Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021

Euroskop, 10.05.2021

Byla představena nová strategie pro lepší využívání digitálních nástrojů na vyšetřování, Nová strategie má předcházet obchodování s lidmi, Komise představila strategii pro dobrovolný návrat, Rada přezkoumala režim sankcí vůči Íránu, EU chce lépe chránit práva a hodnoty, EU v reakci na únorový vojenský převrat uložila sankce vůči Mynmaru, EP schválil nová pravidla v rámci civilní ochrany, Byla přijata nová pravidla pro odstranění teroristického obsahu online, EP schválil Evropská obranný fond, EP jednal o „covidovém pasu”, EU bojuje proti zneužívání dětí online

 

  • Komise chce zajistit spolupráci v oblasti vymáhání práva a justiční spolupráci

  • Problém týkající se obchodování s lidmi přetvává

  • Komise podporuje dobrovolné návraty

  • EU prodlouží omezující opatření EU v reakci na závažné porušování lidských práv v Íránu

  • EU chce lépe prosazovat právo občanů na spravedlnost

  • EU uvalila další sankce na Barmu

  • EP potvrdil reformovaný mechanismus civilní ochrany 

  • Teroristický obsah by měl zmizet do hodiny

  • Evropský obranný fond byl přijat EP

  • Poslanci řešili návrh zavést certifikát umožňující cestování

  • EU chce lépe chránit děti na internetu

 

Byla představena nová strategie pro lepší využívání digitálních nástrojů na vyšetřování

  • Více než 60 % zločineckých sítí působících v EU je zapojeno v korupci a více než 80 % z nich využívá legálních podniků pro svou činnost

  • Cílem strategie je posílit spolupráci v oblasti vymáhání práva a justiční spolupráci.

  • Špatná hospodářská situace způsobená pandemií rovněž zvyšuje riziko pronikání organizované trestné činnosti do společnosti.

  • Nová strategie má zajistit, aby byly donucovací a soudní orgány přizpůsobeny požadavkům digitálního věku.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and The Committee of the Regions on the EU Strategy to tackle Organised Crime 2021-2025 (COM(2021)170

  • Komise 14. 4. 2021 předložila novou strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti, která se zaměřuje na podporu vymáhání práva a justiční spolupráce, boj proti strukturám organizovaného zločinu a proti trestným činům s vysokou prioritou, odnímáním výnosů z trestné činnosti a zajištění moderní reakce na technologický vývoj.

Pozadí

Předložená strategie je součástí úsilí EU o posílení bezpečnosti všech osob žijících v Evropě, jak je uvedeno ve strategii bezpečnostní unie EU (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020 a v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020).

Strategie pro boj proti organizované trestné činnosti vychází z posledního 4letého posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti, které Europol provedl v dubnu 2021.

Navzdory pokroku, jehož členské státy v této oblasti dosáhly v průběhu let, zůstává hrozba, kterou představují organizované zločinecké skupiny, i nadále vysoká, neboť tyto skupiny neustále upravují své metody fungování a využitím nových technologií a příležitostí dosahují nezákonných zisků. Koronavirová pandemie slouží jako dobrý příklad flexibility organizovaných zločineckých skupin, pokud jde o adaptaci jejich operací na změny okolního prostředí. Europol uvedl, že zločinci zneužívají zdravotní krizi k prodeji padělaných léčivých přípravků (jako jsou očkovací látky, testovací soupravy a osobní ochranné prostředky) a k zapojení se do kybernetických útoků, podvodů na internetu a další trestné činnosti na internetu. Nestabilní hospodářská situace způsobená pandemií rovněž zvyšuje riziko pronikání organizované trestné činnosti do společnosti a legální ekonomiky, například přebíráním oslabených společností a využíváním nových příležitostí pro korupci a praní špinavých peněz.  

Klíčové a sporné body

Cílem strategie je posílit opatření EU proti organizované trestné činnosti, lépe bojovat proti trestné činnosti a infiltračním metodám, chránit ohrožená odvětví a přizpůsobit se nejnovějšímu vývoji, a to i v digitálním světě.

Strategie má za cíl: 

  • posílit spolupráci v oblasti vymáhání práva a justiční spolupráci: Vzhledem k tomu, že má 65 % zločineckých skupin aktivních v EU mezinárodní složení, je klíčem k účinnému boji proti organizované trestné činnosti účinná výměna informací mezi donucovacími a justičními orgány v celé EU. Komise rozšíří, zmodernizuje a posílí financování evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám trestné činnosti (EMPACT), což je struktura, která od roku 2010 sdružuje všechny příslušné evropské a vnitrostátní orgány s cílem identifikovat prioritní hrozby trestné činnosti a kolektivně je řešit. Komise navrhne modernizaci „prümského rámce“ pro výměnu informací o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel. Aby se zajistilo, že vymáhání práva v celé EU bude moci probíhat v duchu lepší spolupráce na základě moderního souboru pravidel, navrhne Komise kodex policejní spolupráce EU, který zefektivní stávající směsici různých nástrojů EU a mnohostranných dohod o spolupráci. Dosažení cíle pro rok 2023, kterým je interoperabilita informačních systémů pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace, má pomoci donucovacím orgánům lépe odhalovat podvodné zneužívání totožnosti, které pachatelé trestné činnosti často využívají, a bojovat proti nim. V zájmu lepšího boje proti zločineckým sítím působícím na mezinárodní úrovni Komise rovněž navrhuje zahájit jednání o dohodě o spolupráci s Interpolem.

  • podporovat účinnější vyšetřování s cílem narušit struktury organizované trestné činnosti a zaměřit se na trestné činy s vysokou a zvláštní prioritou: Je třeba posílit spolupráci na úrovni EU s cílem rozbít struktury organizované trestné činnosti. V zájmu efektivní reakce na zvláštní formy trestné činnosti Komise rovněž navrhne revizi pravidel EU na potírání trestné činnosti proti životnímu prostředí a vytvoří soubor nástrojů EU proti padělání, zejména proti padělání léčivých přípravků. Předloží opatření k řešení nedovoleného obchodu s kulturními statky. Komise rovněž předkládá strategii zaměřenou na boj proti obchodování s lidmi. 

  • zajistit, aby se trestná činnost nevyplácela: Více než 60 % zločineckých sítí působících v EU je zapojeno v korupci a více než 80 % z nich využívá legálních podniků pro svou činnost, přičemž pouze 1 % majetku z trestné činnosti je konfiskováno. Boj proti financování trestné činnosti je klíčem k odhalování a trestání této činnosti a odrazování od ní. Komise navrhne revizi pravidel EU týkajících se konfiskace výnosů z trestné činnosti, vypracuje pravidla EU pro boj proti praní peněz, podpoří včasné zahájení finančního vyšetřování a posoudí stávající protikorupční pravidla EU. To má rovněž pomoci zamezit pronikání trestné činnosti do legální ekonomiky.

  • zajistit, aby byly donucovací a soudní orgány přizpůsobeny požadavkům digitálního věku: Pachatelé trestné činnosti komunikují a páchají trestnou činnost online a nechávají digitální stopy na internetu. Vzhledem k tomu, že 80 % trestných činů má digitální složku, potřebují donucovací a soudní orgány rychlý přístup k digitálním stopám a důkazům. Rovněž musí využívat moderní technologie a být vybaveny nástroji a dovednostmi, aby udržely krok s moderními způsoby páchání trestných činů. Komise zanalyzuje a nastíní možné přístupy k uchovávání údajů a navrhne další postup pro řešení zákonného a cíleného přístupu k zašifrovaným informacím v souvislosti s vyšetřováním a stíháním trestných činů a zároveň ochrání bezpečnost a důvěrnou povahu komunikací. Komise bude rovněž spolupracovat s příslušnými agenturami EU, aby vnitrostátním orgánům poskytla nástroje, znalosti a operativní expertizu, které jsou zapotřebí k provádění digitálního vyšetřování.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude sledovat naplňování strategie. A případně předloží další právní akty. 

Odkazy

 

Nová strategie má předcházet obchodování s lidmi

  • V celosvětovém měřítku dosahují obchodníci s lidmi během roku odhadovaných zisků ve výši 29,4 mld.

  • Oběťmi jsou především ženy a dívky, s nimiž se obchoduje za účelem sexuálního vykořisťování. 

  • Cílem je rozbití operačního modelu obchodníků s lidmi online i offline.

  • Cílem strategie je zlepšit včasnou identifikaci obětí.  

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and The Committee of the Regions on the EU Strategy on Combatting Trafficking in Human Beings 2021- 2025 (COM(2021)171)

  • Komise 14. 4. 2021 předložila novou strategii pro boj proti obchodování s lidmi na roky 2021–2025, která se zaměřuje na předcházení trestné činnosti, pohánění obchodníků s lidmi před soud a ochranu obětí a posilování jejich postavení. 

Pozadí

V letech 2017–2018 bylo v EU zaregistrováno více než 14 tis. obětí. V celosvětovém měřítku dosahují obchodníci s lidmi během odhadovaných zisků ve výši 29,4 mld. €. Očekává se, že poptávka po vykořisťování bude pokračovat, neboť obchodníci s lidmi přesouvají své aktivity online a pandemie pravděpodobně vytváří podmínky pro další vykořisťování. Z těchto důvodů strategie vymezuje opatření, která EU a jejím členským státům mají umožnit jednat efektivněji. 

Navzdory výsledkům, jichž bylo v uplynulých letech dosaženo, zůstává obchodování s lidmi v EU závažnou hrozbou. Oběťmi jsou především ženy a dívky, s nimiž se obchoduje za účelem sexuálního vykořisťování. 3. zpráva o pokroku dosaženém v boji proti obchodování s lidmi, zveřejněná v říjnu 2020, poskytuje faktický přehled výsledků, jichž bylo dosaženo, představuje vzorce a výzvy a klíčové otázky při řešení problematiky obchodování s lidmi v EU.

Vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi často provádějí skupiny organizované trestné činnosti, je strategie pro boj proti obchodování s lidmi úzce propojena se strategií EU pro boj proti organizované trestné činnosti, která byla rovněž představena. Ochrana společnosti před organizovanou trestnou činností, včetně obchodování s lidmi, je prioritou v rámci nové strategie bezpečnostní unie EU (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020).

Nový pakt o migraci a azylu rovněž zdůraznil význam včasné identifikace potenciálních obětí obchodování s lidmi ze zemí mimo EU (více v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020).

Klíčové a sporné body

Strategie vychází z právního a politického rámce EU pro řešení problému obchodování s lidmi, který je zakotven ve směrnici č. 36/2011 o boji proti obchodování s lidmi. Klíčovou roli při provádění této strategie bude i nadále hrát koordinátor EU pro boj proti obchodování s lidmi.

Strategie se kromě toho zaměřuje na:

  • Snížení poptávky, která podporuje obchodování s lidmi: Komise posoudí možnost zavedení minimálních pravidel EU kriminalizujících využívání služeb vykořisťovaných obětí obchodování s lidmi a ve spolupráci s vnitrostátními orgány a organizacemi občanské společnosti uspořádá preventivní kampaň zaměřenou na vysoce riziková odvětví. Komise rovněž zváží posílení směrnice č. 52/2009 o sankcích vůči zaměstnavatelům a navrhne právní předpisy týkající se správy a řízení společností s cílem vyjasnit povinnosti těchto společností a poskytne pokyny týkající se náležité péče s cílem pomoci předcházet nucené práci.

  • Rozbití operačního modelu obchodníků s lidmi online i offline: Komise vede dialog s internetovými a technologickými společnostmi s cílem omezit využívání online platforem pro nábor a vykořisťování obětí. Bude též podporovat systematické vzdělávání pracovníků donucovacích a justičních orgánů v oblasti odhalování a řešení případů obchodování s lidmi.

  • Ochrana a podpora obětí a posílení jejich postavení, se zvláštním důrazem na ženy a děti: Cílem strategie je zlepšit včasnou identifikaci obětí. Je důležité zajistit pro ně další pomoc a ochranu, zlepšit programy zaměřující se na posílení jejich postavení a usnadnit jejich reintegraci. Komise bude rovněž financovat odbornou přípravu zaměřenou na podporu rovnosti žen a mužů a na otázky dětí s cílem pomoci policii, sociálním pracovníkům, pohraniční stráži nebo zdravotnickým pracovníkům odhalovat oběti.

  • Podpora mezinárodní spolupráce: Vzhledem k tomu, že 1/2 obětí identifikovaných v EU tvoří občané zemí mimo EU, je klíčem k řešení problému obchodování s lidmi spolupráce s mezinárodními partnery. EU využije řadu nástrojů zahraniční politiky a operační spolupráce na pomoc v boji proti obchodování s lidmi v zemích původu a tranzitu, mimo jiné prostřednictvím dialogů o lidských právech a bezpečnosti, posílené spolupráce s Radou Evropy a pravidelné a cílené komunikace, opatření a výměny informací s delegacemi EU v partnerských zemích. Podnikání obchodníků s lidmi, kteří přemisťují oběti do Evropy za účelem vykořisťování, má být rovněž narušeno prostřednictvím připraveného akčního plánu proti převaděčství migrantů.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude i nadále podporovat členské státy při provádění směrnice o prevenci obchodování s lidmi a v případě potřeby navrhne revize s cílem zajistit, aby směrnice vyhovovala současné situaci.

Odkazy

 

Komise představila strategii pro dobrovolný návrat

  • EU se zaměřuje na posílení spolupráce při zpětném přebírání osob.

  • Návraty jsou účinnější, pokud jsou dobrovolné.

  • Z osob, které nemají oprávnění k pobytu v EU, se do země původu vrací pouze asi 1/3, přičemž dobrovolně tak učiní méně než 30 % z nich.

  • Koordinovanější opatření v oblasti dobrovolných návratů a opětovného začlenění usnadní provádění řízení o navracení na hranicích.

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council The EU strategy on voluntary return and reintegration (COM(2021)120)

Pozadí

Představená strategie je součástí práce EU na vytvoření společného systému EU pro navracení v rámci nového paktu o migraci a azylu. Dobrovolný návrat je asistovaný nebo nezávislý návrat osoby, která nemá oprávnění k pobytu v EU, do země původu nebo tranzitu na základě vlastní svobodné vůle. Aby členské státy podpořily a usnadnily dobrovolné návraty, mohou navraceným osobám nabídnout asistenci, např. uhrazením cestovních výdajů a poskytnutím finanční nebo věcné pomoci po krátkou dobu po příjezdu. Osobám, které nemají oprávnění k pobytu v EU, je obecně poskytnuta lhůta k dobrovolnému opuštění území, během níž by se měly dobrovolně vrátit v souladu s rozhodnutím o navrácení. Tato lhůta obvykle trvá 7–30 dnů. Během této doby nemohou orgány rozhodnutí vykonat, pokud nezjistí nebezpečí útěku nebo bezpečnostní rizika.

Strategie vychází z výsledků vnitrostátních programů a iniciativ financovaných EU v partnerských zemích a zkušeností získaných při jejich provádění, z práce Evropské sítě pro navracení a reintegraci a agentury Frontex a ze společné iniciativy EU a Mezinárodní organizace pro migraci týkající se ochrany a opětovného začlenění migrantů.

Nová strategie vychází z dřívějších iniciativ, ze zkušeností získaných při provádění vnitrostátních a společných programů dobrovolného návratu a opětovného začlenění, jakož i z iniciativ financovaných EU v partnerských zemích. Spolupráci migračních orgánů usnadňuje Evropská síť pro navracení a reintegraci, kterou financuje EU a jež od 1/2 roku 2018 podpořila návrat a opětovné začlenění téměř 25 tis. osob do jejich domovských zemí. Komise vypracovala rámec EU pro poradenství v oblasti navracení s cílem pomoci organizacím členských států při zřizování, řízení a rozvoji poradenských struktur v členských státech EU a v současné době vyvíjí společné osnovy pro poradce v oblasti navracení se zaměřením na dovednosti a kompetence, které poradci potřebují. Agentura Frontex na základě svého posíleného mandátu podporuje členské státy při dobrovolných návratech, jež v roce 2020 tvořily přibližně 18 % návratových operací. Cílem je tento podíl zvýšit.

Klíčové a sporné body

Strategie identifikuje problémy, které je třeba řešit, a v rámci 7 pilířů navrhuje praktická opatření k posílení právního a operačního rámce pro dobrovolné návraty z EU a tranzitních zemí, ke zlepšení kvality návratových a reintegračních programů, k lepšímu propojení s rozvojovými iniciativami a k posílení spolupráce s partnerskými zeměmi. Strategie rovněž vychází z iniciativ zahájených v předchozích letech, ze zkušeností získaných při provádění vnitrostátních a společných programů dobrovolného návratu a opětovného začlenění, jakož i z iniciativ financovaných EU v partnerských zemích.

Mezi faktory, které stojí za nízkou mírou využívání programů asistovaného dobrovolného návratu, patří prodlevy mezi azylovým řízením a řízením o navracení, problémy při předcházení útěku, nedostatečné zdroje, chybějící údaje, celková fragmentace a omezená správní kapacita pro sledování rozhodnutí o navrácení. Komise bude prostřednictvím návrhu přepracované směrnice o navracení, pozměněného návrhu nařízení o azylovém řízení, nařízení o řízení azylu a migrace a revidovaného nařízení o Eurodacu nadále zavádět rychlé a spravedlivé společné postupy a pravidla pro azyl a navracení, sledovat poskytování pomoci při návratu a opětovném začleňování a snižovat rizika nedovoleného pohybu. Agentura Frontex může na základě svého posíleného mandátu podporovat členské státy ve všech fázích procesu dobrovolného návratu a reintegrace, včetně poradenství před návratem, podpory po příjezdu a sledování účinnosti pomoci při opětovném začleňování. Koordinátor pro navracení a síť na vysoké úrovni pro navracení poskytnou členským státům další technickou podporu při slučování různých oblastí návratové politiky EU.

Včasné, individualizované a účinné návratové poradenství, při němž se přihlíží ke konkrétní situaci včetně potřeb dětí a zranitelných skupin, a podpora po návratu zvyšují šance na úspěšné a udržitelné opětovné začlenění navrácených osob do domovských komunit. Komise má s agenturou Frontex pracovat na vytvoření společných osnov pro poradce v oblasti navracení, které budou doplňovat stávající podporu agentury a lépe využívat internetové nástroje, jako je soupis pomoci při navracení a opětovném začleňování a nástroj pomoci při opětovném začleňování. Komise ve spolupráci s členskými státy, agenturou Frontex a Evropskou sítí pro navracení a reintegraci rovněž vypracuje rámec kvality pro poskytovatele služeb v oblasti opětovného začlenění, jenž bude založen na společných normách pro řízení projektů a podpořen z finančních prostředků EU.

Spolupráce v oblasti dobrovolného návratu a opětovného začlenění je klíčovým aspektem migračních partnerství, která EU posílí v rámci nového paktu o migraci a azylu. EU bude v partnerských zemích podporovat odpovědnost za procesy opětovného začlenění, a to budováním kapacit, zajišťováním potřebných dovedností pro příslušný personál nebo podporou správních struktur s cílem reagovat na specifické hospodářské, sociální a psychosociální potřeby navracených osob. EU má nadále poskytovat pomoc při dobrovolném návratu a opětovném začlenění migrantů, kteří uvízli v jiných zemích, mimo jiné prostřednictvím zkoumání nových partnerství. EU dále chce posílit vazby mezi reintegračními programy a dalšími příslušnými rozvojovými iniciativami v partnerských zemích. Komise má zajistit koordinovanější využívání finančních zdrojů, které budou k dispozici v rámci různých fondů EU na podporu celého procesu dobrovolného návratu a opětovného začlenění.

Mezi nástroje podporují provádění strategie patří:

  1. Rámec EU pro poradenství v oblasti navracení, zveřejněný spolu se strategií a vypracovaný s Evropskou migrační sítí, který nabízí pokyny ohledně osvědčených postupů při zřizování a provozování vnitrostátních struktur pro poradenství v oblasti navracení. 

  2. Internetový nástroj pomoci při opětovném začleňování, který je již k dispozici členským státům a poskytovatelům reintegračních služeb, umožňuje poradcům v oblasti navracení předávat jednotlivé případy poskytovatelům služeb v partnerských zemích a vyměňovat si příslušné informace v oblasti navracení a opětovného začlenění (tj. potřeby a plány v rámci opětovného začlenění). 

  3. Rámec kvality pro poskytovatele služeb v oblasti opětovného začlenění reaguje na chybějící společné normy kvality. Jeho cílem je pomoci zvýšit a sjednotit kvalitu a obsah asistence a usnadnit srovnatelnost a monitorování.

  4. V novém období 2021–2027 chce EU posílit svou finanční podporu určenou na opatření členských států ke zvyšování počtu dobrovolných návratů.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude posuzovat plnění představení strategie. 

Odkazy

 

Krátce…

 

Rada přezkoumala režim sankcí vůči Íránu   

  • Rada na sankční seznam rovněž doplnila 8 osob a 3 subjekty.

  • Opatření spočívají v zákazu vstupu na území EU a zmrazení majetku. 

Rada 12. 4. 2021 rozhodla, že do 13. 4. 2022 prodlouží omezující opatření EU v reakci na závažné porušování lidských práv v Íránu. Tato opatření spočívají v zákazu vstupu na území EU a zmrazení majetku a v zákazu vývozu do Íránu, pokud jde o vybavení, jež by mohlo být použito k vnitřním represím, a vybavení pro sledování telekomunikací. Občané ani společnosti z EU kromě toho nesmějí osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky. Tato opatření byla poprvé zavedena v roce 2011 a od té doby jsou každoročně prodlužována. Rada na sankční seznam rovněž doplnila 8 osob a 3 subjekty vzhledem k jejich úloze při násilné reakci na demonstrace, jež v Íránu proběhly v listopadu 2019. Seznam nyní čítá celkem 89 osob a 4 subjekty.

 

EU chce lépe chránit práva a hodnoty

  • EU chce prosazovat právo občanů na spravedlnost.

  • Rada přijala programy v objemu až 1,8 mld. € pro období 2021–2027.

Rada 19. 4. 2021 přijala jako součást finančního rámce EU na období 2021–2027 2 programy, které společně tvoří fond EU pro spravedlnost, práva a hodnoty. Schválené programy mají přispět k dalšímu prosazování, posílení a ochraně spravedlnosti, práv a hodnot EU. Mají podpořit další rozvoj evropského prostoru práva založeného na zásadách právního státu, vzájemném uznávání a vzájemné důvěře. Program Práva a hodnoty bude disponovat celkovými prostředky ve výši až 1,55 mld. € (rozpočet ve výši 641,7 mil. € s dodatečným přídělem v maximální výši 912 mil. €) a stanovuje 4 specifické cíle: (1) chránit a prosazovat hodnoty EU; (2) prosazovat rovnost a práva včetně genderové rovnosti, zákazu diskriminace a práv dětí; (3) podporovat angažovanost a účast občanů na demokratickém životě EU a zvyšovat povědomí o společné evropské historii; a (4) bojovat proti násilí, zejména na dětech a ženách. Program Spravedlnost bude mít rozpočet ve výši 305 mil. € a stanovuje 3 specifické cíle: (1) usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat právní stát a nezávislost a nestrannost soudnictví; (2) podporovat a prosazovat justiční vzdělávání s cílem podpořit společnou kulturu práva, justice a právního státu; (3) usnadňovat účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny, mimo jiné elektronickými prostředky, a (4) prosazovat práva obětí trestných činů, jakož i procesní práva podezřelých a obviněných osob (více v příspěvku „EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2018 a v příspěvku „Instituce se dohodly na programu Práva a hodnoty”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020).

 

EU v reakci na únorový vojenský převrat uložila sankce vůči Mynmaru  

  • Všechny osoby, na něž se sankce vztahují, jsou odpovědné za narušení demokracie a právního státu v Myanmaru/Barmě.

  • Sankce jsou stanoveny tak, aby neměly nepřiměřený negativní dopad na myanmarský lid.

Rada 19. 4. 2021 rozhodla o uložení sankcí vůči 10 osobám a 2 společnostem ovládaným ozbrojenými silami, Myanmar Economic Holdings Public Company Limited (MEHL) a Myanmar Economic Corporation Limited (MEC), a to v reakci na vojenský převrat, k němuž došlo 1. 2. 2021 v Myanmaru/Barmě, a následné vojenské a policejní represe vůči pokojným demonstrantům. Všechny osoby, na něž se sankce vztahují, jsou odpovědné za narušení demokracie a právního státu v Myanmaru/Barmě a za represivní rozhodnutí a závažné porušování lidských práv. Subjekty, na něž se sankce vztahují, jsou velké konglomeráty, které působí v mnoha odvětvích myanmarského hospodářství a jsou vlastněny a ovládány myanmarskými ozbrojenými silami (Tatmadaw) a jsou pro ně zdrojem příjmů. Přijaté sankce se konkrétně zaměřují na hospodářské zájmy myanmarského vojenského režimu, který je odpovědný za svržení demokraticky zvolené vlády Myanmaru/Barmy. Sankce jsou stanoveny tak, aby neměly nepřiměřený negativní dopad na myanmarský lid. Omezující opatření, která se nyní vztahují na celkem 35 osob a 2 společnosti, zahrnují zákaz cestování a zmrazení majetku. Kromě toho občané ani společnosti z EU nesmějí osobám a subjektům zařazeným na seznam žádné finanční prostředky zpřístupňovat. V platnosti zůstávají také dřívější omezující opatření EU. Patří mezi ně embargo na zbraně a vybavení, které by mohly být použity k vnitřním represím, zákaz vývozu zboží dvojího užití určeného pro příslušníky ozbrojených sil a pohraniční policie, omezení vývozu vybavení pro monitorování komunikace, které by mohlo být použito k vnitřním represím, a zákaz poskytování vojenského výcviku armádě Tatmadaw a rozvíjení vojenské spolupráce s ní. Omezující opatření EU doplňují pozastavení finanční pomoci přímo určené vládě a zmrazení veškeré pomoci vládním orgánům, o nichž se lze domnívat, že legitimizují vojenskou juntu. EU hodlá i nadále vytrvale podporovat obyvatele Myanmaru/Barmy a demokratickou transformaci této země. Jako hmatatelný důkaz této podpory Komise nedávno vyčlenila dalších 9 mil. € na mimořádnou humanitární pomoc s cílem pomáhat potřebným. Od roku 1994 poskytla EU Myanmaru/Barmě humanitární pomoc v hodnotě 287 mil. €, přičemž v roce 2021 bylo dosud vyčleněno 20,5 mil. €. Následně Rada 29. 4. 2021 prodloužila platnost omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Myanmaru/Barmě o 1 rok, tedy do konce dubna 2022. Prodloužení se týká cílených omezujících opatření proti osobám přímo zapojeným do vojenského převratu v únoru 2021 a podílejícím se na následném násilí vůči pokojným demonstrantům, jakož i proti osobám odpovědným za závažné porušování lidských práv Rohingyů a dalších etnických menšin. Sankce jsou namířeny proti vysoce postaveným příslušníkům myanmarských ozbrojených sil (Tatmadaw) a pohraniční policie, jakož i civilním členům Státní správní rady a předsedovi volební komise. Omezující opatření se vztahují rovněž na 2 subjekty, které jsou vlastněny a ovládány myanmarskými ozbrojenými silami. Režim sankcí zahrnuje také embargo na zbraně a vybavení, které by mohly být použity k vnitřním represím, zákaz vývozu zboží dvojího užití určeného pro příslušníky ozbrojených sil a pohraniční policie a omezení vývozu vybavení pro monitorování komunikace, které by mohlo být použito k vnitřním represím. V rámci tohoto režimu je rovněž zakázáno poskytovat myanmarským ozbrojeným silám vojenský výcvik a rozvíjet s nimi vojenskou spolupráci. Sankce nemají nepříznivý dopad na zranitelné barmské obyvatelstvo.

 

EP schválil nová pravidla v rámci civilní ochrany

  • Cílem je posílit spolupráci mezi vnitrostátními orgány civilní ochrany, zvýšit informovanost veřejnosti a připravenost na katastrofy a umožnit rychlou, efektivní a koordinovanou pomoc.

  • Mechanismus civilní ochrany EU je klíčovým nástrojem solidarity EU.

EP 27. 4. 2021 schválil reformovaný mechanismus civilní ochrany EU poměrem hlasů 641:44:14. Cílem mechanismu je zajistit, aby EU a její členské státy byly lépe připraveny reagovat na katastrofy velkého rozsahu, zejména pokud postihnou několik zemí současně (více v příspěvku „Rada a EP dosáhly předběžné dohody o posílení mechanismu civilní ochrany EU”, Institucionální záležitosti v únoru 2021). Za účelem rychlejšího nasazení krizových opatření má Komise přímo za zvláštních podmínek získat nezbytné zdroje prostřednictvím rezervy rescEU. Na mechanismus na období 2021–2027 má být přiděleno 1,263 mld. €, doplněno o 2,056 mld. € z nástroje EU pro obnovu (přibližně 5krát více než v předchozím 7letém rozpočtu). Poslanci uznali klíčovou roli mechanismu civilní ochrany během pandemie COVID-19 a jeho postavení jako symbolu solidarity EU. Zdůraznili, že úpravy schválené na plenárním zasedání přinesou větší flexibilitu, lepší koordinaci a více zdrojů nasměrovaných na řešení budoucích mimořádných událostí ve velkém měřítku. Mechanismus civilní ochrany EU byl zřízen v roce 2013 jako dobrovolný systém, který má členským státům pomáhat při řešení stále častějších přírodních katastrof. Od roku 2019, kdy byl vytvořen rescEU, byla EU schopna společně získávat zdroje na pomoc zemím zasaženým katastrofami, když jsou národní kapacity přetíženy. Nová strategická lékařská rezerva rescEU, kterou v současné době hostí 9 zemí EU, má umožnit EU rychleji reagovat na krize (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020).

 

Byla přijata nová pravidla pro odstranění teroristického obsahu online 

  • Platformy budou mít na odstranění označeného obsahu maximálně 1 hod.

  • Internetové platformy nebudou mít obecnou povinnost sledovat nebo filtrovat obsah.

EP 28. 4. 2021 schválil návrh týkající se teroristického obsahu online. V roce 2018 Komise navrhla právní předpisy zajišťující, aby byl teroristický obsah do 1 hodiny stažen z internetu a aby poskytovatelé on-line služeb hráli při odhalování takového obsahu aktivnější úlohu. Tento návrh v současné době projednává EP a Rada. Jednotka EU pro oznamování internetového obsahu v rámci Europolu prochází internet a hledá teroristické materiály. Od svého vzniku v červenci 2015 postoupila internetovým společnostem přes 100 tis. obsahů, v roce 2019 bylo více než 25 tis. obsahů (více v příspěvku „Teroristický obsah na internetu by měl být odstraněn během jedné hodiny“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019 a v příspěvku „Komise předložila protiteroristickou agendu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Nové nařízení se zaměří na obsah, jako jsou texty, obrázky, zvukové záznamy nebo videa, včetně živých přenosů, které podněcují k teroristickým trestným činům, žádají o ně nebo k nim přispívají, poskytují pokyny pro tyto trestné činy nebo žádají lidi o účast v teroristické skupině. Internetové platformy nebudou mít obecnou povinnost sledovat nebo filtrovat obsah. Pokud však příslušné vnitrostátní orgány zjistí, že je poskytovatel hostingových služeb vystaven teroristickému obsahu, bude společnost muset přijmout zvláštní opatření, aby zabránila jeho šíření. Poté bude na poskytovateli služeb, aby rozhodl, jaká konkrétní opatření přijmou, aby k tomu nedošlo, a nebude existovat žádná povinnost používat automatizované nástroje. Společnosti by měly zveřejňovat výroční zprávy o transparentnosti o tom, jaká opatření přijaly k zastavení šíření teroristického obsahu. Společnosti by měly zveřejňovat výroční zprávy o transparentnosti o tom, jaká opatření přijaly k zastavení šíření teroristického obsahu. Obsah nahraný pro vzdělávací, žurnalistické, umělecké nebo výzkumné účely nebo použitý pro účely zvyšování povědomí nebude podle těchto nových pravidel považován za teroristický obsah. Nařízení začne se používat 12 měsíců po vstupu v platnost.

 

EP schválil Evropská obranný fond  

  • Evropský obranný fond má podporovat evropské strategickou autonomii a bezpečnost.

  • Až 4–8% rozpočtu fondu má být věnováno na vývoj nebo výzkum.

EP 29. 4. 2021 přijal Evropský obranný fond (EDF). EDF s rozpočtem 7,9 mld. € je nástrojem Komise na podporu obranné spolupráce v Evropě (více v příspěvku „Evropský obranný fond má být po roce 2020 větší”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2019 a v příspěvku „Komise předložila návrh rozpočtu na rok 2021”, Institucionální záležitosti v červnu 2020). Objem prostředků vyčleněný pro EDF byl z Komisí původně navrhnovaných 11,45 mld. € snížen. EDF má spolufinancovat projekty společného výzkumu a vývoje. Rovněž má podpořit inovativní a konkurenceschopnou obrannou průmyslovou základnu. Až 4–8% rozpočtu fondu má být věnováno na vývoj nebo výzkum rušivých technologií (tj. technologií, které mají potenciál vytvářet inovace). Prostředky z EDF mají podnítit větší míru koordinace členských zemí při vojenských akvizicích tak, aby se zlepšila interoperabilita i technologická vyspělost zbrojních systému evropských států. Fond rovněž podporuje společný vývoj a výzkum v oblasti vojenského průmyslu. Možnosti dílčího spolufinancování z fondu EDF mohou využít i vybrané projekty stálé strukturované spolupráce PESCO.

 

EP jednal o „covidovém pasu”  

  • Účelem digitálního zeleného certifikátu je usnadnit bezpečný a volný pohyb.

  • Certifikát EU pro COVID-19nemá být pasem ani jiným cestovním dokladem.

  • Členské státy by neměly od držitelů osvědčení požadovat karanténu či test.

EP 29. 4. 2021 schválil mandát k jednání o návrhu zavést certifikát EU pro onemocnění COVID-19, který by měl i v době pandemie opětovně umožnit volný pohyb v rámci EU (více v příspěvku „EU představila digitální zelený certifikát”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021). EP schválil svůj mandát k jednání s Radou o konečném znění nařízení o certifikátech pro občany EU poměrem 540:119:31. Poslanci přejmenovali „Digitální zelený certifikát“ na „Certifikát EU pro Covid-19“ a zdůraznili, že nové nařízení by mělo být v platnosti nejdéle 12 měsíců. Certifikát v papírové nebo digitální formě by měl obsahovat informace o očkování cestujícího proti COVID-19, případně o negativním výsledku testu, nebo o překonání COVID-19. Osvědčení nemá být podmínkou pro uplatnění práva na volný pohyb v rámci EU. Po tomto hlasování mohou být zahájena jednání mezi EP a Radou. Cílem zákonodárců je dosáhnout dohody o konečném znění nových pravidel před začátkem letní turistické sezóny. Podle poslanců by držitelé certifikátu EU pro COVID-19neměli podléhat dalším cestovním omezením, jako je karanténa, samo-izolace nebo testování. EP se rovněž zasazuje o to, aby členské státy zajistily univerzální, dostupné, včasné a bezplatné testování na přítomnost COVID-19, aby se zabránilo diskriminaci cestujících na základě jejich finančních možností či zda podstoupili očkování. Certifikáty EU by podle poslanců mohly fungovat spolu s vnitrostátními osvědčeními. EP ale požaduje, aby členské státy, které se rozhodnou vydávat osvědčení pro čistě vnitrostátní účely, zabezpečily jejich interoperabilitu se společným rámcem na úrovni EU. Členské státy by podle poslanců měly povinně akceptovat certifikáty vydané v jiné zemi EU potvrzující očkování cestujícího vakcínou schválenou EMA. V současnosti jde o vakcíny Pfizer-BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Janssen. Členské státy by se také mohly rozhodnout, zda budou akceptovat i certifikáty vydané jinou zemí EU pro očkování vakcínou, která se dostala do seznamu nouzového použití WHO. Certifikáty mají obsahovat elektronickou pečeť s účelem ověřit jejich pravost tak, aby se zabránilo podvodům a padělání. Osobní údaje získané z certifikátů nelze ukládat v cílových destinacích v rámci členských států a nebude vytvořena žádná centrální databáze na úrovni EU. Seznam subjektů, které budou zpracovávat a přijímat údaje, bude veřejně dostupný, aby občané mohli uplatnit svá práva na ochranu údajů vyplývající z nařízení č. 679/2016 o ochraně údajů (GDPR). Na mandátu pro jednání s EP se Rada dohodla 14. 4. 2021. Rada do právních předpisů zanesla několik změn: (1) odkaz na skutečnost, že digitální zelený certifikát není podmínkou výkonu práva volného pohybu a nejedná se o cestovní doklad – účelem je zdůraznit zásadu nediskriminace, zejména vůči osobám, které nejsou očkovány; (2) nový článek týkající se mezinárodního rozměru digitálního zeleného certifikátu, jenž vyjasňuje způsob zacházení s certifikáty vydanými občanům EU a jejich rodinným příslušníkům, jakož i státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států, kteří byli očkováni ve třetích zemích; (3) v celém znění hlavního nařízení byla posílena ustanovení o ochraně údajů, zejména na základě společného stanoviska evropského inspektora ochrany údajů a Evropského sboru pro ochranu údajů; (4) znění nyní obsahuje přechodné ustanovení, aby bylo zajištěno, že členské státy mohou i nadále používat systémy, které mají v současnosti zavedeny, a to po krátkou dobu 6 týdnů po vstupu hlavního nařízení v platnost a do doby, než bude rámec digitálního zeleného certifikátu na jejich území plně funkční; a (5) znění návrhu nařízení obsahuje ustanovení, jež Irsku a dalším členským státům umožňuje vzájemně uznávat certifikáty vydané státním příslušníkům třetích zemí na základě reciprocity. Členské státy zdůraznily své odhodlání mít rámec připravený do léta 2021.

  

EU bojuje proti zneužívání dětí online  

  • Ochrana dětí před jakoukoli formou násilí nebo zneužívání je pro EU prvořadá.

  • Prozatímní nařízení má platit po dobu 3 let, nebo do data přijetí trvalého právního nástroje. 

Zástupci Rady a EP 29. 4. 2021 dosáhli prozatímní dohody o dočasném opatření, které by poskytovatelům služeb elektronických komunikací, jako jsou webové e-mailové služby a služby zasílání zpráv, umožnilo pokračovat v odhalování, odstraňování a hlášení sexuálního zneužívání dětí online, a to do doby, dokud nebudou zavedeny trvalé právní předpisy. Tato právní úprava byla nutná k řešení problematické situace v rámci komunikačních služeb, jako je webmail a zasílání zpráv, protože tyto služby spadaly pod směrnici č 58/2002 o soukromí a elektronických komunikacích. Nové nařízení má poskytnout záruky na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů. Dohodnutá pravidla mají vytvořit dočasnou a přísně omezenou výjimku týkající se dobrovolného odhalování činností online komunikačních služeb. Mezi hlavní prvky dohody patří: (1) Vymezení sexuálního zneužívání dětí online v souladu se stávajícími pravidly EU o pohlavním zneužívání dětí, včetně obsahu představujícího materiál o pohlavním zneužívání dětí a nabádání dětí; (2) Mechanismy stížností, aby bylo možné obsah, který byl odstraněn chybně, obnovit co nejdříve; (3) Dohled nad zpracováním osobních údajů; (4) Záruky na ochranu soukromí: Poskytovatelé služeb budou muset zajistit, aby technologie, které používají ke zjišťování sexuálního zneužívání dětí online, byly co nejméně narušující soukromí; (5) Zabezpečení ochrany údajů: Poskytovatelé služeb budou muset konzultovat jejich zpracování s orgány pro ochranu údajů, aby zjistily a nahlásily sexuální zneužívání dětí online a odstranily materiál o pohlavním zneužívání dětí; (6) Komise má zřídit veřejný registr organizací jednajících ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí, s nimiž mohou poskytovatelé online komunikačních služeb sdílet osobní údaje; (7) 3letý limit na uplatňování nařízení, který má poskytnout čas na přijetí dlouhodobých právních předpisů v této oblasti. Komise oznámila, že do 2. čtvrtletí 2021 navrhne zastřešující právní předpisy pro řešení sexuálního zneužívání dětí online. Cílem těchto právních předpisů bude poskytnout dlouhodobé řešení, které by toto dočasné opatření nahradilo. Aby mohl návrh nařízení vstoupit v platnost, musí být ještě formálně přijat EP a Radou.

Další články v rubrice

Vnitřní trh v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021

Daně v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021