Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v prosinci 2020

Euroskop, 10.01.2021

Jednání o brexitu byla ukončena, Komise po 3 letech vydala zprávu o občanství, Rada schválila program InvestEU, Rada potvrdila politickou dohodu o JTF, Rada a EP se dohodly na pravidlech Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Orgány EU se dohodly na prioritách pro nadcházející roky, Rada přijala nový VFR, EU našla dohodu na rozpočtu pro rok 2021, Facilita na podporu oživení a odolnosti byla přijata

  • Brexit je u konce

  • Komise podává zprávy o uplatňování ustanovení týkajících se občanství 

  • Program InvestEU má disponovat rozpočtovou zárukou ve výši 26,2 mld. €

  • Fond pro spravedlivou transformaci má disponovat prostředky ve výši 17,5 mld. €

  • EU chce usnadnit opětovné začlenění do zaměstnání 

  • Prohlášení o legislativních prioritách na rok 2021 

  • VFR byl přijat

  • V roce 2021 bude mít EU roční rozpočet ve výši 164 mld. € 

  • Facilita s finančním krytím ve výši 672,5 mld. € je ústředním prvkem nástroje na podporu oživení 

 

Jednání o brexitu byla ukončena 

  • Dne 1. 1. 2021 přijde VB o všechna práva a povinnosti.

  • Dohoda se nevztahuje na zahraniční politiku ani na spolupráci v oblasti vnější bezpečnosti a obrany.

  • Dohoda rovněž umožňuje VB, aby se nadále účastnila řady programů EU na období 2021–2027

  • VB se nebude účastnit Erasmu.

  • Komise 24. 12. 2020 po intenzivních jednáních dosáhla dohody s VB o podmínkách jeho budoucí spolupráce s EU. 

Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným Královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé

Pozadí

V červnu 2016 se občané VB vyslovili pro odchod z EU. V březnu 2017 VB formálně oznámila Evropské radě svůj záměr vystoupit z EU. A v říjnu 2019 Evropská rada (čl. 50) dohodu o vystoupení, na níž se dohodli vyjednavači obou stran, potvrdila (více v příspěvku „Přípravy na brexit pokračují“, Institucionální záležitosti v červenci 2018, v příspěvku „Dohoda o brexitu uzavřena“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018, v příspěvku „Příprava na tvrdý brexit zahájena”, Institucionální záležitosti v prosinci 2018, v příspěvku „Komise představila plány pro brexit bez dohody”, Institucionální záležitosti v září 2019, v příspěvku „Brexit v říjnu 2019 nebude”, Institucionální záležitosti v říjnu 2019).

Jednání mezi VB a EU pokračovala a během přechodného období měly být dohodnuty budoucí vztahy. Jednání o dohodě o obchodu a spolupráci byla formálně zahájena v březnu 2020. V období březen–říjen 2020 se v Bruselu, v Londýně a prostřednictvím videokonference (v důsledku pandemie koronaviru) uskutečnilo 9 formálních kol jednání. Poté se jednání zintenzivňovala a kontakty probíhaly denně, 7 dní v týdnu (více v příspěvku „Rada schválila zahájení jednání mezi EU a VB a přijala směrnice pro tato jednání“, Institucionální záležitosti v únoru 2020 a v příspěvku „Pokračování brexitu – Komise zveřejnila návrh právního textu”, Institucionální záležitosti v březnu 2020).

Na straně EU vedl jednání hlavní vyjednavač Komise Michel Barnier a Pracovní skupina pro vztahy s VB (UKTF) společně se všemi útvary Komise. Jednání byla založena na směrnicích pro jednání, které stanovila Rada.

Dne 1. 1. 2021 přijde VB o všechna práva a povinnosti, které mělo jako členský stát EU a během přechodného období podle dohody o vystoupení. 

Klíčové a sporné body

Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a VB zahrnuje tyto oblasti: obchod se zbožím a službami, digitální obchod, duševní vlastnictví, zadávání veřejných zakázek, leteckou a silniční dopravu, energetiku, rybolov, koordinaci sociálního zabezpečení, prosazování práva a justiční spolupráci v trestních věcech, tematickou spolupráci a účast v programech EU. Dohoda má přiznávat práva a povinnosti jak EU, tak VB při plném respektování jejich svrchovanosti a autonomie v oblasti regulace. Bude se řídit institucionálním rámcem pro fungování a prosazování dohody, jakož i závaznými mechanismy řešení sporů a prosazování práva.

Návrh dohody o obchodu a spolupráci tvoří 3 hlavní pilíře:

(1) Dohoda o volném obchodu: nové hospodářské a sociální partnerství s VB

  • Dohoda se týká nejen obchodu se zbožím a službami, ale také široké škály dalších oblastí v zájmu EU, jako jsou investice, hospodářská soutěž, státní podpora, daňová transparentnost, letecká a silniční doprava, energetika a udržitelnost, rybolov, ochrana údajů a koordinace sociálního zabezpečení.

  • Stanoví nulové celní sazby a nulové kvóty na veškeré zboží, které splňuje příslušná pravidla původu.

  • Obě strany se zavázaly zajistit rovné podmínky, a to tak, že zachovají vysokou úroveň ochrany v oblastech, jako je ochrana životního prostředí, boj proti změně klimatu a stanovování cen uhlíku, sociální a pracovní práva, daňová transparentnost a státní podpora, s účinným vnitrostátním prosazováním, závazným mechanismem řešení sporů a možností obou stran přijmout nápravná opatření.

  • EU a VB se dohodly na novém rámci pro společné řízení rybích populací ve vodách EU a VB. 

  • V rámci dopravy dohoda zajišťuje nepřetržité a udržitelné letecké, silniční, železniční a námořní spojení, ačkoli přístup na trh bude omezenější než v rámci jednotného trhu. 

  • V odvětví energetiky dohoda stanoví nový model pro obchodování a vzájemné propojení se zárukami otevřené a spravedlivé hospodářské soutěže, včetně bezpečnostních norem pro energii z moří a výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

  • Dohoda rovněž umožňuje VB, aby se nadále účastnila řady programů EU na období 2021–2027, jako je Horizont Evropa (pod podmínkou, že VB zaplatí finanční příspěvek do rozpočtu EU). VB se nicméně rozhodla dále nepokračovat v programu Erasmus. 

 (2) Nové partnerství pro bezpečnost našich občanů

  • Dohoda o obchodu a spolupráci stanoví nový rámec. Spolupráce v oblasti bezpečnosti může být pozastavena v případě, že VB poruší svůj závazek nadále dodržovat Evropskou úmluvu o lidských právech a její vnitrostátní vymáhání.

 (3) Horizontální dohoda o správě: rámec, který obstojí v čase

  • Závazné mechanismy prosazování a řešení sporů mají zajistit, aby byla dodržována práva podniků, spotřebitelů a jednotlivců. 

  • Obě strany se mohou v případě porušení dohody zapojit do meziodvětvových odvetných opatření. 

Dohoda se nevztahuje na zahraniční politiku ani na spolupráci v oblasti vnější bezpečnosti a obrany. Od 1. 1. 2021 proto mezi VB a EU nebude existovat žádný rámec pro vypracování a koordinaci společných reakcí na výzvy v oblasti zahraniční politiky. Dohoda o obchodu a spolupráci jde nad rámec tradičních dohod o volném obchodu a poskytuje základ pro zachování spolupráce.

Dohoda o vystoupení zůstává v platnosti a chrání mimo jiné práva občanů EU a státních příslušníků VB, finanční zájmy EU a především mír a stabilitu na irském ostrově.

Vzhledem k tomu, že dohoda nespadá mezi smíšené dohody, národní parlamenty členských zemí EU o ní hlasovat nemají.

Předpokládaný další vývoj

EP bude o dohodě jednat na začátku roku 2021. Provizorní platnost obchodní dohody se třetí zemí bez předchozího souhlasu EP je nestandardní novinkou. Do konce dubna 2021 by dohoda měla být upravena z právního hlediska. Vzhledem k výjimečným okolnostem a k tomu, že dohody bylo dosaženo těsně před vypršením termínu, Komise navrhuje prozatímně uplatňovat dohodu po omezenou dobu, a to do 28. 2. 2021.

 

Krátce…

 

Komise po 3 letech vydala zprávu o občanství

  • Komise podává zprávy o uplatňování ustanovení týkajících se občanství EU jednou za 3 roky a navrhuje nové priority také vždy na další 3 roky.

  • Při plnění priorit stanovených ve zprávě o občanství má Komise spolupracovat s členskými státy, včetně jejich místních a regionálních orgánů, ale i s dalšími unijními institucemi a zainteresovanými subjekty, občanskou společností a v prvé řadě s občany samotnými.

Komise 15. 12. 2020 zveřejnila zprávu o občanství EU pro rok 2020, která hodnotí pokrok, jehož bylo v oblasti občanství EU dosaženo od poslední zprávy vydané v roce 2017. Zpráva rovněž vymezuje nové priority a opatření na posílení postavení občanů EU. Jedná se například o aktualizaci pokynů EU pro volný pohyb s přihlédnutím ke zkušenostem získaným v souvislosti s pandemií COVID-19. Zpráva o občanství EU pro rok 2020 doplňuje Evropský akční plán pro demokracii, který obsahuje opatření k posílení postavení občanů a vybudování odolnějších demokratických systémů. Přináší řadu konkrétních kroků k posílení demokratické účasti, usnadnění volného pohybu, ochraně a podpoře občanství EU a ochraně občanů EU v Evropě i mimo ni. Ze zprávy vyplývají konkrétní opatření a priority pro občany EU: (1) Posílení demokratické účasti, posílení postavení občanů a podpora jejich začleňování: Vzrůstající zapojení občanů ve všech fázích demokratického procesu je pro evropskou demokracii klíčové. Příští rok Komise zaktualizuje pravidla týkající se hlasovacích práv mobilních občanů EU. Komise chce usnadnit poskytování informací občanům, kteří se chystají hlasovat v komunálních a evropských volbách, a zlepšit výměnu příslušných informací mezi členskými státy, mimo jiné s cílem zabránit dvojímu hlasování. Bude rovněž financovat projekty, které zlepšují nezávislé pozorování voleb, a projekty, jež podporují zapojení evropských občanů. (2) Usnadnění výkonu práva na volný pohyb a zjednodušení každodenního života: Komise chce zvýšit právní jistotu pro občany EU, kteří cestují, studují nebo pracují v jiné zemi EU, a proto v roce 2022 zaktualizuje pokyny EU pro volný pohyb z roku 2009. V roce 2021 rovněž předloží iniciativu, která má usnadnit každodenní život občanů EU zjednodušením jejich daňových povinností. Na základě dohody o vystoupení VB bude Komise i nadále podporovat ochranu práv občanů EU s bydlištěm v této zemi. (3) Ochrana a podpora občanství EU: Evropské občanství není na prodej. Komise bude i nadále řešit rizika, která pro občanství EU představují režimy pro investory, a to v případě potřeby i prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti. Nadále bude sledovat i dopad omezujících opatření zavedených během koronavirové krize, dokud nebudou zrušena. (4) Ochrana občanů EU v Evropě i v zahraničí, a to i v krizových situacích: Komise bude i nadále chtít budovat silnou evropskou zdravotní unii a společně s členskými státy provést strategii EU pro očkovací látky proti COVID-19. V roce 2021 Komise přezkoumá pravidla EU o konzulární ochraně s cílem zlepšit kapacitu EU a členských států na ochranu a podporu evropských občanů v době krize. Komise je odhodlána vytvořit nástroje nezbytné k tomu, aby občané mohli plně využívat svého postavení evropských občanů. 

 

Rada schválila program InvestEU

  • Nejméně 30 % investic v rámci programu InvestEU bude přispívat k cílům EU v oblasti klimatu.

  • Program InvestEU má disponovat rozpočtovou zárukou ve výši 26,2 mld. €.

Rada 16. 12. 2020 potvrdila předběžnou dohodu, jíž bylo dosaženo mezi předsednictvím Rady a EP o novém programu na podporu investic a vytváření pracovních míst v EU nazvaném InvestEU (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018, v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019, v příspěvku „EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic”, Institucionální záležitosti v únoru 2019 a v příspěvku „Rada se dohodla na postoji k revidovanému návrhu InvestEU”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020). Smyslem programu InvestEU je povzbudit veřejné i soukromé investory k účasti na finančních a investičních operacích tím, že k jejich investicím bude poskytovat záruky rozpočet EU, s cílem řešit selhání a suboptimální investiční situace. Vychází z úspěchu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který zahájil činnost v roce 2015 s cílem odstranit investiční mezeru, jež v EU vznikla v důsledku finanční a hospodářské krize. Nový program má sdružovat 14 různých finančních nástrojů, které jsou v současné době na podporu investic v EU k dispozici. Program InvestEU má disponovat rozpočtovou zárukou ve výši 26,2 mld. € (v běžných cenách), která má být mezi jeho 4 oblasti politiky orientačně rozdělena: udržitelná infrastruktura: 37,8 % (9,9 mld. €); výzkum, inovace a digitalizace: 25,1 % (6,6 mld. €); MSP: 26,4 % (6,9 mld. €) a sociální investice a dovednosti: 10,6 % (2,8 mld. €). EU očekává, že program InvestEU zmobilizuje investice v objemu přibližně 370 mld. €, což by mělo přispět k oživení a zajistit, aby se investoři výrazně zaměřili na střednědobé a dlouhodobé politické priority EU. Nejméně 30 % investic v rámci programu InvestEU bude přispívat k cílům EU v oblasti klimatu a horizontálně napříč všemi oblastmi politiky bude zaveden režim pro spravedlivou transformaci s cílem podpořit území, která jsou nejvíce zasažena procesem přechodu na klimatickou neutralitu EU do roku 2050 a dosažením cíle EU v oblasti klimatu pro rok 2030. Jako horizontální zásada platí, že finanční prostředky v rámci programu InvestEU mohou získat pouze ty investiční projekty, které splňují zásadu „významně nepoškozovat“ stanovenou v nařízení č. 852/2020 o taxonomii EU. Členské státy budou moci program InvestEU využívat k provádění svých plánů na podporu oživení a odolnosti v rámci facility na podporu oživení a odolnosti. Kromě toho budou mít rovněž možnost nasměrovat některé ze svých strukturálních fondů do programu InvestEU, a doplnit tak tvorbu rezerv pro záruku EU. Hlavním investičním partnerem pro provádění programu má být skupina EIB, která prováděla a spravovala EFSI. Přímý přístup k záruce EU mají kromě toho mít i národní podpůrné banky a mezinárodní finanční instituce. Struktura správy a řízení programu InvestEU má odrážet pozitivní zkušenosti s EFSI. 

 

Rada potvrdila politickou dohodu o JTF

  • Členské státy vypracují plány spravedlivé transformace.

  • Fond se zaměří zejména na regiony, které čeká postupné ukončování produkce a využívání černého a hnědého uhlí.

Rada 16. 12. 2020 potvrdila předběžnou politickou dohodu dosaženou s EP ohledně nového Fondu pro spravedlivou transformaci (JTF), jenž bude disponovat prostředky ve výši 17,5 mld. €. Členské státy vypracují plány spravedlivé transformace na podporu území, která čelí vážným socioekonomickým problémům v důsledku restrukturalizace nezbytné k dosažení cíle EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % a do roku 2050 mít klimaticky neutrální ekonomiku. Fond se zaměří zejména na regiony, které čeká postupné ukončování produkce a využívání černého a hnědého uhlí, rašeliny a ropy z břidlic nebo transformace jejich průmyslových odvětví s vysokými emisemi uhlíku. Zdroje mají pocházet z VFR na období 2021–2027 (7,5 mld. €) a z nástroje Next Generation EU (10 mld. € rozložených do 3 let). JTF má podporovat činnosti, jako jsou: investice do MSP včetně mikropodniků a začínajících podniků; zakládání nových podniků; výzkum a inovace včetně univerzit a veřejných výzkumných institucí; cenově dostupná čistá energie; dekarbonizace místní dopravy; digitální inovace a propojení a rekvalifikace pracovníků a uchazečů o zaměstnání, aby mohli získat nové dovednosti. JTF nebude podporovat žádné investice související s fosilními palivy, včetně zemního plynu. Fond nelze využít na vyřazení jaderných elektráren z provozu či jejich výstavbu ani na výrobu či zpracování tabákových výrobků.

 

Rada a EP se dohodly na pravidlech Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

  • Na základě dohody jsou způsobilými příjemci propuštění pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné.

  • Cílem je usnadnit opětovné začlenění cílových příjemců pomoci do zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti.

Rada a EP 16. 11. 2020 dosáhly dohody ohledně nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG). EFG byl původně vytvořen na období 2007–2013, aby podporoval pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných strukturálních změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací. V období 2014–2020 byla působnost fondu rozšířena na propouštění v důsledku pokračování stávající nebo v důsledku nové globální finanční a hospodářské krize. V květnu 2018 zveřejnila Komise návrh na prodloužení fungování fondu po roce 2020 (více v příspěvku „EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027”, Institucionální záležitosti v květnu 2018). Účelem fondu je pomoci propuštěným pracovníkům v případech podstatné restrukturalizace, zejména v souvislosti s výzvami v důsledku globalizace, jako jsou změny ve struktuře světového obchodu, obchodní spory, významné změny v obchodních vztazích EU nebo ve skladbě vnitřního trhu, finanční nebo hospodářské krize, přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, či v důsledku digitalizace nebo automatizace. Dohoda obsahuje nižší prahovou hodnotu 200 propuštěných pracovníků jakožto podmínku pro to, aby bylo možné podporu z fondu využít (během daného referenčního období); další důvody propouštění odůvodňující využití fondu: např. změny ve skladbě vnitřního trhu, automatizace nebo digitalizac nebo míru spolufinancování, která je sladěna s mírou spolufinancování ESF+ v daném členském státě, přičemž však nesmí být nižší než 60 %. Na základě dohody jsou způsobilými příjemci propuštění pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly svou činnost vykonávat. Finanční podpora z EFG může být poskytnuta na opatření, která jsou součástí koordinovaného balíku služeb, jako je individuální odborná příprava a rekvalifikace, pomoc při hledání zaměstnání nebo podpora samostatně výdělečné činnosti. Cílem je usnadnit opětovné začlenění cílových příjemců pomoci do zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti – zejména v případě nejvíce znevýhodněných propuštěných pracovníků. Investice na samostatně výdělečnou činnost, zahájení vlastního podnikání nebo převzetí podniků zaměstnanci nesmí překročit 22 tis. € na 1 příjemce. Dohoda stanoví, že podpora cílovým příjemcům pomoci doplňuje opatření členských států na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, včetně těch, která z rozpočtu EU dostávají i jinou finanční podporu. Dohoda rovněž sladila dobu fungování EFG s obdobím VFR, jenž je přijat na období 2021–2027.

 

Orgány EU se dohodly na prioritách pro nadcházející roky

  • Společné prohlášení o legislativních prioritách na rok 2021 vychází z pracovního programu Komise.

  • Ve společných závěrech jsou stanoveny priority, na nichž se orgány dohodly a jimiž se má řídit legislativní agenda EU do roku 2024.

Předsedové EP, Rady a Komise 17. 12. 2020 podepsali společné prohlášení o legislativních prioritách na rok 2021. Toto prohlášení potvrzuje závazek všech 3 orgánů přijmout legislativní návrhy, které podpoří oživení EU po pandemii COVID-19, a zároveň využít příležitostí, které nabízí ekologická a digitální transformace. Předsedové rovněž podepsali vůbec první společné závěry o politických cílech a prioritách na období 2020–2024, v nichž se dohodli na plnění politického a legislativního programu zaměřeného na oživení a obnovení vitality do roku 2024. EP, Rada a Komise každoročně projednávají a schvalují legislativní priority EU pro nadcházející rok, které jsou stanoveny v každoročním společném prohlášení. Společné prohlášení o legislativních prioritách na rok 2021 vychází z pracovního programu Komise na nadcházející rok. Prohlášení se z politického hlediska zaměřuje na zásadní legislativní návrhy, které již Komise předložila, nebo je předloží do podzimu 2021. V prvních společných závěrech jsou prozatím stanoveny priority, na nichž se orgány dohodly a jimiž se má řídit legislativní agenda EU do roku 2024. Podle společného prohlášení signatáři upřednostní tyto iniciativy a do konce roku 2021 budou usilovat o dokončení práce na co nejvíce z nich: (1) Provádět Zelenou dohodu pro Evropu – zabezpečit, aby ekologická transformace byla dle Komise spravedlivá a nikdo nezůstal opomenut, umožnit EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a do roku 2030 zajistit ambiciózní pokrok směrem k tomuto cíli; (2) Formovat digitální desetiletí Evropy – vytvořit skutečně fungující jednotný trh digitálních služeb v rámci bezpečných a etických hranic, navrhnout rámec pro důvěryhodnou umělou inteligenci, rozvíjet vedoucí postavení Evropy s digitálními cíli do roku 2030 a dynamickou ekonomiku založenou na datech; (3) Vytvořit ekonomiku, která bude sloužit lidem – zajistit, aby z oživení měla prospěch celá společnost, prohloubit jednotný trh a posílit naše průmyslová odvětví a usilovat o větší sociální spravedlnost a prosperitu a zároveň prohloubit hospodářskou a měnovou unii a posílit odolnost a udržitelnost evropských bank a kapitálových trhů; (4) Posílit postavení Evropy ve světě – upevnit renomé Evropy coby odpovědného lídra a silného partnera na celosvětové úrovni a být připraveni dát nový impuls transatlantickým vztahům. EU bude prosazovat pravidla mezinárodního obchodu, která jsou řádně vymáhána a zajišťují rovné podmínky; (5) Cílem je prosazovat svobodu a bezpečí v Evropě – EU chce usilovat o dosažení dohody o novém paktu o migraci a azylu a o účinnou ochranu vnějších hranic, Posílením schengenského rámce a zlepšením reakce Evropy na zdravotní krize bude EU chránit volný pohyb. EU chce jednat rozhodně, aby zabránila šíření teroristického obsahu a pohlavního zneužívání dětí prostřednictvím internetu; a (6) Ochrana a posílení demokracie a obrana společných evropských hodnot – další posilování schopnosti EU prosazovat a chránit právní stát a základní práva a svobody a utvrzovat evropské demokratické tradice. Do roku 2024 chce EU dosáhnout úplného zotavení z pandemie COVID-19 při budování unie v oblasti zdraví; přechodu na spravedlivější, zdravější, zelenější a digitálnější společnost; globálního vedení v boji proti změně klimatu; utváření vlastních digitálních řešení a budování digitální suverenity EU; zvýšení odolnosti evropské ekonomiky a posílení role EU jako globálního aktéra.

 

Rada přijala nový VFR

  • EU se po více než 2 a půl letech dohodla na novém VFR. 

  • V období 2021–2027 bude moci EU poskytnout financování ve výši 1,8 bil. €.

Rada 17. 12. 2020 přijala v návaznosti na souhlas EP nařízení, kterým se stanovuje VFR EU na období 2021–2027. Nařízení předkládá dlouhodobý rozpočet pro 27 členských států EU ve výši 1 074,3 mld. € v cenách roku 2018 včetně začlenění Evropského rozvojového fondu (více v příspěvku „EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027“, Institucionální záležitosti v květnu 2018, v příspěvku „EU stále nemá dlouhodobý rozpočet na roky 2021-2027“, Institucionální záležitosti v únoru 2020, v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020 a v příspěvku „Rada dosáhla dohody s EP o příštím VFR”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020). Spolu s nástrojem na podporu oživení Next Generation EU ve výši 750 mld. € bude moci EU v nadcházejících letech poskytnout financování ve výši 1,8 bil. € na podporu oživení po pandemii COVID-19 a dlouhodobých priorit EU napříč různými oblastmi politiky. Příští dlouhodobý rozpočet bude zahrnovat 7 výdajových oblastí. V příštím 7letém období poskytne rámec pro financování téměř 40 výdajových programů EU. V příštím VFR bude financování EU zaměřeno na nové a posílené priority napříč oblastmi politiky EU včetně ekologické a digitální transformace. Finanční prostředky poplynou i nadále na politiku soudržnosti a SZP, které mají projít modernizací, aby se zajistilo, že co nejlépe přispějí k dosažení ekologických a digitálních cílů EU. Přibližně 1/3 výdajů EU v rámci dlouhodobého rozpočtu má přispět k novým a posíleným oblastem politiky. Financování v rámci nového nástroje na podporu oživení má pomoci členským státům EU vypořádat se s důsledky krize COVID-19, a tím posílit modernizaci a odolnost. EU vynaloží 132,8 mld. € v oblasti výdajů na jednotný trh, inovace a digitální oblast a 377,8 mld. € na soudržnost, odolnost a hodnoty. Díky dodatečnému financování z nástroje Next Generation EU včetně půjček členským státům se tyto částky zvýší na 143,4 mld. € a 1 099,7 mld. €. Dalších 356,4 mld. € bude určeno na přírodní zdroje a životní prostředí (s příspěvkem z nástroje Next Generation EU to bude 373,9 mld. €). Výdaje v oblasti migrace a správy hranic budou v příštích 7 letech činit 22,7 mld. € a dalších 13,2 mld. € bude vynaloženo v oblasti bezpečnosti a obrany. Financování okruhu sousedství a svět bude činit 98,4 mld. €. Na podporu digitální transformace byl zřízen nový program financování Digitální Evropa, který má podpořit rozsáhlé zavádění a využívání klíčových digitálních technologií, jako jsou aplikace umělé inteligence a nejmodernější nástroje kybernetické bezpečnosti. Rovněž bude výrazně posíleno financování digitální složky CEF. Nový program „EU pro zdraví“ poskytne základ pro činnost EU v oblasti zdraví na základě zkušeností získaných během pandemie COVID-19. V oblasti výzkumu a inovací budou významně navýšeny prostředky pro program Horizont Evropa, jakmile bude k dispozici financování na základě Nástroje EU na podporu oživení. Výrazně posíleno bylo rovněž financování okruhu migrace a správa hranic, včetně prostředků pro až 10 tis. příslušníků pohraniční stráže, jež mají být do roku 2027 k dispozici agentuře Frontex. V oblasti bezpečnosti a obrany bude zřízen nový Evropský obranný fond zaměřený na podporu konkurenceschopnosti, efektivity a inovační kapacity obranné, technologické a průmyslové základny EU. Posíleny budou rovněž programy pro mladé lidi, jako jsou Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, přičemž se očekává, že počet účastníků v programu Erasmus+ se v průběhu nového víceletého finančního rámce ztrojnásobí. Na podporu nejohroženějších regionů s vysokými emisemi uhlíku při jejich přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku se zřizuje nový Fond pro spravedlivou transformaci. Ten obdrží finanční prostředky jak z příštího dlouhodobého rozpočtu, tak z Nástroje EU na podporu oživení. Očekává se, že většina odvětvových unijních programů financování bude přijata počátkem roku 2021 a bude použita se zpětnou platností od začátku roku 2021.

 

EU našla dohodu na rozpočtu pro rok 2021

  • Jedná se o 1. roční rozpočet příštího 7letého VFR.

  • V roce 2021 bude mít EU roční rozpočet ve výši 164 mld. € v závazcích a 166 mld. € v platbách.

Rada a EP se 18. 12. 2020 dohodly na rozpočtu na rok 2021. V roce 2021 bude mít EU roční rozpočet ve výši 164 mld. € v závazcích a 166 mld. € v platbách. Rozpočet, který je první ve VFR na období 2021–2027, umožní EU mobilizovat veřejné prostředky pro pokračující reakci EU na pandemii koronaviru a její důsledky; nastartovat udržitelné oživení a chránit a vytvářet pracovní místa. Umožní EU v budoucnu zahájit investice do dosažení zelenější, digitálnější a odolnější EU (více v příspěvku „EP jednal o rozpočtu na rok 2021”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020 a v příspěvku „Rada se dohodla na postoji k rozpočtu na rok 2021”, Institucionální záležitosti v září 2020). Rozpočet odráží evropské priority, které jsou relevantní pro zajištění udržitelného oživení. Za tímto účelem bylo dohodnuto přidělit: 48,2 mld. € v závazcích na podporu oživení a zvýšení investic do hospodářské, sociální a územní soudržnosti; 55,7 mld. € na SZP a 760,7 mil. € na Evropský námořní a rybářský fond; 1,1 mld. € na program Digitální Evropa pro kybernetickou obranu EU a na podporu digitálního přechodu; 1,1 mld. € v rámci Fondu spravedlivého přechodu a 738,5 mil. € v rámci programu LIFE na podporu opatření v oblasti životního prostředí a klimatu; 2,8 mld. € na CEF na moderní vysoce výkonnou dopravní infrastrukturu pro usnadnění přeshraničních spojení; 575 mil. € na program jednotného trhu, 36,2 mil. € a 126,9 mil. € na programy podporující spolupráci v oblasti daní a cel; 2,7 mld. € na program Erasmus+na investice do mladých lidí a 306,4 mil. € na kulturní a kreativní odvětví prostřednictvím programu Kreativní Evropa; 873,3 mil. € pro Azylový a migrační fond a 533,5 mil. € pro Fond pro integrovanou správu hranic na posílení spolupráce v oblasti správy vnějších hranic a migrační a azylové politiky; 175,6 mil. € pro Fond vnitřní bezpečnosti a 945,7 mil. € pro Evropský obranný fond na podporu evropské strategické autonomie a bezpečnosti; 12,1 mld. € na podporu sousedů a mezinárodního rozvoje a spolupráce a 1,9 mld. € na předvstupní pomoc, a to i na západním Balkáně.

 

Facilita na podporu oživení a odolnosti byla přijata

  • Dohoda je krokem k zajištění toho, aby finanční prostředky mohly v roce 2021 začít plynout.

  • Dohoda s EP o facilitě na podporu oživení a odolnosti je posledním klíčovým prvkem souboru opatření na podporu oživení, který EU vytvořila.

Rada a EP 18. 12. 2020 dosáhly předběžné dohody o facilitě na podporu oživení a odolnosti. Facilita s finančním krytím ve výši 672,5 mld. € je ústředním prvkem nástroje na podporu oživení s názvem Next Generation EU. Má podporovat veřejné investice a reformy v členských státech a řešit hospodářské a sociální dopady pandemie COVID-19, jakož i výzvy, které přináší ekologická a digitální transformace. Předběžná dohoda dosažená s EP se týká řady témat, včetně oblasti působnosti facility, horizontálních zásad, obecných pravidel způsobilosti pro národní plány na podporu oživení a odolnosti, informací, které mají být v každém plánu uvedeny, a kritérií pro posuzování používaných Komisí. Přinejmenším 37 % přidělených prostředků v rámci každého plánu má podporovat ekologickou transformaci a alespoň 20 % digitální transformaci. Podpora má být úzce propojena s doporučeními v rámci evropského semestru, v nichž jsou identifikovány hlavní úkoly, které musí každý členský stát řešit v zájmu posílení konkurenceschopnosti i sociální a hospodářské soudržnosti. Po celou dobu provádění facility má být intenzivněji zapojen EP, mimo jiné prostřednictvím dialogu o oživení a odolnosti. Předběžná dohoda bude předložena oběma orgánům ke schválení.

Další články v rubrice

Vnitřní trh v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021

Daně v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021