Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v listopadu 2020

Euroskop, 10.12.2020

Rada se dohodla na postoji k revidovanému návrhu InvestEU, Komise vydala podzimní hospodářskou prognózu, Rada a EP dosáhly předběžné dohody o novém obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu, Rada dosáhla dohody s EP o příštím VFR, EP jednal o rozpočtu na rok 2021, Rada a EP dosáhly dohody ohledně REACT-EU, EIB podpoří Českomoravskou záruční a rozvojovou banku

  • Jednání i novém InvestEU pokračují

  • EU čeká hospodářský pokles

  • Maďarsko a Polsko odmítly režim podmíněnosti

  • EU stále nemá dohodu o VFR

  • Poslanci projednali rozpočet na rok 2021

  • EU chce uvolnit více prostředků ze strukturálních fondů

  • EU podpoří české podnikatele 

 

Krátce…

 

Rada se dohodla na postoji k revidovanému návrhu InvestEU

  • Rada v nařízení o InvestEU zakotvuje režim pro spravedlivou transformaci.

  • Smyslem programu je povzbudit veřejné i soukromé investory.

Členské státy se 4. 11. 2020 dohodly na částečném mandátu Rady pro jednání s EP o revidovaném návrhu Komise týkajícím se Programu InvestEU (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018, v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019 a v příspěvku „EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic”, Institucionální záležitosti v únoru 2019). Smyslem programu je povzbudit veřejné i soukromé investory k účasti na financování a investičních operacích poskytnutím záruk z rozpočtu EU. Cílem je řešit tržní selhání a suboptimální investiční situace. Komise předložila revidovaný návrh tohoto programu jako součást revidovaného VFR a balíku ozdravných opatření v květnu 2020. Klíčovým prvkem revidovaného návrhu bylo zavedení nové 5. oblasti politiky – strategických evropských investic – k již dříve navrženým oblastem udržitelné infrastruktury, výzkumu, inovací a digitalizace, MSP a sociálních investic a dovedností. Rada v nařízení o InvestEU zakotvuje režim pro spravedlivou transformaci v rámci InvestEU coby 2. pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci. Uvedený režim bude zaveden horizontálně napříč všemi oblastmi politik na podporu investic, které řeší sociální, hospodářské nebo environmentální výzvy vyplývající z procesu přechodu EU ke klimatické neutralitě do roku 2050 a dosažení unijního klimatického cíle pro rok 2030, což prospěje nejvíce postiženým územím. Na základě pokynů Evropské rady z července 2020 Rada uvádí, že záruka EU pro Program InvestEU bude činit 23,5 mld. € a má na ni být na ni vytvořena rezerva ve výši 40 %. Záruka EU je rozdělena mezi 4 oblasti politiky: (1) 35 % na udržitelnou infrastrukturu; (2) 27,5 % na výzkum, inovace a digitalizaci; (3) 27,5 % pro MSP; a (4) 10 % na sociální investice a dovednosti. Jednání s EP by měla být zahájena, jakmile se EP dohodne na svém mandátu. Dohoda bude předložena Coreperu k potvrzení. Poté budou EP a Rada vyzvány, aby navržené nařízení přijaly v prvním čtení.

 

Komise vydala podzimní hospodářskou prognózu 

  • Koronavirová pandemie představuje pro celosvětovou i unijní ekonomiku velmi velký otřes.

  • Ekonomická aktivita v Evropě utrpěla v 1. polovině roku závažný šok a ve 3. čtvrtletí došlo s postupným rušením opatření proti šíření nákazy k silnému oživení. 

Komise 5. 11. 2020 vydala hospodářskou prognózu za podzim 2020. Podle hospodářské prognózy klesne ekonomika eurozóny v roce 2020 o 7,8 %, načež v roce 2021 vzroste o 4,2 % a v roce 2022 o 3 %. Podle prognózy klesne ekonomika EU v roce 2020 o 7,4 %, načež v roce 2021 vzroste o 4,1 % a v roce 2022 o 3 %. Ve srovnání s hospodářskou prognózou z léta 2020 jsou prognózy růstu jak pro eurozónu, tak pro EU mírně vyšší pro rok 2020 a nižší pro rok 2021. Neočekává se, že se produkce v eurozóně ani v EU v roce 2022 vrátí na úroveň před pandemií. Dle dat se hospodářský dopad pandemie v rámci EU značně lišil a totéž platí o vyhlídkách oživení. To odráží šíření viru, přísnost opatření v oblasti veřejného zdraví přijatých s cílem zabránit jeho šíření, odvětvové složení národních ekonomik a sílu vnitrostátních politických reakcí. Politická opatření přijatá členskými státy spolu s iniciativami na úrovni EU pomohla zmírnit dopad pandemie na trhy práce. Režimy zkrácené pracovní doby umožnily, že růst míry nezaměstnanosti zůstal v porovnání s poklesem ekonomické aktivity utlumen. Nezaměstnanost by měla v roce 2021 dále růst, protože členské státy postupně zruší mimořádná podpůrná opatření a na trh práce vstoupí noví lidé, ale v roce 2022 by se situace měla dle prognózy zlepšit. Prognóza předpokládá, že míra nezaměstnanosti v eurozóně vzroste ze 7,5 % v roce 2019 na 8,3 % v roce 2020 a 9,4 % v roce 2021 a poté se sníží na 8,9 % v roce 2022. Očekává se, že míra nezaměstnanosti v EU vzroste z 6,7 % v roce 2019 na 7,7 % v roce 2020 a 8,6 % v roce 2021 a poté se sníží na 8,0 % v roce 2022. Očekává se, že nárůst schodků veřejných financí bude letos v celé EU výrazný. Prognóza předpokládá, že celkový schodek veřejných financí v eurozóně vzroste z 0,6 % HDP v roce 2019 na přibližně 8,8 % v roce 2020 a poté se sníží na 6,4 % v roce 2021 a 4,7 % v roce 2022. To odráží očekávané postupné ukončování mimořádných podpůrných opatření v průběhu roku 2021 s tím, jak se zlepšuje hospodářská situace. Vzhledem k prudkému nárůstu schodků prognóza předpokládá, že souhrnný poměr dluhu k HDP v eurozóně vzroste z 85,9 % HDP v roce 2019 na 101,7 % v roce 2020, 102,3 % v roce 2021 a 102,6 % v roce 2022. Předpokládaná inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) by měla v roce 2020 dosáhnout průměrné hodnoty 0,3 % a poté vzrůst na 1,1 % v roce 2021 a 1,3 % v roce 2022, neboť ceny ropy se budou stabilizovat. Inflace v celé EU by měla v roce 2020 dosáhnout výše 0,7 %, v roce 2021 úrovně 1,3 % a v roce 2022 by měla dosáhnout 1,5 %. Příští prognózou Komise bude aktualizace výhledu HDP a inflace v rámci hospodářské prognózy ze zimy 2021, která má být předložena v únoru 2021.

 

Rada a EP dosáhly předběžné dohody o novém obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu

  • Jedná se o důležitý prvek příštího dlouhodobého rozpočtu EU a balíku opatření na podporu oživení.

  • Maďarsko a Polsko deklarovaly, že režim podmíněnosti nepřijmou. 

Předsednictví Rady a vyjednavači EP 5. 11. 2020 dosáhli předběžné dohody o novém obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU. Režim podmíněnosti je součástí balíku opatření souvisejících s příštím VFR a plánem na podporu oživení. Umožňuje chránit rozpočet EU, pokud se zjistí, že porušení zásad právního státu v členském státě dostatečně přímo ovlivňuje nebo vážně ohrožuje řádné finanční řízení rozpočtu EU nebo ochranu finančních zájmů EU. Tato podmíněnost se vztahuje na všechny finanční prostředky EU, včetně zdrojů přidělených prostřednictvím nástroje na podporu oživení Next Generation EU. Přes tuto dohodu Maďarsko a Polsko deklarovaly, že režim podmíněnosti nepřijmou a mohou kvůli němu celý VFR vetovat. Jednání tedy budou pokračovat a bude nutné najít kompromis. 

 

Rada dosáhla dohody s EP o příštím VFR

  • Jednání s EP o budoucím VFR byla zdlouhavá.

  • Dohoda bude nyní předložena k potvrzení členským státům.

Předsednictví Rady s vyjednavači EP 10. 11. 2020 dospělo k politické dohodě v rámci jednání, jehož cílem je zajistit souhlas EP s příštím VFR. Dohody bylo dosaženo v návaznosti na konzultace s EP a Komisí, které byly vedeny od konce srpna 2020. Dohoda doplňuje komplexní finanční balík v hodnotě 1 824,3 mld. €, který v červenci 2020 vyjednali vedoucí představitelé EU a který v sobě spojuje příští VFR – v objemu 1 074,3 mld. € – a dočasný nástroj na podporu oživení, označovaný jako Next Generation EU, v hodnotě 750 mld. € (v cenách roku 2018). Politický balík dohodnutý s EP zahrnuje: (1) cílené posílení programů EU, včetně programů Horizont Evropa, „EU pro zdraví“ a Erasmus+, o 15 mld. € prostřednictvím dodatečných prostředků (12,5 mld. €) a přerozdělení prostředků (2,5 mld. €) v průběhu příštího rozpočtového období při dodržení výdajových stropů stanovených v závěrech Evropské rady; (2) větší flexibilitu, která EU umožní reagovat na nepředvídané potřeby; (3) větší zapojení rozpočtového orgánu do dohledu nad příjmy v rámci nástroje Next Generation EU; (4) vyšší ambice v oblasti biologické rozmanitosti a posílené monitorování výdajů souvisejících s biologickou rozmanitostí, klimatem a genderovými otázkami a (5) orientační plán pro zavedení nových vlastních zdrojů. Dohoda má být předložena k potvrzení členským státům společně s dalšími prvky příštího VFR a balíku na podporu oživení.

 

EP jednal o rozpočtu na rok 2021

  • Jedná se o první roční rozpočet příštího sedmiletého VFR.

  • Dohoda o VFR zatím neexistuje.

EP se 12. 11. 2020 shodl na celkové úrovni rozpočtu EU na rok 2021. Poslanci se dohodli na necelých 182 mld. € v prostředcích na závazky, což ve srovnání s návrhem Komise představuje nárůst o 15 mld. €. Z těchto dodatečných peněz by více než 14 mld. €  mělo plynout na 15 klíčových programů EU (Horizont Evropa, Erasmus+, Kreativní Evropa, EU4Health, Digitální Evropa atd.), které podporují programy a projekty na podporu mladých lidí, výzkumných pracovníků, zdravotnických pracovníků, podnikatelů apod. Rozpočet na příští rok by měl být dle poslanců podporovat spravedlivý, inkluzivní a udržitelný růst, vytváření pracovních míst a sociálně-ekonomickou konvergenci. 

 

Rada a EP dosáhly dohody ohledně REACT-EU

  • Iniciativa REACT-EU má zajistit, aby nejzasaženější evropské regiony dostaly další finanční prostředky co nejdříve. 

  • EU chce posílit soudržnost a podpořit hospodářské oživení po pandemii COVID-19.

Rada a EP 18. 11. 2020 dosáhly politické dohody ohledně REACT-EU. Cílem je uvolnit prostřednictvím strukturálních fondů částku 47,5 mld. € ve prospěch nejhůře zasažených členských států a regionů koronavirovou pandemií. Tyto dodatečné finanční prostředky mají být uvolněny z evropského nástroje na podporu oživení (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”,  Institucionální záležitosti v květnu 2020 a v příspěvku „Komise předložila návrh rozpočtu na rok 2021”, Institucionální záležitosti v červnu 2020). Dodatečné finanční prostředky mají být k dispozici po dobu 2 let: (1) 37,5 mld. € v roce 2021 a (2) 10 mld. € v roce 2022. Účelem iniciativy REACT-EU je v první řadě podpořit zdravotnické služby, zaměstnanost a MSP a současně podnítit souběžnou ekologickou a digitální transformaci. Podpora by mohla být využita na režimy zkrácené pracovní doby v zájmu zachování pracovních míst; vzdělávání a odbornou přípravu, zvláště na výuku digitálních dovedností; zlepšování přístupu k sociální péči nebo na poskytování provozního kapitálu MSP, jakož i na financování ekologických projektů. Vzhledem k naléhavosti situace mohou členské státy na rozdíl od jiných programů soudržnosti vyžadujících vnitrostátní příspěvky požádat až o 100% financování z EU. Mimo to bude míra předběžného financování, tedy zálohová platba vyplácená na začátku příslušného programu, stanovena pro rok 2021 na 11 % celkové částky vyčleněné na daný program. Po přijetí iniciativy REACT-EU vydá Komise prováděcí rozhodnutí, v němž stanoví rozdělení podle jednotlivých zemí. Rozdělení mezi členské státy je dáno jejich relativní prosperitou a rozsahem socioekonomického dopadu krize COVID-19.

Předběžný výpočet přídělů na rok 2021 v mil. €

 

Ceny v běžných

cenách roku 2018

Rakousko

207

219

Belgie

245

260

Bulharsko

413

438

Chorvatsko

541

574

Kypr

105

112

Česko

790

838

Dánsko

168

178

Estonsko

168

178

Finsko

127

135

Francie

2 926

3 105

Německo

1 785

1 894

Řecko

1 616

1 715

Maďarsko

834

885

Irsko

84

89

Itálie

10 693

11 348

Lotyšsko

199

211

Litva

259

275

Lucembursko

132

140

Malta

105

112

Nizozemsko

417

443

Polsko

1 556

1 651

Portugalsko

1 508

1 600

Rumunsko

1 252

1 329

Slovensko

583

618

Slovinsko

248

263

Španělsko

10 269

10 898

Švédsko

272

288

Celkem

37 500

39 795

 

EIB podpoří Českomoravskou záruční a rozvojovou banku

  • Finanční prostředky umožní zvýšit podporu investičních projektů v prioritních oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie, doprava, cirkulární či digitální ekonomika.

  • Podpora EIB doplňuje pomoc poskytovanou Generálním ředitelstvím pro podporu strukturálních reforem v rámci „Programu podpory strukturálních reforem“.

EIB a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) 23. 11. 2020 podepsaly dohodu financovanou Evropským centrem pro investiční poradenství v rámci výzvy EIB k předkládání návrhů v oblasti „Poskytování místních investičních poradenských služeb ze strany vnitrostátních podpůrných bank (NPB)“. Díky finanční podpoře zřídí ČMZRB v rámci své organizace specializovanou jednotku pro poradenství a rozvoj podnikání, jejímž účelem bude zlepšit investiční činnosti v prioritních odvětvích české ekonomiky, například v oblasti obnovitelných zdrojů energie, dopravy, cirkulární ekonomiky, sociální infrastruktury, digitální ekonomiky, digitální infrastruktury a infrastruktury pro inteligentní města. Úkolem této jednotky bude posléze identifikovat projekty, které vyžadují poradenství, a pomáhat organizátorům v ČR při přípravě, financování a realizaci takových projektů. Bude k dispozici pro projekty velkého rozsahu, ale i pro projekty určené pro malé podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací. V rámci programu se ČMZRB zaměří na různé aktivity v oblasti rozvoje podnikání a osvěty. Velkým problémem českého trhu je nízká míra povědomí ohledně vhodných mechanismů podpory na straně organizátorů projektů. Nová jednotka má také podporovat propojování organizátorů projektů s investory, a usnadnit tak přístup prvně jmenovaných ke zdrojům financování.

Další články v rubrice

Vnitřní trh v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021

Veřejné zdraví v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021