Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v září 2020

Euroskop, 09.10.2020

Komise nastínila směřování EU v roce 2021, Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation, Rada se dohodla na postoji k rozpočtu na rok 2021, Rada schválila navýšení rozpočtu na rok 2020

  • Předsedkyně Komise představila SOTEU

  • EU se věnuje strategii pro udržitelný růst

  • Rozpočet na rok 2021 schválila Rada

  • Rozpočet 2020 byl navýšen

 

Komise nastínila směřování EU v následujícím roce

  • Předsedkyně Komise představila SOTEU

  • EU se věnuje strategii pro udržitelný růst

  • Rozpočet na rok 2021 schválila Rada

  • Rozpočet 2020 byl navýšen


Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and The Committee of the Regions Stepping Up Europe’s 2030 Climate Ambition Investing In A Climate-Neutral Future For The Benefit Of Our People (COM(2020)562)

Proposal for a Council Regulation on Establishing the European High Performance Computing Joint Undertaking (COM(2020)569)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Unie Rovnosti: Akční Plán EU proti rasismu na období 2020–2025 (COM(2020)565)

  • Předsedkyně Komise 16. 9. 2020 přednesla pravidelný projev týkající stavu EU (SOTEU).

Pozadí

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová přednesla pravidelný projev o stavu Unie (SOTEU). Projev o stavu Unie má svůj původ v Lisabonské smlouvě a je definován rámcovou dohodou o vztazích mezi EP a Komisí z roku 2010. Podle této dohody předseda Komise zasílá předsedovi EP a předsednictví Rady také tzv. prohlášení o záměru, v němž jsou podrobně popsána opatření, jež hodlá Komise přijmout do konce následujícího roku, ať již formou právních předpisů, nebo jiných iniciativ.

Jakmile předseda Komise ukončí svůj projev, probíhá otevřená debata s poslanci EP. Následně je zahájen dialog s EP a Radou, který vede k vypracování pracovního programu Komise na rok 2021.

Klíčové a sporné body 

S programem obnovy Next Generation EU má nyní EU dle Komise šanci provést změny. Komise klade za cíl především:

  • chránit životy, zdraví a živobytí lidí v Evropě a zachovat stabilní ekonomiku,
  • posílit základní prvky Zelené dohody pro Evropu a zvýšit naše ambice,
  • stát v čele digitální transformace, především v oblasti dat, technologií a infrastruktury,
  • vytěžit co nejvíce z jednotného trhu,
  • během čekání na dostupnou a bezpečnou očkovací látku proti COVID-19 se i nadále zasazovat o globální reakci,
  • důrazněji reagovat na celosvětové události a prohlubovat vztahy s nejbližšími sousedy a globálními partnery EU,
  • zaujmout nový přístup k migraci a zároveň ostražitě sledovat dodržování zásad právního státu a vybudovat takovou EU, kde se rasismus ani diskriminace netolerují.

Konkrétně se jedná o:

  • Reakce na koronavirus – a ochrana zdraví v Evropě v budoucnu

Předsedkyně Komise vyzvala k tomu, že je třeba se poučit ze zkušeností, a prohlásila, že Evropa musí vytvořit silnější evropskou zdravotní unii, s řádně financovaným programem „EU pro zdraví“, který obstojí i v budoucnu, posílenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a silnějším Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Přislíbila vybudovat evropskou „BARDU“ – agenturu pro pokročilý výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny – k podpoře schopnosti Evropy reagovat na přeshraniční hrozby. Předsedkyně vyzvala k diskusi o nových kompetencích pro EU v oblasti zdraví v rámci nadcházející konference o budoucnosti Evropy.

  • EU, která chrání

Předsedkyně von der Leyenová zdůraznila, že je důležité posilovat sociálně tržní hospodářství Evropy a chránit pracovníky a podniky před vnějšími otřesy. Přislíbila, že bude předložen právní rámec pro stanovení minimálních mezd. Předsedkyně se zavázala k činnosti za účelem podpory jednotného trhu, posílení hospodářské a sociální unie, opětovného plného fungování schengenského prostoru, aktualizace průmyslové strategie EU a přizpůsobení jejího rámce pro hospodářskou soutěž.

  • Zelená dohoda pro Evropu – snížení emisí do roku 2030 nejméně o 55 %

Předsedkyně oznámila, že Komise navrhuje zvýšit cíl pro snižování emisí do roku 2030 ze 40 % na přinejmenším 55 %. EU tak bude směřovat ke klimatické neutralitě do roku 2050 a ke splnění svých povinností plynoucích z Pařížské dohody. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích má pomoci zajistit, aby Evropu následovali další. Do léta 2021 chce Komise přepracovat veškeré právní předpisy EU v oblasti klimatu a energetiky tak, aby byly „v souladu se strategií 55“.

Předsedkyně dále oznámila, že 30 % z rozpočtu Next Generation EU, který činí 750 mld. €, bude získáno prostřednictvím zelených dluhopisů. A 37 % finančních prostředků bude investováno do cílů Zelené dohody pro Evropu, včetně stěžejních evropských projektů, jimiž je vodík, zelená architektura a milion elektrických dobíjecích stanic. Vyzvala k vytvoření nového „evropského Bauhausu“ – společného tvůrčího prostoru pro architekty, inženýry a designéry, aby vznikl architektonický styl naší doby, který by odrážel naše usilování o to, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem.

Komise přijala revidované pokyny ke státní podpoře v rámci systému EU pro obchodování s emisemi („pokyny k ETS“). Pokyny se uplatní v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021. Vstoupí v platnost od ledna 2021 se zahájením nového obchodovacího období ETS a nahradí předchozí pokyny přijaté v roce 2012. Pokyny rovněž zohledňují specifika MSP v souladu se strategií pro malé a střední podniky pro udržitelnou a digitální Evropu tím, že je osvobozují od nového požadavku podmíněnosti s cílem omezit jejich administrativní zátěž.

  • Evropská digitální dekáda

Předsedkyně Komise vyzvala k vytvoření společného plánu pro digitální Evropu s jasně definovanými cíli pro rok 2030 v oblastech, jako jsou konektivita, dovednosti a digitální veřejné služby. Dále oznámila, že EU investuje 20 % rozpočtu nástroje Next Generation EU do digitálních technologií.

Komise navrhla nové nařízení o evropském společném podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku s cílem zachovat a posílit vedoucí úlohu EU v oblasti superpočítačů a kvantové výpočetní techniky. Podpoří výzkumné a inovační činnosti v oblasti nových superpočítačových technologií, systémů a produktů, posílí dovednosti nezbytné k využívání infrastruktury a stane se základem pro to, aby si Evropa v této oblasti udržela světovou úroveň. Návrh by umožnil investice do nové generace superpočítačů ve výši 8 mld. €, což v porovnání se současností představuje podstatně vyšší rozpočet.

Komise zveřejnila doporučení, v němž vyzývá členské státy, aby podpořily investice do infrastruktury širokopásmového připojení s velmi vysokou kapacitou, včetně sítí 5G, což je nejdůležitější předpoklad digitální transformace a základní pilíř oživení. Včasné zavedení sítí 5G má nabídnout významné ekonomické příležitosti pro nadcházející roky, neboť se jedná o zásadní přínos pro evropskou konkurenceschopnost a udržitelnost a hlavní faktor umožňující budoucnost digitálních služeb.

Souběžně s tímto doporučením Komise navrhla nové nařízení týkající se evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, aby zachovala a posílila vedoucí pozici EU, podpořila celkovou digitální strategii a zajistila globální konkurenceschopnost Unie.

  • Vitální Evropa v nestabilním světě

Předsedkyně vyzvala k oživení a reformě multilaterálního systému, včetně OSN, WTO a WHO. Zavázala se, že Komise předloží evropskou verzi tzv. zákona Magnitského, a apelovala na členské státy, aby v oblasti vnějších vztahů přijaly hlasování kvalifikovanou většinou.

Předsedkyně uvedla, že EU je připravena budovat novou transatlantickou agendu se USA a dosáhnout dohody s VB, bude-li tato země respektovat dohodu o vystoupení. Předsedkyně přislíbila balík pro hospodářské oživení určený pro západní Balkán a zdůraznila důležitost vztahu Evropy s Afrikou. V neposlední řadě se předsedkyně von der Leyenová zavázala, že bude využito diplomatických sil a ekonomického vlivu Evropy ke zprostředkování dohod, které přispějí k dosažení skutečné změny v oblasti etických otázek, lidských práv a životního prostředí. Jasně prohlásila, že EU chce globální dohodu o zdanění digitální ekonomiky.

  • Nový pakt o migraci

Předsedkyně uvedla, že Komise předloží nový pakt o migraci, který zaujme přístup založený na lidskosti, solidaritě a jasném rozlišování mezi těmi, kdo mají právo zůstat, a těmi, kdo ho nemají. 

  • Právní stát

Předsedkyně zdůraznila, že Komise do konce září 2020 přijme svoji první výroční zprávu o právním státu, která se zabývá všemi členskými státy. Předsedkyně von der Leyenová se zavázala, že zajistí, aby se finanční prostředky EU vynakládaly tak, aby byl zaručen právní stát.

  • Boj proti rasismu a nenávistně motivovaným trestným činům a diskriminaci

Předsedkyně von der Leyenová oznámila, že Komise představí evropský akční plán boje proti rasismu, posílí zákony o rasové rovnosti a rozšíří seznam trestných činů na úrovni EU na všechny formy nenávistně motivovaných trestných činů a nenávistných výroků, ať už kvůli rase, náboženství, pohlaví nebo sexuální orientaci. Komise rovněž jmenuje svého prvního koordinátora pro boj proti rasismu. Předloží strategii na posílení práv LGBTQI osob a bude usilovat o vzájemné uznávání rodinných vztahů v EU. Následně představila nový akční plán EU pro boj proti rasismu, který obsahuje řadu opatření na příštích 5 let. Komise mimo jiné zajistí, aby členské státy plně prováděly příslušné právní předpisy EU, a v případě potřeby daný právní rámec ještě posílí. K tomu by mohlo dojít zejména v oblastech, jako je prosazování práva, na něž se zatím nevztahují antidiskriminační právní předpisy

Předpokládaný další vývoj

Navržené legislativní akty budou diskutovány v Radě a v EP. Projev o stavu EU by se měl konat opět na podzim 2021.

Odkazy

 

Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation

  • Facilita na podporu oživení a odolnosti je centrálním prvkem projektu Next Generation EU.

  • Komise poskytla další pokyny členským státům, jež jim pomohou při přípravě plánů na podporu oživení a odolnosti.

  • Komise navrhla 7 stěžejních iniciativ zaměřených na pokrok v ekologickém a digitálním oživení a na investice do lidského kapitálu.

  • Účelem představených pokynů je pomoci členským státům vypracovat vnitrostátní plány v souladu se společně dohodnutými cíli. 

 

Sdělení Komise - Roční strategie pro udržitelný růst 2021 (KOM(2020)575)

  • Komise 17. 9. 2020 představila v rámci strategii pro udržitelný růst na rok 2021 strategické pokyny pro realizaci facility na podporu oživení a odolnosti. Facilita je centrálním prvkem nástroje Next Generation EU, který má EU umožnit, aby mohla poskytnout 672,5 mld. € úvěrů a grantů.

Pozadí

Pandemie COVID-19 zasáhla všechny členské státy, ale rozsah dopadu, jakož i tempo a síla oživení se budou v jednotlivých regionech výrazně lišit.

Zveřejněním roční strategie pro udržitelný růst začal letošní cyklus evropského semestru. V rámci loňské strategie Komise zahájila novou růstovou strategii založenou na Zelené dohodě pro Evropu a na konceptu konkurenceschopné udržitelnosti. Letošní strategie na tu předchozí plynule navazuje. V loňské roční strategii pro udržitelný růst byly identifikovány 4 rozměry: environmentální udržitelnost, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita. Tyto rozměry jsou jádrem procesu evropského semestru a zajišťují, aby nová agenda pro růst přispívala k vybudování základů ekologického, digitálního a udržitelného oživení.

Klíčem k rychlému a udržitelnému oživení je plné využití kapacity rozpočtu EU. Jakmile Rada přijme rozhodnutí o vlastních zdrojích, má být toto rozhodnutí schváleno všemi členskými státy v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy, a to ještě před tím, než má Komise začít poskytovat peníze získané na trzích na financování programů nástroje Next Generation EU. Rychlé zavedení nástroje Next Generation EU závisí na včasném schválení.

Klíčové a sporné body

Aby mohly členské státy obdržet prostředky z facility na podporu oživení a odolnosti, měly by předložit své návrhy plánů na podporu oživení a odolnosti, jež budou obsahovat program vnitrostátních investic a reforem v souladu se zmíněnými kritérii politik EU. Plány členských států na podporu oživení a odolnosti by se měly zabývat výzvami v oblasti hospodářské politiky, na něž v nedávných letech (zejména 2019 a 2020) upozornila doporučení pro jednotlivé země. Plány by měly členským státům rovněž umožnit, aby zvýšily růstový potenciál svých ekonomik, tvorbu pracovních míst a sociální odolnosti a dosáhly ekologické a digitální transformace.

Komise členským státům předložila také další pokyny ohledně toho, jak své plány na podporu oživení a odolnosti nejlépe předložit, jakož i jejich standardizovaný model.

Na základě jejich relevance napříč členskými státy, velmi značného objemu nutných investic a potenciálu k vytváření pracovních míst a růstu a využití přínosů ekologické a digitální transformace Komise členským státům důrazně doporučuje, aby ve svých plánech zahrnuly investice a reformy v těchto stěžejních oblastech:

  1. Energie – urychlené zavádění čistých technologií, které obstojí v budoucnosti, a akcelerace vývoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů;
  2. Renovace – zvýšení energetické účinnosti veřejných i soukromých budov;
  3. Dobíjení a plnění paliva – podpora čistých technologií, které obstojí v budoucnosti, pro rychlejší využití udržitelné, přístupné a inteligentní dopravy; dobíjecí a plnicí stanice a rozšíření veřejné dopravy;
  4. Propojení – rychlé zavádění rychlých širokopásmových služeb do všech regionů a domácností, včetně optických sítí a sítí 5G;
  5. Modernizace – digitalizace veřejné administrativy a služeb, včetně soudnictví a systémů zdravotní péče;
  6. Vyšší výkon – zvýšení evropských průmyslových cloudových datových kapacit a rozvoj nejvýkonnějších, nejmodernějších a udržitelných procesorů;
  7. Změna kvalifikace a prohlubování dovedností – přizpůsobení vzdělávacích systémů za účelem podpory digitálních dovedností a vzdělávání a odborné přípravy pro všechny věkové skupiny.

 

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzvala EP a Radu, aby se co nejdříve dohodly na legislativním návrhu, a facilita tak mohla začít fungovat od ledna 2021. Uzávěrka pro předložení plánů na podporu oživení a odolnosti je 30. 4. 2021. Členským státům se nicméně doporučuje, aby 1. verze těchto plánů předkládaly počínaje 15. 10. 2020. 

Odkazy

  

Krátce…

 

Rada se dohodla na postoji k rozpočtu na rok 2021

  • Postoj Rady je v souladu s prioritami, na nichž se dohodla EU v červenci 2020 pro příští VFR.

  • Rozpočet na rok 2021 má pomoci EU řešit škody způsobené pandemií COVID-19

Coreper 9. 9. 2020 přijal postoj Rady k návrhu rozpočtu EU na rok 2021. Postoj Rady pro rozpočet na příští rok dosahuje celkové výše 162,9 mld. € v prostředcích na závazky a 164,8 mld. € v prostředcích na platby. Rozpočet na rok 2021 bude doplněn opatřeními na podporu oživení po krizi způsobené COVID-19, která budou financována z Next Generation EU – plánu EU pro oživení po pandemii ve výši 750 mld. €. Jedná se o 1. roční rozpočet v rámci dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027. Vzhledem k tomu, že třístranná jednání s EP o příštím VFR stále probíhají, vyhodnotí Rada opětovně svůj postoj s ohledem na konečné znění VFR a na návrh na změnu, který by měla předložit Komise v pozdější fázi postupu.

 

Postoj Rady k NR na rok 2021

Změny NR na rok 2021 provedené Radou

 

prostředky na závazky

prostředky na platby

prostředky na závazky

prostředky na platby

Okruhy VFR

 

 

 

 

1 Jednotný trh, inovace a digitální technologie

20 691 823 712

17 251 950 531

- 668 146 388

- 321 366 275

2 Soudržnost a hodnoty

52 423 840 797

66 008 897 578

+ 936 690 636

+ 3 383 715 737

2.1 Hospodářská, sociální a územní soudržnost

48 191 000 000

62 005 416 732

+ 1 041 528 559

+ 3 318 126 194

2.2 Investice do konkurenceschopnosti, lidí a hodnot

4 232 840 797

4 003 480 846

- 104 837 923

+ 65 589 543

3 Přírodní zdroje a životní prostředí

58 577 683 873

56 879 737 700

+ 136 556 868

+ 630 191 252

4 Migrace a správa hranic

2 340 947 222

2 583 803 611

- 719 866 537

- 139 679 938

5 Odolnost, bezpečnost a obrana

1 681 907 319

686 561 468

- 507 118 461

-1 123 895 160

6 Sousedství a svět

15 318 190 665

10 361 698 045

- 795 429 335

- 57 107 310

7 Evropská veřejná správa

10 406 729 663

10 408 004 752

- 44 495 508

- 44 495 508

Okruhy VFR celkem

161 441 123 251

164 180 653 685

-1 661 808 725

+ 2 327 362 798

Zvláštní nástroje

1 470 834 288

646 362 112

- 2 172 415 712

- 1 015 449 888

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

1 273 449 600

636 724 800

- 1 910 174 400

- 955 087 200

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

197 384 688

9 637 312

- 212 241 312

- 10 362 688

Fond solidarity Evropské unie

p.m.

p.m.

- 50 000 000

- 50 000 000

Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

Zvláštní nástroje celkem

1 470 834 288

646 362 112

- 2 172 415 712

- 1 015 449 888

Prostředky celkem

162 911 957 539

164 827 015 797

- 3 834 224 437

+ 1 311 912 910

*V €, c/a: závazky, p/a: platby, NR = návrh rozpočtu

EP by měl přijmout své změny postoje Rady v týdnu po 9. 11. 2020. Pokud se postoje Rady a EP budou lišit, bude 17. 11. 2020 zahájeno třítýdenní dohodovací období.

 

Rada schválila navýšení rozpočtu na rok 2020

  • Návrh opravného rozpočtu zvyšuje prostředky na platby na investiční iniciativu pro reakci na koronavirus (CRII) a investiční iniciativu pro reakci na koronavirus plus (CRII+) o 5,1 mld. €.

  • Návrh zvyšuje prostředky na platby na nástroj pro mimořádnou podporu o 1,09 mld. €. 

Rada 11. 9. 2020 schválila navýšení rozpočtu EU na rok 2020 o 6,2 mld. € s cílem řešit dopad krize COVID-19 a financovat mimo jiné strategii na vyvinutí očkovací látky. Rada přijala písemným postupem návrh opravného rozpočtu č. 8 na rok 2020. Revidovaný rozpočet zvyšuje prostředky na platby na nástroj pro mimořádnou podporu o 1,09 mld. € s cílem zajistit vývoj a zavedení očkovací látky proti COVID-19. Evropská komise použije tyto finanční prostředky jako zálohu na předběžnou objednávku dávek očkovací látky. Návrh opravného rozpočtu č. 8 rovněž zvyšuje prostředky na platby na investiční iniciativu pro reakci na koronavirus (CRII) a investiční iniciativu pro reakci na koronavirus plus (CRII+) o 5,1 mld. €. Tyto finanční prostředky budou použity na pokrytí dodatečného financování soudržnosti, které bude podle odhadů zapotřebí do konce roku. CRII přesměrovává nevyužité finanční prostředky z rozpočtu EU na řešení krize COVID-19, zatímco CRII+ uvolňuje pravidla pro výdaje na soudržnost s cílem zvýšit flexibilitu (více v příspěvku „Komise vydala balík opatření proti COVID-19“, Veřejné zdraví v březnu 2020 a v příspěvku „Rada schválila pravidla pro strukturální fondy jako součást Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus”, Institucionální záležitosti v dubnu 2020).

Další články v rubrice

Vnitřní trh v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021

Daně v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021