení tohoto problému u řady dětí, které žijí se zneužívající osobou. Počet zpráv o pohlavním zneužívání dětí na internetu v EU se zvýšil z 23 tis. v roce 2010 na více než 725 tis. v roce 2019. Podle zjištění Europolu souvisí koronavirová pandemie s větším online sdílením materiálů zobrazujících zneužívání.

V zájmu doplnění a zlepšení stávajících činností EU v oblasti ochrany dětí před pohlavním zneužíváním a za účelem řešení nových výzev, jako jsou nepředvídaná rizika spojená s šifrováním mezi koncovými body, předkládá Komise novou strategii pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu i mimo něj. Přijaté iniciativy jsou součástí strategie bezpečnostní unie. Cílem je vytvořit multidisciplinární, koordinovaný a integrovaný přístup k bezpečnosti. Tato strategie stanoví strategické a provázané priority v oblasti bezpečnosti na úrovni EU, které mají být realizovány v letech 2020–2025.

Klíčové a sporné body

  • Strategie stanovuje pro činnosti na úrovni EU 4 strategické priority:

(1) Bezpečnostní prostředí, které obstojí i v budoucnosti

Lidé spoléhají při cestování, práci nebo využívání základních veřejných služeb na klíčové infrastruktury – online a offline. Útoky na tyto infrastruktury mohou způsobit obrovská narušení. Teroristické útoky se zaměřily na veřejné prostory, včetně míst konání bohoslužeb a dopravních uzlů, přičemž využily jejich otevřené a přístupné povahy. Komise má v této oblasti podporovat intenzivnější veřejnosoukromou spolupráci, aby byla zajištěna silnější fyzická ochrana veřejných míst a adekvátní detekční systémy. Stále častější a důmyslnější jsou kybernetické útoky. Komise by do konce roku 2020 měla dokončit přezkum směrnice č. 1148/2016 o bezpečnosti sítí a informací a nastínit strategické priority v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby EU mohla předvídat vyvíjející se hrozby a reagovat na ně. Kromě toho Komise rovněž identifikovala potřebu mít společnou kybernetickou jednotku jakožto platformu pro strukturovanou a koordinovanou spolupráci. EU by také měla pokračovat v budování a udržování pevných mezinárodních partnerství, aby mohla dále předcházet kybernetickým útokům, odrazovat od nich a reagovat na ně a rovněž prosazovat standardy EU pro zvýšení kybernetické bezpečnosti partnerských zemí.

(2) Řešení vyvíjejících se hrozeb

Zločinci stále více využívají ke svým účelům technologický rozvoj, přičemž na vzestupu jsou škodlivý software a krádeže dat. Komise zajistí, aby stávající unijní pravidla boje proti kyberkriminalitě byla vhodná pro daný účel a správně prováděna, a prozkoumá opatření proti krádežím totožnosti. Dále Komise plánuje prověřit opatření pro posílení kapacity vymáhání práva v digitálních vyšetřováních a zajistí, aby byly k dispozici adekvátní nástroje, techniky a dovednosti. Do bezpečnostní politiky by byly začleněny umělá inteligence, velká data a vysoce výkonná výpočetní technika. K řešení hlavních hrozeb pro občany, jako jsou terorismus, extremismus nebo pohlavní zneužívání dětí, je zapotřebí konkrétních opatření, a to v rámci zaručujícím dodržování základních práv. Komise předložila strategii účinnějšího boje proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu. Důležitým prvkem strategie bezpečnostní unie je boj proti hybridním hrozbám, jejichž cílem je oslabit sociální soudržnost a podkopat důvěru v instituce, a dále zvýšení odolnosti EU. Mezi klíčová opatření patří celounijní přístup v oblasti boje proti hybridním hrozbám, který zahrnuje včasné odhalování, analýzu, informovanost, budování odolnosti, prevenci, reakci na krize a zvládání následků a zohledňuje hybridní aspekty v širší tvorbě politik. Komise a vysoký představitel budou v této činnosti společně pokračovat v úzké spolupráci se strategickými partnery, zejména s NATO a skupinou G7.

(3) Ochrana Evropanů před terorismem a organizovanou trestnou činností

Boj proti terorismu začíná řešením polarizace společnosti, diskriminace a dalších faktorů, které mohou posílit zranitelnost lidí vůči radikálním názorům. Činnost v oblasti boje proti radikalizaci se zaměří na včasné odhalování, budování odolnosti a odklon od teroristické činnosti a rovněž na rehabilitaci a opětovné začleňování do společnosti. Kromě boje proti základním příčinám bude zásadní účinné stíhání teroristů včetně zahraničních teroristických bojovníků. Aby to bylo možné, jsou nyní podnikány kroky k posílení legislativy týkající se bezpečnosti hranic a lepšímu využívání stávajících databází. Pro potírání terorismu bude klíčová rovněž spolupráce se zeměmi mimo EU a s mezinárodními organizacemi, např. za účelem odříznutí všech zdrojů financování terorismu. Organizovanou trestnou činností trpí nejen oběti, ale i ekonomika – odhaduje se, že tak každoročně dochází ke ztrátě 218 až 282 mld. €. Mezi klíčová opatření bude příští rok patřit agenda pro potírání organizované trestné činnosti včetně obchodování s lidmi. Více než třetina organizovaných zločineckých skupin působících v EU je zapojena do obchodu s nelegálními drogami. Komise předkládá novou protidrogovou agendu EU, která má zintenzivnit úsilí o snižování poptávky po drogách a jejich nabídky a posílit spolupráci s externími partnery. Organizované zločinecké skupiny a teroristé jsou také klíčovými aktéry obchodu s nelegálními palnými zbraněmi. Komise proto předložila nový akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi. Komise plánuje přezkoumat současný rámec zabavování majetku pachatelů.

 (4) Silný evropský bezpečnostní ekosystém

EU má přispívat k podpoře spolupráce a sdílení informací s cílem bojovat proti trestné činnosti a domáhat se spravedlnosti. Mezi klíčová opatření patří posílení mandátu Europolu a další rozvoj Eurojustu v zájmu lepšího propojení justičních a donucovacích orgánů. Pro získávání informací a důkazů je rovněž zásadní spolupráce s partnery mimo EU. Proto má být posílena spolupráce s Interpolem. V rámci přezkumu mandátu Europolu se Komise má zabývat vytvořením evropského inovačního centra pro vnitřní bezpečnost. Proti kybernetickým útokům může být kromě ochrany od poskytovatelů služeb efektivní i povědomí o rizicích kyberkriminality a základní dovednosti, jak se před ní chránit. Evropská agenda dovedností podporuje celoživotní získávání dovedností, mimo jiné i v oblasti bezpečnosti.

Předložené iniciativy na období let 2020–2025 se týkají:

  • zlepšení koordinace – Má být neprodleně zahájena studie týkající se možnosti případného zřízení nového evropského střediska pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí. Středisko by vycházelo z osvědčených postupů podobných středisek po celém světě, jako je např. Národní centrum USA pro pohřešované a zneužívané děti, a mohlo by od společností dostávat hlášení o zneužívání dětí, podporovat prevenci a pomáhat obětem. Kromě toho může pokračovat spolupráce s příslušným odvětvím v rámci internetového fóra EU a prioritou je také zlepšování globální ochrany dětí prostřednictvím podpory spolupráce více zúčastněných stran zapojených do Globální aliance WeProtect proti pohlavnímu vykořisťování dětí na internetu,
  • prevence zabývající se skutečností, že výzkum zaměřený na motivy, které vedou lidi k trestné činnosti, je nedostatečný a roztříštěný a komunikace mezi výzkumníky a odborníky z praxe je minimální – Komise má pracovat na vytvoření sítě pro prevenci s cílem podpořit silnější vazby mezi výzkumem a praxí (zejména programy pro osoby, které se obávají, že by se mohly stát pachateli) a vytvářet specializované osvětové programy a mediální materiály,
  • právního rámce, který zahrnuje úplné provádění stávajících právních předpisů EU v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí (směrnice č. 93/2011), určování legislativních mezer, osvědčených postupů a prioritních opatření a zvažování nových právních předpisů, které budou zejména vyžadovat, aby poskytovatelé online služeb odhalovali a nahlašovali známé materiály o pohlavním zneužívání veřejným orgánům,
  • posílení reakce donucovacích orgánů, mimo jiné v podobě inovačního střediska a laboratoře, které zřídí Europol, úsilí o zřízení evropského střediska pro boj proti pohlavnímu zneužívání, jakož i finanční podpory pro rozvoj digitálních schopností donucovacích orgánů v členských státech.

Nová protidrogová agenda a akční plán EU na období 2021–2025: Odhaduje se, že jen v EU činí celková hodnota trhu s nelegálními drogami přibližně 30 mld. € ročně. Dostupnost a výroba drog v EU zůstávají nadále masivní. Vzhledem k propojenosti dnešního světa vede zapojení organizovaných zločineckých skupin k tomu, že fenomén drog je stále více globální. Pro lepší ochranu občanů EU jsou nutná koordinovanější opatření k řešení bezpečnostních a zdravotních dopadů obchodu s drogami a užívání drog. Nová protidrogová agenda a akční plán EU na období 2021–2025, jež stanoví politický rámec a priority pro činnosti v příštích 5 letech, zahrnují řadu strategických priorit protidrogové agendy EU. Agenda se zaměřuje zejména na: posílená bezpečnostní opatření zacílená na všechny aspekty nedovoleného obchodu s drogami, od skupin organizované trestné činnosti až po správu vnějších hranic a nezákonnou distribuci a výrobu; posílenou prevenci včetně osvěty o nepříznivých účincích drog, zejména pokud jde o vztah mezi užíváním drog, násilím a dalšími formami trestné činnosti; řešení poškození souvisejících s drogami prostřednictvím přístupu k léčbě, zmírňování rizik a nepříznivých důsledků užívání drog a vyváženého přístupu k problematice drog ve věznicích.

Nový akční plán proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi: Šíření a dostupnost nedovolených palných zbraní zvyšují nebezpečí závažné a organizované trestné činnosti, včetně teroristických útoků, a jsou často spojeny s nedovoleným obchodem s drogami, obchodováním s lidmi, převaděčstvím migrantů, paděláním, trestnou činností proti životnímu prostředí či organizovanou majetkovou trestnou činností. EU koordinuje činnosti zaměřené na potírání nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi již několik let, avšak stále se objevují nové hrozby, které vyžadují nová opatření. Nový akční plán proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi se zaměřuje na 4 priority:

  • zajištění právního rámce pro snižování rizika odklánění palných zbraní z legálního na černý trh,
  • zlepšování znalostí o této hrozbě, aby se napravil nedostatek srovnatelných statistik o událostech souvisejících s palnými zbraněmi a jejich zabavováním v celé EU,
  • posílení prosazování práva s cílem zastavit nelegální obchodníky,
  • posílení mezinárodní spolupráce pomocí silného souboru činností zaměřených na jihovýchodní Evropu.

Předpokládaný další vývoj

Komise má o dosaženém pokroku pravidelně podávat zprávy a má informovat EP, Radu a zúčastněné strany.

Odkazy

 

Krátce…

 

Nově platí zjednodušení vízového režimu a zpětné přebírání osob mezi EU a Běloruskem

  • Hlavním cílem dohody o zpětném přebírání osob je stanovit postupy pro bezpečný a řádný návrat osob.

  • Dohoda o zjednodušení vízového režimu usnadňuje běloruským občanům získání krátkodobých víz pro vstup do EU.

  • Vízový poplatek má být snížen na 35 €.

 
Dne 1. 7. 2020 vstoupily v platnost dohody o zjednodušení vízového režimu a zpětném přebírání osob mezi EU a Běloruskem. Dohoda o zjednodušení vízového režimu usnadňuje běloruským občanům získání krátkodobých víz pro vstup do EU, přičemž vízový poplatek je obecně snížen na 35 € a pro některé kategorie cestujících je od něj upuštěno. Kromě toho je nyní poplatek za služby omezený a lhůta pro rozhodnutí konzulátu o udělení víza pro konzuláty je zkrácena. Několik kategorií cestujících, včetně novinářů, studentů a členů oficiálních delegací, může získat víza pro více vstupů se stále delší platností (až 5 let), přičemž musí prokázat méně dokladů, aby prokázalo svůj účel cestování. Bělorusko již jednostranně zavedlo opatření na usnadnění krátkodobého bezvízového styku pro občany EU přicházející do Minska. Hlavním cílem dohody o zpětném přebírání osob je stanovit postupy pro bezpečný a řádný návrat osob, které jsou nepravidelně přítomny v EU nebo Bělorusku, při plném dodržování jejich práv podle mezinárodního práva, zejména zásady nenavracení. V dohodách strany uznávají význam povinností a odpovědností, včetně dodržování lidských práv a demokratických zásad, vyplývajících z příslušných mezinárodních nástrojů, které se na ně vztahují. EU a Bělorusko podepsaly dohody o zjednodušení vízového režimu a zpětném přebírání osob dne 8. ledna 2020. Poté došlo k ratifikačnímu řízení na běloruské straně, přičemž obě dohody byly schváleny Sněmovnou reprezentantů v dubnu 2020 a schváleny Radou republiky Národní shromáždění Běloruska. Pokud jde o EU, EP dal souhlas s uzavřením dohod v květnu 2020 a Rada formálně uzavřela jejich ratifikaci v květnu 2020 (více v příspěvku „EU uzavřela dohody s Běloruskem o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2020). Kromě Běloruska uzavřela EU dohody o zjednodušení vízového režimu s Albánií, Arménií, Ázerbájdžánem, Bosnou a Hercegovinou, Kapverdami, Severní Makedonií, Gruzií, Moldavskem, Černou Horou, Srbskem, Ruskou federací a Ukrajinou. S 24 zeměmi, včetně Běloruska, existují formální readmisní dohody nebo praktická ujednání o návratu a zpětném přebírání.

 

Pokračování v přístupových jednáních s Albánií a Severní Makedonií

  • Návrhy rovněž předpokládají silnější politické vedení a větší dynamiku celého procesu.

  • Cílem jednání je, aby Albánie a Severní Makedonie přijaly acquis EU jako celek a zajistily po přistoupení jeho plné provedení a prosazování.

 
Komise 1. 7. 2020 předložila Radě návrh rámců pro jednání s Albánií a Severní Makedonií, v nichž jsou stanoveny hlavní směry a zásady pro přístupová jednání. K předložení těchto návrhů byla Komise vyzvána v březnu 2020 na zasedání Rady pro obecné záležitosti, když přijala rozhodnutí o zahájení jednání s oběma zeměmi (více v příspěvku „Komise i Rada souhlasí s rozšířením EU o západní Balkán“, Institucionální záležitosti v březnu 2020). Rámce pro jednání stanoví hlavní směry a zásady pro jednání o přistoupení s každou kandidátskou zemí. Návrhy rámců se dělí do 3 částí: 1) zásady, jimiž se jednání o přistoupení řídí, 2) podstata jednání a 3) postup jednání. Cílem jednání je, aby Albánie a Severní Makedonie přijaly acquis EU jako celek a zajistily po přistoupení jeho plné provedení a prosazování. Návrh rámců pro jednání vychází ze zkušeností s dosavadními rozšířeními a z probíhajících jednání o přistoupení. Rámce začleňují přepracovanou metodiku rozšiřování, zohledňují vyvíjející se acquis EU a náležitě odrážejí dosažené výsledky a konkrétní situaci dané země. Důvěryhodnost je posílena ještě větším důrazem na základní reformy, počínaje právním státem, fungováním demokratických institucí a veřejné správy a ekonomikami těchto dvou zemí. Návrhy rovněž předpokládají silnější politické vedení a větší dynamiku celého procesu, a tudíž jednotlivé kapitoly jednání uspořádávají do tematických klastrů. Předvídatelnost procesu přistoupení lze zvýšit tím, že se jasněji vysvětlí pozitivní přínos, jaký může mít úspěšné provádění reforem, ale i možné negativní důsledky, jež mohou plynout z toho, když nedojde k žádnému pokroku nebo nastane dlouhodobá stagnace či regrese při provádění reforem a plnění požadavků procesu přistoupení. Jakmile členské státy rámce přijmou, bude rotující předsednictví Rady dohodnutý obecný postoj EU prezentovat na první mezivládní konferenci s každou zemí, která představuje formální zahájení jednání o přistoupení. V této fázi budou rámce pro jednání zveřejněny.

 

Komise zveřejnila případy nesplnění povinnosti

  • Komise v pravidelném hodnocení uvedla, jak státy dodržují právní předpisy.

  • Problémy se týkají např. služeb a uznávání odborných kvalifikací; směrnice o boji proti praní peněz, ochrany spotřebitelů a úředních kontrol.

 
Komise 2. 7. 2020 zveřejnila ve svém pravidelném balíku rozhodnutí o porušení právních předpisů a podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků. Komise se rozhodla podniknout další kroky v řízení o nesplnění povinnosti proti 10 členským státům, konkrétně Belgii, Bulharsku, Chorvatsku, ČR, Německu, Řecku, Irsku, Lotyšsku, Maltě a Polsku s cílem zajistit, aby jejich vnitrostátní pravidla a správní postupy byly plně v souladu s pravidly EU pro služby a uznávání odborných kvalifikací. Komise se zejména rozhodla předložit SD věc ČR a Polska, protože tyto země nezajistily soulad s právem EU v oblasti odborných kvalifikací. Komise dále zaslala odůvodněná stanoviska ČR, Dánsku a Itálii, protože tyto země plně neprovedly čtvrtou směrnici č. 849/2015 o boji proti praní peněz ve vnitrostátním právu. Na základě posouzení prováděcích opatření oznámených těmito členskými státy dospěla Komise k závěru, že několik ustanovení směrnice nebylo ve vnitrostátním právu plně provedeno. Boj proti praní peněz a financování terorismu má zásadní význam pro zajištění finanční stability a bezpečnosti v EU. Nedávné skandály týkající se praní peněz odhalily potřebu přísnějších pravidel na úrovni EU. Legislativní nedostatky v jednom členském státě mají dopad na EU jako celek. Neobdrží-li Komise od ČR, Dánska a Itálie do 3 měsíců uspokojivou odpověď, může se rozhodnout předložit věc SD EU. Komise se také rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti tím, že zaslala výzvu ČR, Kypru, Řecku, Francii, Itálii, Chorvatsku, Litvě, Polsku, Portugalsku a Slovensku, neboť jejich vnitrostátní pravidla porušují právo EU o ochraně spotřebitelů a právech cestujících. Těchto 10 členských států porušuje směrnici č. 2015/2302souborných cestovních službách. Komise zaslala doplňující výzvu ČR, protože nedodržuje pravidla EU o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat (nařízení č. 625/2017). České orgány se rozhodly provádět systematické posouzení rizik a následné případné úřední kontroly zaměřené na některé potraviny zasílané z jiného členského státu pokaždé, když jsou tyto potraviny dovezeny do ČR. České orgány proto ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovily povinnost hospodářského subjektu oznamovat systematicky, alespoň 24 hodin předem, příchod těchto potravin na místo určení. To není v souladu s harmonizovaným rámcem zavedeným pravidly EU. Komise má za to, že povinnost oznamovat příchod zboží z jiného členského státu nesmí být systémové povahy. Oznamování příchodu takového zboží může naopak příslušný orgán požadovat pouze na základě rizika a v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol. Komise ČR zaslala v lednu 2019 výzvu a v červenci 2019 odůvodněné stanovisko kvůli porušení nařízení č. 882/2004. Nařízení bylo v prosinci 2019 zrušeno a nahrazeno nařízením č. 2017/625. Zjistilo se, že ČR tato ustanovení soustavně porušuje, zaslala mu Komise doplňující výzvu. ČR má nyní 3 měsíce na to, aby přijalo opatření nezbytná pro dosažení souladu s doplňující výzvou. Pokud tak neučiní, může Komise případně vydat odůvodněné stanovisko. Komise se mimo jiné rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko ČR a 2 odůvodněná stanoviska Chorvatsku (související s různými věcmi) s žádostí o správné provedení směrnice o elektřině (směrnice č. 72/2009) a směrnice o plynu (směrnice č. 73/2009). Obě směrnice jsou součástí tzv. třetího energetického balíku a obsahují ustanovení zajišťující správné fungování energetických trhů. ČR ve svém vnitrostátním právu správně neprovedla některá pravidla týkající se provozovatelů přenosových soustav a pravomocí a nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů. Vnitrostátní pravidla nejsou v souladu zejména s ustanoveními směrnic, jež se týkají podmínek pro odvolání správní rady vnitrostátního regulačního orgánu, mimosoudního řešení stížností vůči provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy a práva podat stížnost a požadovat soudní přezkum, pokud jde o některá rozhodnutí regulačního orgánu. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti v prosinci 2017 zasláním výzvy českým orgánům. Obě země mají 3 měsíce na to, aby se k argumentům předloženým Komisí vyjádřily. Pokud tak neučiní, může Komise tyto případy předložit SD EU.

 

Rada jmenovala evropské žalobce

  • V současnosti se EPPO účastní 22 členských států.

  • EPPO má být nezávislým subjektem EU odpovědným za vyšetřování a stíhání v souvislosti s trestnými činy proti finančním zájmům EU.

 
Rada 27. 7. 2020 jmenovala evropské žalobce Úřadu evropského veřejného žalobce. Každý členský stát navrhl do funkce evropského žalobce svého kandidáta – ČR vyslalo Petra Klementa, který nyní působí na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně. V současnosti se EPPO účastní 22 členských států (Belgie, Bulharsko, ČR, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko). Žalobci mají dohlížet na vyšetřování a stíhání a spolu s evropskou nejvyšší žalobkyní budou tvořit kolegium EPPO. Evropští žalobci jsou jmenováni na funkční období 6 let, které nelze obnovit. Na konci tohoto období může Rada rozhodnout o prodloužení funkčního období o dobu nejvýše tří let. V rámci prozatímních pravidel pro první funkční období po zřízení EPPO budou evropští žalobci z jedné třetiny členských států, které budou určeny losováním, zastávat svou funkci po tříleté funkční období, které nelze obnovit. Tak je tomu v případě žalobců z Řecka, Španělska, Itálie, Kypru, Litvy, Nizozemska, Rakouska a Portugalska. Každý členský stát navrhl do funkce evropského žalobce svého kandidáta. Tito kandidáti musejí být aktivními členy státních zastupitelství nebo jiných justičních orgánů v příslušném členském státě, poskytují veškeré záruky nezávislosti a mají kvalifikaci nezbytnou ve svém členském státě ke jmenování do vysokých funkcí v rámci státního zastupitelství nebo soudů. Musejí mít relevantní praktické zkušenosti s vnitrostátními právními systémy, finančním šetřením, jakož i s mezinárodní justiční spoluprací v trestních věcech. Výběrová komise následně vypracovala odůvodněná stanoviska a stanovila pořadí každého navrženého kandidáta, který splňoval podmínky. Po obdržení odůvodněných stanovisek Rada vybrala a jmenovala jednoho z kandidátů do funkce evropského žalobce za každý ze zúčastněných členských států. Úřad evropského veřejného žalobce má být nezávislým subjektem EU odpovědným za vyšetřování a stíhání v souvislosti s trestnými činy proti finančním zájmům EU (např. podvodem, korupcí, přeshraničními podvody s DPH přesahujícími 10 mil. €) a za postavení jejich pachatelů před soud. V tomto ohledu provádí EPPO úkony vyšetřování a trestního stíhání a vykonává před příslušnými soudy členských států úlohu žalobce. V roce 2019 Rada a EP jmenovaly první evropskou nejvyšší žalobkyní Lauru Codruţu Kövesiovou. Očekává se, že EPPO zahájí svou činnost koncem roku 2020. Sídlit bude v Lucemburku.

 

Rada upravila seznam zemí, pro které by se měla rušit cestovní omezení

  • Rada představila seznam zemí, pro které by členské státy měly postupně rušit cestovní omezení na vnější hranici.

  • Případ od případu by rovněž měla být zohledňována vzájemnost.

 
Rada 30. 7. 2020 vydala doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné. Rada aktualizovala seznam zemí, pro něž by měla být cestovní omezení zrušena. Jak je stanoveno v doporučení Rady, má být tento seznam i nadále pravidelně přezkoumáván a případně aktualizován. Na základě kritérií a podmínek stanovených v doporučení by členské státy měly od 31. 7. 2020 postupně rušit cestovní omezení na vnějších hranicích pro rezidenty těchto třetích zemí: Austrálie, Kanada, Gruzie, Japonsko, Maroko, Nový Zéland, Rwanda, Jižní Korea, Thajsko, Tunisko, Uruguay, Čína (pokud bude potvrzena vzájemnost). Rezidenti Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu by měli být pro účely uvedeného doporučení považováni za rezidenty EU. Kritéria pro určení třetích zemí, ve vztahu k nimž by mělo být současné omezení cest zrušeno, se týkají zejména epidemiologické situace a opatření proti šíření nákazy, včetně omezení fyzického kontaktu, jakož i ekonomických a sociálních hledisek. Uplatňují se kumulativně. Pokud jde o epidemiologickou situaci, měly by třetí země uvedené na seznamu splňovat zejména tato kritéria: počet nových případů onemocnění COVID-19 za posledních 14 dní na 100 tis. obyvatel přibližně stejný nebo nižší než průměr v EU (tj. průměr ke dni 15. 6. 2020); stabilní nebo klesající počet nových případů za dané období ve srovnání s předchozími 14 dny; celková reakce země na COVID-19, s přihlédnutím k dostupným informacím, mimo jiné o aspektech, jako je testování, dozor, trasování kontaktů, omezení šíření nákazy, léčba a podávání zpráv, jakož i s přihlédnutím ke spolehlivosti informací, a v případě potřeby k celkovému průměrnému skóre s ohledem na mezinárodní zdravotnické předpisy. Rovněž by měly být zohledněny informace poskytnuté k těmto aspektům delegacemi EU. V případě zemí, vůči nimž se cestovní omezení nadále uplatňují, by měly být z omezení vyňaty následující kategorie osob: občané EU a jejich rodinní příslušníci; dlouhodobě pobývající rezidenti EU a jejich rodinní příslušníci; cestující s nezbytnou funkcí či potřebou, jak jsou vymezeni v doporučení. Tohoto doporučení se rovněž účastní země přidružené k Schengenu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko). Uvedené doporučení Rady není právně závazným nástrojem. Za provádění doporučení zůstávají odpovědné orgány členských států. Tyto orgány mohou při zachování plné transparentnosti pouze postupně zrušit cestovní omezení vůči zemím uvedeným na seznamu. Členský stát by neměl rozhodnout o zrušení cestovních omezení pro třetí země, které nejsou uvedeny na seznamu, předtím, než o tom bylo rozhodnuto koordinovaným způsobem. Tento seznam třetích zemí by měl být nadále pravidelně přezkoumáván a Rada jej může po důkladné konzultaci s Komisí a příslušnými agenturami a útvary EU případně dále aktualizovat na základě celkového posouzení založeného na výše uvedených kritériích. Cestovní omezení pro konkrétní třetí zemi, která je již uvedena na seznamu, mohou být zcela nebo částečně zrušena nebo obnovena v závislosti na změnách některých podmínek a následných změnách posouzení epidemiologické situace. Pokud se situace v některé třetí zemi uvedené na seznamu rychle zhorší, mělo by být rychle přijato příslušné rozhodnutí. V březnu 2020 přijala Komise sdělení, v němž doporučila dočasně na jeden měsíc omezit veškeré cesty, jež nejsou nezbytně nutné, z třetích zemí do EU. Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se dohodli na zavedení tohoto v březnu 2020 (více v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2020). Příslušná cestovní omezení byla v dubnu 2020 a květnu 2020 prodloužena o další měsíc. V červnu 2020 přijala Komise sdělení, v němž se doporučuje omezení dále prodloužit do 30. 6. 2020 a vymezuje se přístup k postupnému rušení omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, od 1. 7. 2020. Dne 30. 6. přijala Rada doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, včetně prvotního seznamu zemí, pro něž by členské státy měly začít rušit cestovní omezení na vnějších hranicích. Tento seznam byl aktualizován 16. 7. 2020 (více v příspěvku „Rada chce postupně povolit cestování v rámci třetích zemí“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020).

 

Komise vydala zprávu o kontrole uplatňování práva EU

  • Od roku 1984 předkládá Komise na základě žádosti EP výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU během předchozího roku. 

  • Dodržování zásad právního státu je jednou z politických priorit Komise.

  • Počet otevřených případů nesplnění povinnosti zůstal v minulém roce stabilní.

 
Komise 31. 7. 2020 vydala výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU. Komise v ní uvádí, jak monitorovala a prosazovala dodržování práva EU v roce 2019 a jakých výsledků členské státy dosáhly v různých oblastech politiky. Ze zprávy vyplývá, že počet otevřených případů nesplnění povinnosti zůstal v roce 2019 stabilní, počet nových případů se ovšem oproti předchozímu roku zvýšil o více než 20 %. Nejnižší počet nových otevřených případů týkajících se nesprávného provedení nebo nesprávného uplatňování práva EU měly v roce 2019 Lucembursko, Estonsko a Litva a naopak nejvyšší počet zaznamenaly Španělsko, Itálie a Řecko. Komise se snažila prosazovat pravidla ve všech oblastech politiky a upřednostňovala oblasti, které mají největší dopad na každodenní životy lidí a podniků. Hlavními dotčenými oblastmi politiky byly mimo jiné životní prostředí, vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, mobilita a doprava. Dohromady představovaly polovinu všech případů. Komise např. podnikla kroky proti 3 členským státům v souvislosti s nadměrným znečištěním ovzduší a proti pěti členským státům, které nezajistily rovnocenný přístup pro zdravotně postižené uživatele k jednotnému evropskému číslu tísňového volání 112. Přes polovinu všech řízení o nesplnění povinnosti v roce 2019 souviselo s opožděným prováděním směrnic, i když jejich počet se mírně snížil (ze 419 případů v roce 2018 na 406 v roce 2019). Nejvyšší počet nových případů opožděného provedení během posledních 5 let byl oproti tomu zaznamenán v roce 2016 (847 případů). V zájmu usnadnění včasného a správného provedení Komise členským státům nadále poskytovala pomoc formou přípravy prováděcích plánů, specializovaných internetových stránek a pokynů a zajištěním výměny osvědčených postupů v rámci setkání skupiny odborníků. Pokud jde o opožděné provedení ve vnitrostátním právu, nejvyšší počet nově otevřených případů se týkal Bulharska, Belgie, Řecka a Kypru, naopak nejméně případů bylo otevřeno proti Dánsku, Itálii a Litvě. Komise při provádění práva EU podporuje členské státy prostřednictvím pokynů a dialogu. V roce 2019 se zaměřila zejména na podporu národních a regionálních orgánů při provádění pravidel týkajících se nakládání s odpady, kvality ovzduší, energetické účinnosti, zemědělských trhů a rovnosti žen a mužů.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020

Spotřebitelé v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020