Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zemědělství a rybolov v říjnu 2019

Euroskop, 10.11.2020

Členské státy projednaly strategii od zemědělce ke spotřebiteli, Rada dohodla na SZP po roce 2020, EP projednal novou SZP

  • Komise chce vytvořit evropský udržitelný potravinový systém

  • Rada se dohodla na postoji k příští SZP

  • Poslanci hlasovali o nové SZP

 

Krátce…

 

Členské státy projednaly strategii od zemědělce ke spotřebiteli

  • Jednomyslné rozhodnutí je signálem a závazkem usilovat o udržitelné zemědělsko-potravinářské odvětví.

  • Přechod na nový potravinový systém má být podpořen reformou SZP.

Rada 19. 10. 2020 přijala závěry o strategii od zemědělce ke spotřebiteli, v nichž podpořila cíl vytvořit evropský udržitelný potravinový systém sahající od produkce až po spotřebu. Ze závěrů plyne dvojí cíl: (1) zajistit přístup k dostatečným dodávkám cenově dostupných potravin a (2) přispívat k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050 a zajistit spravedlivý příjem a výraznou podporu pro primární producenty (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019). V závěrech Rada vyzvala k tomu, aby základem legislativních návrhů EU v rámci strategie byla vědecky podložená posouzení dopadu ex ante. Rovněž vyzvala k dalšímu prosazování uvážlivého a odpovědného používání pesticidů, antimikrobiálních látek a hnojiv s cílem produkovat potraviny udržitelným způsobem a současně podporovat ochranu životního prostředí. V závěrech členské státy uznávají, že evropské potraviny jsou již nyní celosvětovým standardem, pokud jde o bezpečnost, výživovou hodnotu a vysokou kvalitu, a uznávají proto, že je důležité podporovat udržitelnost potravinových systémů na celosvětové úrovni. To by vedlo k ambicióznějším závazkům třetích zemí v oblasti ochrany životního prostředí, používání pesticidů a antimikrobiálních látek, zdraví zvířat a v dalších oblastech. V květnu 2020 představila Komise strategii od zemědělce ke spotřebiteli. Přechod na tento nový potravinový systém má být podpořen reformou SZP.

 

Rada dohodla na SZP po roce 2020

  • Členské státy prokázaly své ambice, pokud jde o vyšší standardy ochrany životního prostředí v zemědělství.

  • Dohoda naplňuje snahu o ekologičtější, spravedlivější a jednodušší SZP.

Rada se 21. 10. 2020 dohodla na vyjednávacím postoji k balíku opatření týkajících se reformy SZP po roce 2022. V rámci tohoto dohodnutého postoje se členské státy zavázaly zvýšit ambice v oblasti životního prostředí pomocí nástrojů, jako jsou povinné ekorežimy (nový prvek ve srovnání se stávající politikou) a posílená podmíněnost. Dohodnutý postoj zároveň poskytuje členským státům nezbytnou flexibilitu, pokud jde o způsob, jak budou cílů v oblasti životního prostředí dosahovat. Jako příklad lze uvést zavedení dvouleté pilotní fáze pro ekorežimy a možnosti flexibility pro členské státy, pokud jde o způsob přidělování finančních prostředků v rámci různých ekologických postupů. Obecný přístup znamená, že Rada má nyní politický mandát k zahájení jednání s EP, který reformu SZP projednal. Reforma SZP předpokládá, že členským státům bude poskytnuta větší flexibilita při vytváření pravidel a přidělování finančních prostředků prostřednictvím vypracovávání vnitrostátních strategických plánů, ale jejich povinností bude také prokázat vyšší ambice v oblasti životního prostředí ve srovnání se současným obdobím. Tzv. „nový model provádění“ by měl vést k upřednostňování výkonnosti před dodržováním pravidel: země by tak měly možnost zvolit pro dosažení dohodnutých celoevropských cílů a norem ty nejlepší nástroje a opatření, jež mají k dispozici (a současně zohlednit svá vnitrostátní specifika). Rada se shodla, že členské státy budou plnit přísnější ekologické normy: (1) Zemědělci by obdrželi finanční podporu pod podmínkou, že přijmou postupy příznivé pro klima a životní prostředí, s cílem zajistit, aby SZP byla ještě ekologičtější než dříve. (2) Zemědělci, kteří půjdou nad rámec základních požadavků v oblasti životního prostředí a klimatu, by získali dodatečnou finanční podporu zavedením „ekorežimů“. Pro tyto nové nástroje na ochranu životního prostředí a klimatu by byl vyčleněn zvláštní rozpočet v rámci rozpočtu pro přímé platby. Tento zvláštní rozpočet by obsahoval účelově vázané prostředky do výše 20 % rozpočtu pro přímé platby, což znamená, že podmínkou pro uvolnění těchto prostředků by bylo použití ekorežimů. Počáteční 2letá pilotní fáze by zajistila, aby se členské státy vyhnuly ztrátě tfinančních prostředků a zároveň se s těmito novými nástroji obeznámily. Orientační příklady ekorežimů zahrnují postupy, jako je přesné zemědělství, agrolesnictví a ekologické zemědělství, ale členské státy by měly možnost navrhnout vlastní nástroje na základě svých potřeb. (3) Přísnější ekologické normy by museli dodržovat všichni zemědělci, i včetně zemědělců menších. Na malé zemědělce by se vztahovaly jednodušší kontroly, čímž by se snížila administrativní zátěž, a zároveň by se zajistilo, že budou přispívat k cílům v oblasti životního prostředí a klimatu. Postoj Rady je výsledkem jednání a práce, jež byly v posledních 2,5 letech realizovány během 5 předsednictví (více v příspěvku „Současná pravidla SZP mají platit až do konce roku 2022”, Zemědělství a rybolov v červnu 2020).

 

EP projednal novou SZP

  • Roční přímé platby nemají překročit 100 tis. €, větší podporu mají dostat MSP.

  • EP prosazuje vyšší sankce za opakované porušování pravidel, například v oblasti životního prostředí nebo životních podmínek zvířat.

EP 23. 10. 2020 přijal svůj postoj k jednotlivým návrhům reformy SZP po roce 2022. Platnost stávajících pravidel SZP vyprší na konci prosince 2020. Poté by měla být nahrazena přechodnými pravidly, dokud EP s Radou neschválí probíhající reformu SZP. SZP v roce 2020 představuje 34,5 % rozpočtu EU (58,12 mld. €). Přibližně 70 % z rozpočtu SZP připadá na podporu příjmů 67 mil. zemědělských podniků v EU. Poslední reforma SZP, která funguje od roku 1962, proběhla v roce 2013. Návrh nařízení o strategických plánech SZP byl přijat poměrem 425:212:51; návrh nařízení o jednotné společné organizaci trhů byl přijat poměrem 463:133:92 a návrh nařízení o financování, řízení a sledování SZP byl přijat poměrem 434:185:69. Vyjednávací tým EP je nyní připraven zahájit jednání s Radou. Poslanci podpořili systémovou změnu, díky níž má SZP lépe odpovídat potřebám jednotlivých členských států. EP trvá na tom, že je třeba zachovat v celé EU rovné podmínky. Vlády členských států by měly Komisi předložit ke schválení strategické plány, v nichž uvedou, jak budou cíle EU provádět v praxi. Komise by měla vyhodnocovat jejich výsledky, nikoli pouze dodržování unijních pravidel. Dle EP by zemědělské podniky měly přejít na ekologičtější provoz a cíle strategických plánů mají být naplňovány v souladu s Pařížskou dohodou. EP zvýšil nároky na postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu, tzv. podmíněnost. Jedná se o podmínky, které musí splňovat každý zemědělec, pokud chce získat přímou podporu. Poslanci navíc chtějí, aby alespoň 35 % z rozpočtu na rozvoj venkova připadalo na opatření, která se týkají klimatu a životního prostředí. Nejméně 30 % rozpočtu přímých plateb by mělo být směřováno na ekorežimy, které by byly sice dobrovolné, ale mohly by zemědělcům zvýšit příjmy. EP trvá na tom, aby byly v každém členském státě zřízeny poradenské služby pro zemědělství. Poslanci chtějí také, aby alespoň 30 % z finančních prostředků poskytnutých Unií bylo vyčleněno na pomoc zemědělcům sv činnostech, které se týkají boje se změnou klimatu, udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a ochrany biologické rozmanitosti. Členské státy by také měly pobízet zemědělce k tomu, aby 10 % svojí plochy pokryli krajinnými prvky, které jsou příznivé pro biologickou rozmanitost, například živými ploty, neprodukčními dřevinami nebo rybníky. Novinkou má být EP snížení plateb větším podnikům, podpora malých podniků a mladých zemědělců. Poslanci odhlasovali postupné snižování ročních přímých plateb nad 60 tis. € a pro jejich zastropování na částce 100 tis. €. Zemědělcům by však mohlo být povoleno, aby od celkové částky přímých plateb před snížením odečetli 50 % mzdových nákladů souvisejících se zemědělskou činností. Alespoň 6 % vnitrostátních přímých plateb by mělo být použito na podporu MSP. Pokud na ně však v určitém státě připadá více než 12 %, může tento stát upustit od zastropování plateb. Podle přijatého textu by členské státy mohly alespoň 4 % svých rozpočtů na přímé platby využívat na podporu mladých zemědělců. Další finanční podpora by mohla být věnována rozvoji venkova, přičemž může být udělena priorita investicím prováděným mladými zemědělci. EP zdůrazňuje, že evropské dotace by měly být vyhrazeny pouze těm, kdo vykonávají alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti. Provozovatelé letišť, železničních služeb, vodáren, služeb v oblasti nemovitostí a stálých sportovních a rekreačních areálů by měli být automaticky vyloučeni. Poslanci EP odmítli všechny návrhy na vyhrazení názvů souvisejících s masem pro výrobky obsahující maso. U rostlinných produktů a názvů, které se v současné době používají při prodeji, se nic nezmění. EP prosazuje nová opatření, která by zemědělcům pomáhala čelit rizikům a případným budoucím krizím. Poslanci chtějí, aby se trh stal transparentnějším, a požadují intervenční strategie pro všechny zemědělské produkty. Postupy, jejichž cílem je uplatňovat vyšší normy v oblasti životního prostředí, zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek, by podle nich měly být vyňaty z pravidel hospodářské soutěže. Chtějí také, aby se krizová rezerva, která zemědělcům pomáhá v případě nestability cen nebo trhu, již nepoužívala jen ad hoc, ale stala se stálým nástrojem s odpovídajícím rozpočtem. EP chce zvýšit sankce pro ty, kdo opakovaně nedodržují požadavky EU (např. v oblasti životního prostředí a životních podmínek zvířat). V takových případech by platby zemědělcům měly být sníženy o 10 % (v současné době je to pouze 5 %). Poslanci chtějí zavést mechanismus EU pro podávání stížností. Ten by mohli využívat zemědělci a příjemci podpory ve venkovských oblastech, kteří byli při poskytování unijních dotací poškozeni nebo znevýhodněni a jejichž stížnost nemůže být vyřízena na vnitrostátní úrovni. 

Další články v rubrice

Energie v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020

Veřejné zdraví v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020

Doprava v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020