Institucionální záležitosti v únoru 2021

10.03.2021
Euroskop

Komise navrhla novou agendu pro středomoří, EU předložila strategii týkající se multilaterismu, EU zveřejnila zimní hospodářskou prognózu, Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost

  • EU chce silnější středomořské partnerství

  • Komise si stanovila cíle v oblasti inkluzivního multilateralismu

  • EU očekává silné oživení růstu ve druhé polovině roku 2021

  • Rada zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost

EU navrhla novou agendu pro středomoří

  • Silnější středomořské partnerství zůstává pro EU strategickou nutností.

  • Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství představuje nový začátek vztahů.

  • EU chce přímo přispět k dlouhodobé vizi prosperity a stability v tomto regionu, zejména pokud jde o sociální a hospodářské oživení po koronavirové krizi.

  • Nová agenda využívá všech nástrojů, jež má EU k dispozici.

Joint Communication to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Renewed partnership with the Southern Neighbourhood A new Agenda for the Mediterranean (JOIN(2021)2)

Joint Staff Working Document Renewed Partnership with the Southern Neighbourhood Economic and Investment Plan for the Southern Neighbours (SWD(2021)23)

  • Komise a vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 9. 2. 2021 představili novou agendu pro Středomoří. Cílem je obnovení a posílení strategického partnerství mezi EU a partnery v jižním sousedství.

Pozadí

Evropsko-středomořské partnerství vzniklo v roce 1995 na základě barcelonského prohlášení s cílem vytvořit prostor míru, sdílené prosperity a mezilidských a kulturních vztahů. Poslední přezkum evropské politiky sousedství se uskutečnil v roce 2015.

Po 25 letech se oblast Středomoří potýká s řadou správních, sociálně-ekonomických, klimatických, environmentálních a bezpečnostních problémů, které ještě prohloubila pandemie COVID-19. V prosinci 2020 Evropská rada zdůraznila, že je nutné vypracovat novou agendu pro jižní sousedství, a uvedla, že se zájmem očekává společné sdělení Komise a vysokého představitele EU.

Nová agenda pro Středomoří má určovat směřování politiky EU vůči regionu i víceleté plánování v rámci nového nástroje EU pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci jak na regionální, tak dvoustranné úrovni. Do roku 2024 provede EU přezkum společného sdělení v polovině období.

Klíčové a sporné body

Nová agenda staví na přesvědčení, že prostřednictvím spolupráce a na základě partnerství se mohou sdílené problémy proměnit v příležitost, což je ve společném zájmu EU i jejích jižních sousedů. Součástí agendy je zvláštní hospodářský a investiční plán ke stimulaci dlouhodobého sociálně-ekonomického oživení v zemích jižního sousedství. V období 2021–2027 má být na její plnění vyčleněno až 7 mld. € z nového nástroje EU pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, což by v tomto regionu mohlo v příštím desetiletí přinést soukromé a veřejné investice ve výši až 30 mld. €.

Nová agenda využívá všech nástrojů, jež má EU k dispozici, a navrhuje spojit síly v boji proti změně klimatu a při urychlení souběžné ekologické a digitální transformace, využít jejího potenciálu, obnovit závazek vůči sdíleným hodnotám a společně řešit nucené vysídlování a migraci. Také má posílit jednotu a odhodlání EU, jejích členských států a partnerů v jižním sousedství při prosazování míru a bezpečnosti v oblasti Středomoří. Zaměřuje se na 5 politických oblastí:

  • Lidský rozvoj, řádná správa věcí veřejných a právní stát: obnova společného závazku k demokracii, právnímu státu, lidským právům a odpovědné správě věcí veřejných;
  • Odolnost, prosperita a digitální transformace: podpora odolných, inkluzivních, udržitelných a propojených ekonomik, které vytvářejí příležitosti pro všechny, zejména pro ženy a mladé lidi;
  • Mír a bezpečnost: podpora zemí, které se potýkají s bezpečnostními problémy, hledání řešení probíhajících konfliktů;
  • Migrace a mobilita: společné řešení problematiky nuceného vysídlování a nelegální migrace, zajištění bezpečných a legálních způsobů migrace a mobility;
  • Ekologická transformace – odolnost vůči změně klimatu, energetika a životní prostředí: využití potenciálu nízkouhlíkové budoucnosti, ochrana přírodních zdrojů v regionu a ekologicky udržitelný růst.

Zvláštní hospodářský a investiční plán pro jižní sousedství má zlepšit kvalitu života obyvatel v regionu a zajistit, aby při hospodářském oživení, včetně po pandemii COVID-19, nebyl nikdo opomenut. Součástí plánu jsou přípravné stěžejní iniciativy zaměřené na zvýšení odolnosti, budování prosperity a posílení obchodu a investic na podporu konkurenceschopnosti a inkluzivního růstu. Nedílnou součástí partnerství je dodržování lidských práv a zásad právního státu, které jsou nezbytné k zajištění důvěry občanů v instituce.

Předpokládaný další vývoj

EU bude pravidelně hodnotit, jak je nová agenda naplňována.

Odkazy

EU předložila strategii týkající se multilaterismu

  • V době rostoucího skepticismu chce EU přínos a význam multilaterálního systému prokázat.

  • Nová strategie vyjadřuje, jaké cíle si EU klade v oblasti inkluzivního multilateralismu.

  • Návrh doporučuje využít všech nástrojů, které má EU k dispozici.

  • EU má posílit své vedoucí postavení a „jednat jako celek“.

Joint Communication to the European Parliament and the Council on strengthening the EU’s contribution to rules-based multilateralism (JOIN(2021)3)

  • Komise a vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 17. 2. 2021 předložili novou strategii, jak by se EU měla výrazněji podílet na multilateralismu založeném na pravidlech. Společné sdělení popisuje, co EU od multilaterálního systému očekává a jaké cíle si v souvislosti s ním klade.

Pozadí

Aby mohlo mezinárodní společenství úspěšně reagovat na globální krize, hrozby a výzvy, potřebuje dle EU účinný multilaterální systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách. Ústředním prvkem multilaterálního systému zůstává OSN. EU a její členské státy jsou největšími finančními dárci systému OSN. Poskytují téměř čtvrtinu všech finančních příspěvků do fondů a programů OSN, zatímco členské státy EU rovněž poskytují téměř 1/4 řádného rozpočtu OSN. V MMF a WB mají členské státy EU více než 1/4 hlasovacích práv a téměř 1/3 finančních příspěvků pochází od EU a jejích členských států.

EU velmi úzce spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi a subjekty, jako je OECD, WTO, Rada Evropy, OBSE a NATO, a v jejich rámci.

V neposlední řadě EU usiluje o užší spolupráci s dalšími regionálními a mnohonárodními uskupeními, jako je Africká unie, Organizace afrických, karibských a tichomořských států, Sdružení národů jihovýchodní Asie nebo Společenství latinskoamerických a karibských států, s cílem řešit společné výzvy a spolupracovat na mezinárodní úrovni.

Výzvy 21. století vyžadují více, nikoli méně multilaterální správu věcí veřejných a mezinárodní spolupráci založenou na pravidlech. Z těchto důvodů byla předložena nová strategie, která má podporovat multilaterismus v následujícím období.

Klíčové a sporné body

Předložený návrh doporučuje využít všech nástrojů, které má EU k dispozici – politická, diplomatická a finanční podpora – na prosazování celosvětového míru a bezpečnosti, obranu lidských práv a mezinárodního práva a na podporu multilaterálních řešení globálních výzev.

EU stanovila strategické priority v otázkách, jimž žádná země nemůže čelit sama, jako je: mír a bezpečnost, lidská práva a právní stát, udržitelný rozvoj, veřejné zdraví nebo klima. Nyní musí tyto priority multilaterálně prosazovat v rámci strategického přístupu k zajištění bezpečnějšího světa a udržitelné globální obnovy podporující začlenění.

EU má posílit své vedoucí postavení a „jednat jako celek“ a „uspět jako celek“. Za tímto účelem má EU prosazovat účinnější koordinační mechanismy týkající se společných priorit a lépe využívat své kolektivní síly.

Aby byl globální multilaterální systém na řešení současných výzev uzpůsobený, má EU i nadále podporovat reformní úsilí generálního tajemníka OSN. Má stimulovat modernizaci klíčových institucí jako je WHO a WTO. Měla by také stát v čele vývoje nových celosvětových norem a vytváření platforem pro spolupráci v oblastech jako je zdanění, digitální oblast nebo umělá inteligence.

EU bude budovat nová spojenectví se třetími zeměmi, posilovat spolupráci s mnohostrannými a regionálními organizacemi i dalšími zúčastněnými stranami, a zvláště s těmi, s nimiž sdílí demokratické hodnoty, a s dalšími bude usilovat o společné řešení jednotlivých otázek. Podpoří partnerské země při účinnějším zapojování do mnohostranného systému a zajistí systematické sledování dvoustranných závazků s partnery s cílem prosazovat mnohostranné cíle. EU usiluje o vybudování inkluzivnějšího multilateralismu. Je důležité spolupracovat také s občanskou společnostíi se soukromým sektorem, sociálními a dalšími zúčastněnými stranami.

Předpokládaný další vývoj

Komise a vysoký představitel vyzývají EP a Radu, aby přístup schválily a spolupracovaly na těchto prioritách.

Odkazy

Krátce…

EU zveřejnila zimní hospodářskou prognózu

  • EU očekává silné oživení růstu ve druhé polovině roku 2021.

  • Rostoucí počet naočkovaných v nadcházejících měsících a uvolňování opatření proti šíření nákazy by měly umožnit posílení oživení na jaře a v létě.

EU 11. 2. 2021 zveřejnila zimní hospodářskou prognózu. Zimní hospodářská prognóza 2021 předpovídá, že hospodářství eurozóny poroste v roce 2021 i 2022 o 3,8 %. Prognóza předpovídá, že hospodářství EU poroste v roce 2021 o 3,7 % a v roce 2022 o 3,9 %. Očekává se, že ekonomiky eurozóny a EU dosáhnou svých předkrizových úrovní produkce dříve, než předpokládala hospodářská prognóza z podzimu 2020, a to z velké části z důvodu silnější dynamiky růstu v 2. polovině roku 2021 a v roce 2022. Po silném růstu ve 3. čtvrtletí roku 2020 ekonomická aktivita ve 4. čtvrtletí opět poklesla, neboť druhá vlna pandemie vedla k obnovení opatření proti šíření nákazy. Vzhledem k tomu, že tato opatření stále platí, se očekává, že ekonomiky EU a eurozóny v 1. čtvrtletí 2021 zaznamenají pokles. Na jaře 2021 by mělo dojít k obnovení hospodářského růstu, které v létě 2021 nabere na dynamice, když budou postupovat očkovací programy a budou postupně uvolňována opatření proti šíření nákazy. Oživení bude rovněž podpořeno lepším výhledem světové ekonomiky. Hospodářský dopad pandemie zůstává v jednotlivých členských státech nerovnoměrný a očekává se, že tempo oživení se bude rovněž výrazně lišit. Podle prognózy inflace v eurozóně vzroste z 0,3 % v roce 2020 na 1,4 % v roce 2021 a poté se mírně sníží na 1,3 % v roce 2022. Prognóza inflace pro eurozónu a EU se v roce 2021 ve srovnání s podzimem mírně zvýšila, celkově se však očekává, že zůstane utlumená. Opožděné oživení má nadále tlumit tlak agregátní poptávky na ceny. Přechodné vyšší tempo růstu cen bude v roce 2021 dáno pozitivními vlivy srovnávací základny u inflace v oblasti energie, daňovými úpravami, zejména v Německu, a dopadem potlačení poptávky, k němuž dochází společně s určitými zbývajícími omezeními dodávek. Vzhledem k tomu, že se v roce 2022 poptávka přizpůsobí a vliv srovnávací základny oslabí, očekává se, že inflace opět klesne. Rizika spojená s prognózou jsou od podzimu vyváženější, i když zůstávají vysoká. Souvisejí zejména s vývojem pandemie a s úspěchem očkovacích kampaní.

Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost

  • Nový nástroj nabízí členským státům EU možnost podpořit oživení po krizi COVID-19.

  • Členské státy mají své plány na podporu oživení a odolnosti předložit Komisi zpravidla do konce dubna 2021.

Rada 11. 2. 2021 přijala nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost – ústřední prvek plánu EU na podporu oživení. Poskytne 672,5 mld. € ve formě grantů a půjček na veřejné investice a reformy ve 27 členských státech s cílem pomoci jim řešit dopad pandemie COVID-19, podpořit ekologickou a digitální transformaci a vybudovat odolné a inkluzivní společnosti (více v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation”, Institucionální záležitosti v lednu 2021 a v příspěvku „Facilita na podporu oživení a odolnosti byla přijata”, Institucionální záležitosti v prosinci 2020). Členské státy obdrží podporu z nástroje na základě svých národních plánů na podporu oživení a odolnosti, které se v současné době připravují. Podle nového nařízení budou muset členské státy ve svých národních plánech na podporu oživení a odolnosti vymezit ucelený soubor reforem a investičních projektů, který bude zahrnovat 6 oblastí politiky evropského významu: ekologická transformace; digitální transformace; inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a vytváření pracovních míst; sociální a územní soudržnost; zdraví a odolnost; politiky pro příští generaci, děti a mládež, včetně vzdělávání a rozvoje dovedností. Podpora bude propojena s doporučeními pro jednotlivé země v rámci evropského semestru, v nichž jsou identifikovány hlavní úkoly, které musí každý členský stát řešit v zájmu posílení konkurenceschopnosti i sociální a hospodářské soudržnosti. Má přispět rovněž k provádění evropského pilíře sociálních práv. Některé klíčové požadavky se týkají ekologických a digitálních cílů EU. Přinejmenším 37 % přidělených prostředků v rámci každého plánu musí podporovat ekologickou transformaci a alespoň 20 % digitální transformaci. Kromě toho by všechna opatření obsažená v plánech členských států měla respektovat zásadu „významně nepoškozovat“, aby byly chráněny cíle EU v oblasti životního prostředí. Členské státy mají zajistit, aby byly zavedeny odpovídající kontrolní systémy pro prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetů zájmů. Členské státy mají své plány na podporu oživení a odolnosti předložit Komisi zpravidla do konce dubna 2021. Poté má mít Komise maximálně 2 měsíce na to, aby plány posoudila, a následně by Rada měla do 4 týdnů přijmout rozhodnutí o konečném schválení každého plánu. U plánů schválených v roce 2021 budou členské státy moci získat předběžné financování až do výše 13 % grantů a půjček stanovených v jejich plánu. Zbývající část finančních prostředků bude vyplacena na základě dosažení dohodnutých milníků a cílů. Aby se s poskytováním finančních prostředků mohlo začít, musí se ve všech členských státech ratifikovat rozhodnutí o vlastních zdrojích EU, protože toto rozhodnutí opravňuje Komisi půjčit si prostředky na kapitálových trzích s cílem řešit důsledky krize COVID-19.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality