Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v září 2020

Euroskop, 10.10.2020

Komise předložila akční plán pro kritické suroviny, Komise představila nový akční plán pro větší podporu unijních celních orgánů

  • Komise oznámila opatření k zajištění bezpečnějších a udržitelných dodávek surovin v EU

  • EU chce podporovat celní orgány

  

Komise předložila akční plán pro kritické suroviny

  • Kvůli bateriím do elektromobilů a ukládání energie bude EU do roku 2030 potřebovat až osmnáctkrát a do roku 2050 až šedesátkrát více lithia. 

  • Diverzifikací dodávek ze třetích zemí a rozvojem vlastních kapacit EU pro těžbu, zpracování, recyklaci, rafinaci a separaci vzácných zemin může EU zvýšit svoji odolnost a udržitelnost.

  • Seznam kritických surovin byl aktualizován tak, aby odrážel měnící se hospodářský význam a výzvy v oblasti dodávek na základě jejich průmyslové využitelnosti.

 Communication from the Commission to The European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - Critical Raw Materials Resilience: Charting a Path towards greater Security and Sustainability (COM(2020)474)

  • Komise 3. 9. 2020 předložila akční plán pro kritické suroviny, seznam kritických surovin k roku 2020 a prognostickou studii o kritických surovinách pro strategické technologie a odvětví z hlediska let 2030 a 2050. Akční plán se zaměřuje na současné a budoucí výzvy a navrhuje opatření, jež mají snížit závislost Evropy na třetích zemích prostřednictvím diverzifikace dodávek z primárních i sekundárních zdrojů a zlepšení účinnosti a oběhovosti zdrojů za současného prosazování zodpovědného získávání surovin po celém světě.

Pozadí

Zabezpečení dodávek surovin pro průmysl představuje dlouhodobý úkol EU. Dodávky surovin jsou na unijní úrovni řešeny už od 70. letech. V roce 2008 byla představena iniciativa v oblasti surovin. Tato iniciativa vytyčila strategii pro snížení závislosti na neenergetických surovinách v oblasti průmyslových hodnotových řetězců a společenského blahobytu prostřednictvím diverzifikace zdrojů primárních surovin ze třetích zemí, posílení získávání zdrojů z domácího prostředí a podpory dodávek druhotných surovin na základě zdokonalení účinnosti a oběhovosti zdrojů.

Dlouhodobé strategie Zelená dohoda pro Evropu z prosince 2019 a nová průmyslová strategie EU z března 2020 uznávají, že přístup k surovinám představuje strategickou bezpečnostní otázku pro úspěšné provedení ekologické a digitální transformace (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019 a v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu”, Vnitřní trh v březnu 2020). Krize způsobená koronavirem vede v současné době v mnoha částech světa k tomu, že se kriticky posuzuje využívání dodavatelských řetězců, a to zejména v oblastech, které se týkají veřejné bezpečnosti nebo strategických odvětví. 

Klíčové a sporné body

Toto sdělení se zakládá na iniciativě EU v oblasti surovin z roku 2008 a představuje:

  • seznam kritických surovin pro EU z roku 2020 a
  • překážky, které stojí v cestě zabezpečeným a udržitelným dodávkám kritických surovin, a opatření k posílení odolnosti a otevřené strategické autonomie EU.

Plán na podporu oživení navržený Komisí klade důraz na ekologičtější, digitalizovanější a odolnější rozvoj. EU by měla cíleně rozvíjet otevřenou strategickou autonomii a diverzifikovat dodávky surovin.

Cílem akčního plánu pro kritické suroviny je:

  • vytvoření odolných hodnotových řetězců pro průmyslové ekosystémy EU,

  • snížení závislosti na primárních kritických surovinách pomocí oběhového využívání zdrojů, udržitelných výrobků a inovací,

  • posílení získávání domácích surovin z prostředí v EU,

  • diverzifikace získávání surovin ze třetích zemí a eliminace narušení mezinárodního obchodu za plného dodržení mezinárodních závazků EU.

Za účelem dosažení těchto cílů nastiňuje sdělení 10 konkrétních opatření. Komise má zřídit evropské sdružení pro suroviny. Toto sdružení se tím, že propojí všechny příslušné zúčastněné strany, primárně zaměří na neodkladné potřeby, jako je zvýšení odolnosti EU v hodnotovém řetězci vzácných zemin a magnetů, protože ty mají zásadní význam pro většinu průmyslových ekosystémů EU (jako např. obnovitelná energie, obrana a kosmický výzkum). V zájmu lepšího využívání domácích zdrojů má Komise spolupracovat s členskými státy a regiony při určování těžebních a zpracovatelských projektů v EU, které mohou být zahájeny do roku 2025. Zvláštní důraz má být kladen na oblasti těžby uhlí a další regiony procházející transformací.

Komise má podporovat využívání svého programu monitorování Země Copernicus za účelem provádění průzkumu zdrojů, provozních činností a environmentálního řízení po uzavření. Zároveň má program Horizont Evropa podporovat výzkum a inovace, zejména v oblasti nových technologií těžby a zpracování, nahrazování a recyklace.

Další opatření se v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu se mají zaměřit na oběhovost a udržitelnost hodnotového řetězce surovin. Komise proto do konce roku 2021 vypracuje kritéria udržitelného financování odvětví těžby a zpracování surovin. Rovněž má zmapovat potenciál druhotných kritických surovin ze zásob a odpadů v EU, aby bylo možné do roku 2022 určit životaschopné projekty využití odpadů.

Komise má rozvíjet strategická mezinárodní partnerství, aby zajistila dodávky kritických surovin, které nejsou v EU dostupné. V roce 2021 mají být zahájena pilotní partnerství s Kanadou, zainteresovanými zeměmi v Africe a v sousedství EU.

Seznam, na které jsou uvedeny tzv. kritické suroviny, byl aktualizován tak, aby odrážel měnící se hospodářský význam a výzvy v oblasti dodávek na základě jejich průmyslové využitelnosti. Seznam kritických surovin pro EU přehodnocuje Komise jednou za 3 roky. První seznam zveřejnila v roce 2011 a aktualizovala jej v letech 2014 a 2017. Seznam obsahuje 30 kritických surovin. Lithium, které má zásadní význam pro přechod na elektromobilitu, bylo na seznam doplněno poprvé.

Předpokládaný další vývoj

Komise má pracovat v partnerství s ostatními orgány EU, EIB, členskými státy, regiony, zástupci průmyslu a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami. Přinejmenším do roku 2022 má sledovat pokrok v provádění výše uvedených strategických priorit a opatření, zkoumat případná další podpůrná opatření a udělovat doporučení.

Odkazy

 

Komise představila nový akční plán pro větší podporu unijních celních orgánů

  • Celní unie EU byla jedním z prvních konkrétních úspěchů evropské integrace.

  • Celní orgány zároveň neustále bojují proti rostoucímu počtu podvodů i rostoucí míře pašování nelegálního nebo nebezpečného zboží.

  • Představená opatření mají posílit celní unii.

  • Celní unie se má posunout prostřednictvím zajištění integrovaného evropského přístupu k řízení celních rizik.

 Communication from the Commission to The European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee - Taking the Customs Union to the Next Level: a Plan for Action (COM(2020)581)

  •  Komise 28. 9. 2020 zahájila nový akční plán pro celní unii, který stanovuje řadu opatření, díky nimž mají celní orgány EU během příštích 4 let “fungovat inteligentnějším, inovativnějším a efektivnějším způsobem”. 

Pozadí 

Celní unie EU se stala základním stavebním kamenem našeho jednotného trhu, který má zajistit bezpečnost hranic EU, chránit naše občany před zakázaným a nebezpečným zbožím, jako jsou zbraně, drogy a výrobky škodlivé pro životní prostředí, a zároveň usnadnit obchod EU se zbytkem světa. Zároveň zajišťuje příjmy do rozpočtu EU. V nedávné době se však ukázalo, že aby celní orgány dokázaly dlouhý a neustále se rozšiřující seznam svých povinností zvládat, bude třeba jim umožnit pracovat inteligentnějším způsobem.

Celní unie EU tvoří jediné území pro celní účely, na němž je uplatňován společný soubor pravidel. V rámci celní unie EU odpovídají celní orgány členských států EU za provádění celé řady kontrol, jejichž počet stále roste. Tyto orgány proto hrají důležitou úlohu v podpoře hospodářství EU a jeho budoucího růstu. Jejich úkolem je co nejrychleji a pokud možno bez narušení pokrýt rostoucí objem legálního obchodu. Celní orgány zároveň neustále bojují proti rostoucímu počtu podvodů i rostoucí míře pašování nelegálního nebo nebezpečného zboží. Od začátku koronavirové pandemie byly celní orgány EU spolu se svými úředníky těmi, kdo na vnějších hranicích EU přímo zajišťovali úkoly prvořadého významu: umožňovali dovoz ochranných prostředků a zachytávali padělané výrobky, např. padělané roušky a léčivé přípravky.

Celní orgány členských států se potýkají s výzvami spojenými s prováděním různých funkcí, jimiž jsou pověřeny. Velké výzvy, mezi něž patří současné závažné ohrožení veřejného zdraví, důsledky odchodu VB z jednotného trhu a celní unie EU a rozmach digitalizace a elektronického obchodu, budou přetrvávat, ba mohou nabývat na síle. Posílená celní spolupráce s významnými mezinárodními obchodními partnery, jako je Čína, úsilí o usnadnění obchodu podpoří a zároveň zajistí účinné kontroly.

Akční plán se inspiroval projektem Budoucnost celních orgánů v EU v roce 2040, který usiloval o vytvoření společného a strategického srozumění mezi klíčovými zúčastněnými stranami, pokud jde o způsoby řešení aktuálních a budoucích problémů celních orgánů, a o vytvoření vize, jak by měly celní orgány EU vypadat v roce 2040.

Klíčové a sporné body

Oznámený akční plán obsahuje řadu iniciativ v oblastech, jako je řízení rizik, řízení elektronického obchodu, prosazování souladu s předpisy a koncepce celních orgánů jednajících společně:

  • Řízení rizik: akční plán se soustředí zejména na zajištění větší dostupnosti a většího využívání údajů a jejich analýzy pro celní účely. Vyžaduje inteligentní dohled nad dodavatelskými řetězci založený na posouzení rizik a zřízení nového analytického centra v Komisi pro sběr, analýzu a sdílení celních údajů, které mohou sloužit jako podklad pro zásadní rozhodnutí a pomáhají celním orgánům identifikovat slabá místa na vnějších hranicích EU a řešit budoucí krize.

  • Řízení elektronického obchodu: aby bylo možné řešit nové výzvy spojené s elektronickým obchodem, mají být zpřísněny povinnosti poskytovatelů platebních služeb a online prodejních platforem, což má v oblasti elektronického obchodu napomoci boji proti celním a daňovým podvodům.

  • Prosazování souladu s předpisy: chystaná iniciativa „jednotného portálu“ má usnadnit legitimním podnikům vyřizovat jejich hraniční formality na jediném portálu. Celním orgánům pak umožní více spolupracovat při zpracování, sdílení a výměně informací i lépe posuzovat rizika.

  • Celní orgány jednající společně: akční plán popisuje zavedení moderního a spolehlivého celního vybavení v rámci příštího rozpočtu EU. Zároveň má být zřízena nová reflexní skupina tvořená zástupci členských států a podniků, která má pomáhat s přípravou na budoucí krize a výzvy, jako je neočekávaný globální vývoj a budoucí obchodní modely.

Předpokládaný další vývoj

Akční plán bude projednán orgány EU.

Odkazy

Další články v rubrice

Doprava v září 2020

Euroskop, 10.10.2020

Daně v září 2020

Euroskop, 10.10.2020