Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020

Poslanci schválili skupinové financování, Komise schválila akvizici CME skupinou PPF, Rada se dohodla na postoji k facilitě na podporu oživení a odolnosti, Členské státy jednaly o nástroji na podporu oživení, Komise hodnotila provádění investiční iniciativy CRII a CRII+, Rada se dohodla na svém postoji k oživení kapitálových trhů, Komise představila změny v celní kontrole, EU dosáhla politické dohody o aktualizovaném nařízení o prosazování pravidel

  • Poslanci schválili pravidla na ochranu investorů

  • Komise povolila převzetí společnosti Central European Media Enterprises (CME) skupinou PPF Group NV

  • Rada projednala část nástroje na podporu oživení Next Generation EU

  • Komise hodnotila reakce politiky soudržnosti na koronavirovou krizi 

  • EU chce pomoci podnikům získávat kapitál na veřejných trzích

  • Komise navrhla nový jednotný portál s cílem zmodernizovat a zefektivnit celní kontroly

 

Krátce…

 

Poslanci schválili skupinové financování

  • Na služby skupinového financování v EU se má vztahovat jednotný soubor pravidel, a to až do výše 5 mil €.

  • EP schválil přísná pravidla na ochranu investorů před finančními ztrátami.

EP 5. 10. 2020 schválil dohodu uzavřenou s Radou v prosinci 2019 o společných pravidlech pro podporu platforem skupinového financování EU a ochranu investorů (více v příspěvku „Akční plán Komise má podpořit konkurenceschopnost a inovace na finančním trhu“, Vnitřní trh v březnu 2018 a v příspěvku „Zástupci Rady a EP dosáhly předběžné dohody o pravidlech pro platformy skupinového financování”, Vnitřní trh v prosinci 2019). Crowdfunding je stále oblíbenější jako alternativní finanční nástroj pro začínající podniky i pro malé a střední podniky v rané fázi růstu společnosti. Nová pravidla mají odstranit překážky bránící tomu, aby tyto platformy fungovaly přeshraničně, a to harmonizací minimálních požadavků pro působení na jejich domácím trhu a v jiných zemích EU. Rovněž mají zvýšit právní jistotu prostřednictvím společných pravidel ochrany investorů. Cílem nových pravidel je pomoci hladkému fungování služeb skupinového financování na vnitřním trhu a podpořit přeshraniční financování podnikání v EU tím, že stanoví jednotný soubor pravidel pro služby skupinového financování. Jednotný soubor kritérií má platit pro všechny evropské poskytovatele služeb skupinového financování (ECSP) až do nabídek ve výši 5 mil. € (Komise navrhovala 1 mil €) za období 12 měsíců na vlastníka projektu.

 

Komise schválila akvizici CME skupinou PPF

  • Komise dospěla k závěru, že transakce nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže.

  • Z posouzení vyplývá, že společnosti v zásadě nesoupeří o práva na stejná sportovní utkání a transakce povede pouze k omezenému zvýšení stávajícího podílu skupiny PPF na trhu. 

Komise 6. 10. 2020 nepodmíněně schválila na základě nařízení č. 139/2004 o spojování navrhované převzetí společnosti Central European Media Enterprises (CME) skupinou PPF Group NV (PPF). Komise došla k závěru, že tato transakce nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže v EHP. Společnosti PPF i CME jsou činné v oblasti získávání vysílacích práv na sportovní utkání v ČR a na Slovensku a v sektoru prodeje reklamního prostoru v ČR. CME je primárně velkoobchodní poskytovatel televizních kanálů v řadě členských států, kdežto PPF nabízí maloobchodní audiovizuální a telekomunikační služby v Bulharsku, v ČR a na Slovensku. V průběhu šetření obdržela Komise zpětnou vazbu od řady zákazníků i konkurentů. Z šetření trhu provedeného Komisí vyplynulo, že oznámená transakce neovlivní postavení obou společností na uvedených trzích. Dané společnosti totiž v zásadě nesoupeří o práva na stejná sportovní utkání a transakce povede pouze k omezenému zvýšení stávajícího podílu skupiny PPF na trhu. Obdobně lze říci, že činnost skupiny PPF představuje pouze zanedbatelný podíl a významně neposílí postavení společnosti CME na trhu prodeje reklamního prostoru v ČR. Komise rovněž posuzovala, zda by v důsledku navrhované transakce: (1) skupina PPF byla schopna zabránit přístupu svých konkurentů ke kanálům CME v Česku nebo jej podstatně omezit. Komise dospěla k závěru, že tyto možné obavy nejsou opodstatněné, protože distributoři placeného televizního vysílání budou mít i nadále přístup k obsahu poskytovanému konkurenty CME a k několika alternativním kanálům, které mají v ČR srovnatelnou nabídku pořadů i diváckou základnu. Kromě toho má PPF motivaci k tomu, aby kanály CME zůstaly široce dostupné; (2) skupina PPF bránila konkurenčním televizním kanálům v přístupu ke své distribuční platformě v ČR. Komise zjistila, že to není pravděpodobné, neboť by to snížilo kvalitu nabídky placeného televizního vysílání PPF; (3) společnost CME přestala poskytovat televizní reklamní prostor konkurentům PPF v Bulharsku, v ČR a na Slovensku. Komise došla k závěru, že subjekt vzniklý tímto spojením nebude schopen přestat poskytovat reklamní prostor konkurentům PPF a ani k tomu nebude mít ekonomickou motivaci. Komise rovněž zjistila, že na trhu zůstane dostatek alternativních televizních kanálů se srovnatelnou diváckou základnou a srovnatelným reklamním inventářem; (4) skupina PPF přestala pořizovat reklamní prostor od konkurentů CME v Bulharsku, v ČR a na Slovensku. Podle zjištění Komise by PPF i nadále nakupovala reklamní prostor od třetích stran, a televizní stanice by v každém případě měly dostatek jiných zákazníků usilujících o získání reklamního prostoru. Komise proto dospěla k závěru, že transakce nevyvolává obavy z narušení hospodářské soutěže v EHP, a toto spojení podniků nepodmíněně schválila. Skupina PPF má sídlo v Nizozemsku. Jedná se o nadnárodní finanční a investiční skupinu, která se zaměřuje na oblasti finančních služeb, spotřebitelských úvěrů, telekomunikací, biotechnologií, retailových služeb, nemovitostí a zemědělství. Společnost CME má sídlo na Bermudách a působí v oblasti sdělovacích prostředků a zábavy. Prostřednictvím svých dceřiných společností je činná v sektoru televizního vysílání a dalších médií v řadě zemí střední a východní Evropy. Transakce byla Komisi oznámena 1. 9. 2020. Komise musí posuzovat fúze a akvizice společností, jejichž obrat přesahuje určitý limit, a bránit spojením, která by zásadně narušila účinnou hospodářskou soutěž v EHP nebo v jeho podstatné části. Převážná většina oznámených spojení nepředstavuje z hlediska hospodářské soutěže problém a po běžné kontrole je schválena. Od okamžiku, kdy je transakce oznámena, má Komise zpravidla 25 pracovních dnů, aby rozhodla, zda ji odsouhlasí (fáze I), nebo zahájí podrobné šetření (fáze II).

 

Rada se dohodla na postoji k facilitě na podporu oživení a odolnosti

  • Facilita na podporu oživení a odolnosti je účinným nástrojem k řešení bezprecedentního dopadu krize COVID-19.

  • Facilita je ústředním prvkem nástroje na podporu oživení Next Generation EU.

Coreper 9. 10. 2020 schválil postoj Rady k facilitě na podporu oživení a odolnosti. Tato facilita je ústředním prvkem nástroje na podporu oživení Next Generation EU, který má reagovat na krizi COVID-19 a výzvy, jež přináší ekologická a digitální transformace. Facilita má prostřednictvím finančního krytí ve výši 672,5 mld. € podporovat veřejné investice a reformy a přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU. Měla by členským státům pomoci řešit hospodářský a sociální dopad pandemie COVID-19 a zajistit, aby jejich ekonomiky provedly ekologickou a digitální transformaci a staly se udržitelnějšími a odolnějšími. Hlavní prvky facility projednali vedoucí představitelé EU v červenci 2020 při jednání o VFR a balíku ozdravných opatření (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy“, Institucionální záležitosti v květnu 2020 a v příspěvku „Evropská rada se dohodla na pomoci pro EU”, Institucionální záležitosti v červenci 2020). Postoj Rady vychází z jejich politických pokynů. O facilitě na podporu oživení a odolnosti budou nyní jednat EP a Rada. Facilita na podporu oživení a odolnosti má členským státům nabídnout 312,5 mld. € ve formě grantů (v cenách roku 2018), z nichž 70 % by bylo přiděleno v letech 2021–2022 a 30 % do konce roku 2023. Klíč pro příspěvky na období 2021–2022 by u každého členského státu zohledňoval jeho počet obyvatel, převrácenou hodnotu HDP na obyvatele a relativní míru nezaměstnanosti za posledních 5 let. V klíči pro příspěvky na rok 2023 se kritérium nezaměstnanosti nahradí ve stejném poměru procentním poklesem reálného HDP v roce 2020 a souhrnnou procentní změnou reálného HDP v období 2020–2021, a to předběžně na základě prognózy Komise z podzimu 2020 a poté bude do konce června 2022 provedena aktualizace s použitím nejnovějších statistických údajů. Kromě toho má být členským státům do konce roku 2023 zpřístupněno 360 mld. € v podobě půjček na další financování jejich reforem a investic. Maximální objem těchto půjček by zpravidla neměl překročit 6,8 % HND každého členského státu. Aby mohly členské státy získat podporu z facility na podporu oživení a odolnosti, musí připravit národní plány, v nichž vytyčí své plány reforem a investic do roku 2026, včetně cílů, milníků a odhadovaných nákladů. Plány by se měly týkat výzev a priorit uvedených v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru a měly by přispívat k posílení růstového potenciálu, vytváření pracovních míst a hospodářské a sociální odolnosti členských států. Přinejmenším 37 % přidělených prostředků v rámci plánu by mělo podporovat ekologickou transformaci a alespoň 20 % digitální transformaci. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby jejich opatření byla v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ vytyčenou v nařízení EU o taxonomii. Rada se domnívá, že Komise by měla plány členských států na podporu oživení a odolnosti, případně jejich aktualizace, posoudit do 2 měsíců. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na prodloužení této lhůty o přiměřenou dobu. Posouzení plánů na podporu oživení a odolnosti má schválit Rada prostřednictvím prováděcího rozhodnutí, které by se měla snažit přijmout do 4 týdnů od předložení návrhu Komise. Mandát Rady stanoví, že předběžné financování v rámci facility bude členským státům na základě žádosti vyplaceno v roce 2021. Představovalo by až 10 % celkové podpory stanovené v jejich plánech na podporu oživení a odolnosti schválených Radou. V rámci facility se finanční prostředky vyplatí členským státům poté, co splní příslušné milníky a cíle obsažené v jejich plánech na podporu oživení a odolnosti.

 

Komise hodnotila provádění investiční iniciativy CRII a CRII+

  • Při boji proti koronavirové pandemii a s ohledem za zajištění rychlého oživení má politika soudržnosti ústřední význam.

  • Výsledky hodnocení ukazují, že investiční iniciativa pro reakci na koronavirus přináší prospěch občanům, podnikům a odvětví zdravotnictví ve všech členských státech.

Komise 12. 10. 2020 oznámila první předběžné výsledky provádění Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII) a investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus (CRII+). Od počátku krize a díky flexibilitě zavedené v rámci politiky soudržnosti mobilizovala EU prostřednictvím EFRR, ESF a FS více než 13 mld. € na investice na řešení dopadů koronavirové pandemie. Fondy EU pomohly celostátním, regionálním a místním komunitám v boji proti negativnímu socioekonomickému dopadu koronavirové pandemie. Celkem bylo na zdravotní péči přerozděleno 4,1 mld. € na nákup životně důležitých strojů a osobních ochranných prostředků na záchranu životů. Prostřednictvím grantů, půjček a řady personalizovaných finančních nástrojů bylo uvolněno 8,4 mld. € na podporu hospodářství, a zejména MSP, aby se dokázaly s krizí vypořádat. V neposlední řadě bylo prostřednictvím ESF poskytnuto přibližně 1,4 mld. € na pomoc lidem a na záchranu pracovních míst. CRII a CRII+ umožňují členským státům využívat dočasného navýšení spolufinancování z EU až na 100 % a využít finanční prostředky politiky soudržnosti na podporu sektorů, jež jsou v důsledku pandemie nejexponovanějšími, jako je zdravotnictví, MSP a trhy práce.

 

Rada se dohodla na svém postoji k oživení kapitálových trhů

  • Kapitálové trhy hrají při podpoře oživení v Evropě po krizi COVID-19 klíčovou úlohu.

  • EU chce usnadnit rekapitalizaci podniků, investice do ekonomiky a poskytování bankovních úvěrů MSP.

Coreper se 21. 10. 2020 dohodl na postoji Rady k balíku týkajícímu se oživení kapitálových trhů, který obsahuje změny pravidel upravujících kapitálové trhy v EU s cílem pomoci podnikům v EU získat kapitál na veřejných trzích, podpořit úvěrovou kapacitu bank a posílit investice do reálné ekonomiky. Komise uvedený balík předložila na konci července 2020 a předsednictví jej následně v Radě projednalo jako jeden z klíčových prioritních návrhů (více v příspěvku „Bankovní balík Komise má usnadnit poskytování úvěrů domácnostem a podnikům“, Vnitřní trh v dubnu 2020 a v příspěvku „Kapitálové trhy pomáhají evropskému oživen”, Vnitřní trh v červenci 2020). Předložený balík obsahuje úpravy nařízení č. 1129/2017 o prospektu, směrnice MiFID II č. 65/2014 a pravidel pro sekuritizaci. Všechny změny jsou ústředním prvkem projektu unie kapitálových trhů (CMU), jehož cílem je lépe integrovat vnitrostátní kapitálové trhy a zajistit rovný přístup k investicím a možnostem financování v celé EU. Rada vyjádřila plnou politickou podporu ve prospěch balíku Komise, nicméně navrhla změny v některých z jeho podrobných ustanovení. S ohledem na krizi COVID-19 navrhla Komise řadu změn pravidel směrnice MiFID II s cílem zjednodušit požadavky na informace a řešit potřeby trhů s komoditními deriváty. Nová pravidla mají snížit úroveň informací, které budou muset být poskytovány profesionálním investorům, jako jsou institucionální investoři a banky, a v určitých omezených případech i retailovým investorům. To zahrnuje postupné upuštění od informací v tištěné podobě, pokud retailoví klienti o jejich obdržení nepožádají. Rada rovněž za určitých podmínek osvobodila jednoduché dluhopisy (s pevným výnosem) prodávané retailovým i profesionálním investorům od určitých požadavků na informace týkající se řízení produktů. Podporuje návrh Komise pozastavit podávání zpráv o nejlepších způsobech provedení ze strany obchodních systémů (tzv. „RTS 27“) s cílem uvolnit zdroje. Jednou z klíčových změn je zavedení „prospektu EU pro oživení“ – stručnějšího prospektu, který by společnosti s historií působení na veřejném trhu mohly při vydávání akcií a dluhopisů použít pro zpřístupnění informací svým investorům. Díky tomuto novému typu prospektu budou moci společnosti snadněji vydávat kapitál, a tím zajistit své potřeby financování. Rada ve svém postoji ve srovnání s návrhem Komise rozšířila minimální informace, které mají být v prospektu EU pro oživení zahrnuty, aby byla zajištěna lepší ochrana investorů. Zavádí rovněž strop pro jeho použití, aby se zabránilo vysoce ředicím emisím a zároveň se zajistilo, že tento prospekt bude možné využít jako základ pro smysluplné navýšení kapitálu: prospekt EU pro oživení by proto měl být omezen na nabídky odpovídající nejvýše 90 % nesplaceného kapitálu, který je vyjádřen jako poměr mezi počtem nabízených akcií a celkovým počtem akcií před emisí. V souvislosti s pandemií COVID-19 Rada rovněž navrhla pozměnit směrnici č. 1535/2015 o transparentnosti s cílem poskytnout členským státům možnost odložit o 1 rok požadavek, aby kótované společnosti vypracovávaly všechny výroční finanční zprávy v jednotném evropském elektronickém formátu pro podávání zpráv (ESEF) za účetní období počínající lednem 2020 nebo později. Tento krok může pomoci uvolnit zdroje podniků ve prospěch naléhavějších potřeb. Další návrhy obsažené v balíku týkajícím se oživení kapitálových trhů mají za cíl usnadnit využívání sekuritizace na podporu bank při zachovávání jejich kapacity pro financování oživení. Sekuritizace spočívá ve slučování aktiv, jako jsou bankovní úvěry, do cenných papírů obchodovaných na kapitálových trzích. Navrhované změny rozšiřují stávající nařízení č. 2402/2017 – rámec EU pro jednoduché, transparentní a standardizované (JTS) sekuritizace na syntetické sekuritizace. Syntetické sekuritizace jsou pro banky důležitým nástrojem řízení úvěrového rizika, neboť jim umožňují přenést úvěrové riziko určitého souboru úvěrů, obvykle velkých podnikových úvěrů nebo úvěrů MSP, na investory. To ve finančním systému zvyšuje celkové sdílení rizik v rámci soukromého sektoru, a přispívá tak i k cílům unie kapitálových trhů. Dále byly odstraněny regulační překážky pro sekuritizaci nevýkonných expozic s cílem podpořit banky při vyjímání nevýkonných expozic ze svých rozvah v souvislosti s krizí COVID-19, a to při současném zachování vysokých obezřetnostních standardů. Rada navrhuje doplnit návrhy Komise o zvláštní obezřetnostní zacházení se syntetickým nadměrným rozpětím (SES) v nařízení č. 575/2013 o kapitálových požadavcích (CRR). SES představuje nástroj úvěrového posílení a společný prvek v syntetických sekuritizačních transakcích, který by však mohl být zneužit jako nástroj regulatorní arbitráže. Zavedení zvláštních a komplexních regulatorních kapitálových požadavků pro SES řeší riziko jeho možného zneužití pro účely arbitráže u všech syntetických sekuritizačních transakcí bez ohledu na to, zda splňují kritéria JTS. Jakmile EP přijme svůj postoj, předsednictví na základě tohoto mandátu k jednání zahájí jednání s EP.

 

Komise představila změny v celní kontrole

  • EU je největším obchodním blokem na světě a představuje 15 % světového obchodu.

  • Efektivní celní odbavení a kontroly jsou nezbytné pro hladký tok obchodu a zároveň pro ochranu občanů, podniků a životního prostředí EU.

  • Krize způsobená koronavirem zdůraznila význam rychlých a zároveň spolehlivých celních procesů.

Komise 28. 10. 2020 předložila inicitaivu, díky které si mají jednotlivé orgány zapojené do celního odbavení zboží snáze vyměňovat elektronické informace předkládané obchodníky. Celní unie každoročně usnadňuje obchod se zbožím v hodnotě více než 3,5 bil. €. Efektivní celní odbavení a kontroly jsou nezbytné pro hladký tok obchodu a zároveň pro ochranu občanů, podniků a životního prostředí EU. Krize způsobená koronavirem zdůraznila význam rychlých a zároveň spolehlivých celních procesů. Se zvyšujícím se objemem obchodu a nástupem nových výzev v oblasti digitalizace a elektronického obchodu, jako jsou nové formy podvodů, jejich význam ještě poroste. Portál by měl digitalizovat a zefektivnit procesy, aby podniky v konečném důsledku nemusely předkládat dokumenty několika orgánům prostřednictvím různých portálů. Účelem tzv. jednotného portálu EU pro oblast celnictví je posílit spolupráci a koordinaci mezi různými orgány, a zjednodušit tak automatické ověřování jiných než celních formalit u zboží, které do EU vstupuje nebo ji opouští. Návrh je konkrétním výstupem sdělení Posunutí celní unie na další úroveň: akční plán. Spouští ambiciózní projekt modernizace hraničních kontrol v nadcházejícím desetiletí. Cílem této modernizace bude usnadnit obchod, zlepšit kontrolu bezpečnosti a dodržování předpisů a snížit administrativní zátěž podniků. Jednotný portál má umožnit podnikům a obchodníkům poskytovat údaje v jednotlivých členských státech do jediného portálu. Mělo by omezit se tak zdvojování a dojít k úspoře času a nákladů. Celní a jiné orgány pak budou moci tyto údaje kolektivně využívat. Díky tomu má vzniknout plně koordinovaný přístup k odbavení zboží a jasnější přehled o zboží, které vstupuje do EU nebo ji opouští, na úrovní EU. Jedná se o projekt, jehož úplná realizace bude v nadcházejících přibližně 10 letech vyžadovat investice jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Komise bude při přípravě projektu členské státy v rámci možností podporovat, a to i prostřednictvím financování z facility na podporu oživení a odolnosti, aby jim umožnila plně využívat dlouhodobé výhody jednotného portálu. 

 

EU dosáhla politické dohody o aktualizovaném nařízení o prosazování pravidel

  • Návrh na změnu stávajícího nařízení o prosazování pravidel přišel v reakci na blokování operací Odvolacího orgánu WTO.

  • Revidované nařízení umožní EU reagovat i v případě, že WTO nevydá konečné rozhodnutí kvůli tomu, že jiný člen WTO postup řešení sporu blokuje tím, že se odvolává u nefungujícího Odvolacího orgánu a nesouhlasí s alternativním rozhodčím řízením v rámci dohody WTO o řešení sporů.

Komise, EP a Rada 28. 10. 2020 dosáhly politické dohody o posílení nařízení č. 654/2014 o prosazování pravidel. V rámci této dohody se Komise zavázala urychleně zřídit mechanismus EU proti donucovacím opatřením. Dohodnuté změny mají EU dát nástroje k tomu, aby mohla chránit své obchodní zájmy navzdory ochromení mnohostranného systému řešení sporů v rámci WTO. Komise bude moci jednat také v případě podobných problémů v rámci dvoustranných dohod. Konečná dohoda mezi spolunormotvůrci rovněž rozšiřuje oblast působnosti nařízení a možných opatření obchodní politiky na služby a některé aspekty práv duševního vlastnictví související s obchodem. Tím se dále posílí arzenál nástrojů, jimiž Unie disponuje k prosazování svých práv, neboť bude moci přijímat protiopatření v širší škále oblastí. Revidované nařízení EU o prosazování pravidel mění stávající nařízení, které je v platnosti od roku 2014, a stanoví společný legislativní rámec pro prosazování práv EU v rámci mezinárodních obchodních dohod. Díky těmto pravidlům může Komise poté, co obdrží od WTO povolení, zavést po ukončení řízení o řešení sporů protiopatření. Nový mechanismus se má použít na ustanovení o řešení sporů obsažená v regionálních či dvoustranných obchodních dohodách, jichž je EU smluvní stranou, dojde-li k podobnému zablokování. EU musí být schopna rázně reagovat v případě, že obchodní partneři budou bránit účinnému řešení sporů, například blokováním rozhodnutí o složení skupin odborníků. V rámci této dohody se Komise zavázala urychleně zřídit mechanismus EU proti donucovacím opatřením. Jak bylo oznámeno v prohlášení o záměru ze dne 16. 9. 2020, které předsedkyně Komise adresovala předsedovi EP a úřadujícímu předsedovi Rady, Komise přijme návrh mechanismu proti donucovacím opatřením nejpozději do konce roku 2021. Mechanismus proti donucovacím opatřením je rovněž zahrnut do pracovního programu Komise na rok 2021. Dohodou mezi EP a Radou rozšiřuje rozsah možných protiopatření – která jsou v současnosti stanovena v oblasti cel, množstevních omezení dovozu nebo vývozu zboží a opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek – na služby a harmonizované oblasti práv duševního vlastnictví. Toto rozšíření je doprovázeno nezbytnými zárukami, které zajistí, že budou použita nejúčinnější a nejpřiměřenější protiopatření a že vnitrostátní orgány a zúčastněné strany budou zapojeny do konzultačního procesu. Členské státy budou moci dohodu potvrdit kvalifikovanou většinou.

Další články v rubrice

Daně v březnu 2021

Euroskop, 10.04.2021

Veřejné zdraví v březnu 2021

Euroskop, 10.04.2021