Institucionální záležitosti v lednu 2021

10.02.2021
Euroskop

Komise se vyjádřila k 5. úspěšné občanské iniciativě, Komise pokročila v budování nového evropského Bauhausu, Komise chce podporovat hospodářské a finanční systémy, Komise změní „Pracovní skupinu pro vztahy s VB“, EIB hodnotila financování v roce 2020, EU zvyšuje rozpočet na humanitární pomoc na rok 2021

  • Komise posuzoval občanskou iniciativu

  • EU chce podpořit „nový evropský Bauhaus“

  • EU podporuje „otevřenost, sílu a odolnost” hospodářského a finančního systému EU

  • Komise se rozhodla zřídit nový Útvar pro dohody mezi EU a VB

  • Podíl prostředků určených k ochraně klimatu a životního prostředí vzrostl na 40 %

  • Komise navýší humanitární pomoc

Krátce…

Komise se vyjádřila k 5. úspěšné občanské iniciativě

  • Evropská občanská iniciativa Minority Safepack vyzývá k přijetí souboru právních aktů s cílem zlepšit ochranu příslušníků národnostních a jazykových menšin a posílit kulturní a jazykovou rozmanitost v EU.

  • Organizátoři svou iniciativu oficiálně předložili Komisi v lednu 2020.

Komise 15. 1. 2021 reagovala na evropskou občanskou iniciativu „Minority Safepack – jeden milion podpisů na podporu rozmanitosti v Evropě“. Jedná se o 5. úspěšnou iniciativu, kterou v celé EU podpořil více než 1 mil. občanů. Cílem této iniciativy je zlepšit ochranu příslušníků národnostních a jazykových menšin. Komise ve své odpovědi hodnotí návrhy organizátorů a uvádí, jak stávající a nedávno přijaté právní předpisy EU podporují různé aspekty této iniciativy. Od doby, kdy byla iniciativa v roce 2013 poprvé představena, byla v posledních letech přijata celá řada opatření zabývajících se několika aspekty návrhů iniciativy. Sdělení posuzuje každý z 9 jednotlivých návrhů na základě jeho specifických přínosů, přičemž zohledňuje zásady subsidiarity a proporcionality. Ačkoli se nenavrhují žádná další právní akty, plné provedení již zavedených právních předpisů a politik skýtá solidní arzenál nástrojů na podporu dosažení cílů této iniciativy. Evropská občanská iniciativa Minority Safepack vyzývá k přijetí souboru právních aktů s cílem zlepšit ochranu příslušníků národnostních a jazykových menšin a posílit kulturní a jazykovou rozmanitost v EU. Organizátoři svou iniciativu oficiálně předložili Komisi 10. 1. 2020. V rámci iniciativy se úspěšně shromáždilo 1 128 422 platných prohlášení o podpoře a dosáhlo se potřebného počtu podpisů v 11 členských státech. Zástupci Komise se v únoru 2020 setkali s organizátory. V říjnu 2020 představili organizátoři svou iniciativu a své návrhy na veřejném slyšení pořádaném v EP. Komise měla poté lhůtu 3 měsíce na to, aby přijala sdělení uvádějící její právní a politické závěry týkající se této iniciativy. V prosinci 2020 byla iniciativa Minority SafePack projednána na plenárním zasedání EP. V usnesení přijatém v prosinci 2020 vyjádřil EP této iniciativě podporu.

Komise pokročila v budování nového evropského Bauhausu

  • EU usiluje o vytvoření rámce na podporu, usnadnění a urychlení ekologické transformace.

  • Jedná se o sladění udržitelnosti se stylem a o přiblížení myšlenek Zelené dohody občanům.

Komise 18. 1. 2021 zahájila další fázi návrhu evropské iniciativy „nový evropský Bauhaus“, kterou předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila ve svém projevu o stavu Unie v roce 2020 („Komise nastínila směřování EU v následujícím roce”, Institucionální záležitosti v září 2020). Jedná se o environmentální, hospodářský a kulturní projekt, který se v rámci dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu zaměřuje na propojení designu, udržitelnosti, přístupnosti, dostupnosti a investic. Hlavními hodnotami nového evropského Bauhausu jsou udržitelnost, estetika a inkluzivnost. Cílem této 1. fáze je vytvořit během participativního procesu koncepci tím, že se budou zkoumat nápady, zjišťovat nejnaléhavější společné potřeby a problémy a rovněž se propojí zainteresované strany. V jejím rámci zahájí Komise na jaře 2021 1. ročník soutěže o cenu nového evropského Bauhausu. Na podzim 2021 mají být zveřejněny výzvy k předkládání návrhů, jejichž cílem je představit myšlenky nového evropského Bauhausu alespoň na 5 místech v členských státech EU. Na specializovaných internetových stránkách, které byly spuštěny, mají umělci, designéři, inženýři, vědci, podnikatelé, architekti, studenti i zainteresovaná veřejnost sdílet příklady inspirativních řešení vhodných pro nový evropský Bauhaus, své představy o tom, jak by měl být koncipován a jak by se měl dále vyvíjet, stejně tak jako i své obavy a problémy. V další fázi iniciativy, tj. ve fázi realizace, má být vytvořeno 5 pilotních projektů, jejichž cílem bude společně navrhnout nová řešení, která budou udržitelná, inkluzivní a zároveň i estetická. Cílem 3. fáze – „šíření výsledků“ – bude prostřednictvím nových projektů, vytváření sítí a sdílení poznatků šířit myšlenky a koncepci nového evropského Bauhausu.

Komise chce podporovat hospodářské a finanční systémy

  • EU je zastáncem multilateralismu a je odhodlána se svými partnery úzce spolupracovat.

  • Na trzích s energií v EU role € v posledních letech výrazně posílila.

Komise 19. 1. 2021 představila novou strategii na podporu „otevřenosti, síly a odolnosti” hospodářského a finančního systému EU v nadcházejících letech. Cílem strategie je zajistit lepší podmínky pro to, aby mohla hrát vedoucí úlohu v globální ekonomické správě, a zároveň chránit EU před nekalými praktikami a zneužíváním. Jde ruku v ruce s odhodláním EU usilovat o odolnější a otevřenější globální ekonomiku, dobře fungující mezinárodní finanční trhy a mnohostranný systém založený na pravidlech. Strategie je v souladu s ambicí předsedkyně von der Leyenové a navazuje na sdělení Komise z května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020). Navrhovaný přístup je založen na 3 vzájemně se podporujících pilířích: (1) Podpora silnější mezinárodní úlohy €: Toho lze dosáhnout tak, že EU osloví partnery ze třetích zemí s cílem prosazovat jeho používání, podpoří rozvoj nástrojů a referenčních hodnot denominovaných v € a posílí jeho status jakožto mezinárodní referenční měny v odvětvích energetiky a komodit, a to včetně nových nosičů energie, jako je vodík. Emise vysoce kvalitních dluhopisů denominovaných v € v rámci nástroje Next Generation EU v nadcházejících letech má značně posílit hloubku a likviditu kapitálových trhů EU a zvýšit atraktivitu těchto trhů i € pro investory. Podpora udržitelného financování přináší rovněž příležitost k tomu, aby se finanční trhy EU staly celosvětovým centrem „zeleného financování“, což by mohlo upevnit status € jako výchozí měny používané pro udržitelné finanční produkty. V této souvislosti bude Komise prosazovat využívání zelených dluhopisů jako nástrojů pro financování investic do energetiky, které jsou nezbytné k dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Zelené dluhopisy mají tvořit 30 % všech dluhopisů vydaných v rámci Next Generation EU. Komise má rovněž prozkoumat možnosti, jak rozšířit úlohu systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), a to s cílem maximalizovat jeho environmentální výsledky a podpořit obchodování s emisemi v EU. Má také nadále podporovat práci ECB na možném zavedení digitálního €, které by bylo doplňkem hotovosti. (2) Další rozvoj infrastruktur finančních trhů EU a zvýšení jejich odolnosti, mimo jiné vůči extrateritoriálnímu uplatňování sankcí ze strany třetích zemí: Komise ve spolupráci s ECB a evropskými orgány dohledu naváže komunikaci se společnostmi působícími v oblasti infrastruktury finančních trhů s cílem důkladně zanalyzovat jejich slabá místa, pokud jde o nezákonné extrateritoriální uplatňování jednostranných opatření třetími zeměmi, a podniknout kroky k řešení těchto nedostatků. Zřídí také pracovní skupinu, která posoudí možné technické problémy spojené s převodem finančních smluv denominovaných v € nebo jiných měnách EU, jejichž clearing se provádí mimo EU, na ústřední protistrany v EU. Kromě toho Komise prozkoumá, jak by bylo možné zajistit hladký tok základních finančních služeb (včetně plateb), pokud jde o subjekty nebo osoby z EU, které jsou předmětem extrateritoriálního uplatňování jednostranných sankcí třetími zeměmi. (3) Další podpora jednotného uplatňování a prosazování vlastních sankcí EU: V letošním roce Komise vytvoří databázi pro výměnu informací o sankcích, aby zajistila efektivní sdělování a výměnu informací o uplatňování a prosazování sankcí mezi členskými státy a Komisí. Komise má spolupracovat s členskými státy na zřízení jednotného kontaktního místa pro otázky prosazování a uplatňování sankcí s přeshraničním přesahem. Zajistí také, aby finanční prostředky EU poskytované třetím zemím a mezinárodním organizacím nebyly využívány v rozporu se sankcemi EU. Vzhledem k tomu, jak důležité je monitorovat harmonizované uplatňování sankcí EU, zřídí Komise zvláštní systém, který umožní anonymní oznamování případů obcházení sankcí včetně whistleblowingu. Strategie navazuje na sdělení z roku 2018 o mezinárodní úloze €, které se výrazně zaměřovalo na posílení a prohloubení HMU. Strategie rovněž zohledňuje bezprecedentní plán na podporu oživení Next Generation EU, který EU přijala s cílem řešit pandemii COVID-19 a pomoci evropským ekonomikám při hospodářském oživení a přijetí zelené a digitální transformace. Sdělení Komise z prosince 2018 o posílení mezinárodní úlohy € stanovilo některá klíčová opatření k upevnění statusu €. Uvedené sdělení bylo doplněno doporučením o mezinárodní úloze € v oblasti energetiky a následně proběhlo 5 odvětvových konzultací o úloze € na devizových trzích, v odvětví energetiky, na trzích se surovinami, v obchodu se zemědělskými a potravinářskými komoditami a v odvětví dopravy.

Komise změní „Pracovní skupinu pro vztahy s VB“

  • Michel Barnier má pomoci s dokončením ratifikace dohody.

  • Komise se rozhodla zřídit nový Útvar pro dohody mezi EU a VB (UKS).

Komise 19. 1. 2021 informovala o tom, že bude zrušena Pracovní skupina pro vztahy se Spojeným královstvím (UKTF). Uzavření dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a VB 24. 12 2020 znamená, že mandát skupiny skončí. UKTF přestane existovat 1. 3. 2021. Na podporu důsledného provádění a monitorování dohod s VB se Komise rozhodla zřídit nový Útvar pro dohody mezi EU a VB (UKS). UKS má být součástí generálního sekretariátu úřadu předsedkyně Komise Ursuly Von der Leyenové. Mandát a doba trvání nově vytvořeného útvaru se má průběžně přezkoumávat. UKS má úzce spolupracovat s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem. Michel Barnier by se měl od 1. 2. 2021 stát zvláštním poradcem předsedkyně Komise. Měl by poskytovat odborné poradenství s ohledem na dokončení procesu ratifikace dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím. Místopředseda Komise odpovědný za interinstitucionální vztahy a strategický výhled Maroš Šefčovič byl jmenován členem Komise, který bude spolupředsedat a zastupovat EU v Radě partnerství zřízené dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a VB.

EIB hodnotila financování v roce 2020

  • 1/3 veškerého financování mířila na boj proti pandemii a zejména na ochranu MSP, modernizaci nemocnic a podporu vývoje vakcín a léčiv.

  • Podíl prostředků určených k ochraně klimatu a životního prostředí vzrostl na 40 % celkového objemu financování EIB.

  • Objem financování z Evropského investičního fondu dosáhl rekordní výše téměř 13 mld. €.

EIB 20. 1. 2021 vydala hodnotící zprávu. EIB přesměrovala svou činnost na boj proti pandemii COVID-19 a ekonomickým dopadům této pandemie. Objem financování přitom navýšila až na 76,8 mld. € a překročila tak své vlastní cíle. 1/3 těchto prostředků – částka ve výši 25,5 mld. € – byla použita k okamžité reakci na krizový stav, počínaje březnovým 1. balíkem opatření. Největší část podpory obdržely MSP, neboť bylo nutné předejít jejich úpadkům a propouštění, a to zejména ve státech, které postrádaly rozpočtové zdroje pro masivní vnitrostátní záchranná opatření. Pandemie koronaviru si následně vyžádala poskytnutí další pomoci, a skupina EIB proto navýšila svou podporu pro MSP o dalších 5 mld. € na 30,6 mld. €. Z tohoto financování získalo prospěch více než 425 tis. společností a podařilo se zachovat více než 4,2 mil. pracovních míst. EIB těchto výsledků dosáhla, aniž by přitom opomíjela své další investiční priority. Investice do životního prostředí činily v uplynulém roce 16,8 mld. €, podpora projektů v oblasti infrastruktury 15 mld. € a dalších 14,4 mld. € směřovalo do inovací. V rámci reakce na pandemii onemocnění COVID-19 navýšila skupina EIB výrazně své financování do oblasti zdravotnictví. Tyto prostředky však nesměřovaly jen na podporu nemocnic, ale sehrály také důležitou roli při vývoji a masové výrobě vakcín. Skupina EIB financovala nejen vývoj několika různých vakcín, ale také společnosti vyvíjející léčbu onemocnění COVID-19 a různé technologie testování. EIB zároveň navýšila zelené investice a přeměnila se na klimatickou banku EU. Podíl investic EIB směřujících do projektů na ochranu klimatu a udržitelnosti životního prostředí vzrostl v roce 2020 i přes koronavirovou krizi z 34 % na 40 %, čímž se banka EU přiblížila svému cíli ve výši 50 %. Cílem skupiny EIB je mobilizovat do konce tohoto desetiletí investice na ochranu klimatu a životního prostředí ve výši 1 bil. €. V listopadu 2020 schválila správní rada EIB klimatický plán banky popisující, jakým způsobem chce skupina těchto ambiciózních cílů dosáhnout. Plán předpokládá postupné zastavení financování projektů s velkým objemem emisí, jako je rozšiřování letišť, a stanovuje kritéria pro financování dalších projektů, jako je například výstavba dálnic. Krom toho banka již oznámila ukončení podpory projektů s využitím zemního plynu, kde nedochází k zachycování uhlíku. Dalším příkladem využití veřejných zdrojů je organizace EIB – Evropský investiční fond (EIF), který podporuje začínající technologické společnosti (tzv. startupy) a MSP. EIF zaznamenal rekordní rok, protože se mu podařilo dotáhnout až k podpisu operace v celkovém objemu 12,9 mld. €, což představuje nárůst o 26 % oproti roku 2019. Fond generoval financování pro více než 330 tis. MSP a malých podniků se střední kapitalizací

EU zvyšuje rozpočet na humanitární pomoc na rok 2021

  • Komise navýší humanitární pomoc na 1,4 mld. €.

  • Pomoc EU je poskytována prostřednictvím humanitárních partnerských organizací včetně agentur OSN, nevládních organizací a Červeného kříže.

Komise 26. 1. 2021 přijala svůj původní roční humanitární rozpočet ve výši 1,4 mld. € na rok 2021. To představuje nárůst o více než 60 % ve srovnání s humanitárním rozpočtem ve výši 900 mil. € přijatým v roce 2020. Humanitární pomoc EU v roce 2021 bude přidělena takto: (1) 505 mil. € má být přiděleno Africe na podporu lidí zasažených dlouhodobou krizí povodí Čadského jezera, která zasáhla Nigérii, Niger, Kamerun a Čad; osoby trpící krizí v oblasti výživy a výživy zhoršené bezpečnostními incidenty a konflikty v komunitě v Sahelu (Burkina Faso, Mali, Mauretánie a Niger); a ty, kteří byli vysídleni ozbrojenými konflikty v Jižním Súdánu, Středoafrické republice a Africkém rohu (Somálsko a Etiopie); (2) Na potřeby na Blízkém východě a v Turecku bude přiděleno 385 mil. € z humanitárního financování EU na pomoc osobám zasaženým regionální krizí v Sýrii a mimořádně vážné situaci v Jemenu; (3) 180 mil. € na humanitární pomoc má i nadále pomáhat nejzranitelnějším populacím v Asii a Latinské Americe. V Latinské Americe to zahrnuje ty, kdo byli zasaženi krizí ve Venezuele a Kolumbii. EU bude i nadále poskytovat pomoc v asijských zemích, jako je Afghánistán, kde byl konflikt kvalifikován jako jeden z nejsmrtelnějších konfliktů na celém světě, a Bangladéš, který v současnosti hostí téměř 1 mil. uprchlíků z komunity Rohingyů vMyanmaru. EU rovněž přidělí 28 mil. € na financování projektů zaměřených na krize na Ukrajině, západním Balkáně a na Kavkaze; (4) Zbytek financování – 302 mil. € – bude použit na humanitární letecké služby EU a na nepředvídané humanitární krize nebo náhlé vrcholy stávajících krizí. Jelikož změna klimatu zvyšuje zranitelnost komunit vůči humanitárním krizím, financování má také pomoci zranitelným populacím v zemích náchylných ke katastrofám lépe se připravit na různá přírodní nebezpečí, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení a cyklóny. EU poskytuje humanitární pomoc od roku 1992 ve více než 110 zemích. Pomoc EU je poskytována prostřednictvím humanitárních partnerských organizací včetně agentur OSN, nevládních organizací a Červeného kříže. EU pečlivě sleduje využívání fondů EU prostřednictvím své globální sítě humanitárních odborníků a má zavedena přísná pravidla zajišťující řádné vynakládání finančních prostředků. Za účelem řešení těchto složitých výzev má Komise v úmyslu zveřejnit v 1. čtvrtletí 2021 obnovený strategický dokument o humanitární akci EU, který navrhuje způsoby, jak může EU společně se svými partnery a dalšími dárci zintenzivnit a ukázat vedoucí postavení v časy, kdy je potřeba humanitární pomoci větší než kdy jindy.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality