Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energie v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020

Komise předložila zprávu o stavu energetické unie, EU schválila granty ve výši téměř 1 mld. € 

  • EU hodnotila energetickou unii

  • EU podpoří energetickou infrastrukturu

 

Komise předložila zprávu o stavu energetické unie

  • Odvětví energetiky hraje zásadní úlohu při snižování emisí a plnění cílů Zelené dohody pro Evropu. 

  • Zpráva o stavu energetické unie ukazuje pokrok, jehož EU dosahuje a výzvy a příležitosti, které před EU stojí.

  • Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu jsou zásadním nástrojem spolupráce s členskými státy při plánování politik a investic pro ekologickou a spravedlivou transformaci.

  • Zpráva se zaměřuje na 6 důležitých technologií: solární fotovoltaiku, větrnou energii na moři, energii oceánů, obnovitelný vodík a baterie a inteligentní sítě.

Report from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions 2020 report on the State of the Energy Union pursuant to Regulation (EU) 2018/1999 on Governance of the Energy Union and Climate Action (COM(2020)950)

 Pozadí

EU si stanovila za cíl stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem a Komise navrhla evropský právní rámec pro klima, který by tento cíl zakotvil do právních předpisů a poskytl prostředky zajišťující, aby se jí to skutečně podařilo.

EU již překročila svůj cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z roku 1990 v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Celkové emise skleníkových plynů v EU-27 jsou na nejnižší úrovni od roku 1990, což je způsobeno především snížením emisí z dodávek energie. To se odráží ve výrazném poklesu emisí z činností, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), zatímco emise z činností, na něž se systém EU ETS nevztahuje, zůstaly několik let stabilní.

Údaje za 2. čtvrtletí roku 2020 ukazují, že hospodářská aktivita v EU zaznamenala nebývalý pokles (snížení o 14 % ve srovnání s 2. čtvrtletím roku 2019). Dopad na poptávku po energii byl rovněž bezprecedentní. Meziroční srovnání za 2. čtvrtletí ukazuje, že spotřeba plynu klesla o 10 % a spotřeba elektrické energie klesla o 11 %. Nízká spotřeba a rostoucí výroba solární energie přispěly k tomu, že ve 2. čtvrtletí roku 2020 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie EU 43 %, což je nový čtvrtletní rekord – a opět to ukazuje na mimořádný dopad krize.

Zároveň se v posledních 5 letech (do vypuknutí krize COVID-19) nadále zvyšovaly emise z mezinárodní letecké dopravy. Po snížení emisí v letech 2007–2013 se v každém roce v posledním 5letém období rovněž zvýšily celkové emise z dopravy.

Klíčové a sporné body 

Zpráva o stavu energetické unie hodnotí pokrok dosažený v 5 oblastech energetické unie: dekarbonizaci, včetně obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, vnitřním trhu s energií, bezpečnosti dodávek a výzkumu, inovacích a konkurenceschopnosti. Tato zpráva je doprovázena posouzením jednotlivých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, kde se analyzuje, jakým způsobem hodlají členské státy plnit cíle EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, a které politiky jsou plánovány k jejich dosažení.

Zpráva o stavu energetické unie je poprvé doplněna analýzou energetických dotací, která poukazuje na zjevnou potřebu lepších údajů o energetických dotacích a většího úsilí za účelem snížení dotací, které podporují produkci a spotřebu fosilních paliv. Dnes byla rovněž zveřejněna zpráva o konkurenceschopnosti čisté energie, která ukazuje, že odvětví EU úspěšně využilo příležitostí, které nabízí přechod na čistou energii. Toto odvětví dosahuje lepších výsledků, pokud jde o přidanou hodnotu, produktivitu práce a růst zaměstnanosti, než tradiční energetické technologie. Komise rovněž přijala zprávy týkající se pokroku v oblasti vnitřního trhu s energií, cen energií a nákladů na energie, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.

Příloha o energetických dotacích: V tomto prvním přehledu energetických dotací v členských státech Komise konstatuje, že řada vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu neposkytuje úplný obrázek ani konkrétní harmonogram a kroky k postupnému ukončení dotací na fosilní paliva, které dosahují částky 50 mld. € ročně.

Příloha o vnitřním trhu s energií: Tato příloha poskytuje aktuální přehled situace na vnitřním trhu s elektřinou a plynem a dospívá k závěru, že bylo dosaženo značného pokroku, ale k úplné integraci trhů je potřeba učinit mnohem více.

Zpráva o konkurenceschopnosti čisté energie: Tato zpráva se zaměřuje především na 6 klíčových technologií čisté energie, pomocí kterých může EU splnit své cíle pro roky 2030 a 2050 – solární fotovoltaiku, větrnou energii na moři, energii oceánů, obnovitelný vodík, baterie a inteligentní sítě.

Zpráva o cenách energií a nákladech na energie: Tato zpráva poskytuje podrobný pohled na trendy cen energií a nákladů na energie v Evropě a ve světě, přičemž zdůrazňuje, že podíl výdajů domácností za energie pro všechny příjmové kategorie od roku 2012 klesá.

Zpráva o pokroku v oblasti energetické účinnosti: Zpráva se zabývá pokrokem při dosahování dlouhodobého cíle v oblasti energetické účinnosti. Z předběžné analýzy sice vyplývá, že krize COVID-19 měla značný dopad na poptávku po energii, aby se však pozitivní trend udržel, členské státy budou muset zintenzívnit své úsilí.

Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie: Zpráva zdůrazňuje, že podíl energie z obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie v zemích EU-27 dosáhl 18,9 % a že se očekává, že EU své cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020 překročí.

Zpráva obsahuje pokyny k rychlému provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a k tomu, jak mohou investice a reformy související s energetikou podpořit hospodářské oživení EU. Zdůrazňuje, jak nástroj na podporu oživení Evropy Next Generation EU může podpořit členské státy prostřednictvím řady stěžejních programů financování. Komise vydala pokyny pro jednotlivé země, které podporují rychlé provádění cílů předložených v rámci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souvislosti s hospodářským oživením. Tyto pokyny vycházejí z vnitrostátního pokroku, pokud jde o doporučení z roku 2019; z nedostatků zjištěných v tomto posouzení a z nových priorit Zelené dohody pro Evropu. Komise vyzývá členské státy, aby přijaly další opatření v těchto oblastech: snižování emisí skleníkových plynů, obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost, budovy (s ohledem na iniciativu „renovační vlna“), zabezpečení dodávek energie, vnitřní trh s energií, regionální spolupráce, zapojení občanů, vyčíslení investičních potřeb, spravedlivá transformace, energetická chudoba, energetické dotace a kvalita ovzduší.

Zpráva potvrzuje, že náklady EU na dovoz energie dosáhly v roce 2018 výše 331 mld. € – což je 3. rok po sobě, kdy náklady rostly. Je zřejmé, jaké náklady vznikají ekonomice EU v důsledku vysoké závislosti na dovozu fosilních paliv a vystavení nestálým mezinárodním trhům. Předběžné údaje ukazují, že náklady v roce 2019 pravděpodobně klesly v důsledku nižších cen fosilních paliv v daném roce a v roce 2020 budou výrazně nižší v důsledku silného poklesu spotřeby fosilních paliv a cen vyvolaného pandemií COVID-19.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude nadále sledovat vývoj, podporovat členské státy a posuzovat plnění cílů.

Odkazy

 

Krátce…

 

EU schválila granty ve výši téměř 1 mld. € 

  • Pro grant Nástroje pro propojení Evropy jsou způsobilé pouze projekty společného zájmu uvedené na unijním seznamu přijatém Komisí.

  • V rámci energetické sekce Nástroje pro propojení Evropy byly od roku 2014 již uděleny granty v hodnotě téměř 4 mld. €, přičemž 65 % těchto prostředků bylo přiděleno na projekty v oblasti elektrické energie, včetně inteligentních sítí.

Členské státy 2. 10. 2020 schválily návrh Komise týkající se investic ve výši 998 mil. € do hlavních evropských projektů v oblasti energetické infrastruktury v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Odhlasovaný návrh znamená finanční podporu na práce a studie pro 10 projektů. Největší část finančních prostředků je určena na projekt synchronizace soustav pobaltských zemí (720 mil. €), jehož cílem je lepší integrace trhů s elektřinou v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku. Mezi další projekty patří inteligentní elektrorozvodná síť propojující Maďarsko a Slovensko (102 mil. €) a vůbec první grant Nástroje pro propojení Evropy na práce na projektu přepravy CO2 pro belgické a nizozemské přístavy. Přidělení finančních prostředků je v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, přičemž 84 % těchto prostředků je určeno na elektroenergetické projekty či projekty inteligentních sítí. Na základě hlasování má být poskytnuta finanční podpora na 10 projektů: 2 projekty se týkají přenosu elektřiny, 1 inteligentních elektrorozvodných sítí, 6 přepravy CO2 (včetně 5 studií) a 1 plynu. Mezi schválené projekty patří: (1) Projekt synchronizace soustav pobaltských zemí, fáze II (720 mil. €): v návaznosti na předchozí investice budou tyto nové finanční prostředky určeny na výstavbu propojovacího vedení označovaného jako „Harmony Link“, které přes Baltské moře propojí Polsko a Litvu. Toto propojení se má stát součástí budoucí příbřežní elektrizační soustavy v Baltském moři. Poskytnuté financování bude pokrývat i další investice, např. investice do synchronních kondenzátorů v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. (2) Danube InGrid (102 mil. €): tento projekt inteligentní elektrorozvodné sítě v Maďarsku a Slovenské republice zlepší správu sítí a zvýší kvalitu a bezpečnost dodávek energie pro všechny účastníky trhu. Podpoří také účinnou integraci obnovitelných zdrojů energie. (3) Projekt přepravní sítě pro CO2 Porthos (102 mil. €): tento projekt mezi Nizozemskem a Belgií vytvoří ve 3 hlavních evropských přístavech (Rotterdamu, Antverpách a přístavu North Sea Port) volně přístupnou přepravní síť pro CO2, jež povede k úložišti v pobřežních vodách Severního moře. (4) Propojovací vedení mezi Bulharskem a Srbskem (28 mil. €): tento prioritní projekt schválený v rámci skupiny na vysoké úrovni pro propojení plynových sítí střední a jihovýchodní Evropy zlepší bezpečnost dodávek a diverzifikaci dovozu plynu v jihovýchodní Evropě. (5) North Sea Wind Power Hub (14 mil. €): Jedná se o studii na podporu rozvoje důležitého projektu zaměřeného na zavádění výroby větrné energie v Severním moři.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020

Doprava v říjnu 2020

Euroskop, 10.11.2020