Výchova, vzdělání a mládež v září 2020

Krátce…

EU chce posílit výzkumný prostor

Komise 30. 9. 2020 přijala sdělení o novém Evropském výzkumném prostoru pro výzkum a inovace. Nový Evropský výzkumný prostor má zlepšit evropské výzkumné a inovační prostředí, urychlit přechod EU ke klimatické neutralitě a vedoucímu postavení v digitální oblasti, podpořit její zotavení ze společenského a hospodářského dopadu koronavirové krize a posílit její odolnost vůči budoucím krizím. Komise stanovila strategické cíle a opatření, které mají být provedeny ve spolupráci s členskými státy, aby byly upřednostněny investice a reformy v oblasti výzkumu a inovací, aby se zlepšil přístup výzkumných pracovníků k excelenci v celé EU a aby se výsledky výzkumu dostaly na trh a do reálné ekonomiky. Kromě toho se na základě sdělení má dále podporovat mobilita výzkumných pracovníků, jejich dovednosti a možnosti profesního rozvoje v rámci EU, rovnost žen a mužů, jakož i lepší přístup k veřejně financovaným recenzovaným vědeckým poznatkům. Sdělení definuje 4 strategické cíle: (1) Upřednostňovat investice a reformy v oblasti výzkumu a inovací směřující k ekologické a digitální transformaci s cílem podpořit oživení Evropy a zvýšit konkurenceschopnost: Podpora výzkumu a inovací ze strany EU je plánována prostřednictvím různých programů, jako je Horizont Evropa, politika soudržnosti a nástroj Next Generation EU. Aby se dosáhlo potřebného zlepšení a zajistila kvalita výsledků, musí být podpora EU doplněna investicemi členských států a soukromého sektoru. Ve sdělení se znovu potvrzuje cíl investovat 3 % HDP do výzkumu a inovací EU, podněcuje další spolupráce mezi členskými státy a sladění jejich úsilí, a to stanovením cíle věnovat do roku 2030 5 % vnitrostátního veřejného financování na společné programy zaměřené na výzkum a vývoj a evropská partnerství. Základním pilířem všech investic v rámci Evropského výzkumného prostoru zůstává zásada excelence, která znamená, že finanční prostředky mohou získat nejlepší výzkumní pracovníci s nejlepšími nápady. (2) Zlepšit přístup výzkumných pracovníků v celé EU ke špičkovým zařízením a infrastrukturám: Iinvestice členských států do výzkumu a inovací zůstávají nerovnoměrné, což se promítá do mezer v úrovni špičkové vědecké činnosti a tvorbě inovací, které je třeba překlenout. Komise navrhuje, aby členské státy, které vzhledem k HDP zaostávají za průměrnou úrovní investic do výzkumu a inovací v EU, zaměřily své úsilí na zvýšení svých investic v příštích 5 letech o 50 %. Za tímto účelem nají být prostřednictvím specializovaných programů odborné přípravy a mobility mezi průmyslem a akademickou obcí vytvořeny možnosti mobility pro výzkumné pracovníky, aby získali přístup k excelenci a rozšířili své zkušenosti. Aby se zohlednil pokrok na cestě k výzkumu založenému na excelenci, měly by členské státy, které u vysoce citovaných publikací zaostávají za průměrem EU, v příštích 5 letech snížit rozdíl oproti průměru EU nejméně o ⅓. (3) Přenést výsledky do ekonomiky s cílem podpořit investice podniků a uvádění výsledků výzkumu na trh a posílit konkurenceschopnost EU: Cílem je urychlit přenos výsledků výzkumu do reálné ekonomiky a podpořit provádění průmyslové strategie. Souběžně s tím Komise na základě podrobného monitorování prozkoumá možnost vytvoření rámce pro vytváření sítí, který bude vycházet ze stávajících subjektů a kapacit, jako jsou centra excelence nebo centra pro digitální inovace, s cílem usnadnit do roku 2022 spolupráci a výměnu osvědčených postupů. (4) Rozšířením spolupráce mezi členskými státy posílit mobilitu výzkumných pracovníků a volný tok znalostí a technologií, aby z výzkumu a jeho výsledků měli prospěch všichni. EU má usilovat o zlepšení příležitostí profesního rozvoje, aby přilákala a udržela nejlepší výzkumné pracovníky v EU. Za tímto účelem chce poskytnout do konce roku 2024 ve spolupráci s členskými státy a výzkumnými organizacemi soubor nástrojů na podporu profesní dráhy výzkumných pracovníků. EU má usilovat o dosažení těchto strategických cílů ve spolupráci s členskými státy, a to prostřednictvím 14 opatření, které spolu vzájemně souvisejí. Kromě toho má Komise řídit evropské fórum pro transformaci, strategické diskusní fórum s členskými státy, které je podpoří při soudržném provádění těchto 4 cílů.

Komise představila vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025

Komise 30. 9. 2020 přijala 2 iniciativy, které mají posílit přínos vzdělávání a odborné přípravy k oživení EU po krizi způsobené koronavirem a mají pomoci vybudovat ekologickou a digitální Evropu. Komise předkládá vizi Evropského prostoru vzdělávání, které má být dosaženo do roku 2025, a navrhuje nové iniciativy, větší investice a intenzivnější spolupráci členských států, tak aby všichni občané EU všech věkových skupin mohli využívat bohatou nabídku EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Komise rovněž přijala nový akční plán digitálního vzdělávání, který zohledňuje zkušenosti získané z koronavirové krize a navrhuje plán pro vysoce výkonný ekosystém digitálního vzdělávání s posílenými digitálními kompetencemi pro digitální transformaci. Sdělení o Evropském prostoru vzdělávání nastiňuje, jak může spolupráce dále obohatit kvalitu, inkluzivnost a digitální a ekologický rozměr vzdělávacích systémů členských států. Ukazuje, jak mohou členské státy společně utvářet Evropský prostor vzdělávání založený na tom, že se studující i učitelé mohou svobodně učit a pracovat na celém kontinentu a že se vzdělávací instituce v celé EU i mimo ni mohou volně sdružovat. Evropský prostor vzdělávání se opírá o 6 rozměrů, kterými jsou kvalita, začleňování a rovnost žen a mužů, ekologická a digitální transformace, učitelé, vysokoškolské vzdělávání a silnější EU ve světě. Iniciativy se mimo jiné zaměří na způsoby, jak zvýšit kvalitu, zejména pokud jde o základní a digitální dovednosti, jak do školního vzdělávání lépe zakotvit inkluzi a rovnost žen a mužů a jak zlepšit úspěch ve škole. Mají pomoci lépe porozumět změně klimatu a udržitelnosti, přispět k ekologizaci vzdělávací infrastruktury, podpořit učitelské povolání, přispět k uskutečnění koncepce evropských univerzit a posílit propojení mezi vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy. Ve sdělení se rovněž uvádí, s jakými prostředky a milníky se pro dosažení Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 s pomocí evropského plánu obnovy (Next Generation EU) a programu Erasmus+ počítá. Kromě toho navrhuje rámec pro spolupráci s členskými státy a pro zapojení zúčastněných stran v oblasti vzdělávání, včetně struktury pro podávání zpráv a analýzu s dohodnutými cíli v oblasti vzdělávání, aby se podpořily a sledovaly reformy. Úsilí o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání má provázet agenda dovedností pro Evropu, obnovená politika odborného vzdělávání a přípravy a Evropský výzkumný prostor. V akčním plánu digitálního vzdělávání (2021–2027) se navrhuje soubor iniciativ pro vysoce kvalitní, inkluzivní a přístupné digitální vzdělávání v Evropě. Zároveň se v něm vyzývá k těsnější spolupráci mezi členskými státy na evropské úrovni, jakož i mezi zúčastněnými stranami a s těmito stranami, aby byly systémy vzdělávání a odborné přípravy skutečně připravené na digitální éru. V důsledku koronavirové krize se distanční vzdělávání stalo ústředním bodem vzdělávacích postupů. To odhalilo naléhavou potřebu zlepšit digitální vzdělávání jakožto klíčový strategický cíl pro vysoce kvalitní výuku a učení v digitální éře. Jakmile překonáme mimořádnou situaci vyvolanou vypuknutím pandemie, budeme potřebovat strategický a dlouhodobý přístup k digitálnímu vzdělávání a odborné přípravě. Akční plán má 2 dlouhodobé strategické priority: (1) podporu rozvoje vysoce výkonného ekosystému digitálního vzdělávání a (2) posílení digitálních kompetencí pro digitální transformaci. Za účelem posílení spolupráce a výměny v oblasti digitálního vzdělávání na úrovni EU vytvoří Komise evropské centrum digitálního vzdělávání, které podpoří spolupráci a součinnost mezi oblastmi politiky relevantními pro digitální vzdělávání, vytvoří síť vnitrostátních poradenských služeb a posílí dialog mezi zúčastněnými stranami z veřejného a soukromého sektoru. Obě iniciativy mají být rovněž podkladem pro 3. evropský summit o vzdělávání.