Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020

EU posoudila možnosti rozšíření, Komise zveřejnila nový pracovní program, Komise zaslala VB výzvu z důvodu porušení povinností, Rada jmenovala novou členku Komise, Evropská rada jednala o aktuálních tématech, Průzkum Eurobarometr se věnoval dopadům koronavirové pandemie

  • Komise předložila výroční zprávy, které posuzují, jak země západního Balkánu a Turecko provádějí základní reformy

  • Komise zvřejnila legislativní plány v rámci pracovního plánu

  • VB dle Komise porušuje své povinnosti

  • Obsazení Komise se proměnilo

  • Vedoucí představitelé EU jednali o epidemiologické situaci, vztazích s VB a změně klimatu 

  • EU zveřejnila výsledky Eurobarometru

 

EU posoudila možnosti rozšíření

  • Posouzení, která EU předložila, obsahují podrobnosti o tom, jak si jednotlivé země stojí s reformami, jasnější pokyny a také doporučení ohledně budoucích kroků.

  • Provádění navržených opatření má urychlit pokrok těchto zemí na cestě do EU. 

  • Současně EU předložila hospodářský a investiční plán, který má uspíšit jejich dlouhodobé oživení a urychlit jejich hospodářskou konvergenci s EU.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions 2020 Communication on EU enlargement policy (COM(2020)660)

Pozadí

Současná agenda rozšíření zahrnuje partnery ze západního Balkánu a Turecko. Přístupová jednání byla zahájena s Černou Horou (2012), Srbskem (2014) a Tureckem (2005). V březnu 2020 se členské státy rozhodly zahájit přístupová jednání se Severní Makedonií a AlbániíBosna a Hercegovina (žádost o přistoupení k EU byla podána v únoru 2016) a Kosovo (dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost v dubnu 2016) jsou potenciálními kandidáty.

Proces přistoupení k EU je i nadále založen na stanovených kritériích, přesně vymezených podmínkách a na zásadě vlastních zásluh. Přistoupení k EU vyžaduje provedení komplexních reforem v náročném prostředí, což je cíl, jehož lze dosáhnout pouze v dlouhodobém horizontu. Aby se tento proces posunul kupředu, musí kandidáti především rychleji dosáhnout skutečných a udržitelných výsledků v klíčových otázkách, mezi něž patří: právní stát, reforma soudnictví, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, bezpečnost, základní práva, fungování demokratických institucí a reforma veřejné správy a také hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost. 

Zprávy v balíku týkajícím se rozšíření rovněž odráží návrhy posíleného přístupu k procesu přistoupení. Posouzení a doporučení pro jednotlivé partnery, zejména výhledové pokyny ke konkrétním prioritám reforem, jsou ještě jasnější a přesnější. Zprávy poskytují větší transparentnost, mimo jiné ohledně stavu přístupových jednání a rozsahu provádění základních reforem. Jsou v nich uvedeny srovnávací přehledy, jak si jednotlivé země stojí v provádění základních prvků, a také externí ukazatele, jež posouzení Komise doplňují. Členské státy, jež byly během procesu konzultovány a poskytly podněty, byly požádány o rozsáhlejší příspěvky. Zprávy zahrnují rovněž posouzení veřejného politického závazku orgánů ke strategickému cíli, jímž je přistoupení k EU. 

Klíčové a sporné body

Dát zemím západního Balkánu jasné vyhlídky na plnohodnotné členství v EU založené na výsledcích je ve vlastním politickém, bezpečnostním a hospodářském zájmu EU. Sdělení Komise „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“, které členské státy podpořily v březnu 2020, stanoví konkrétní návrhy na posílení procesu přistoupení tím, že se zvýší jeho předvídatelnost, důvěryhodnost a dynamičnost a že bude podléhat silnějšímu politickému řízení (více v příspěvku „Komise navrhuje nové politické cíle v rámci Východního partnerství po roce 2020”, Institucionální záležitosti v březnu 2020). Posílený přístup zdůrazňuje význam procesu přistoupení založeného na výsledcích, který staví na vzájemné důvěře a jasných závazcích EU a západního Balkánu a klade ještě větší důraz na základní reformy.

Důvěryhodný pokrok v oblasti právního státu je i nadále vysoce problematický a často souvisí s nedostatkem politické vůle. V celém regionu západního Balkánu přetrvává pomalé tempo změny justiční kultury – chybí zde dostatečné odhodlání dodržovat zásadu nezávislosti soudnictví. Celkové tempo boje proti korupci se zpomalilo a výsledky většiny partnerů zdaleka nesplňují požadavky na členství, přičemž v oblasti svobody projevu a plurality sdělovacích prostředků došlo v loňském roce k minimálnímu pokroku.

Komise poprvé posuzuje celkovou vyváženost přístupových jednání s Černou Horou a Srbskem a navrhuje další postup. Mezivládní konference, které by se měly konat po zveřejnění každoročního balíku Komise, by díky tomu měly být fórem pro politický dialog o reformách, zhodnotit celkový proces přistoupení a stanovit plánování pro nadcházející rok, včetně otevření a uzavření kapitol a případných nápravných opatření.

V případě Albánie a Severní Makedonie Komise očekává první mezivládní konference, které mají být svolány co nejdříve poté, co Rada přijme rámce pro jednání. Komise potvrdila další pokrok při provádění reforem v těchto dvou zemích. Albánie již dosáhla rozhodujícího pokroku a blíží se splnění podmínek stanovených Radou s ohledem na první mezivládní konferenci.

Očekává se, že Bosna a Hercegovina se zaměří na 14 klíčových priorit, jež jsou uvedeny ve stanovisku Komise k její žádosti o členství v EU. Zatím tato země podnikla pouze některé kroky. Pokud jde o Kosovo, na reformách souvisejících s EU došlo jen k malému pokroku a je důležité, aby kosovské orgány znásobily své úsilí o pokrok na cestě do EU, a to i prostřednictvím provedení dohody o stabilizaci a přidružení.

Turecko je pro EU stále jedním z klíčových partnerů. Nadále se však EU vzdalovalo vzhledem k výraznému zhoršení situace v oblasti demokracie, právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví. Jak Rada uvedla v letech 2018–2019, přístupová jednání s Tureckem se v podstatě zastavila a nelze uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol. Předložená zpráva potvrzuje, že základní skutečnosti, které vedly k tomuto posouzení, se nezměnily, navzdory opakovanému závazku vlády ohledně přistoupení k EU. Dialog a spolupráce s Tureckem nadále pokračovaly, zejména pokud jde o řešení výzev souvisejících s migrací, navzdory obavám ohledně událostí na řecko-turecké hranici v březnu 2020. Zprávy rovněž uvádějí, jak turecká zahraniční politika stále více koliduje s prioritami EU v rámci SZBP.

Předpokládaný další vývoj

Nyní je na Radě, aby zvážila doporučení Komise a přijala rozhodnutí o dalších krocích.

Odkazy

 

Komise zveřejnila nový pracovní program

  • Program obsahuje nové legislativní iniciativy, které se dotýkají všech 6 hlavních cílů politických směrů Komise.

  • Komise se má nadále snažit, aby zajistila budoucí vakcínu a pomohla při obnově ekonomik prostřednictvím ekologické a digitální transformace.

  • Priority stanovené v pracovním programu mají pomoci zajistit nejen oživení Evropy, ale také dlouhodobou odolnost.

  • Program potvrzuje odhodlání Komise stát v čele ekologické a digitální transformace.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů Pracovní program Komise na rok 2021 Vitální Unie v křehkém světě Evropská rada jednala o pandemii COVID-19 a změně klimatu (KOM(2020)690)

  • Komise 19. 10. 2020 přijala svůj pracovní program na rok 2021, jehož cílem je, aby „Evropa byla zdravější, spravedlivější a lépe prosperovala”. Usiluje také o urychlení dlouhodobé transformace EU směrem k ekologičtější ekonomice připravené na digitální věk. Program obsahuje nové legislativní iniciativy, které se dotýkají 6 hlavních cílů politických směrů předsedkyně Komise, a navazuje na její projev o stavu Unie.

Pozadí

Komise každoročně přijímá pracovní program se seznamem opatření, které plánuje přijmout v nadcházejících 12 měsících. Program se nevěnuje běžné činnosti Komise, jež spočívá v plnění úlohy strážkyně smluv a prosazování stávající legislativy, ani pravidelným iniciativám, jež Komise přijímá každý rok.

Pracovní program Komise na rok 2021 úzce souvisí s plánem na podporu oživení Evropy, s nástrojem EU na podporu oživení Next Generation EU a s posíleným VFR na období 2021–2027. Facilita na podporu oživení a odolnosti poskytne v prvním klíčovém roce oživení bezprecedentní objem grantů a půjček ve výši 672,5 mld. €. Členské státy mezitím vypracovávají plány na podporu oživení a odolnosti, v nichž stanoví reformy a investice v souladu s cíli zelené a digitální politiky EU: minimálně 37 % výdajů má být určeno na ekologickou transformaci a alespoň 20 % má souviset s digitálními technologiemi. Za účelem splacení finančních prostředků získaných v rámci nástroje Next Generation EU předloží Komise návrhy nových vlastních zdrojů, počínaje revidovaným systémem obchodování s emisemi, mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitálním poplatkem (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy“, Institucionální záležitosti v květnu 2020 a v příspěvku „Evropská rada se dohodla na pomoci pro EU”,Institucionální záležitosti v červenci 2020). 

Klíčové a sporné body

Pracovní program Komise na rok 2021 u všech 6 politických priorit předpokládá, že se od tvorby strategie přistoupí k jejich plnění.

1. Zelená dohoda pro Evropu

V zájmu dosažení klimaticky neutrální Evropy do roku 2050 předloží Komise balík opatření „Fit for 55“ zaměřených na snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 %. Tato opatření se budou týkat mnoha oblastí politiky, od obnovitelných zdrojů energie po zásadu energetické účinnosti v první řadě, energetickou náročnost budov, využívání půdy, zdanění energie, sdílení úsilí a obchodování s emisemi. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích pomůže snížit riziko úniku uhlíku a zajistit rovné podmínky tím, že bude partnery EU motivovat, aby zvýšili své ambice v oblasti klimatu. Kromě toho Komise navrhne opatření k realizaci evropského akčního plánu pro oběhové hospodářství, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

2. Evropa připravená na digitální věk

Komise předloží plán jasně definovaných digitálních cílů do roku 2030 týkajících se konektivity, dovedností a digitálních veřejných služeb, aby se následujících 10 let stalo digitálním desetiletím Evropy. Důraz bude kladen na právo na soukromí a konektivitu, svobodu projevu, volný pohyb údajů a kybernetickou bezpečnost. Komise vypracuje právní předpisy v oblastech zahrnujících různé aspekty umělé inteligence, včetně bezpečnosti, odpovědnosti, základních práv a dat. Ve stejném duchu navrhne evropskou elektronickou identitu. Mezi další iniciativy má patřit aktualizace nové průmyslové strategie pro Evropu, která zohlední dopady koronavirové epidemie, jakož i legislativní návrh na zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem.

3. Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí

Aby se zajistilo, že se zdravotní a hospodářská krize nestane krizí sociální, chce Komise předložit akční plán pro plné provedení evropského pilíře sociálních práv, který má zajistit, že při oživení Evropy se bude myslet skutečně na všechny. Komise rovněž předloží novou evropskou záruku pro děti, která má všem dětem zajistit přístup k základním službám, jako je zdravotní péče a vzdělávání. Na podporu ekonomik a posílení HMU přezkoumá Komise rámec pro řešení úpadků bank v EU, přijme opatření na podporu přeshraničních investic v EU a zintenzivní boj proti praní peněz.

4. Silnější Evropa ve světě

Komise chce zajistit, aby Evropa v tomto nestabilním světě hrála svou nepostradatelnou úlohu, a to mimo jiné tím, že bude stát v čele celosvětové reakce na zajištění bezpečné a všem dostupné vakcíny. Navrhne společné sdělení o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech, obnovené partnerství s našimi jižními sousedy a sdělení o Arktidě. Rovněž předloží nový strategický přístup na podporu odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků. Sdělení o humanitární pomoci EU prozkoumá nové způsoby spolupráce s našimi partnery a dalšími dárci.

5. Podpora evropského způsobu života

V souvislosti s onemocněním COVID-19 navrhne Komise vybudovat silnější Evropskou zdravotní unii, a to zejména posílením úlohy stávajících agentur a zřízením nové agentury pro pokročilý výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny. V zájmu zachování a zlepšení fungování schengenského prostoru bude předložena nová strategie pro budoucnost Schengenu. Na nový pakt o migraci a azylu naváže řada navrhovaných opatření v oblasti legální migrace, včetně balíku týkajícího se talentu a rozvoje dovedností. Mezi další prvky patří akční plán proti převaděčství migrantů, jakož i udržitelná strategie pro dobrovolné návraty a opětovné začlenění. Komise bude i nadále posilovat bezpečnostní unii a zabývat se terorismem, organizovanou trestnou činností a hybridními hrozbami. Předloží rovněž komplexní strategii boje proti antisemitismu.

6. Nový impuls pro evropskou demokracii

V zájmu vytvoření Unie rovnosti představí Komise nové strategie týkající se práv dítěte a osob se zdravotním postižením, jakož i návrh na boj proti násilí na základě pohlaví. Navrhne rovněž rozšířit seznam evropských trestných činů tak, aby zahrnoval všechny formy nenávistně motivovaných trestných činů a nenávistných projevů. Komise navrhne jasnější pravidla financování evropských politických stran a přijme opatření na ochranu novinářů a občanské společnosti před zneužíváním soudních sporů. Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti navrhne opatření k plnému využití potenciálu těchto regionů.

  • Úplný seznam 44 nových politických cílů v rámci 6 hlavních cílů je uveden v příloze 1 pracovního programu na rok 2021.

Předpokládaný další vývoj

Pracovní program Komise na rok 2021 je výsledkem spolupráce s EP, členskými státy a poradními orgány EU. Komise nyní zahájí jednání s EP a Radou s cílem sestavit seznam společných priorit, u nichž se spolutvůrci právních předpisů shodnou na potřebě urychleně přijmout opatření.

Odkazy

 

Krátce…

 

Komise zaslala VB výzvu z důvodu porušení povinností

  • Pokud by měl být návrh zákona přijat, jednalo by se o mimořádně závažné porušení dohody o vystoupení a mezinárodního práva.

  • Dohoda o vystoupení stanovuje, že během přechodného období má SD EU pravomoc a Komise má vůči VB pravomoci, které jí svěřuje právo EU, a to i pokud jde o výklad a uplatňování uvedené dohody. 

Komise 1. 10. 2020 zaslala VB výzvu z důvodu porušení jeho povinností vyplývajících z dohody o vystoupení. To představuje začátek formálního řízení o nesplnění povinnosti. V čl. 5 dohody o vystoupení se stanoví, že EU a VB musí přijmout veškerá vhodná opatření, aby zajistily splnění povinností vyplývajících z dohody o vystoupení, a že se musí zdržet jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení těchto cílů. Obě strany jsou vázány povinností spolupracovat v dobré víře při plnění úkolů vyplývajících z dohody o vystoupení. V září 2020 vláda VB předložila návrh zákona, který by v případě přijetí zjevně porušoval Protokol o Irsku/Severním Irsku, neboť by orgánům VB umožnil nezohlednit právní účinek hmotněprávních ustanovení protokolu podle dohody o vystoupení. Zástupci vlády toto porušení uznali a uvedli, že jeho účelem je umožnit VB, aby se trvale odchýlilo od povinností vyplývajících z protokolu. Vláda navzdory žádostem EU nevzala zpět sporné části návrhu zákona. Tím VB porušilo svou povinnost jednat v dobré víře stanovenou v čl. 5 dohody o vystoupení. Dále zahájilo proces, který by bránil provádění dohody o vystoupení. V důsledku toho Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti v souladu s ustanoveními dohody o vystoupení. VB má do konce října předložit k výzvě své připomínky. Po prozkoumání těchto připomínek nebo v případě, že připomínky předloženy nebudou, může Komise případně rozhodnout o vydání odůvodněného stanoviska.

 

Rada jmenovala novou členku Komise

  • Mairead McGuinnessová (Irsko) bude komisařkou pro finanční služby, finanční stabilitu a kapitálové trhy.

  • K přeskupení v Komisi dochází poté, co na konci srpna 2020 rezignoval komisař pro obchod Phil Hogan.

Rada 12. 10. 2020 jmenovala po vzájemné dohodě s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou novou členkou Komise Mairead McGuinnessovou. Jmenování přichází po odstoupení Phila Hogana a vztahuje se na zbývající část funkčního období Komise do konce října 2024. Phil Hogan odstoupil, protože porušil nařízení úřadů proti šíření koronaviru. Předsedkyně Komise přidělila paní Mairead McGuinnessové portfolio finančních služeb, finanční stability a unie kapitálových trhů. V souladu s čl. 246 SFEU je člen Komise, jenž odstoupí, na zbývající část funkčního období nahrazen novým členem stejné státní příslušnosti. Nového člena jmenuje Rada po vzájemné dohodě s předsedou nebo předsedkyní Komise a po konzultaci s EP. EP její jmenování schválil 7. 10. 2020 poměrem hlasů 583:75:37. Změna portfolia výkonného místopředsedy Komise Valdise Dombrovskise (Lotyšsko) byla schválena 515:110:70. Nově bude mít na starosti obchod.

 

Evropská rada jednala o aktuálních tématech

  • Lídři EU se dohodli, že budou pokračovat v úsilí o koordinaci, pokud jde o karanténní opatření, přeshraniční vysledování kontaktů, strategie testování, společné posuzování metod testování, dočasné omezení cest do EU.

  • Pokud chce EU splnit cíl a dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, musí zvýšit své ambice pro nadcházející desetiletí.

Evropská rada ve dnech 15. a 16. 10. 2020 jednala zejména o epidemiologické situaci a změně klimatu. Vedoucí představitelé uvítali pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v oblasti celkové koordinace na úrovni EU v boji proti onemocnění COVID-19 včetně doporučení týkajícího se koordinovaného přístupu k omezení volného pohybu. Lídři EU se dohodli, že budou pokračovat v úsilí o koordinaci, pokud jde o karanténní opatření, přeshraniční vysledování kontaktů, strategie testování, společné posuzování metod testování, dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné. Vedoucí představitelé rovněž jednali o dalších krocích k zajištění vývoje a distribuce vakcín proti COVID-19. Uvítali práci, která byla dosud vykonána na úrovni EU, a opětovně zdůraznili, že je zapotřebí důkladný povolovací a monitorovací proces, budování očkovací kapacity v EU a spravedlivý a cenově dostupný přístup k těmto vakcínám. V souvislosti s vakcínami rovněž vybídli ke spolupráci na celosvětové úrovni. Pokud má EU v souladu s cíli Pařížské dohody splnit cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, musí zvýšit své ambice pro nadcházející desetiletí. Evropská rada jednala o sdělení Komise nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030, včetně navrhovaného cíle snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 %, a o opatřeních nezbytných k dosažení tohoto cíle (více v příspěvku „Komise nastínila směřování EU v následujícím roce”, Institucionální záležitosti v září 2020). Lídři EU vyjádřili názor, že aktualizovaný cíl by EU měla plnit kolektivně a nákladově co nejefektivnějším způsobem. Na tomto úsilí se budou podílet všechny členské státy s přihlédnutím k vnitrostátním okolnostem a v duchu spravedlnosti a solidarity. Je třeba, aby k novému cíli stanovenému do roku 2030 a k plnění cíle dosáhnout klimatické neutrality při současném respektování rovných podmínek a předcházení úniku uhlíku přispívaly veškeré příslušné právní předpisy a politiky EU. Evropská rada vyzvala Radu, aby pokračovala v práci v této oblasti. Lídři vyzvali Komisi, aby vedla s členskými státy podrobné konzultace s cílem posoudit konkrétní situace a poskytnout více informací o dopadu na úrovni členských států.

 

Průzkum Eurobarometr se věnoval dopadům koronavirové pandemie

  • Z výsledku vyplývá, že 64 % občanů EU si myslí, že situace je „špatná“.

  • V období, které je poznamenáno koronavirovou pandemií, zůstává důvěra v EU stabilní.

Komise 23. 10. 2020 zveřejnila standardní průzkum Eurobarometr, ze kterého vyplývá, že občané EU hospodářskou situaci, stav veřejných financí členských států a přistěhovalectví jako 3 hlavní zdroje obav na úrovni EU. Také na vnitrostátní úrovni vnímají hospodářskou situaci jako hlavní zdroj obav, poté následuje zdraví a nezaměstnanost. V novém průzkumu Eurobarometr, který byl proveden v červenci 2020 a srpnu 2020, se obavy ohledně hospodářské situace odrážejí ve vnímání současného stavu hospodářství. 64 % občanů EU si myslí, že situace je „špatná“, a 42 % občanů EU si myslí, že hospodářství jejich země se zotaví z nepříznivých dopadů koronavirové pandemie „v roce 2023 nebo později“. Pokud jde o opatření, která EU přijala proti pandemii, jsou občané EU rozděleni (45 % dotazovaných je „spokojeno“ a 44 % „nespokojeno“). 62 % respondentů však uvádí, že věří, že EU učiní správná rozhodnutí v budoucnosti, a 60 % zachovává ohledně budoucnosti EU optimismus. Důvěra v EU zůstává od podzimu 2019 stabilní na úrovni 43 %, a to navzdory rozdílným názorům veřejnosti během pandemie. Důvěra ve vlády členských států se zvýšila (40 %, +6 p. b.), stejně tak v jejich parlamenty (36 %, +2 p. b.). V 15 členských státech většina respondentů uvádí, že důvěřuje EU, přičemž nejvyšší úrovně byly zaznamenány v Irsku (73 %), Dánsku (63 %) a Litvě (59 %). Nejnižší míra důvěry v EU byla zaznamenána v Itálii (28 %), Francii (30 %) a Řecku (32 %). Podíl respondentů, kteří vnímají EU pozitivně, je stejný jako podíl respondentů, kteří ji vnímají neutrálně (40 %). 19 % respondentů vnímá EU negativně (–1 p. b.). V 13 členských státech vnímá většina respondentů EU pozitivně, přičemž nejvyšší podíly byly zaznamenány v Irsku (71 %), Polsku a Portugalsku (po 55 %). V 13 jiných členských státech má EU u respondentů převážně neutrální image, přičemž nejvyšší podíly byly zaznamenány na Maltě (56 %), ve Španělsku, Lotyšsku a Slovinsku (po 48 %). Občané EU uvedli jako nejnaléhavější problém, kterému EU čelí, hospodářskou situaci – více než 1/3 (35 %) všech respondentů, což od podzimu 2019 znamená výrazný nárůst o 16 p. b. a postup ze třetího zdroje obav v pořadí na první. Obavy ohledně hospodářské situace jsou tak nejvyšší od jara 2014. Občanů EU jsou rovněž stále více znepokojeni stavem veřejných financí členských států (23 %, +6 p. b., což je nejvyšší úroveň od jara 2015), který se posouvá z pátého na druhé místo v pořadí obav, a dostává se na stejnou úrovni jako přistěhovalectví (23 %, –13 p. b.), přestože přistěhovalectví je nyní na nejnižší úrovni od podzimu 2014. Čtvrtým nejčastěji uváděným zdrojem obav na úrovni EU uprostřed koronavirové pandemie je zdraví (22 %, nová položka). Problém životního prostředí a změny klimatu ztrácel na významu, klesl o 8 p. b. na 20 %, následován nezaměstnaností (17 %, +5 p. b.). Podobně hospodářská situace (33 %, +17 p. b.) předčila zdraví jako nejdůležitější problém na vnitrostátní úrovni, takže postoupila ze sedmého místa na první. Ačkoli se problém zdraví nachází na druhém místě, od podzimu 2019 zaznamenal značný vzestup (31 %, +9 p. b.), čímž dosáhl historicky nejvyšší úrovně za posledních 6 let. Nezaměstnanost značně nabyla na významu (28 %, +8 p. b.), následovaná stoupajícími cenami/inflací/životními náklady (18 %, –2 p. b.), životním prostředím a změnou klimatu (14 %, –6 p. b.) a veřejným zadlužením (12 %, +4 p. b.). Zmínky o přistěhovalectví (11 %, –5 p. b.) jsou na nejnižší úrovni za posledních 6 let. Od podzimu 2019 se výrazně snížil podíl občanů EU, kteří se domnívají, že stávající situace jejich národního hospodářství je „dobrá“ (34 %, –13 pp. b., zatímco podíl respondentů, kteří považují tuto situaci za „špatnou“, významně vzrostl (64 %, +14 p. b.). Občané EU jsou ohledně opatření přijatých orgány EU v boji proti šíření koronavirové nákazy rozděleni (45 % je „spokojeno“, 44 % „nespokojeno“). Nejvyšší pozitivní údaje byly zjištěny v Irsku (71 %), Maďarsku, Rumunsku a Polsku (po 60 %). V 7 zemích je většina respondentů „nespokojena“, zejména v Lucembursku (63 %), Itálii (58 %), Řecku a ČR (po 55 %) a Španělsku (52 %). V Rakousku je stejný podíl respondentů spokojených a nespokojených (po 47 %). Standardní průzkum Eurobarometru Summer 2020 – Standard Eurobarometer (EB 93) byl veden formou osobních rozhovorů a výjimečně byl završen online rozhovory mezi 9. 7. a 26. 8. 2020 ve všech 27 členských státech EU, ve Spojeném království a v kandidátských zemích. Ve 27 členských státech bylo provedeno 26 681 rozhovorů.

Další články v rubrice

Energie v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020

Veřejné zdraví v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020

Doprava v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020