Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v březnu 2021

Euroskop, 10.04.2021

Komise se zabývala dopady pandemie na fiskální politiku, Komise představila novou koncepci globální pomoci, Konference o budoucnosti Evropy se blíží, Rada potvrdila zřízení nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, Rada přijala Program InvestEU, EP schválil nové zdroje

 

  • EU řešila otázku vlivu pandemie na fiskální politiku

  • Globální pomoc by se měla proměnit

  • Členské státy se dohodly na nástroji pro sousedství

  • Program InvestEU by měl začín fungovat

  • EU by měla zíslat nové zdroje rozpočtu

 

Komise se zabývala dopady pandemie na fiskální politiku

  • Komise sdílí své úvahy ohledně deaktivace obecné únikové doložky.

  • Komise je odhodlána zajistit koordinovanou a důslednou politickou reakci na současnou krizi.

  • Sdělení má pomoci řešit krátkodobé důsledky koronavirové pandemie.

  • V roce 2022 bude fiskální podpora nadále nutná.

Communication from the Commission to the Council One year since the outbreak of COVID-19: fiscal policy response (COM(2021)105)

  • Komise 3. 4. 2021 přijala sdělení, které členským státům poskytuje obecné pokyny k provádění fiskální politiky v nadcházejícím období.

Pozadí

Komise je odhodlána zajistit koordinovanou a důslednou politickou reakci na současnou krizi. To vyžaduje důvěryhodná opatření fiskální politiky, která řeší krátkodobé důsledky koronavirové pandemie a podporují ekonomické oživení a neohrožují přitom fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu.

Komise navrhla aktivaci obecné únikové doložky v březnu 2020 v rámci své strategie rychlé, důrazné a koordinované reakce na koronavirovou pandemii. Umožnila členským státům přijmout opatření k náležitému řešení krize a zároveň se odchýlit od rozpočtových požadavků, které by se v evropském fiskálním rámci jinak uplatňovaly (více v příspěvku „Komise chce aktivovat obecnou únikovou doložku fiskálního rámce”, Institucionální záležitosti v březnu 2020).

Koordinace národních fiskálních politik má pro podporu oživení ekonomiky zásadní význam.

Klíčové a sporné body

Ve sdělení jsou stanoveny hlavní zásady pro vhodnou podobu a kvalitu fiskálních opatření. Dále v něm Komise sdílí své úvahy ohledně deaktivace obecné únikové doložky nebo jejího dalšího uplatňování. Kromě toho zahrnuje obecné informace o celkové fiskální politice v nadcházejícím období, včetně důsledků Nástroje pro oživení a odolnost pro fiskální politiku.

Ve sdělení se uvádí, že fiskální politika by měla zůstat pružná a měla by se přizpůsobovat vyvíjející se situaci. Dokument varuje před předčasným ukončením fiskální podpory, která by měla být letos a příští rok zachována. Jakmile se sníží zdravotní rizika, měla by se fiskální opatření postupně přeorientovat na cílenější prospektivní opatření, která podporují stabilní a udržitelné oživení. Fiskální politiky by měly zohlednit dopad Nástroje pro oživení a odolnost, jakož i dynamiku aspektů oživení a fiskální udržitelnosti.

Komise ve svém sdělení uvádí, jakým způsobem by mělo být přijato budoucí rozhodnutí o deaktivaci únikové doložky nebo o jejím dalším uplatňování v roce 2022. Podle názoru Komise by rozhodnutí mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky na základě kvantitativních kritérií. Klíčovým kvantitativním kritériem při celkovém posuzování deaktivace obecné únikové doložky nebo jejího dalšího uplatňování by pro Komisi byla míra ekonomické aktivity v EU nebo eurozóně ve srovnání s její mírou před krizí (konec roku 2019). Současné předběžné údaje by proto naznačovaly, že obecná úniková doložka by měla být v roce 2022 nadále uplatňována a deaktivována by měla být od roku 2023. Komise posoudí deaktivaci obecné únikové doložky nebo její další uplatňování v návaznosti na dialog s Radou na základě prognózy z jara 2021, která bude zveřejněna v 1. polovině května 2021.

Nicméně situace v jednotlivých zemích bude nadále zohledňována i po deaktivaci obecné únikové doložky. Pokud se členskému státu nepodaří dosáhnout míry ekonomické aktivity, jaká byla před krizí, budou plně využity veškeré možnosti flexibility v rámci Paktu o stabilitě a růstu, zejména při navrhování pokynů v oblasti fiskální politiky.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude průběžně hodnotit vývoj v dané oblasti. 

Odkazy

  

Komise představila novou koncepci globální pomoci

  • Vzrostla potřeba humanitární pomoci na historicky nejvyšší úroveň.

  • Světová dárcovská základna přitom zůstává malá.

  • Humanitární pomoc je jedním z nejhmatatelnějších příkladů vnější činnosti EU a důkazem solidarity.

  • Nová strategická koncepce ukazuje, jak může EU zintenzivnit pomoc těm, kdo to potřebují nejvíce.

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council on the EU’s humanitarian action: new challenges, same principles (COM(2021)110)

  • Komise 10. 3. 2021 navrhla posílit humanitární pomoc, kterou poskytuje EU na celém světě, s cílem uspokojit rychle rostoucí humanitární potřeby ještě zvýrazněné pandemií COVID-19. 

Pozadí

EU je spolu se svými členskými státy největším dárcem humanitární pomoci na světě a poskytuje přibližně 36 % světové humanitární pomoci.

V současnosti však humanitární pomoc čelí nebývalým výzvám. Podle OSN bude letos potřebovat humanitární pomoc více než 235 mil. lidí, tedy každý 33. člověk na světě. Oproti odhadovanému počtu potřebných osob v roce 2020 to představuje nárůst o 40 % a téměř ztrojnásobení od roku 2014. Souběžně se zvyšuje i počet nuceně vysídlených osob, který ke konci roku 2019 dosáhl 79,5 mil. Rozdíl mezi dostupnými zdroji a požadavky se nadále prohlubuje. V roce 2020 požádala OSN formou humanitárních výzev o téměř 32,5 mld. €, rekordní hodnotu zapříčiněnou mimo jiné pandemií COVID-19, ale získáno bylo pouze 15 mld. €. Tento celosvětový schodek ve financování humanitární pomoci letos pravděpodobně ještě vzroste, širší dárcovská základna je tudíž jednoznačně nutná. V roce 2020 poskytli 3 nejvýkonnější dárci USA, Německo a Komise 59 % všech nahlášených finančních prostředků na humanitární pomoc na světě. V rámci EU financují humanitární pomoc z 90 % pouze 4 členské státy a Komise.

Humanitární činnost EU se má i nadále řídit přísným dodržováním všeobecných humanitárních zásad lidskosti, neutrality, nezávislosti a nestrannosti. 

Před přijetím sdělení provedla Komise průzkum veřejného mínění na téma humanitární pomoci EU ve 27 členských státech. Výsledky průzkumu ukazují, že humanitární činnost EU má jasnou podporu, přičemž 91 % respondentů má na humanitární pomoc financovanou z EU kladný názor. Téměř 1/2 všech respondentů se domnívá, že by EU měla zachovat stávající úroveň podpory humanitární pomoci, zatímco 40 % je toho názoru, že by se financování mělo zvýšit. 

Klíčové a sporné body

V předkládaném sdělení proto navrhuje řadu klíčových opatření, která mají urychlit poskytování humanitární pomoci rozšířením zdrojové základny, vytvořením příznivějšího prostředí pro humanitární partnery a řešením základních příčin krizí na základě přístupu „tým Evropa“. Ve sdělení klade obnovený důraz na mezinárodní humanitární právo a popisuje rovněž, jak se vypořádat s dramatickým dopadem změny klimatu na humanitární oblast.

EU plánuje zřídit novou evropskou reakční kapacitu pro humanitární pomoc, aby bylo možno přímo zasáhnout v humanitárních krizích, kdy by tradiční mechanismy poskytování humanitární pomoci prostřednictvím partnerů EU nebo jejich kapacit mohly být neúčinné nebo nedostatečné. Cílem bude zjednodušit logistiku včetně přepravy, umožnit sdružování zdrojů a usnadnit jejich nasazení na místě. Tato kapacita by mohla mimo jiné nabídnout logistické posouzení, podporu při prvotním nasazení a při nákupu, vytváření zásob, přepravě či distribuci základní materiální pomoci, např. při nákupu vakcín proti onemocnění COVID-19 a jejich dodávkách do nestabilních zemí. Má fungovat v koordinaci s mechanismem civilní ochrany EU a jako jeho doplněk, operativní podporu poskytne Evropské středisko odezvy na mimořádné události.

Přibývá přímých a často záměrných útoků válčících stran proti civilnímu obyvatelstvu, nemocnicím a školám, což je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. V roce 2019 bylo hlášeno 277 útoků na humanitární pracovníky, z nichž 125 bylo zabito. V zájmu ochrany civilního obyvatelstva by se EU měla rozhodněji zasadit o dodržování mezinárodního humanitárního práva jako priority své vnější činnosti. Konkrétně by měla podniknout tyto kroky: (1) bude důsledně monitorovat porušování mezinárodního humanitárního práva; (2) posílí náležitou péči ve všech vnějších nástrojích EU; (3) bude nadále zajišťovat plné promítání mezinárodního humanitárního práva do sankční politiky EU, např. prostřednictvím důsledného začleňování humanitárních výjimek do sankčních režimů EU.

Humanitární pomoc sama o sobě nemůže vyřešit složité příčiny konfliktů a jiných krizí. EU se proto intenzivněji zaměří na poskytování naléhavé pomoci, přičemž bude úzce spolupracovat s rozvojovými a mírotvornými aktéry na odstranění základních příčin krizí a dlouhodobém řešení naléhavých humanitárních situací.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzývá EP a Radu, aby sdělení schválily a spolupracovaly na navrhovaných klíčových opatřeních.

Odkazy

 

Krátce…

 

Konference o budoucnosti Evropy se blíží

  • Konference o budoucnosti Evropy proběhne formou řady diskusí.

  • Cílem je zainteresovat do diskuse o budoucnosti Evropy co nejvíce občanů.

  • Diskuse a další akce mohou pořádat evropské, celostátní, regionální i místní orgány, občanská společnost a další organizace.

Předseda EP David Sassoli, portugalský premiér António Costa (jménem předsednictví Rady) a předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová 10. 3. 2021 podepsali společné prohlášení o konferenci o budoucnosti Evropy. Toto prohlášení otevírá cestu k zahájení řady diskusí a jednání, které občanům EU umožní sdílet nápady a přispět tak k utváření její budoucnosti. Konference o budoucnosti Evropy proběhne formou řady diskusí vedených občany, které mají lidem z celé Evropy umožnit sdílet své myšlenky a přispět tak k utváření budoucnosti. Jedná se o zcela 1. akci svého druhu. Tato celoevropská demokratická rozprava nabízí veřejnosti nové fórum k otevřenému, inkluzivnímu a transparentnímu sdílení názorů na řadu klíčových priorit a výzev Evropy. Následně 19. 3. 2021 schválila Konference předsedů EP členy a pozorovatele nominované politickými skupinami, aby byli členy výkonné rady konference. Výkonná rada má dohlížet na práci konference a připravovat plenární zasedání konference včetně sledování příspěvků občanů. Výkonná rada se poprvé sešla 24. 3. 2021. Na tomto prvním zasedání se výkonná rada dohodla na řadě základních bodů potřebných k zahájení konference. Učinili první kroky k zajištění toho, aby občané mohli brzy začít bezodkladně přispívat na konferenci, zejména pokud jde o vícejazyčnou digitální platformu. Konference si klade za cíl přiřknout občanům větší úlohu při formování politik a ambicí EU a zlepšit odolnost EU vůči krizím, ať už v souvislosti s ekonomikou, nebo zdravím. Vznikne nové veřejné fórum pro otevřenou, inkluzivní, transparentní a strukturovanou diskusi s Evropany o otázkách, které jsou pro ně důležité a které ovlivňují jejich každodenní život. Podepsané společné prohlášení obsahuje demonstrativní seznam možných témat konference. Zmiňuje zdraví, změnu klimatu, sociální spravedlnost, digitální transformaci, úlohu EU ve světě i způsoby posilování demokratických procesů, jimiž se EU řídí. Tato témata jsou v souladu s hlavními prioritami EU i s podněty, které občané vznesli v průzkumech veřejného mínění. O jakých tématech bude konference nakonec jednat, rozhodnou právě zúčastnění občané. Společné prohlášení stanoví rozsah, strukturu, cíle a zásady konference. Poskytuje prostor pro akce pořádané občany společně s občanskou společností a zúčastněnými stranami na všech úrovních, s vnitrostátními a regionálními parlamenty, Výborem regionů,ECOSOC, sociálními partnery a akademickou obcí. Konference má využívat různá fóra včetně digitálních, a pokud možno i fyzických formátů při dodržování hygienických pravidel v souvislosti s onemocněním COVID-19. Interaktivní mnohojazyčná digitální platforma umožní občanům a zúčastněným stranám předkládat nápady on-line a pomůže jim účastnit se akcí nebo tyto akce pořádat. Platforma a všechny akce pořádané pod záštitou konference se mají zakládat na zásadách inkluzivnosti, otevřenosti a transparentnosti. Přitom budou dodržovány předpisy EU týkající se soukromí a ochrany údajů. Panelové diskuze evropských občanů organizované na evropské úrovni se budou vysílat a zveřejňovány budou také všechny on-line příspěvky. V rámci konference by měly být vypracovány závěry, které poslouží jako vodítko pro další směřování Evropy. Konference má probíhat pod patronací 3 orgánů stojících v čele tohoto úsilí. Zastupují je jejich předsedové, kteří budou konferenci předsedat společně. Brzy bude ustavena výkonná rada, která bude rovným způsobem zastupovat všechny tyto 3 orgány, přičemž vnitrostátní parlamenty budou mít status pozorovatele. Výkonná rada bude dohlížet na činnost konference a připravovat plenární zasedání konference, včetně příspěvků občanů a návazných opatření. Konference o budoucnosti Evropy poskytne pro diskusi s občany o evropských výzvách a prioritách nový prostor. Zapojit se budou moci evropští občané ze všech společenských vrstev a ze všech částí EU, přičemž ústřední úlohu při utváření budoucnosti evropského projektu budou mít mladí Evropané. 

 

Rada potvrdila zřízení nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci 

  • Nový nástroj se má vztahovat na spolupráci EU se všemi třetími zeměmi.

  • Nástroj NDICI tvoří 3 základní pilíře: zeměpisná složka, tématické programy a rychlé reakce.

Rada 17. 3. 2021 potvrdila konečné kompromisní znění nařízení, kterým se v kontextu VFR na období 2021–2027 zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI). S celkovým přiděleným rozpočtem ve výši 79,5 mld. € v běžných cenách se má tento nový nástroj vztahovat na spolupráci EU se všemi třetími zeměmi, což EU umožní účinně prosazovat a podporovat své hodnoty a zájmy na celém světě a současně podporovat globální úsilí v oblasti multilateralismu. Potvrzené znění odráží předběžnou dohodu, kterou v prosinci 2020 dosáhlo předsednictví Rady a zástupci EP. Nástroj NDICI tvoří 3 základní pilíře: (1) Zeměpisná složka: Takzvaná zeměpisná složka má podporovat partnerství prostřednictvím spolupráce s partnerskými zeměmi v těchto regionech: evropské sousedství, subsaharská Afrika, Asie a Tichomoří a Amerika a Karibik (více v příspěvku „EU navrhla novou agendu pro středomoří”, Institucionální záležitosti v únoru 2021). Zeměpisná spolupráce se mezi jinými průřezovými otázkami zaměří na řádnou správu, inkluzivní růst, cíle v oblasti klimatu a životního prostředí, vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem, odolnost, předcházení konfliktům a lidský rozvoj. Pro země evropského sousedství bude navíc přínosem posílená politická spolupráce a podpora za účelem posílení regionální spolupráce a začlenění do vnitřního trhu EU. Finanční krytí má činit 60 388 mil. €, z čehož přinejmenším 19 323 mil. € bude vyčleněno pro země sousedství při dodržení odpovídající zeměpisné rovnováhy a nejméně 29 181 mil. € bude vyhrazeno pro subsaharskou Afriku. (2) Tématické programy, na které bude vyčleněno 6 358 mil. €, budou financovat akce spojené s plněním cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni. Tématické programy se tedy zaměří na lidská práva a demokracii, občanskou společnost, stabilitu a mír, jakož i na globální výzvy týkající se např. zdraví, vzdělávání a odborné přípravy, žen a dětí, práce, sociální ochrany, kultury, migrace a změny klimatu. (3) Rychlé reakce: v rámci složky rychlé reakce bude k dispozici 3 182 mil. € určených na financování kapacity pro rychlé řešení krizí, předcházení konfliktům a budování míru. Akce financované v rámci této složky budou cílit na posílení odolnosti zemí postižených krizí, propojení humanitárních a rozvojových akcí a řešení potřeb a priorit v oblasti zahraniční politiky. Vzhledem k tomu, že byl NDICI navržen tak, aby byl pružnějším nástrojem schopným řešit nově se objevující priority a výzvy v rychle se měnícím světě, vyčlení se zároveň 9 534 mil. € na neočekávané události, jako jsou krize a situace po skončení krize nebo migrační tlak. V návaznosti na potvrzení Coreperem musí nyní konečné kompromisní znění nařízení o nástroji NDICI projít revizí právníků-lingvistů před konečným přijetím pravděpodobně v červnu 2021. Nařízení má být použito se zpětnou platností od ledna 2021.

 

Rada přijala Program InvestEU

  • Program InvestEU má přispívat k budování ekologičtějších a digitálnějších společností. 

  • Nový program slučuje různé finanční nástroje, které jsou v současné době na podporu investic v EU k dispozici. 

Rada 17. 3. 2021 přijala Program InvestEU, nový investiční program EU (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018, v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019, v příspěvku „EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic”, Institucionální záležitosti v únoru 2019 a v příspěvku „Rada se dohodla na postoji k revidovanému návrhu InvestEU”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020). Nový program slučuje různé finanční nástroje, které jsou v současné době na podporu investic v EU k dispozici. Vzhledem k úspěchu EFSI usiluje o mobilizaci veřejných a soukromých investic v EU prostřednictvím rozpočtové záruky EU ve výši 26,2 mld. €, která má podpořit investiční projekty finančních partnerů, jako jsou skupina EIB, národní podpůrné banky a mezinárodní finanční instituce. Záruka z rozpočtu EU bude orientačně rozdělena do 4 oblastí Programu InvestEU takto: (1) Udržitelná infrastruktura (např. projekty v oblasti udržitelné energetiky, digitálního propojení, dopravy a oběhového hospodářství): 37,8 %; (2) Výzkum, inovace a digitalizace (např. využívání výsledků výzkumu na trzích, projekty v oblasti umělé inteligence): 25,1 %; (3) MSP (usnadnění přístupu MSP k financování): 26,4 % a (4) Sociální investice a dovednosti (například projekty v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, sociálního bydlení a zdravotní péče): 10,6 %. V rámci všech oblastí mohou být rovněž podporovány investice, které mají pro EU strategický význam. S cílem podpořit ekologickou transformaci EU nejméně 30 % investic v rámci Programu InvestEU přispěje na opatření EU v oblasti klimatu. Režim pro spravedlivou transformaci, který je zaveden horizontálně napříč všemi oblastmi, má podpořit území, která jsou nejvíce postižena procesem přechodu k cílům EU v oblasti klimatu. Aby investiční projekty mohly získat finanční prostředky, musí navíc dodržovat zásadu „významně nepoškozovat“ a zajistit, aby nepoškozovaly cíle EU v oblasti životního prostředí. Program InvestEU poskytne mimo jiné kapitálovou podporu MSP, které byly negativně zasaženy krizí COVID-19, za předpokladu, že nebyly v obtížích z hlediska státní podpory již koncem roku 2019. Členské státy budou moci Program InvestEU využívat k provádění části svých plánů pro oživení a odolnost v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Kromě toho budou mít rovněž možnost přesměrovat část prostředků ze svých strukturálních fondů do Programu InvestEU s cílem mobilizovat dodatečné investice. Očekává se, že nařízení, kterým se zavádí Program InvestEU, vstoupí v platnost začátkem dubna 2020 a poté Komise dokončí nezbytné postupy s prováděcími partnery. V polovině roku 2021 by podniky a předkladatelé projektů měli mít možnost podat žádost o financování.

 

EP schválil nové zdroje

  • EU by měla postupně zavádět nové finanční zdroje.

  • Prvním z nových zdrojů příjmů je poplatek za plasty.

EP 25. 3. 2021 schválil 3 právní předpisy týkající se systému vlastních zdrojů EU – nařízení o metodách výběru zvláštních vlastních zdrojů, z nichž má být financován rozpočet EU. Tyto 3 právní předpisy fungují ve spojení s klíčovým rozhodnutím o vlastních zdrojích, které v září 2020 schválil EP a v prosinci 2020 Rada (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020). Schválená nařízení obsahují ustanovení o způsobu výpočtu unijních příjmů a o jejich zjednodušení, dále pravidla pro řízení peněžních toků a ustanovení o kontrolních a inspekčních pravomocích. Tato ustanovení jsou potřeba k zajištění toho, aby systém hladce fungoval i po reformě. Rozhodnutí o nových zdrojích má EU umožnit půjčit si na plán oživení „Next Generation EU“ o objemu 750 mld. €. Prvním z nových zdrojů příjmů, jež mají být do roku 2026 zřízeny, je poplatek za plasty. Ten se zavádí v rámci přijatého balíku. Tento balík se použije se zpětnou účinností od ledna 2021, a to hned poté, co členské státy rozhodnutí o vlastních zdrojích ratifikují.

Další články v rubrice

Vnitřní trh v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021

Daně v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021