Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v září 2020

Euroskop, 10.10.2020

EU vydala 10. zprávu o provádění směrnice o čištění městských odpadních vod, EP chce více prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu, Rada usiluje o ochranu biologické rozmanitosti

  • EU pomáhá snižovat znečištění životního prostředí

  • Poslanci požadují více prostředků na přechod na klimaticky neutrální ekonomiku

  • EU se vyjádřila na Summitu OSN o biologické rozmanitosti

  

EU vydala 10. zprávu o provádění směrnice o čištění městských odpadních vod 

  • Zpráva potvrzuje, že odvod a čištění odpadních vod se v celé EU zlepšuje.

  • Míra dodržování pravidel EU pro odvod a čištění odpadních vod je i nadále vysoká a ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím vzrostla.

  • Hlavními výzvami, kterým čelí odvětví vodohospodářských služeb, nadále zůstávají financování a plánování.

  • V některých členských státech EU je infrastrukturu pro nakládání s odpadními vodami třeba lépe plánovat a zajistit pro ni větší objem finančních prostředků.

Desátá zpráva o provádění směrnice o čištění městských odpadních vod

Pozadí

Směrnice  č. 271/91 byla přijata v roce 1991 s cílem chránit životní prostředí před nepříznivými účinky vypouštění nevyčištěných odpadních vod. Směrnice o čištění městských odpadních vod vyžaduje, aby členské státy zajistily řádný odvod a čištění odpadních vod pocházejících z jejich měst a obcí. Neupravené odpadní vody mohou být kontaminovány škodlivými chemickými látkami, bakteriemi a viry, a tudíž představují riziko pro lidské zdraví. Obsahují rovněž živiny, jako například dusík a fosfor, které mohou poškodit sladkovodní zdroje a v mořském prostředí podporují nadměrný růst řas, které zabírají místo ostatním organismům – proces nazývaný eutrofizace. V roce 2019 bylo zveřejněno hodnocení směrnice, které dospělo k závěru, že celkově je vhodná pro daný účel, přičemž však existuje prostor pro zlepšení.

Klíčové a sporné body

Z desáté zprávy o provádění směrnice o čištění městských odpadních vod vyplývá, že míra dodržování pravidel EU pro odvod a čištění odpadních vod je i nadále vysoká a ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím vzrostla. Tato skutečnost pomáhá předcházet znečištění životního prostředí. I když je tento trend nadále pozitivní, plného souladu se směrnicí nebylo dosud dosaženo. Hlavními výzvami, kterým čelí odvětví vodohospodářských služeb, nadále zůstávají financování a plánování.

Ze zprávy vyplývá, že v EU se odvádí 95 % odpadních vod a 88 % je biologicky čištěno. I když je tento trend pozitivní, zbývá několik úkolů: 1 % městských odpadních vod se stále neodvádí a více než 6 % není dostatečně čištěno tak, aby splňovalo normy sekundárního biologického čištění. Stávající úroveň investic není v řadě členských států dostatečná na to, aby bylo možné dosáhnout souladu se směrnicí a dlouhodobě jej udržet, přičemž v několika městech a obcích v EU je třeba infrastrukturu pro odvod odpadních vod teprve vybudovat či modernizovat a zřídit moderní čistírny odpadních vod.

Zpráva mapuje více než 23,5 tis. měst a obcí v EU, které spadají do působnosti směrnice, v nichž lidé a průmysl každoročně generují více než 610 mil. populačních ekvivalentů odpadních vod. To představuje objem přibližně 490 mil. napuštěných van odpadních vod denně.

Předpokládaný další vývoj

Komise zahájila posouzení dopadů, aby vyhodnotila různé možnosti politiky s cílem směrnici modernizovat. Mimo jiné se jedná o nalezení způsobů, jak řešit problém kontaminujících látek, které začínají vzbuzovat obavy, jako jsou léčivé přípravky a mikroplasty a úvahy o tom, zda může pravidelný dohled nad odpadními vodami podpořit připravenost EU na zvládání pandemie COVID-19 nebo podobných onemocnění. Součástí posouzení mají být i konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami. Dále by měla Komise prokračovat v pravidelném hodnocení.

Odkazy

 

Krátce…

 

EP chce více prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu

  • EU bojuje proti změně klimatu a zavázala se k tomu, že do roku 2050 bude klimaticky neutrální. 

  • Cíl, který začlenila do všech svých politik v rámci Zelené dohody pro Evropu, vyžaduje přechod na nízkouhlíkové hospodářství.

  • Splnit cíl má být náročné zejména pro regiony, které jsou závislé hlavně na fosilních palivech a energeticky náročných odvětvích.

Plénum EP 17. 9. 2020 zdůraznilo, že je potřeba zvýšit zdroje Fondu spravedlivé transformace (JTF) pocházející z rozpočtu EU na období 2021–2027. Poslanci trvají na zvýšení částky, kterou v květnu 2020 předložila Komise ve svém pozměněném návrhu, na 25 mld. € v cenách roku 2018. To by mělo být doplněno o 32 mld. € v běžných cenách, které již byly navrženy v rámci nástroje EU pro obnovu. K finančním prostředkům mají přístup všechny členské státy, ale zdroje se soustředí na regiony, které čelí největším výzvám: regiony s vysokou uhlíkovou náročností, které intenzivně využívají fosilní paliva (černé a hnědé uhlí, rašelina a ropná břidlice). Zohlednit se má také bohatství země. V  přijaté zprávě předložil EP návrhy týkající se fungování JTF: (1) udržitelné investice v těchto oblastech: mikropodniky; udržitelný cestovní ruch; technologie skladování energie; inteligentní a udržitelná mobilita; nízkoemisní dálkové vytápění; projekty proti energetické chudobě; kultura, vzdělávání; (2) spolufinancování až do výše 85 % příslušných nákladů na způsobilé projekty, které se zaměřují na nejzranitelnější společenství v každém regionu; (3) 1 % z celkové částky pro ostrovy a další 1 % pro nejvzdálenější regiony; (4) 18 % z celkových zdrojů fondu by mělo jít do zemí, které snižují emise skleníkových plynů nejrychleji v rámci mechanismu ekologického odměňování, a pouze 50 % z národních alokací bude k dispozici těm, které se dosud nezavázaly k cíli národní neutrality do roku 2050. Poslanci rovněž žádají, aby regiony, které jsou silně závislé na těžbě a spalování černého a hnědého uhlí, ropných břidlic nebo rašeliny, měly možnost využívat prostředky JTF k investování do projektů na zemní plyn, pokud jsou klasifikovány jako projekty udržitelné z hlediska životního prostředí. Text podporovaný poslanci stanovuje možný dobrovolný převod prostředků z jiných fondů soudržnosti. Po usnesení na zářijovém plenárním zasedání by měla být jednání s Radou a Komisí o všech otázkách kromě finančního rozpočtu zahájena co nejdříve. Přesné financování bude jasné po dosažení konečné dohody v probíhajících jednáních o VFR na období 2021–2027.

 

Rada usiluje o ochranu biologické rozmanitosti

  • EU se zavázala učinit biologickou rozmanitost, klima a životní prostředí jako celek ústředním tématem. 

  • Reakce na současnou zdravotní a hospodářskou krizi má být ekologická a spravedlivá.

Rada 21. 9. 2020 zmocnila Komisi, aby jménem EU potvrdila „Příslib vedoucích představitelů ve prospěch přírody“ s cílem vyslat jednotný signál ke zvýšení celosvětových ambicí v oblasti biologické rozmanitosti. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová byla zmocněna tento závazek potvrdit na akci OSN, která se uskutečnila 28. 9. 2020 v kontextu summitu OSN o biologické rozmanitosti. Příslib vedoucích představitelů je dobrovolným prohlášením, v němž se zdůrazňuje, že úbytek biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů vyžadují bezodkladné a okamžité kroky na celosvětové úrovni. Je vyjádřením potřeby zvýšit úsilí o integrované a koherentní řešení vzájemně souvisejících problémů, které představuje úbytek biologické rozmanitosti, degradace půdy, sladké vody a oceánů, odlesňování, znečištění a změna klimatu. Jedná se mimo jiné o závazek učinit biologickou rozmanitost, klima a životní prostředí jako celek ústředním tématem jak v rámci strategií oživení po pandemii COVID-19, tak i v rámci úsilí o rozvoj a spolupráci vyvíjeného na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Cílem je zajistit, aby reakce na současnou zdravotní a hospodářskou krizi byla ekologická a spravedlivá a přímo přispívala ke kvalitativně lepšímu oživení a vytvoření udržitelné společnosti. Zmocnění, které bylo dnes uděleno, je v souladu s pokračujícím úsilím Rady o ochranu biologické rozmanitosti. Rada ve svých závěrech z prosince 2019 vybídla EU a její členské státy, aby „v zájmu ochrany biologické rozmanitosti zvážily zapojení do příslušných globálních iniciativ zaměřených na posílení politického povědomí a ambicí, jako jsou například koalice s vysokými ambicemi, s cílem urychleně provést stávající závazky a přijmout další, a tím podstatně zintenzivnit opatření k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a ke zvrácení degradace ekosystémů, čímž rovněž přispějí k Desetiletí OSN pro obnovu ekosystémů“ (více v příspěvku „Komise zintenzivňuje opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, Životní prostředí v červenci 2019 a v příspěvku „Rada přijala závěry na ochranu lesů”, Životní prostředí v prosinci 2019).

Další články v rubrice

Doprava v září 2020

Euroskop, 10.10.2020

Vnitřní trh v září 2020

Euroskop, 10.10.2020

Daně v září 2020

Euroskop, 10.10.2020